Autor: Mike Whitney, 07. 06. 2022
„Bezohlednost konfrontace na Ukrajině ukazuje, že nám jde o mnohem víc než o osud režimu v Kyjevě. V sázce je architektura celého světového řádu.“ Sergej Naryškin, ředitel zahraniční rozvědky.
Zde je vaše „rezervní měna“ pro dnešní den: Každý americký dolar je dnes šekem vystaveným na účet, který je přečerpán o 30 bilionů dolarů.
Je to pravda. „Plná víra a kredit“ amerického ministerstva financí je z velké části mýtus, který drží pohromadě institucionální rámec, jenž spočívá na základech z čistého písku. Ve skutečnosti nemá americký dolar hodnotu papíru, na kterém je vytištěn; je to IOU plácající se v oceánu červeného inkoustu. Jediné, co drží USD před zmizením v éteru, je důvěra důvěřivých lidí, kteří jej nadále přijímají jako zákonné platidlo.
Proč ale lidé stále věří dolaru, když jsou jeho nedostatky všem známé? Koneckonců, americký státní dluh ve výši 30 bilionů dolarů je sotva tajemstvím, stejně jako dalších 9 bilionů dolarů, které se nahromadily v rozvaze Fedu. To je skrytý dluh, o kterém Američané vůbec nevědí, ale přesto jsou za něj zodpovědní.
Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, musíme se podívat na to, jak systém skutečně funguje a jak je dolar podporován četnými institucemi, které byly vytvořeny po 2. světové válce. Tyto instituce vytvářejí prostředí pro provádění nejdelšího a nejzjevnějšího podvodu v dějinách, směnu drahého průmyslového zboží, surovin a těžké práce za lístky zeleného papíru s mrtvými prezidenty. Můžeme jen žasnout nad genialitou elit, které tento podvod vymyslely a pak ho bez jediného protestu kohokliv, plošně vnutily masám. Systém je samozřejmě doprovázen různými donucovacími mechanismy, které rychle odstraní každého, kdo se pokusí z dolaru vymanit, nebo, bůh nám pomáhej, vytvořit úplně jiný systém. (Napadají mě Saddám Husajn a Muammar Kaddáfí.) Ale faktem je, že – kromě institucionálního rámce a nemilosrdné likvidace odpůrců dolaru – neexistuje žádný důvod, proč by lidstvo mělo zůstat připoutáno k měně, která je pohřbena pod horou dluhů a jejíž skutečná hodnota je prakticky neznámá.
Nebylo to tak vždycky. Bývaly doby, kdy byl dolar nejsilnější měnou na světě a zasloužil si své místo na vrcholu. Po první světové válce byly USA „vlastníkem většiny světového zlata„, a proto mezinárodní konference „rozhodla, že světové měny již nebudou vázány na zlato, ale mohou být vázány na americký dolar, „protože zelená bankovka byla sama o sobě vázána na zlato“. Zde je více informací z článku na Investopedii:
Toto ujednání se stalo známým jako Brettonwoodská dohoda. Ustanovila pravomoc centrálních bank, které měly udržovat pevné směnné kurzy mezi svými měnami a dolarem. Spojené státy by na oplátku vykupovaly americké dolary za zlato na požádání…..
Americký dolar byl díky Brettonwoodské dohodě oficiálně korunován světovou rezervní měnou a byl kryt největšími světovými zásobami zlata. Místo zlatých rezerv ostatní země hromadily rezervy amerických dolarů. Země, které potřebovaly své dolary někam uložit, začaly nakupovat americké státní cenné papíry, které považovaly za bezpečné úložiště peněz.
Poptávka po cenných papírech ministerstva financí spolu s deficitními výdaji potřebnými k financování války ve Vietnamu a domácích programů tzv. velké společnosti způsobily, že Spojené státy zaplavily trh papírovými penězi…..
Poptávka po zlatě vyskočila tak vysoko, že prezident Richard Nixon v roce 1971 musel zasáhnout a zrušit vazbu dolaru na zlato, což vedlo k dnešnímu plovoucímu směnnému kurzu. Přestože se vyskytlo období stagflace, která je definována jako vysoká inflace a vysoká nezaměstnanost, zůstal americký dolar světovou rezervní měnou.“ („Jak se americký dolar stal světovou rezervní měnou„, Investopedia).
