Autor: F. William Engdahl, 15.12.2021
Zdá se stále pravděpodobnější, že americký Federální rezervní systém a globalistické mocnosti využijí dramatický růst inflace jako záminku ke zhroucení amerických finančních trhů a s tím i ke krachu největší finanční bubliny v dějinách. Obrovský nárůst inflace od zlomyslných politických výluk a biliony dolarů v mimořádných výdajích Trumpa i Bidena spolu s pokračováním bezprecedentní politiky téměř nulových úrokových sazeb Fedu a nákupy aktiv v miliardách dluhopisů, které mají bublinu ještě chvíli udržet nafouknutou – připravily půdu pro brzký kolaps trhu. Na rozdíl od toho, co se nám říká, je to záměrné a řízené.
Narušení dodavatelského řetězce od Asie až po běžnou kamionovou dopravu napříč Severní Amerikou živí nejhorší inflaci v USA za posledních čtyřicet let. Je připravena půda pro to, aby centrální banky svrhly systém nafouknutý dluhy a připravily svůj Velký resuscit světového finančního systému. Nejde však o inflaci jako o nějaký záhadný nebo „dočasný“ proces.
Klíčový je kontext. Rozhodnutí o krachu finančního systému se připravuje na pozadí dalekosáhlých globálních pandemických opatření, která od začátku roku 2020 devastují světovou ekonomiku. Přichází v době, kdy mocnosti NATO v čele s Bidenovou administrativou chybným odhadem naklánějí svět do potenciální světové války. Sypou zbraně a poradce na Ukrajinu, čímž provokují reakci Ruska. Stupňují tlak na Čínu kvůli Tchaj-wanu a vedou proti ní zástupné války v Etiopii a Africkém rohu a na nesčetných dalších místech.
Hrozící zhroucení dolarového systému, které s sebou kvůli dluhovým vazbám strhne většinu světa, přijde, jakmile hlavní průmyslové země plně přejdou do ekonomické sebedestrukce prostřednictvím svého takzvaného zeleného nového kurzu v EU a USA i jinde. Směšná politika nulových emisí uhlíku, která má postupně odstranit uhlí, ropu, plyn a dokonce i jadernou energii, již přivedla elektrickou síť EU na pokraj velkých výpadků elektřiny v zimě, protože velkou část sítě tvoří závislost na nespolehlivých větrných a solárních elektrárnách. Nová „zelená“ německá vláda dohlíží na nucené uzavření tří jaderných elektráren, které k 31. prosinci vyrábějí elektřinu odpovídající celému Dánsku. Větrné a solární elektrárny nemohou v žádném případě zaplnit vzniklé mezery. V USA Bidenova politika s nesprávným názvem Build Back Better (Znovu vybudovat lepší ) vyhnala ceny pohonných hmot na rekordní úroveň. Zvýšení úrokových sazeb v této konjunktuře povede k devastaci celého světa, což je zřejmě přesně ten záměr.
Falešné údaje o inflaci v USA
Od počátku 70. let, kdy prezident Nixon požádal svého přítele Arthura Burnse, tehdejšího šéfa Federálního rezervního systému, aby našel způsob, jak se zbavit politicky škodlivých měsíčních údajů o spotřebitelské inflaci, které odrážely prudký růst cen ropy a obilí, používá Fed tzv. jádrovou inflaci, což znamená růst spotřebitelských cen BEZ energií a potravin. V té době tvořily energie významných 11 % údajů o inflaci. Potraviny měly váhu 25 %. Presto do roku 1975 došlo k 400% nárůstu cen ropy v rámci OPEC a 300% nárůstu cen obilí ve světě v důsledku neúrody v sovětském regionu, „járová inflace“ výrazně poklesla. A to i přesto, že američtí spotřebitelé museli platit mnohem více za benzín a chléb. Jen velmi málo skutečných lidí dokáže žít bez energie nebo potravin. Jádrová inflace je podvod.
Do roku 1975 Burnsův Fed eliminoval hlavní náklady na bydlení a další faktory, takže index spotřebitelských cen představoval pouhých 35 % původního koše měřených komodit. V té době se již reálná každodenní inflace vymkla kontrole. V reálném světě je dnes benzin v USA o 58 % dražší než v roce 2020 a za posledních 12 měsíců vzrostly ceny potravin v průměru o více než 6 %. Index spotřebitelských cen v USA dnes nezahrnuje náklady na nákup a financování domů a také ne daně z nemovitostí nebo údržbu a vylepšování domů. Tyto faktory v minulém roce prudce rostly v celé Americe. Nyní už chybí jen prohlášení Fedu, že inflace je více alarmující, než si mysleli, a vyžaduje agresivní zvyšování sazeb, aby „vytlačili inflaci ze systému“, což je běžný mýtus centrální banky, který se stal dogmatem za Paula Volckera v 70. letech.
