Autor: C. J Hopkins, 04. května 2020
Po začátku každého nového oficiálního příběhu přichází doba, kdy si lidé již nepamatují, jak to začalo. Nebo si spíše pamatují, jak to začalo, ale nepamatují propagandu, která to začala. Nebo si to všechno pamatují, ale již to nic nezmění, protože oficiální vyprávění již nahradilo realitu.
Například si vzpomeňte na válku proti teroru, konkrétně na okupaci Iráku. Ve druhé polovině roku 2004 většina obyvatel Západu zcela zapomněla na propagandu, která zahájila invazi a tak považovala irácký odpor za „teroristy“, přestože Spojené státy napadly a okupovaly tuto zemi bez legitimního důvodu. V té době bylo zcela jasné, že neexistují žádné „zbraně hromadného ničení“ a že USA napadly národ, který je nenapadl, nepředstavoval pro ně žádnou hrozbu a tak spáchaly učebnicovou agresivní válku.
Na těchto skutečnostech nezáleželo, ani v nejmenším. V té době byli obyvatelé Západu úplně ponořeni do oficiálního vyprávění o válce proti teroru, jenž nahradilo objektivní realitu. Zafungovala mentalita stáda. Je těžké popsat, jak to funguje. Je to stav funkční disociace. Nebylo to tak, že lidé neznali fakta, nebo že tomu nerozuměli. Věděli, že Iráčané nejsou „teroristé“. Zároveň věděli, že jsou určitě „teroristé“, přestože věděli, že nejsou. Věděli, že neexistují žádné zbraně hromadného ničení, že nikdy nebyly žádné zbraně hromadného ničení nalezeny a přesto si byli jisti, že existují zbraně hromadného ničení, které by se našly, i když zjevně neexistovaly.
Totéž se stalo v nacistickém Německu. Většina Němců nikdy nebyla fanatickými antisemity jako hardcore členové NSDAP. Kdyby tomu tak bylo, nebyl by zapotřebí Goebbels a jeho monstrózní propagandistický stroj. Ne, Němci během nacistického období, stejně jako Američané během války proti teroru, věděli, že jejich oběti pro ně nepředstavují žádnou hrozbu a zároveň věřili přesně naopak a proto neprotestovali, přestože jejich sousedi byli vyhnáni ven ze svých domovů a odeslání do táborů smrti, do táborů, které ve svém disociativním stavu současně existovaly a neexistovaly.
To, co popisuji, asi zní jako psychóza, ale technicky to není, ne úplně. Není to absolutní zlom od reality. Lidé v tomto stavu vědí, že to, v co věří, není skutečné. Přesto jsou nuceni tomu věřit (a ve skutečnosti tomu doslova věří, i když vím, že to vypadá jak nemožné), protože důsledky nevěřit tomu jsou ještě děsivější než kognitivní nesouhlas věřit příběhu, o kterém vědí, že je fikce. Nedůvěra v oficiální vyprávění znamená exkomunikaci „normality“, ztráty přátel, příjmů, postavení a v mnoha případech mnohem horší tresty. Stádová zvířata, ve stavu paniky, instinktivně běží směrem ke středu stáda. Odloučení od stáda je snadnou kořistí pro pronásledování predátory. Je to stejný původní instinkt, který zde funguje.
Cílem každého oficiálního příběhu je generovat tento druh mentality stáda, nikoli proto, aby podváděl veřejnost, nýbrž je zaměňoval a terorizoval do té míry, že se vrátí ke svým prvotním instinktům, jsou vedeni čistě existenčním strachem a na faktech a pravdě už nezáleží. Jakmile oficiální vyprávění dosáhne tohoto bodu, nelze ho žádnými fakty a důvody překonat. K ospravedlnění již nepotřebuje fakta. Ospravedlňuje se svou vlastní existencí. Hádat se se svými přívrženci je zbytečné. Vědí, že je to iracionální, ale berou to jako hotovou věc.
Dosahujeme tohoto bodu u koronaviru. Možná, že jsme toho již dosáhli. Navzdory realitě, že se jedná o virus, který je smrtící pro staré a pro ty, kteří mají zdravotní potíže, ale stejně tak zjevně není smrtící hrozbou pro většinu lidského druhu, lidé se uvnitř krčí ve svých domovech, jako by konečně začala zombie apokalypsa. Zdá se, že mnozí věří, že tento virus je nějaký druh cizí teroristické smrtící chřipky (nebo virus, jako zbraň hromadného ničení), která je zabije, jakmile jej vdechnou.
To není vůbec překvapivé, protože podle oficiálního vyprávění jsou jeho ničivé síly téměř neomezené. Nejenže to odstraní vaše plíce, zlikviduje všechny vaše další hlavní orgány a zabije vás krevními sraženinami včetně poškozením střev, nyní to způsobuje „náhlé mrtvice u mladých dospělých“ a možná spontánní rakovinu prostaty, a Bůh ví, jaké další lékařské hrůzy!
