Autor: Philip Giraldi
Global Research 16. ledna 2020
Tvrzení, že generálmajor Qassem Soleiman byl „terorista“ pro misi na „bezprostřední“ útok, který by zabil stovky Američanů, se ukázalo jako lež, takže proč bychom měli věřit čemukoli jinému souvisejícímu s nedávným vývojem v Íránu a Iráku? Aby bylo jasno, Ukrajine International Airlines Flight 752 po startu z mezinárodního letiště v Teheránu ráno 8 ledna se 176 cestujícími a členy posádky na palubě, byl sestřelen íránskou protivzdušnou obranou, jak vláda islámské republiky připustila, ale příběh o kybernetickém útoku provedeném USA nebo možná izraelskou vládou, není až tak nemožný.
Iránská protivzdušná obrana byla ve vysokém stupni pohotovosti, jelikož se obávala amerického útoku jako reakce americké vlády za raketový útok Iránu na dvě USA základny v Iráku. Ten Irán uskutečnil 3. ledna, jako odpověď USA za zavraždění jednoho z velících důstojníků iránských gard, gen. Soleimana. I přes napětí a eskalaci íránská vláda nezavřela vzdušný prostor země. Civilní osobní lety stále odlétaly a přilétály do Teheránu, což byla téměř jistě chyba v úsudku ze strany letištních úřadů. Jedno civilní letadlo pokračovalo ve vzletu i poté, co byl sestřelen let 752.
Padesát sedm cestujících v letadle byli Kanaďané íránského původu. Kanadský premiér Justin Trudeau, ukazoval prstem na íránskou vládu pro její nedbalost a také na Washington, přičemž zlostně poznamenal, že se Trumpova administrativa úmyslně a bezohledně snažila eskalovat napětí s Íránem atentátem poblíž letiště v Bagdádu, bez ohledu na dopad na cestující a další civilisty v regionu.
Zdá se, že šlo o případ špatných úsudků a možných lidských chyb, ale případ obsahuje některé okolnosti, které je zapotřebí vysvětlit.
Obsluha protileteckého systému TOR-M1 údajně zažila značné rušení a letadlo mělo vypnutý transpondér a přestalo vysílat několik minut předtím, než došlo k odpálení raket. Navíc byly problémy i v komunikační síti velení protivzdušné obrany, což mohlo spolu souviset.
Elektronické rušení z neznámého zdroje znamenalo, že systém protivzdušné obrany byl uveden do ručního provozu a spoléhal na zásah člověka. Lidská role znamenala, že operátor musel učinit rychlý úsudek v tlakové situaci, ve které měl jen chvilku na reakci. Vypnutí transpondéru, který by aicky signalizoval operátorovi a elektronice TOR-M1, že letadlo bylo civilní, místo toho aicky naznačoval, že je nepřátelské. Obsluha, která byl obzvláště poučena o možnosti přicházejících amerických raket, poté vystřelila.
Obě rakety, které letadlo zasáhly, pocházely z ruského systému označeného NATO SA-15 a Rusové ho nazvali Tor-M1.
Ruský raketový systém Tor-M1
Jeho osm raket je normálně namontováno na pásovém vozidle. Systém zahrnuje jak radar pro detekci a sledování cílů, tak nezávislý odpalovací systém, který zahrnuje funkčnost systému identifikace přítele nebo nepřítele (IFF) schopného číst volací značky a signály transpondérů, aby se zabránilo nehodám. Vzhledem k tomu, co se stalo toho rána v Teheránu, je pravděpodobné předpokládat, že něco, nebo někdo úmyslně narušil jak íránskou leteckou obranu, tak i transpondér v letadle, pravděpodobně v rámci pokusu o vytvoření letecké nehody, která by byla přičítána íránská vláda.
Obranný systém TOR-M1 používaný Íránem má jednu hlavní zranitelnost. Může to být hacknuto nebo „podvrženo“, což útočníkovi dovoluje vydávat se za legitimního uživatele a převzít kontrolu. Námořnictvo a letectvo Spojených států údajně vyvinuly technologie, které mohou oklamat nepřátelské radarové systémy falešnými a klamně se pohybujícími cíli. Guardian také nezávisle nahlásil, jak americká armáda dlouhodobě vyvíjí systémy, které mohou z dálky změnit elektroniku a zacílení na íránské dostupné rakety.
Stejnou technologii lze samozřejmě použít ke změně nebo dokonce maskování transpondéru v civilním letadle takovým způsobem, že se budou zasílat nepravdivé informace o totožnosti a umístění. Spojené státy americké mají schopnost kybernetické a elektronické války jak zasekávat, tak měnit signály týkající se transpondérů letadel a iránské vzdušné obrany. Izrael má pravděpodobně stejnou schopnost.
Joe Quinn na Sott.net také zaznamenal zajímavý příběh k fotografiím a videozáznamům, které se objevily v New York Times a jinde a které ukazují odpálení íránské rakety, dopad letadla a zbytky po havárii, včetně zbytků z rakety. Záznamy se objevily 9. ledna, na účtu Instagram s názvem „Bohaté děti Teheránu“. Quinn se ptá, jak Rich Kids, bydlící shodou okolností na sídlišti pro nízkopříjmové občany, (na okraji města a v blízkosti letiště), se náhodou, v 6 hodin ráno 8. ledna objevil s kamerou a zcela náhodou ji zaměřil na tu správnou část oblohy, aby zachytil zásah rakety na ukrajinské letadlo?
Spojte bohaté děti a možnost elektronického boje a dstanete náznak promyšlené a pečlivě naplánováne události, jejíž atentát na Soleimana byl jen součástí. Následně po sestřelení letadla došlo v Íránu k nepokojům, které vládu obviňují z její neschopnosti.
Někteří lidé na ulici jasně volají po cíli, který USA a Izrael dlouho prosazují, tj. „Změnu režimu“. Po zavraždění Soleimana, byl většinou lidí zobrazen Irán jako oběť, ale většina mezinárodních médií případu věnovala tak malou pozornost, jako by šlo o kteréhokoliv herce. O sestřelení letu ukrajinské mezinárodní letecké společností 752 je stále zapotřebí mnoho vysvětlit.
*******
Philip M. Giraldi je bývalý specialista CIA pro boj proti terorismu a vojenský zpravodajský důstojník, který sloužil devatenáct let v zámoří v Turecku, Itálii, Německu a Španělsku. V roce 1992 byl šéfem CIA pro olympijské hry v Barceloně a byl jedním z prvních Američanů, kteří vstoupili do Afghánistánu v prosinci 2001. Phil je výkonným ředitelem Rady pro národní zájem, advokátní skupiny ve Washingtonu, která se snaží povzbuzovat a podporovat zahraniční politiku USA na Blízkém východě, tak aby byla v souladu s americkými hodnotami a zájmy. Často přispívá do Global Research.
Zdroj: Global Research
Překlad: Administrátor TOP-CZ
