Autor: Ladislav Větvička
„…každopadně je tahle země pěkně zkurvena.“ „…no tak to každopadně …ostatně, jako kterakoliv jina země…“
Kdysik sem se při teto sceně z nadherneho českeho filmu smal. Dneska už ne. Už se enem usmivam. A vlastně už ani to ne. Den za dnem přichazi větši a větši hovadina, větši a větši svinstvo a ja si myslim, že to už snad ani nejde překonat. A pak přijde dalši den a dalši prasarna systému vyleze na venek.
Kdysik sem si myslel, že raz to všecko přejde, že lidi přece nemožu byt take hovada, Mordor je enem muj vymysl, časem se všecko uklidni, ja už nebudu mět o čem psat, odjedu kajsik do pryč a budu rypat do zleho Putina/Trumpa/Merkela (*nehodici se škrtněte). Soryjako, zmylil sem se. Roste nam nova generace tupych hovad, ktere byly kdysik našima dětma, kere škola zdeformovala do multykulturnich postoju a placeni sorošovi agenti je zaměstnavaju v neziskovkach, aby dnes a denně pracovali proti vlastni zemi.
Nikdy to nepřejde. Sila, kera stoji proti nam, je perfektně organyzovana a bohatě placena ze zdroju, z kerych nikdy neubyva. Zvrhla soudně-egzekutorska mašinerie je enem vrcholkem teho svinstva. Jarka ten zkurveny system semlel a dostal dvanact roku za prostřelene dveře. A tak na blogu zvolal „kral je nahy“.
„Když vám vezmou právo rozhodovat o svém životě, potom už vám toho mnoho nezbývá. Ani naděje. Zbývá vám jen ta poslední svoboda, svoboda rozhodnout o své vlastní smrti. Je lépe čestně a svobodně zemřít, než existovat jako otrok. Nejhorším druhem otroctví je totiž otroctví dobrovolné.“
Z tych slov mrazi… To nejsou slova pro nejbližši… to jsou slova pro nas pro všechny. Po našemu by to bylo: “ Lidi, robte cosik, jinak všichni dopadnete stejně jak ja…“
Zdroj: Blog autora