Podle všech „vědců“ a „lékařských odborníků“ (tj. těch, kteří odpovídají oficiálnímu vyprávění, ne všech ostatních vědců a lékařských odborníků), je tento virus značně rozdílný, od jakéhokoli jiného viru, který kdy existoval v historii virů. Určitě nesleduje typický vzorec rozsáhlého šíření po omezenou dobu a pak rychle sam odumírá, bez ohledu na to, jaká opatření jsou přijata k jeho zmírnění, jak naznačuje tato izraelská studie.
Také „proti tomu nemáme imunitu“ a proto musíme všichni zůstat „zamčeni“ jako vězni ve vězení, dokud nebude namíchána vakcína a s donucením naočkována každému živému člověku na zemi. Zjevně tato povinná zázračná vakcína nás magicky učiní imunními vůči tomuto viru, vůči kterému nemáme imunitu (a nemůžeme imunitu zcela vyvinout) a která bude zaznamenána na našich povinných „dokladech o imunitě“, jež mám umožní cestovat, získat práci, poslat naše děti do školy, ukázat policii když nás zastaví na ulici, protože vypadáme, že bychom mohli být „nakaženi“.
Německo (kde žiji) je daleko před tím. Podle Süddeutsche Zeitung má federální vláda v úmyslu zavést „imunitní kartu“ proti koronaviru v rámci svého „zákona o ochraně před infekcemi„, který orgánům poskytne pravomoc zadržet kohokoli „podezřelého z nakažení, umístit ho do karantény“ a „zakázat mu vstup na určitá veřejná místa“. (Poznámka překladatele – Angela Merkelová již předložila návrh zákona ke schválení do Bundestagu).
Malajské úřady se s takovými drobnostmi nevrušují, zatýkají migrující pracovníky a uprchlíky v tzv. Červených zónách Covid-19.
Ach jo, skoro jsem zapomněl …vědci pro bakterie a chemické bojové látky v DARPA (tj. Americká agentura pro obranné projekty pro pokročilý výzkum v USA) vyvinuli nějaký nový typ efektního krevního testu, který identifikuje „asymptomatické nosiče“ (tj. lidi, kteří nevykazují vůbec žádné příznaky). To se pravděpodobně hodí, zvláště pokud „bílí supernacisti„, „červeno-hnědí extremisti“ a „teoretici o spiknutí“ neustále protestují proti uzamčení svých manželek a dětí!
A to jsou jen nejnovější přírůstky do seznamu poněkud dystopických příkladů „statečného nového normálního“ oficiálního vyprávění, které globálně vychází, těsně před našimi očima jenž redaktoři Off-Guardian usměrňují a které pokračují na Twitteru. Je to v pořádku, černé a bílé. Nezakrývají totalitu, nemusí. Protože si o to lidé sami prosí. Požadují, aby byli „zamčeni“ uvnitř svých domovů, mohli nosit roušky a stát dva metry od sebe, protože většina z nich si již nic jiného nepamatuje.
Plastové bariéry kam se podíváte. Šipky na podlaze vám ukáží, jak kráčet. Značky vám ukáží, kde máte stát. Paranoidní zblblí lidi vylepují plakáty s texty o potrestání každého kdo nemá roušku. Propagandou zfanatizování lidé nahlašují své sousedy policii za to, že si jejich děti hrají s ostatními dětmi. Miliony lidí dobrovolně stahují „aplikace pro sledování kontaktů„, aby vlády a globální korporace mohly sledovat každý jejich pohyb. Ve Španělsku obarvili celou pláž, zabíjí vše, až po hmyz, s cílem chránit veřejnost před „infekcí„. Internet se stal orwellovským sborem výkřiku, posvátných hlasů, které každého šikanují v souladu s grafy a zoufalými informacemi, z nichž málokteré mají souvislost s realitou. Korporace a vlády cenzurují nesouhlas. Blížíme se k úrovni vyrobené hromadné hysterie a stádové mentality, kterou si ani Goebbels nedokázal představit.
Mezitím zůstávají většinou prázdné „polní nemocnice“ a divadelní „nemocniční loď“ je nyní pryč navzdory jejich pokusům, co nejvíce možno, nafouknout počet úmrtí Covid-19. Odhadované stovky milionů úmrtí se neuskutečnily, Švédsko je v pořádku, stejně jako většina lidstva a stejně jako neexistovaly žádné zbraně hromadného ničení, neexistuje žádný virus hromadného ničení.
Toto co je teď, je nový paranoidní patologizovaný standardní oficiální příběh. Stejně jako válka proti teroru je to globální příběh. Zveřejněný globální ideologický příběh. Je to teprve začátek, takže ještě není jasné, jak totalitní bude celá tato show, ale vzhledem k povaze pilotní epizody trochu se obávám zbytku seriálu.
****
C. J Hopkins je americký dramatik, romanopisec a politický satirista se sídlem v Berlíně. Jeho hry publikuje Bloomsbury Publishing a Broadway Play Publishing, Inc. Jeho dystopický román Zone 23 publikuje Snoggsworthy, Swaine & Cormorant. Svazek I jeho Consent Factory Essays vydává Consent Factory Publishing, stoprocentní dceřiná společnost Amalgamated Content, Inc.
Originál zdroj článku a úvodního obrázku: The Unz Review: An Alternative Media Selection
Překlad: Administrátor TOP-CZ
