Autor: Admin
Bydlím 45 let v jednom „malém“ 13-ti patrovém věžáku, kde je 98 bytů. Taková malá vesnice. Barák jsme zprivatizovali, takovou tou českou a pražskou privatizaci, kdy si byty plně zaplatíte, ale právně je majitelem bytu družstvo, takže vás mohou v podstatě kdykoliv z toho bytu vyhodit. Některým výkladům práva v tomto odvětví nejsem schopen porozumět a nevím, zda někdo takový existuje, kdo by to dokázal vysvětlit.
Tak jenom pro příklad.
1) Nevím, proč jsem neustále „nájemníkem bytu“, když nemám podepsanou žádnou nájemní smlouvu a žádný nájem neplatím. Platím družstvu částky na fond oprav, který si naše družstvo chytře přejmenovalo na „Věcně usměrňované nájemné“. To proto, aby z těchto peněz bylo možné hradit i cokoliv jiného než opravy, což „Fond oprav“ neumožňoval. Takže se z toho platí právní služby, odměny představenstvu, různé nákupy čehokoliv a nikomu to nevadí. Pak platím zálohy na služby spojené s užíváním bytu. To ale není nájem jako takový.
2) Hodnota mého bytu (de jure) je jeden družstevní podíl, což je suma, kterou jsem zaplatil za byt a pohybuje se v řádu kolem 130 tisíc Kč. Problém nastane v případě mého úmrtí. V ten moment se nějakým zázrakem začne počítat s částkou stanovenou odhadcem a ta se dnes pohybuje kolem 2,5 milionu. Z této částky pak dědici platí notářský poplatek a tato částka je rozdělena mezi dědice, kteří se pak musí mezi sebou vyrovnat. No jo, kam by přišel pan notář, kdyby si počítal výši poplatku jen z nějakých mizerných 130 tisíc? Nejhorší je, že je to v souladu se stávajícími zákony. Já tomu říkám pěkná sviňárna na okradení lidí.
Tam je celá řada dalších věcí, nad kterými rozum normálního občana zůstává stát. Ale pojďme k meritu věci:
Všichni víme, jakým módním hitem se staly kamerové systémy v ulicích našich měst. V Praze dnes nenajdete jedinou větší křižovatku bez kamer. Kamery jsou vlastně všude. Jednak ty co obsluhuje státní a městská policie, poté kamery různých jakoby bezpečnostních agentur, bank, pošt, a řady dalších a dalších nikým neevidovaných společností, firem a soukromých osob. A NIKDO v tomto státě nemá přehled o tom, KDO každý má k těmto záznamům přístup, KDO a JAK je využívá a archivuje. Jako předseda představenstva nějakého družstva si hodím na kus papíru žádost adresovanou našemu Úřadu pro ochranu osobních údajů (nebo tak nějak se jmenuje) o souhlas se zřízením kamerového systému v domě. Napíší, že vše bylo schváleno nájemníky a je vymalováno. Nikdo nic neověřuje, a za týden mohu vše nainstalovat.
Tak se i naše slavné představenstvo před pár léty rozhodlo zajistit naši bezpečnost kamerovým systémem. Dnes máme 2 kamery u hlavního vchodu, jednu u druhého vchodu, po jedné u každého výtahu , jednu otočnou v chodbě v suterénu a po jedné v každém výtahu. Nevím, kolik celý systém stál, ale za několik let provozu odhalil DVA nebezpečné případy. Jeden, kdy někdo v podroušeném stavu zcela utrhl již natrženou cedulku ze dveří výtahu (info o výtahu) v hodnotě i s prací znovu nalepit cca 50.- Kč a druhý, kdy dívka jenž dostala kopačky od svého kluka vzala barvu (umyvatelnou vodou) a pomalovala okna v chodbě výstražnými hláškami na adresu bývalého milence. Protože tam napsala i jeho jméno, stačilo zavolat toho kluka, zeptat se na jméno dívky včetně adresy a detektivní činnost skončila kladně i bez drahého kamerového systému.
Na druhou stranu nám milovaní Grafiti zvenku poznamenali každou zeď tři roky staré omítky. Samozřejmě barvou, kterou nelze smýt. Ty zdi nejsou natřeny nějakou standardní barvou. To vše bylo uděláno v rámci zateplení domu a ta barva se nestříkala, ale nanášela současně s omítkou na zateplovací polystyrénové panely. Cena za odstranění těch nápisů nebude nijak nízká. Jenomže tam žádné kamery nejsou.
Přitom se barák zamyká 24 hodin denně. Ne standardním zámkem, ale zámkem se zabudovaným systémem pro čipovou kartu, nebo samostatný čip. V podstatě nikdo cizí se do domu nedostane. Jak je to vyřešeno s hasiči a policii, mně není jasné. Asi o tom nevědí. Před kým mě tedy ten kamerový systém chrání?
Z uvedeného jasně vyplývá, že celá tato legrácka v našem domě nemá nic společného s nějakou bezpečností obyvatel domu, ale je určena doslova jen pro „špiclování“ co kdo dělá, kdy se vrací kdo domů, zda si někdo nepřivedl milenku v době, kdy měl manželku v lázních, zda nedej bože někdo někoho nenechal v bytě 3-4 noci přespat, aniž to nahlásil „představenstvu“ atd. Nikdo nikomu nesdělil, kdo každý má přístup k záznamům, kde a jak dlouho se uschovávají a archivují, zda se dělají nebo nedělají kopie a pokud ano, kam všude ty kopie jdou.
Někdy si připadám jako vězeň v dobře střeženém vězení a ne jako svobodný občan s plnými právy užívat si svou svobodu. Ono nestačí, že mě hlídají kamery venku na ulicích, v úřadech, bankách, na poště a nevím kde ještě všude, já musím být hlídaný i v domě, kde 45 let bydlím. Teď již jen čekám, kdy si náš pan předseda vymyslí, že nám namontuje kamery přímo před vchod do bytu. Přece ONI musí mít přehled o tom, zda u mně náhodou nebydlí nehlášení podnájemníci. Vždyť za řadu služeb platíme podle počtu osob hlášených v bytě. No a kdybych tam měl například týden další dva přátelé, jak by k tomu přišli ostatní, že okrádám družstvo o poplatek za výtah, odvoz odpadků atd., o další dva lidi nenahlášené jeho blahorodí panu předsedovi po dobu jednoho týdne.
Nejhorší na tom všem je ta hluboká pravda, která platí i u naši vlády, parlamentu senátu atd. Co jste si zvolili, to máte!
