Autor: The Saker, 19. 07. 2022
Na závěr své pracovní návštěvy Íránu odpovídal Vladimir Putin na dotazy médií.
Otázka: Někdo by si mohl myslet, že svět zapomněl na Sýrii v souvislosti s mnoha problémy, které jsou na pořadu dne na mezinárodní scéně. Dnes jsme se však přesvědčili, že tomu tak není.
Rádi bychom slyšeli Váš názor na situaci na místě v Sýrii. Hodně se dnes mluvilo o styčných bodech, ale existuje také mnoho rozdílů. Diskutovali jste dnes o nějakých zásadně nových řešeních nebo jste je koordinovali? Mám na mysli především tyto rozdíly.
Ruský prezident Vladimir Putin: To, čím bych chtěl začít, nejsou rozdíly, ale zásadní otázky, které nám umožňují pracovat a pokračovat v našem úsilí v třístranném formátu. Všichni jsme přesvědčeni, že je třeba zaručit územní celistvost Syrské arabské republiky a eliminovat nejrůznější teroristy, které zde nebudu vyjmenovávat. To je základní a nejdůležitější věc, jak jsme znovu zdůraznili v našem společném prohlášení. Domnívám se, že je to velmi důležité.
Ano, existují určité rozdíly, což je zřejmé, ale všichni podporujeme ústavní proces. Díky našemu úsilí jsme na jedné vyjednávací platformě shromáždili různé konfliktní strany, včetně opozice a oficiálních orgánů Syrské arabské republiky, odborníků a zástupců veřejných organizací, jakož i OSN. Domnívám se, že je to nesmírně důležité. To je první bod.
Za druhé. Sýrii je poskytována humanitární pomoc, po níž je dnes obzvláště velká poptávka, protože sankce uvalené na Sýrii a syrský lid přinesly žalostný výsledek: téměř 90 procent lidí v Sýrii žije pod hranicí chudoby. Situace v Sýrii je mimořádně vážná.
Bylo by samozřejmě nespravedlivé věnovat přednostní pozornost určitým skupinám, politizovat humanitární pomoc.
Za třetí. Existují různé přístupy k organizaci humanitární pomoci. Vždy jsme věřili, že by měla být organizována v plném souladu s mezinárodním humanitárním právem. To znamená, že veškerá humanitární pomoc musí být poskytována prostřednictvím oficiálních syrských orgánů, tedy přes Damašek. Souhlasili jsme však s prodloužením stávajícího postupu o šest měsíců, a to i v případě dodávek do zóny Idlíb, abychom měli více času na koordinaci našich postojů.
V otázce dění v severní Sýrii panují určité neshody. Mimochodem, i zde máme určitou shodu: všichni jsme přesvědčeni, že americká vojska by měla tuto oblast opustit. To je první bod. A měly by přestat drancovat syrský stát, syrský lid, nelegálně brát jeho ropu. Neshodneme se však na tom, jak situaci v této oblasti uspořádat a stabilizovat. Jak víte, pracují tam společně rusko-turecké pozorovací konvoje.
Podle našeho názoru je však v zájmu zajištění dlouhodobé a stabilní situace v této oblasti nutné převést celé území pod kontrolu oficiálních orgánů v Damašku, pod kontrolu ozbrojených sil Syrské arabské republiky, a pak bude možné vést dialog s těmi, kteří jsou za to odpovědní – v tomto případě s oficiálními syrskými orgány. Domnívám se, že by to výrazně stabilizovalo tamní situaci.
Obecně však platí, že se na tom pracuje. Jak jsem již mnohokrát řekl a chtěl bych to znovu zdůraznit, práce této trojstranné skupiny – Ruska, Turecka a Íránu – tato společná snaha o hledání kompromisů a nalezení těchto kompromisů vedla k tomu, že více než 90 % Sýrie je nyní pod oficiální vládní kontrolou, a jak se v takových případech říká, zlomili jsme tam mezinárodnímu terorismu vaz. To je skvělý výsledek této společné práce.
Otázka: Pane prezidente, dnes jste měl tři schůzky mezi čtyřma očima, nejprve s panem Raisim, pak s panem Chameneím a pak s panem Erdoganem, a po těchto schůzkách se nekonaly žádné tiskové konference. Víme pouze o tématu, o kterém jste jednali, o oficiální části.
Konkrétně jste uvedl, že jste s tureckým protějškem projednával otázku obilí, otázku dodávek ruského a ukrajinského obilí na mezinárodní trhy. Mohl byste nám o tom říci něco bližšího, prosím?
Vladimír Putin: Tady nejsou žádná tajemství, ve skutečnosti je známo téměř všechno. Jsou tu určité jemnosti; možná nemám vždycky čas sledovat, co se děje v informační oblasti. Řeknu vám, jak to vidím já.
