Autor: Jan Petrák
Milion Katalánců v Barceloně vyrazilo na pochod za nezávislost. Odehrálo se to méně než tři týdny předtím, než má region opět hlasovat v referendu, zda se od Španělska odtrhnout, a přímo na Katalánský národní den – La Diada de Catalunya.
Jednalo se o šestý ročník Katalánského národního dne, který tento region využívá na separatistické politické projevy. Organizátoři tvrdí, že se na pochod registrovalo okolo 450 000 lidí, nicméně barcelonská policie později prozradila prostřednictvím Twitteru, že se ukázalo až milion lidí.
Španělská vláda se zapřisáhla, že referendum, která se má odehrát 1. října, zastaví, ale katalánská regionální vláda odmítá ustoupit s tím, že většina lidí v tomto bohatém severovýchodním regionu si přeje samostatné volební právo. Ukazují tak průzkumy i obrovská účast na pochodu.
Průzkumy ovšem naznačují i jiné skutečnosti. Například že Katalánci nejsou až tak jednotní v tom, zda se chtějí zcela odtrhnout od Španělska. Z průzkumu koncem července vyšlo najevo, že 49,4 % Katalánců je proti úplné nezávislosti a 41,1 % pro. Na druhou stranu, víme, jak to s průzkumy bývá. Ať tak či onak, faktem je, že bohatým Kataláncům se dlouhodobě nelíbí, že de facto dotují zbytek Španělska, a vědí, že samotným by jim bylo lépe. To se ale nedá říct o zbytku země, a španělská vláda, dobře si této skutečnosti vědoma, se snaží odtržení Katalánska zuby nehty bránit.
Místní policie vzala celou akci naprosto vážně a rozmístila policisty s poloautomatickými puškami i brokovnicemi na klíčová místa, což je s nejvyšší pravděpodobností i reakce na teroristickou akci, která se v Barceloně odehrála (a v pobřežním městečku Cambrills) minulý měsíc. Navzdory čerstvým vzpomínkám a obrovskému množství lidí ale událost probíhala poklidně a v duchu oslav, včetně nespočtu katalánských vlajek či vlajek s velkým nápisem sí (ano). Okolo 17. hodiny ještě následovala minuta ticha pro oběti teroristických útoku, a nakonec i katalánská národní hymna (Els segadors).
Katalánský prezident Carles Puigdemont až tak nadšený není. Kromě toho, že španělský ústavní soud odmítl legislativu, kterou před týdnem v rychlosti projednal a vypustil katalánský parlament, Puigdemontovi a některým jeho ministrům hrozí, že budou stíháni za neposlušnost a zneužívání moci. Puigdemont k tomu dodal, že „ani nemá dost moci na to, aby mohl prosadit přání demokratických Katalánců“.
„Musíte ale myslet na to, že lidé už volí,“ řekl, „katalánská komunita v zahraničí už volí. Ti lidé, kteří tvrdili, že žádné referendum nebude, zapomínají, že už v podstatě probíhá.“
Katalánské separatistické hnutí je zřejmě nejsilnější v celé Evropě; když nepočítáme Skotsko, které chystá již druhé referendum, už žádné výraznější hlasy neslyšíme. Určitá snaha o nezávislost se ozývá i v Benátkách. Zdá se ale, že katalánská komunita to s nezávislostí myslí skutečně vážně – kdy naposledy se sešel v ulicích milion lidí, aby slavili nezávislost, aniž by u toho zničili polovinu města?
Zdroj: Šifra
