Autor: Vladimír Sedláček
Naše polistopadová politická reprezentace (tedy abych byl přesný, její většina; komunistů s jejich nekompromisním protiválečným postojem a několika dalších jedinců, kteří si i v dnešní sobecké agresivní době zachovali aspoň špetku soudnosti, se tohle netýká, naopak před nimi smekám, že se nenechali strhnout euforií proamerických doktrín) se (opět) dopustila vraždy. Nebo přinejmenším dopustila, aby k ní došlo. Za což by měli být obžalováni a souzeni dle zákona, a stejně tak potrestáni. Exemplárně. Než dojde k dalším.
Proč tato tvrdá slova? V Afghánistánu zahynuli další čeští vojáci. Od začátku mise v r. 2007 už 13, celkem v zahraničních misích po vstupu do NATO 28 (server idnes.cz 6. 8. 2018). Oni to byli, a nikdo jiný, kdo je tam poslal. Z tepla svých domovů a kanceláří, bez skrupulí, bez uzardění, jedním škrtem pera poslali na smrt syny českých matek, které je s největší pravděpodobností zvolily do čela země (pokud ne, hluboce se jim omlouvám!). Poslali ty kluky do ohně jen proto, aby se sami zalíbili svým americkým chlebodárcům a odvděčili se jim za to, že k nám rozšířili demokracii. A zároveň podpořili to, čemu vládnoucí kruhy USA říkají dosáhnout stability. Známý intelektuál Noam Chomsky, na základě posledních zpráv o íránské hrozbě, předložených Kongresu USA, vyjádřil tento druh uvažování velice jasně. Írán je významná hrozba, protože se snaží rozšiřovat svůj vliv do sousedních zemí. Říká se tomu destabilizace. Snahou rozšířit svůj vliv vynášejí do sousedních zemí destabilizaci a to je pro USA problém, protože USA se snaží dosáhnout stability. Když USA přepadnou jinou zemi, je to vyvolání stability – v literatuře o mezinárodních vztazích terminus technicus, jenž znamená poslušnost vůči rozkazům USA. Takže když napadneme Irák a Afghánistán, vytvoří to stabilitu. Když se Íránci snaží rozšiřovat svůj vliv, alespoň do sousedních zemí, je to destabilizace. Tohle je zamontované do vědecké i jiné doktríny. Dá se dokonce říci bez posměchu, jako to učinil liberální komentátor a bývalý šéfredaktor časopisu Foreign Affairs James Chase, že USA musely destabilizovat Chile prezidenta Allendeho, aby dosáhly stability, totiž podřízení se rozkazům USA.
Teď budou tito lidé opět stát na letišti v Ruzyni nad rakvemi a pronášet květnaté řeči o jejich hrdinství. Pitomost, jen naletěli na sliby snadného výdělku v cizím žoldu za americké zájmy. Netoužili být hrdiny, natož položit život za imperialistické sny o ovládnutí světa. Jak dlouho budete tento stav snášet vy, kterých se to přímo týká, mámy, manželky, družky, vy všichni, v jejichž středu někdo naletěl a většina z vás více či méně tiše souhlasila? Námitky neberu, to byste tuhle partu nevolili! Mimochodem, rád bych věděl, a dost mi vadí, že se to zřejmě nikdy nedovím, jak by reagovala (či snad, nedej Bože, jak reagovala) ona manželka jednoho z českých vojáků, která tenkrát, před jejich odletem na jednu z prvních afghánských misí, říkala televizním reportérům, jak je hrdá na to, že její manžel odlétá bránit demokracii… Teď vy všichni, kdo jste dočetli až sem, PROSÍM, než zareagujete, bez ohledu na to jak, zadržte dech a pomalu napočítejte do deseti. A potom si zkuste odpovědět, komu prospělo, že zahynuli kluci, kluci jako vy, kteří si kdysi s lidmi jako vy hráli, chodili s vámi do školy, milovali děvčata, která se líbila i vám, chodili třeba do stejné hospody nebo i jinam jako vy, smáli se s vámi a hádali se či dokonce prali s vámi, ale nikdo z vás si nepřál, aby šli zabíjet nebo aby někdo zabil je.
Vražda je vždy vražda. Tyhle jsou konec konců velmi dobře prokazatelné. Podpisy pod rozkazy jsou viditelné, ověřitelné a známé. A osobně soudím, že nestačí se dojímat nad plačícími příbuznými, co myslíte…?
Zdroj náhledového obrázku: Google – Tiscali.cz