Nafouklý americký akciový trh
Trhy na Wall Street se dnes s akciemi na historických maximech, kterým pomáhají téměř nulové sazby Fedu a měsíční nákupy dluhopisů v hodnotě 120 miliard dolarů, nacházejí v bodě, kdy by změna politiky Fedu, očekávaná nyní na začátku roku 2022, mohla zahájit panický odchod z akcií s cílem „vypadnout, dokud je to dobré„. To následně pravděpodobně vyvolá panický výprodej a sněhovou kouli na trhu, která způsobí, že nedávný realitní a akciový kolaps čínské společnosti Evergrande bude vypadat jako nic.
Od globální finanční krize v září 2008 Federální rezervní systém a další významné centrální banky, jako je ECB v EU a Bank of Japan, prováděly bezprecedentní nulové úrokové sazby a často i nákupy dluhopisů v rámci „kvantitativního uvolňování„, aby zachránily významné finanční instituce a banky na Wall Street a v EU. Se zdravím reálné ekonomiky to mělo jen málo společného. Šlo o největší záchranu mozkově mrtvých bank a finančních fondů v historii. Předvídatelným výsledkem bezprecedentní politiky FEDu a dalších centrálních bank bylo umělé nafouknutí největší spekulativní bubliny v oblasti akcií v historii.
Jako prezident Donald Trump neustále poukazoval na nové rekordní nárůsty akcií v indexu S&P 500 jako na důkaz vzkvétající ekonomiky, i když jako zkušený obchodník věděl, že je to lež. Rostly kvůli politice nulových úrokových sazeb Fedu. Společnosti si půjčovaly za nízké úrokové sazby ani ne tak na rozšíření investic do závodů a zařízení, jako na odkup vlastních akcií z trhu. To mělo za následek růst akcií společností od Microsoftu přes Dell až po Amazon, Pfizer, Teslu a stovky dalších. Byla to manipulace, která se líbila vedoucím pracovníkům podniků, kteří vlastnili miliony akcií svých vlastních společností jako opce. V některých případech vydělali miliardy, zatímco nevytvářeli žádnou skutečnou hodnotu v ekonomice ani hospodářství.
Jak velká je dnešní bublina na americkém akciovém trhu? V říjnu 2008, těsně po Lehmanově krizi, byly americké akcie kótovány v celkové kapitalizaci 13 bilionů dolarů. Dnes je to více než 50 bilionů dolarů, což představuje nárůst o téměř 400 % a více než dvojnásobek celkového HDP USA. Jen samotná společnost Apple Corp. má hodnotu 3 biliony dolarů.
Přesto se ekonomika potápí kvůli masivnímu nedostatku pracovních sil, výlukám v celé Americe a obrovskému narušení obchodních dodavatelských řetězců, zejména z Číny, a Bidenův falešný návrh zákona o „infrastruktuře“ udělá jen málo pro obnovu životně důležité hospodářské infrastruktury, jako jsou dálnice, železniční sítě, čističky vody a elektrické sítě. Pro miliony Američanů byl po kolapsu bydlení v roce 2008 nákup akcií nejlepší nadějí na příjem v důchodu. Akciový krach v roce 2022 připravuje Fed, jenže tentokrát bude využit k nastolení skutečné velké hospodářské krize horší než ve 30. letech minulého století, kdy desítky milionů nebo obyčejných Američanů uvidí, jak jsou jejich životní úspory zničeny.
Za poslední čtyři čtvrtletí společnosti z indexu S&P 500 odkoupily zpět své vlastní akcie v hodnotě 742 miliard dolarů. Ve 4. čtvrtletí roku 2021 pravděpodobně dojde k rekordnímu nárůstu tohoto čísla, protože společnosti spěchají s pumpováním svých akcií před údajnou Bidenovou daní na zpětný odkup akcií společností. Od začátku roku 2012 společnosti z indexu S&P 500 odkoupily zpět své vlastní akcie v hodnotě téměř 5,68 bilionu dolarů. To není malé pivo. Dynamika je tak šílená, že uprostřed rozhodnutí Microsoftu z minulého měsíce odkupovat stále více akcií se generální ředitel Microsoftu Satya Nadella zbavil více než 50 % svých akcií Microsoftu během jediného dne. Akcie se však téměř nepohnuly, protože samotný Microsoft byl zaneprázdněn zpětným odkupem akcií. To svědčí o míře nereálnosti dnešního amerického trhu. Zasvěcenci vědí, že se chystá krach. Elon Musk z Tesly právě prodal své akcie v hodnotě 10 miliard dolarů, údajně aby zaplatil daně.
Akciový trh je ještě náchylnější k panickému výprodeji, jakmile bude jasné, že Fed zvýší úrokové sazby, protože podle říjnových údajů existuje téměř 1 bilion dolarů maržového dluhu, dluhu těch, kteří nakupují akcie za vypůjčené peníze od svých makléřů. Jakmile začne velký výprodej na trhu, pravděpodobně na začátku roku 2022, budou makléři požadovat splacení svého maržového dluhu, tzv. margin calls. To následně urychlí nucené prodeje za účelem zvýšení objemů hotovostních transakcí.
FED taper
Hodně se diskutuje o tom, kdy Fed omezí nákupy amerických státních dluhopisů a také státních hypotečních zástavních listů. Tyto nákupy byly obrovské. Od začátku pandemické hysterie kolem kovidů v únoru 2020 se celková držba těchto cenných papírů Federálním rezervním systémem více než zdvojnásobila z 3,8 bilionu USD na 8 bilionů USD ke konci října 2021. To udržuje uměle nízké sazby hypoték na bydlení a podněcuje panické nákupy domů, protože občané si uvědomují, že nízké sazby brzy skončí. Tomu Fed říká „taper“, tedy snížení měsíčních nákupů dluhopisů na nulu, a zároveň zvýšení klíčových úrokových sazeb, což je dvojí úder. To je obrovské a z Wall Street poteče krev počínaje rokem 2022, kdy Fed taper nabude na začátku roku 2022 v kombinaci se zvyšováním sazeb na obrátkách.
Již v listopadu začal Fed snižovat své měsíční nákupy na podporu trhu. „Vzhledem k dalšímu výraznému pokroku, kterého ekonomika dosáhla směrem k cílům FOMC, (Federal Open Market Committee – Federální výbor pro volný trh), jimiž jsou maximální zaměstnanost a cenová stabilita,“ prohlásil FOMC ve svém nedávném zápisu, že v listopadu a prosinci snižuje objem nákupů státních dluhopisů a cenných papírů krytých hypotékami.
Od dob vietnamské války za prezidenta Lyndona Johnsona americká vláda manipuluje s údaji o zaměstnanosti a inflaci tak, aby poskytovala mnohem lepší obraz, než jaký existuje. Soukromý ekonom John Williams ze stínové vládní statistiky odhaduje, že skutečná nezaměstnanost v USA zdaleka nedosahuje uváděných 4,2 % za listopad, ale ve skutečnosti přesahuje 24,8 %. Jak Williams dále uvádí: „Prudký nárůst inflace odráží extrémní tvorbu peněžní zásoby, extrémní federální deficitní výdaje a expanzi federálního dluhu, pandemické poruchy a nedostatek dodávek; neodráží přehřívající se ekonomiku.“. Federální rozpočtové deficity dosahují rekordní výše 3 bilionů dolarů ročně a jejich konec je v nedohlednu.
Zvyšování sazeb v této nejisté situaci povede ke zhroucení křehkého amerického a globálního finančního systému a připraví půdu pro krizi, v níž by občané mohli prosit o nouzovou pomoc v podobě digitálních peněz a velkého resetu. Stojí za zmínku, že každý velký krach amerického akciového trhu od října 1929 včetně let 2007-8 byl důsledkem záměrných kroků Fedu, maskovaných pod tvrzením o „omezení inflace“. Tentokrát by škody mohly být epochální. V září washingtonský Institut mezinárodních financí odhadl, že úroveň globálního dluhu, který zahrnuje dluhy vlád, domácností a podniků a bank, vzrostl na konci června o 4,8 bilionu USD na 296 bilionů USD, což je o 36 bilionů USD více než před pandemií. Z toho 92 bilionů dolarů připadá na rozvíjející se trhy, jako je Turecko, Čína, Indie a Pákistán. Rostoucí úrokové sazby vyvolají krizi neschopnosti splácet dluhy po celém světě, protože dlužníci nebudou schopni splácet. To záměrně vytvářejí centrální banky v čele s Fedem od své krize v roce 2008 tím, že tlačí úrokové sazby na nulu nebo dokonce do záporných hodnot.
****
F. William Engdahl je konzultantem pro strategická rizika a přednášejícím, vystudoval politologii na Princetonské univerzitě a je autorem bestsellerů o ropě a geopolitice, exkluzivně pro internetový časopis „New Eastern Outlook“.
Originál článku a úvodní obrázek: New Eastern Outlook
Překlad: Administrátor Nekorektní TOP-CZ