Za prvé, co bylo vrcholem těch tří setkání? Na každém setkání byly otázky, které lze považovat za stěžejní pro konkrétní bilaterální setkání.
Jak jsem například uvedl na tiskové konferenci ve svém tiskovém prohlášení, hlavním tématem setkání s íránským duchovním vůdcem byly strategické otázky, včetně vývoje v regionu. To je přirozené, neboť se jedná o oblast jeho působení. Bylo pro mě velmi důležité slyšet jeho názor, jeho hodnocení. Musím říci, že v mnoha ohledech máme s Íránem velmi podobné názory. Takže to bylo velmi důležité a velmi užitečné.
Pokud jde o mé setkání s prezidentem Raisim, jednali jsme zejména o ekonomických záležitostech. Chtěl bych poznamenat, že rusko-íránský obchod vzrostl za posledních šest měsíců o 40 procent. To je velmi dobrý ukazatel.
Pro naši spolupráci existují perspektivní oblasti a je jich celá řada, například rozvoj infrastruktury. Možná víte, že místopředseda ruské vlády předsedá skupině, která má na starosti rozvoj vztahů na jižním Kavkaze, včetně infrastrukturních projektů na jižním Kavkaze, tedy v Ázerbájdžánu, Arménii a Rusku. Ve spolupráci s Íránem lze v této oblasti dosáhnout velkého pokroku.
Jak víte, po trati Severojižní magistrály jezdí první pilotní vlak. Jedná se o krátkou trasu do přístavů na jihu Íránu, která dále vede do Perského zálivu a Indie.
Existuje praktický projekt: železnice Rašt-Astara je krátká 146 kilometrů dlouhá trať napříč Íránem. Ázerbájdžán má zájem o její výstavbu. Nedávno jsem se během kaspického summitu setkal s prezidentem Alijevem a jednali jsme o této záležitosti. Zájem o ni má i Írán, jak nám právě řekli naši íránští partneři. Rusko má o ni zájem, protože spojí severní oblast Ruska, Petrohrad, přímo s Perským zálivem. Je to velmi zajímavý a slibný projekt. Nyní je úkolem postavit tuto trať, která je dlouhá pouze 146 kilometrů. Rusko je na to připraveno.
Musíme koordinovat podmínky tohoto stavebního projektu. Jeho obecné obrysy jsme projednali s našimi íránskými partnery a přáteli a koordinovali ho s Ázerbájdžánem. Doufám, že se nyní pustíme do práce. A pak to pro nás bude zajímavá práce. Jde vlastně o vývoz služeb ruských železnic (RŽD). To je jeden z relevantních příkladů.
Existují i další sféry. S íránským jaderným programem souvisejí bezpečnostní otázky. Bylo pro nás velmi důležité pochopit názory íránské strany na tuto práci. Týká se to také Ruska, které přispívá ke společnému úsilí zaměřenému na obnovení interakce mezi Íránem a MAAE. Nebudu o tom nyní hovořit, ale Rusko v tom hraje významnou roli.
Otázka obilí. O tom jsme jednali s tureckým prezidentem. Již jsem řekl, že Turecká republika a osobně prezident Erdogan udělali mnoho pro usnadnění dohody o vývozu ukrajinského obilí. Ale původně jsme navrhovali, aby byla přijata jako balíček, to znamená, že bychom usnadnili ukrajinský vývoz obilí za předpokladu, že budou zrušena všechna omezení potenciálního vývozu ruského obilí. Na tom jsme se původně dohodli s mezinárodními organizacemi. Ty se zavázaly, že to zformulují jako balíčkové řešení. Nikdo zatím nevznesl žádné námitky, včetně našich amerických partnerů. Uvidíme, co z toho v nejbližší době vzejde.
Jak víte, Američané skutečně zrušili omezení například na dodávky ruských hnojiv na světový trh. Doufám, že se tak stane i v případě vývozu ruského obilí, pokud chtějí skutečně zlepšit situaci na světových potravinových trzích. Jak jsem již řekl, jsme na to připraveni hned teď. Můžeme vyvézt 30 milionů tun obilí a náš exportní potenciál na základě letošní sklizně bude 50 milionů tun.
Otázka: Pane prezidente, v Evropě se rozvíjí vážná energetická krize a diskutuje se o možnosti, že Gazprom přeruší dodávky plynu. Společnost údajně vydala oficiální oznámení jednomu ze svých německých klientů, v němž se odvolává na okolnosti vyšší moci.
Existují skutečné důvody pro obvinění Ruska ze způsobení této energetické krize? Bude Gazprom i nadále plnit své závazky?