Nyní je však zlato pryč a zůstala jen hromada dluhů. Jak se tedy proboha podařilo dolaru udržet si status nejvýznamnější světové měny?
Zastánci dolarového systému vám řeknou, že to má co do činění s „velikostí a silou americké ekonomiky a dominancí amerických finančních trhů„. Ale to je nesmysl.
Pravdou je, že status rezervní měny nemá vůbec nic společného s „velikostí a silou“ americké postindustriální, orientované na služby a bublinami poháněné ekonomiky třetího světa. Nemá to nic společného ani s údajnou bezpečností amerických státních „dluhopisů“, což je vedle dolaru největší Ponziho podvod všech dob.
Skutečným důvodem, proč dolar zůstal hlavní světovou měnou, je úplná kartelizace centrálního bankovnictví. Západní centrální banky jsou de facto monopolem, který řídí malá kabala vzájemně se prolínajících spodních vrstev, které koordinují a domlouvají se na měnové politice, aby si zachovaly své maniakální smrtící sevření na finančních trzích a v globální ekonomice. Je to měnová mafie a – jak slavně řekl George Carlin: „Vy ani já v ní nejsme. Vy a já nejsme v tom velkém klubu.“ Sečteno a podtrženo: Je to právě neúnavná manipulace s úrokovými sazbami, výhledové pokyny a kvantitativní uvolňování (QE), které udržují dolar na jeho výsostném, ale nezaslouženém místě.
To vše se však brzy změní, a to výhradně kvůli Bidenově bezohledné zahraniční politice, která nutí rozhodující hráče ve světové ekonomice vytvořit jejich vlastní konkurenční systém. To je skutečná tragédie pro Západ, který se těšil ze století nepřetržitého čerpání bohatství z rozvojového světa. Nyní, v důsledku hospodářských sankcí vůči Rusku, vzniká zcela nový řád, v němž bude dolar nahrazen národními měnami (zpracovávanými prostřednictvím nezávislého systému finančního vypořádání) v bilaterálních obchodních dohodách, dokud (ještě letos) Rusko nezavede burzovně obchodovanou měnu založenou na komoditách, kterou budou používat obchodní partneři v Asii a Africe. Krádež ruských devizových rezerv Washingtonem v dubnu tento proces ještě urychlila, a navíc ho urychlil zákaz vstupu Ruska na zahraniční trhy. Stručně řečeno, americké hospodářské sankce a bojkot rozšířily bezdolarovou zónu o mnoho řádů a vynutily si vytvoření nového měnového řádu.
Čtěte: Žádný „Great Reset“ WEF, ale „Měnový Reset“, kde bohatí nebudou vlastnít všechno
Jak hloupé to je? USA již desítky let provozují podvod, při kterém vyměňují svou měnu ve tvaru rybího obalu za věci se skutečnou hodnotou. (ropa, průmyslové zboží a pracovní síla) Nyní však Bidenova parta tento systém zcela zrušila a rozdělila svět na válčící tábory.
Ale proč?
Aby potrestali Rusko?
Ano, o to jde.
Ale pokud je to tak, neměli bychom se pokusit zjistit, zda sankce skutečně fungují, nebo ne, než začneme neuváženě měnit systém?
Na to už je pozdě. Válka proti Rusku začala a první výsledky se již dostavují. Stačí se podívat na to, jak jsme zničili ruskou měnu, rubl. Je to šokující! Zde je informace z článku na CBS:
Ruský rubl je letos nejvýkonnější měnou na světě…..
Dva měsíce poté, co hodnota rublu klesla na méně než jeden americký cent v důsledku nejrychlejších a nejtvrdších hospodářských sankcí v novodobé historii, zaznamenala ruská měna ohromující obrat. Od ledna rubl vůči dolaru vyskočil o více jak 40 %.
Za normálních okolností by země, která čelí mezinárodním sankcím a rozsáhlému vojenskému konfliktu, zaznamenala útěk investorů a trvalý odliv kapitálu, což by způsobilo pokles její měny…..
Odolnost rublu znamená, že Rusko je jen velmi málo izolováno od trestajících ekonomických sankcí, které na něj západní země uvalily po invazi na Ukrajinu…“ („Russia’s ruble is the strongest currency in the world this year“, CBS News – Ruský rubl je letos nejsilnější měnou na světě„, CBS New).
Cože? Chcete říct, že útok na rubl nakonec nevyšel?
Určitě to tak vypadá. Ale to neznamená, že sankce selhaly. Ale ne. Stačí se podívat na jejich vliv na ruské komodity. Příjmy z vývozu se výrazně snížily, že? Tady je více informací z CBS:
„Ceny komodit jsou v současné době vysoké, přestože v důsledku embarga a sankcí dochází k poklesu objemu ruského vývozu, nárůst cen komodit tyto poklesy více než kompenzuje,“ uvedla Taťána Orlová, hlavní ekonomka pro rozvíjející se trhy ve společnosti Oxford Economics.
Rusko měsíčně vytěží z vývozu energií téměř 20 miliard dolarů. Od konce března řada zahraničních odběratelů vyhověla požadavku platit za energie v rublech, což zvýšilo hodnotu měny.“ („Ruský rubl je letos nejsilnější měnou na světě“, CBS News).
Děláte si legraci? Chcete říct, že rubl prudce roste a Putin shrábne na komoditách víc peněz než kdykoli předtím?
Jo, a stejně tak je to s přebytkem ruské obchodní bilance. Podívejte se na tento úryvek z článku v časopise The Economist:
Ruský export… se drží překvapivě dobře, včetně exportu směřujícího na Západ. Sankce umožňují, aby prodej ropy a plynu do většiny světa pokračoval bez přerušení. A prudký nárůst cen energií dále zvýšil příjmy.
Analytici proto očekávají, že přebytek ruské obchodní bilance dosáhne v nadcházejících měsících rekordních hodnot. IIF počítá s tím, že v roce 2022 by přebytek běžného účtu, který zahrnuje obchod a některé finanční toky, mohl dosáhnout 250 miliard USD (15 % loňského HDP), což je více než dvojnásobek 120 miliard USD zaznamenaných v roce 2021. To, že sankce zvýšily obchodní přebytek Ruska, a tím pomohly financovat válku, je zklamáním, říká pan Vistesen. Paní Ribaková se domnívá, že účinnost finančních sankcí možná dosáhla svých hranic. Jako další musí přijít rozhodnutí o zpřísnění obchodních sankcí.
Taková opatření by však mohla začít platit až za nějakou dobu. I kdyby EU svůj návrh na zákaz ruské ropy přijala, embargo by se zavádělo tak pomalu, že by dovoz ropy z Ruska do bloku letos klesl jen o 19 %, říká Liam Peach z poradenské společnosti Capital Economics. Plný dopad těchto sankcí by se projevil až na začátku roku 2023 – v té době by Putin nashromáždil miliardy na financování své války.“ („Rusko je na cestě k rekordnímu obchodnímu přebytku„, The Economist).
Řeknu vám to na rovinu: Sankce ve skutečnosti škodí USA a pomáhají Rusku, takže by se podle odborníků měly uvalit další sankce? Je to tak?
Čtěte u nás: Západní civilizace na rozcestí: Temný věk, nebo renesance?
Přesně tak. Teď, když jsme se sami střelili do jedné nohy, odborníci si myslí, že by bylo moudré střelit se i do té druhé.
Jsem jediný, koho zaráží šílenost této politiky? Podívejte se na tento úryvek z článku na RT:
Rusko by mohlo v roce 2022 vydělat rekordních 100 miliard dolarů z prodeje plynu evropským zemím kvůli prudkému nárůstu cen energií, uvedl tento týden francouzský list Les Echos s odvoláním na analytiky Citibank.
Podle listu bude předpokládaný příjem z prodeje plynu téměř dvakrát vyšší než v loňském roce. Analýza nezohledňuje zisky z prodeje dalších ruských komodit, jako je ropa, uhlí a další nerostné suroviny.
Les Echos uvádí, že navzdory sankcím a varování před rozsáhlým embargem na ruskou energii 27 zemí EU nadále posílá Gazpromu zhruba 200 milionů dolarů denně.“ („Russian gas revenues projected to hit new highs“ (Příjmy z ruského plynu dosáhnou nového maxima, RT)).
Příjmy z prodeje plynu a ropy tedy doslova zaplavují pokladnu Moskvy jako nikdy předtím. Mezitím se ceny energií v EU a Americe vyšplhaly na 40letá maxima.
Vidíte, jak je tato politika kontraproduktivní?
