Překlad strojem bez úpravy české gramatiky:
Zpravodajci podezírají ukrajinské partyzány z bombových útoků na Nord Stream, což znepokojuje spojence Kyjeva
Autoři: Shane Harris, Souad Mekhennet, Greg Miller a Michael Birnbaum, 08. 03. 2023
Zpravodajské služby a diplomaté ve Spojených státech a Evropě mají podezření, že za zářijové výbuchy, které vážně poškodily plynovod Nord Stream, mohou být zodpovědní proukrajinští sabotéři, což by mohlo oslabit podporu Ukrajiny mezi západními zeměmi, které se postavily na její obranu proti Rusku.
Otázky ohledně ukrajinské viny se poprvé objevily v loňském roce, kdy vyšetřovatelé nenašli žádné důkazy, které by útoky přímo spojovaly s ruskou vládou. Během několika dní po třech podmořských explozích 26. září představitelé Washingtonu a evropských hlavních měst veřejně ukázali prstem na Kreml.
S přibývajícími týdny se podle několika úředníků obeznámených s probíhajícími vyšetřováními a prověrkami zpravodajských služeb neobjevily žádné důkazy, které by toto tvrzení potvrzovaly. Představitelé několika zemí však uvedli, že Ukrajina mohla být motivována k útoku na plynovody, aby utužila odhodlání Západu čelit ruské agresi, a jejich podezření se brzy obrátilo na Kyjev.
Podle úředníků stále neexistují žádné forenzní důkazy z místa výbuchu, které by sabotáž konkrétně spojovaly s nějakou zemí. Zpravodajské služby ve Spojených státech a v Evropě nezachytily komunikaci ruských nebo ukrajinských představitelů, kteří by si připisovali zásluhy za útok nebo naznačovali, že se snaží zakrýt účast svých vlád.
Podle představitelů obeznámených s touto záležitostí, kteří hovořili pod podmínkou zachování anonymity, aby mohli hovořit o citlivých informacích s významnými diplomatickými důsledky, však v poslední době přibyly další informace, které byly sděleny představitelům Washingtonu a Evropy a které naznačují, že útok mohla provést proukrajinská skupina, která možná působila bez přímého vědomí Kyjeva.
Vysoce postavený západní bezpečnostní činitel uvedl, že vlády vyšetřující bombové útoky odhalily důkazy, že proukrajinské osoby nebo subjekty před výbuchy diskutovaly o možnosti provést útok na plynovody Nord Stream. Úředník se odvolával na „signály“, že taková operace byla projednávána nebo zvažována. Úředník zdůraznil, že tato komunikace byla objevena až po útoku, když západní špionážní agentury začaly prohledávat zpravodajská data a hledat možné stopy.
Tyto informace byly kompenzovány dalšími zpravodajskými informacemi, které naznačovaly možnost, že za útokem stojí Rusko. Samostatné zpravodajské informace například ukázaly, že v týdnech předcházejících výbuchům byla v místech útoku nebo v jejich blízkosti zjištěna ruská námořní plavidla.
Úředník považoval za nepravděpodobné, že by ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo členové jeho nejbližšího okolí takovou operaci schválili, a poznamenal, že se snažili vyhnout ohrožení západní podpory, která byla pro Kyjev záchranným lanem.
Američtí představitelé se na nedávné zpravodajské informace poukazující na ukrajinské sabotéry dívají opatrně.
„Chápu to tak, že to nepovažujeme za přesvědčivé,“ uvedl vysoký představitel Bidenovy administrativy.
Ve Washingtonu a v Evropě se někteří lidé obávají, že útok spojený s Ukrajinou by oslabil podporu NATO Ukrajině, zejména v Německu, kde mnoho občanů stále sympatizuje s Ruskem a je skeptických vůči vyzbrojování Kyjeva. Útoky na plynovody zvýšily obavy ze zranitelnosti energetického sektoru na celém kontinentu.
„Jednalo se o útok proti kritické infrastruktuře pro Evropu, ale probíhá vyšetřování a vyšetřování a nebylo by správné spekulovat, kdo za tím stojí, dokud vyšetřování a vyšetřování nebude ukončeno,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na úterní tiskové konferenci ve Stockholmu.
Bombardování plynovodu Nord Stream vyvolalo významnou a pokračující reakci NATO. „Zdvojnásobili jsme naši vojenskou přítomnost v Severním a Baltském moři,“ řekl Stoltenberg. „Rovněž jsme posílili spolupráci mezi zeměmi NATO s cílem vyměňovat si informace a posílit připravenost k lepšímu zastavení dalších takových útoků v budoucnu.“
Aliance, kterou útok podnítil, také pracuje na plánu, jak zlepšit bezpečnost pod vodou na každoročním summitu, který se koná letos v létě.
Záhada kolem toho, kdo vyhodil ropovody do povětří, přetrvává zčásti proto, že není jasné, kdo měl technické možnosti operaci provést.
Někteří představitelé nadále tvrdí, že pouze národní stát by měl potřebné odborné znalosti a nástroje k provedení složité podvodní sabotážní operace. Jiní však namítají, že vzhledem k relativně malé hloubce poškozeného potrubí – přibližně 80 metrů v místě jednoho výbuchu – mohla za útokem teoreticky stát řada různých aktérů, případně s využitím ponorných dronů, potápěčů nebo hladinových lodí. Seznam podezřelých se neomezuje pouze na země, které disponují posádkami ponorek nebo odbornými znalostmi v oblasti hlubokomořských demolic, uvedli tito představitelé.
Švédský premiér Ulf Kristersson se ve svém projevu po boku Stoltenberga odvolával na probíhající vyšetřování, když odmítl komentovat článek v New York Times, který jako první přinesl nedávnou informaci o tom, že útok provedla proukrajinská skupina.
Ukrajinská vláda jakoukoli účast na sabotáži popřela.
„Ukrajina se absolutně nepodílela na útoku na Nord Stream 2,“ uvedl Mychajlo Podoljak, hlavní poradce Zelenského, a položil otázku, proč by jeho země prováděla operaci, která „destabilizuje region a odvede pozornost od války, což pro nás kategoricky není výhodné“.
Podoljak uvedl, že v září, kdy došlo k výbuchům na Nord Streamu, se Ukrajina soustředila na protiofenzívu v Charkovské oblasti. Poradce uvedl, že útok na plynovody by odvedl pozornost od války a ruských útoků na Ukrajinu a poskytl by Moskvě řečnický bod, aby se pokusila sabotážní útoky svést na Západ.
Kreml z výbuchů na různých místech obvinil Ukrajinu, Británii a Spojené státy.
Mluvčí Bílého domu John Kirby se přímo nevyjádřil k tomu, kdo by mohl nést vinu za útok, a novinářům řekl: „Musíme nechat tato vyšetřování skončit a teprve potom bychom se měli zabývat tím, jaké následné kroky by mohly nebo nemusely být vhodné.“
Podoljak tvrdil, že Rusko má nejen schopnost spáchat útok na plynovod a zastřít odpovědnost tím, že obviní neidentifikované proukrajinské skupiny, ale také motiv vrazit klín mezi Kyjev a jeho západní podporovatele.
Vyšetřovatelé také pamatovali na možnost, že Rusko nebo jiná vláda mohly podstrčit důkazy, aby zasely zmatek.
Ukrajina je však spojována s tajnými útoky zahrnujícími nekonvenční metody, jako jsou bombové útoky a atentáty, které se zdají být určeny spíše pro politický efekt než pro zisk na bojišti.
Podle západních představitelů jsou za srpnový výbuch auta, při němž zahynula dcera Alexandra Dugina, ruského nacionalisty a ideologického spojence prezidenta Vladimira Putina, zodpovědní ukrajinští aktéři. Někteří představitelé uvedli, že Dugin byl zamýšleným cílem a že Kyjev byl za útok napomenut svými západními spojenci.
Útoky dronů připisované Ukrajině zasáhly cíle v Rusku, včetně leteckých základen poblíž Moskvy.
Ukrajinské speciální služby stály v říjnu za spektakulárním výbuchem na krymském mostě v Kerčském průlivu, což byl ohromující úder symbolu Putinových ambicí ovládnout Ukrajinu.
Německé zpravodajství v úterý vzneslo další otázky ohledně možných ukrajinských vazeb na útok na Nord Stream. Podle společného vyšetřování několika německých médií prý německé úřady dosáhly „průlomu“ ve vyšetřování a identifikovaly malý tým sabotérů, kteří využívali jachtu pronajatou od společnosti v Polsku, kterou „zřejmě vlastnili dva Ukrajinci“.
Německá spolková prokuratura na zprávy tisku přímo nereagovala, ale v prohlášení potvrdila, že od 18. do 20. ledna letošního roku „nechala spolková prokuratura prohledat loď v souvislosti s podezřelým pronájmem lodi. Existuje podezření, že dotyčná loď mohla být použita k přepravě výbušných zařízení, která vybuchla na“ plynovodech, uvádí se v prohlášení podle agentury Associated Press.
„Totožnost pachatelů a jejich motivy jsou předmětem probíhajícího vyšetřování,“ pokračovala prokuratura. „Spolehlivá vyjádření k tomu, zejména k otázce státní kontroly, nelze v tuto chvíli učinit.“
Na této zprávě se podíleli David L. Stern v Kyjevě, John Hudson a Karen DeYoung ve Washingtonu a Kate Brady v Berlíně.