Vladimir Putin: Především Gazprom vždy dodržoval a bude dodržovat své závazky.
Pokusy našich partnerů přesunout nebo se pokusit přesunout vinu za vlastní chyby na Rusko a Gazprom nemají vůbec žádný podklad.
Jaká je situace s dodávkami energie? V roce 2020, v první polovině roku 2020, stál plyn v Evropě 100 eur za 1 000 metrů krychlových. V první polovině roku 2021 se cena zvýšila na 250 eur. Dnes je to 1 700 eur za 1 000 metrů krychlových plynu.
Co se děje? Mluvil jsem o tom při mnoha příležitostech a nevím, zda bychom měli zabíhat do podrobností ohledně energetické politiky evropských zemí, které podceňují význam tradičních zdrojů energie a vsadily na netradiční zdroje energie. Jsou to velcí odborníci na netradiční vztahy a rozhodli se, že se budou ucházet i o netradiční zdroje energie, jako je slunce a vítr.
Minulá zima byla dlouhá, bezvětří, a to se projevilo. Investice do dlouhodobého majetku tradičních výrobců energie se snížily kvůli předchozím evropským politickým rozhodnutím. Banky je nefinancují, pojišťovny nepojišťují, místní samosprávy nepřidělují pozemky pro nové projekty, nerozvíjí se potrubní a jiné formy dopravy. Je to výsledek mnohaletého, pravděpodobně desetiletého působení této politiky. To je hlavní příčinou růstu cen, nikoliv nějaké kroky Ruska nebo Gazpromu.
Co se děje dnes? Donedávna jsme dodávali plyn do Evropy bez Turecka. Do Turecka jsme dodávali zhruba 30 miliard metrů krychlových ročně a do Evropy 170 miliard, 55 miliard přes Nord Stream 1, a pokud mě paměť neklame, 33 miliard bylo dodáváno přes Jamal-Evropa, přes dva řetězce, které vedou přes Ukrajinu. Přibližně 12 miliard bylo dodáno do Evropy přes Turecko prostřednictvím TurkStreamu.
Ukrajina náhle oznámila, že uzavře jednu ze dvou tras na svém území. Údajně proto, že čerpací stanice plynu není pod jejich kontrolou, ale na území Luganské lidové republiky. Jenže pod kontrolou Luganské lidové republiky se ocitla už před několika měsíci, a Ukrajinci ji bez jakéhokoli důvodu uzavřeli teprve nedávno. Všechno tam normálně fungovalo, nikdo nezasahoval. Podle mého názoru ji zavřeli prostě z politických důvodů.
Co se stalo potom? Polsko uvalilo sankce na společnost Jamal-Evropa, která dodala 33 miliard metrů krychlových plynu. Od nás odebírali 34, myslím, že 33-34 milionů metrů krychlových denně. Úplně ho zavřeli. Ale pak jsme viděli, že zapnuli plynovod Jamal-Evropa v obráceném režimu a začali odebírat asi 32 milionů denně z Německa. Odkud se bere plyn z Německa? Je to náš ruský plyn. Proč z Německa? Protože se ukázalo, že je pro Poláky levnější. Dříve ho od nás dostávali za velmi vysokou cenu, blížící se tržní ceně, zatímco Německo ho od nás dostává 3-4krát levněji než za tržní cenu na základě dlouhodobých kontraktů.
Pro německé společnosti je výhodné prodávat je Polákům s malou přirážkou. Pro Poláky je výhodné ji kupovat, protože je levnější než ji kupovat přímo od nás. Ale objem plynu na evropském trhu se snížil a celková tržní cena se zvýšila. Kdo vyhrál? Všichni Evropané pouze prohráli. To je druhý bod: Jamal-Evropa.
Takže nejprve byla uzavřena jedna z tras na Ukrajině, pak byl uzavřen Jamal-Evropa, nyní Nord Stream 1, což je jedna z hlavních tras – čerpáme přes ni 55 miliard metrů krychlových ročně. Pracuje tam pět kompresorových stanic Siemens a jedna je v pohotovosti. Jeden kompresor musel být odeslán na opravu. Opravený kompresor měl přijít z Kanady, ze závodu Siemens v Kanadě, aby ho nahradil. Ten však skončil pod sankcemi v Kanadě. Takže jedna přečerpávací stanice, právě jedno zařízení bylo mimo provoz kvůli plánovaným údržbovým pracím a z Kanady se nevrátilo.
Nyní se dozvídáme, že jednotka bude brzy dodána z Kanady, ale Gazprom zatím nemá žádné oficiální dokumenty. Určitě je musíme získat, protože je to náš majetek, je to majetek Gazpromu. Gazprom by měl dostat nejen hardware, nejen jednotku na přečerpávání plynu, ale také doprovodné dokumenty, a to jak právní, tak technickou dokumentaci. Musíme mít možnost vidět, co si Gazprom bere – současný stav turbíny i její právní status, zda je pod sankcemi, nebo ne, co s ní můžeme dělat, nebo si ji třeba zítra vezmou zpátky. Ale to není všechno.