EU se propadá do recese, zásobování bylo vážně narušeno, neustále se objevuje nedostatek potravin, ceny plynu a ropy vylítly do nebes. Podle všech objektivních měřítek sankce nejenže selhaly, ale dokonce se velkolepě vymstily. Copak Bidenovi lidé nevidí, jaké škody způsobují? Jsou zcela odtrženi od reality?
A jestli Ukrajinci použijí Bidenem dodané nové dělostřelecké baterie (HIMARS) k ostřelování ruských měst? Co pak?
Pak Putin sundá rukavice a okamžitě uzavře tok uhlovodíků do Evropy. Přesně to se stane, pokud bude Washington pokračovat v eskalaci. Na to si můžete vsadit. Pokud ruská „speciální vojenská operace“ náhle přeroste ve válku, světla v celé Evropě potemní, domy začnou mrznout, továrny utichnou a kontinent se bezhlavě propadne do vleklé a bolestivé deprese.
Přemýšlí vůbec někdo ve Washingtonu o těchto věcech, nebo jsou všichni tak opilí výstřižky z vlastního tisku, že zcela ztratili kontakt s realitou?
Zde je více informací z článku na RT:
Ačkoli kolektivní Západ i nadále trvá na tom – navzdory veškeré pozorovatelné realitě – že konflikt na Ukrajině se pro Kyjev vyvíjí dobře, hlavní média jsou stále více znepokojena situací na ekonomické frontě. Stále více pozorovatelů připouští, že embarga uvalená USA a jejich spojenci nedrtí ruskou ekonomiku, jak bylo původně zamýšleno, ale spíše jejich vlastní…..
„Rusko vyhrává ekonomickou válku,“ prohlásil ve čtvrtek ekonomický redaktor deníku Guardian Larry Elliott. „Jsou to tři měsíce, co Západ zahájil ekonomickou válku proti Rusku, a ta se nevyvíjí podle plánu. Naopak, věci se vyvíjejí velmi špatně,“.
V eseji z 30. května komentátor listu Guardian Simon Jenkins rovněž uvedl, že embargo selhalo...
Jak Jenkins upozorňuje, sankce ve skutečnosti zvýšily cenu ruského vývozu, jako je ropa a obilí, čímž Moskvu spíše obohatily, než ochudily, zatímco Evropanům chybí plyn a Afričanům potraviny.“ („Sankce nefungují a Rusko pokračuje v postupu, západní média mění názor na Ukrajinu„, RT).
Zaznamenali jste tu část o „vítězství Ruska v ekonomické válce„? Co to podle vás znamená v praxi?
Znamená to, že neúspěšná snaha Washingtonu a EU udržet si globální hegemonii oslabením Ruska ve skutečnosti vyvolává obrovské napětí v Transatlantické alianci a NATO, které povede k nové kalibraci vztahů vedoucí ke vzdornému odmítnutí „systému založeného na pravidlech“.
Je to tak myšleno? Rozdělí se Evropa s Washingtonem a nechá Ameriku, aby se potopila pod svým 30 bilionovým oceánem červeného inkoustu?
Ano, přesně to to znamená.
Třicetiletý úlet strýčka Sama
Zastánci washingtonské války v zastoupení si vůbec neuvědomují rozsah svého omylu ani to, jak velké škody způsobují vlastní zemi. Nastávající Debakl na Ukrajině je vyvrcholením 30 let krvavých intervencí, které nás přivedly do bodu zlomu, kdy se osud národa dramaticky změní k horšímu. Se zmenšováním dolarové zóny se životní úroveň propadne, nezaměstnanost prudce vzroste a ekonomika se dostane do smrtící spirály.
Washington nevidí svou zranitelnost vůči katastrofálnímu geopolitickému úderu, jenž se připravuje přivést Ameriku v tomto století k rychlému a mučivému konci.
Moudrý vůdce by udělal vše, co je v jeho silách, aby nás vytáhl z propasti.
****
Mike Whitney je renomovaný geopolitický a sociální analytik působící ve státě Washington. Svou kariéru nezávislého občanského novináře zahájil v roce 2002 s odhodláním věnovat se poctivé žurnalistice, sociální spravedlnosti a světovému míru. Je výzkumným spolupracovníkem Centra pro výzkum globalizace (CRG).
Originál článku a obrázku: The Unz Review
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ
Úvodní brázek: Shutterstock