Problém je, že na konci července, 26. července, myslím – můžeme požádat Gazprom – by měla být odeslána další turbína na běžnou údržbu, na opravu. A odkud vezmeme náhradu? To nevíme.
Ještě jedna turbína je mimo provoz, protože se rozpadá její vnitřní obložení. Technici společnosti Siemens to potvrdili.Takže pokud nám rychle dodají turbínu z Kanady, budeme mít v provozu dva provozuschopné bloky, které čerpají 60 milionů denně. Ale pokud nebude, zůstane jen jedna a ta bude čerpat jen 30 milionů metrů krychlových denně. Můžete si spočítat, kolik času bude trvat přečerpání zbytku. Jaká je za to odpovědnost Gazpromu? Co s tím má Gazprom vůbec společného? Odřízli jednu trasu, pak druhou a sankcionovali toto zařízení na čerpání plynu. Gazprom je připraven čerpat tolik plynu, kolik bude třeba. Ale oni všechno zavřeli.
A do stejné pasti se dostali i s dovozem ropy a ropných produktů. Slyšíme nejrůznější bláznivé nápady o omezení objemu dovozu ruské ropy nebo o omezení ceny ruské ropy. To povede ke stejné situaci jako v případě plynu. Výsledek (překvapuje mě, že to říkají lidé s vysokoškolským vzděláním) bude stejný – růst cen. Ceny ropy se budou točit po spirále.
Pokud jde o plyn, je tu další trasa, kterou jsme připraveni otevřít, a tou je Nord Stream 2. Je připraven ke spuštění, ale zatím ho oni nechtějí spustit. I tady jsou problémy, mluvil jsem o nich s kancléřem asi před šesti nebo možná osmi týdny. Nastolil jsem tuto otázku; řekl jsem, že Gazprom si rezervoval kapacitu a že tuto kapacitu je třeba využít a že ji nelze pozastavit na neurčito.
Odpověď zněla, že na pořadu dne jsou jiné, důležitější věci, takže je pro ně obtížné se tím teď zabývat. Ale musel jsem je upozornit, že pak bychom museli polovinu objemu určeného pro Nord Stream přesměrovat na domácí spotřebu a zpracování. Tuto otázku jsem vznesl na žádost Gazpromu a Gazprom to už skutečně udělal. Proto i když zítra spustíme Nord Stream 2, nebude se z něj čerpat 55 miliard metrů krychlových, ale přesně polovina tohoto množství. A vzhledem k tomu, že už jsme v polovině letošního roku, byla by to jen čtvrtina. Taková je situace v zásobování.
Ale, řekl jsem to na začátku své odpovědi na vaši otázku a chci tím skončit. Gazprom vždy plnil a bude plnit všechny své závazky, dokud to samozřejmě někdo bude potřebovat. Nejdříve vše sami uzavřeli a nyní hledají někoho, na koho by to svedli – bylo by to komické, kdyby to nebylo tak smutné.
Otázka: Dnes jste mluvil s panem Erdoganem. Opakovaně prohlásil, že je připraven uspořádat rozhovory mezi vámi a Vladimirem Zelenským. Vynořila se dnes tato otázka? Jste připraven se s ukrajinským prezidentem setkat?
Vladimir Putin: Prezident Erdogan vyvíjí velké úsilí, aby vytvořil nezbytné podmínky pro normalizaci situace. Právě během našich rozhovorů v Istanbulu jsme skutečně dosáhli dohody a zbývá ji jen parafovat. Ale jak víte, poté, co se naše vojska, aby vytvořila vhodné podmínky, stáhla z centrální Ukrajiny, z Kyjeva, kyjevské úřady od těchto dohod ustoupily. Byly to dohody, kterých bylo skutečně dosaženo. Takže vidíte, že konečný výsledek samozřejmě nezávisí na prostřednících, ale na odhodlání stran plnit dosažené dohody. A dnes vidíme, že kyjevské orgány na tom nemají zájem.
Co se týče snahy Turků, stejně jako návrhů dalších zemí – Saúdská Arábie nabídla své zprostředkovatelské služby, Spojené arabské emiráty, a ty takové možnosti mají – jsme vděčni všem našim přátelům, kteří mají zájem na řešení této krize, za poskytnutí svých možností. I jejich ochota přispět k této ušlechtilé věci má velkou cenu. Jsme za to hluboce vděčni.
Originál článku: Blog The Saker
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ
