Je neděle 12. 11. a zaplať pánbůh konec týdne. To byl ale týden. Minulou nedělí jsem zjistil, že mi konční platnost STK, tak v pondělí hurá do servisu, výměna kotoučů a brzdových destiček na přední nápravě, vše bratru 6.000 Kč., v úterý emise a STK. Je docela zajímavé, jak nám za pár let vyletěly ceny. Pamatuji, tak před 15 lety, kontrola emisí za 200.-, STK za 400.-. Poté se to, takřka každý rok zvedalo, až na dnešní úroveň – emise = 690.- Kč, STK = 990.- Kč. Nevšiml jsem si, že by až tak rostly vstupní náklady. Lumpárna a svinstvo, protože ze zákona to musíte absolvovat a vybrat není kde. Takřka všichni to mají stejné. Není to kartelová dohoda? Ve středu výměna letních pneu za zimní a úschova letních do jara – dalších 2.200.- Kč. Suma sumárum, o deset táců jsem lehčí. A k tomu celý týden to svinský počasí. Ale nezoufejme, nový týden je před námi, tak hurá začneme ho s humorem.
Sousedi a auta
Chlápek si koupí obrovské luxusní auto a vytahuje se před sousedem. Ten povídá: „No, hezkej bourák, ale má taky postel, jako ten můj?”
„Váš? Tak mrňavé auto přece nemůže mít uvnitř postel!”
„Tak se koukněte!”
Jedno zmáčknutí tlačítka na palubní desce a uvnitř onoho obyčejně vypadajícího auta se rozloží pohodlné lůžko. Naštvaný chlápek uhání do autosalónu a nechá si za velké peníze namontovat do své limuzíny rozkládací postel na míru. Hned se jede předvést, ale soused není doma. Tak vyrazí do města.
Cestou vidí na odpočívadle stát sousedovo auto. Přijede blíž a vidí, že okna jsou zevnitř zamlžená. Tak vystoupí a začne bouchat na dveře. Po chvíli se zevnitř na okně objeví obrys ruky, která otře kolečko. Uvnitř je vidět nahatý soused, který naštvaně povídá: „Člověče, co se děje? Co sakra chcete?”
„Sousede, mám v autě postel jako vy!”
„No, a jen kvůli tomu mě taháte z vany?”
Průlom v medicíně
Když manželé přijeli do porodnice, doktor jim řekl, že právě testují úžasný nový high-tech přístroj, který přenáší část matčiných bolestí při porodu na otce. Zeptal se jich, jestli mají zájem účastnit se testu.
Oba řekli, že mají velký zájem to zkusit. Doktor nastavil, pro začátek, přenos bolestí na 10 %, a vysvětlil jim, že pouhých 10 % je pravděpodobně víc bolesti, než jakou otec kdy pocítil.
V průběhu porodu se manžel cítil dobře a požádal doktora, aby jeho podíl na bolesti o něco zvýšil. Doktor pak nastavil přístroj na 20procentní přenos bolesti. Manžel se stále cítil dobře. Doktor překontroloval manželův tep a krevní tlak a byl celý udivený, jak dobře porodní bolesti snáší.
Rozhodli se zkusit 50 %. Manžel se stale cítil dobře. Protože bylo zřejmé, že přenos bolesti manželce velmi pomáhá, manžel pobídl doktora, aby přenesl VŠECHNU bolest na něj.
Manželka dítě porodila prakticky bezbolestně a ani manžel žádnou bolest nezakusil. Byli z toho oba nadšeni.
Když se vraceli domů, našli na prahu mrtvého pošťáka.
Číňan a žid
Číňan přijde do židovské prodejny koupit černou podprsenku, velikost 38. Majitel, žid známý jako velmi šikovný obchodník, podotkne, že se černé podprsenky těžko shání, že se málo objevují na trhu. Proto je jejich cena 50.00 $ za kus. Číňan koupí 25 kusů.
Vrátí se za pár dní a koupí 50 kusů. Žid podotkne, že mezitím zdražili a prodá mu je za 60.00 $ za kus.
Číňan se po měsíci opět vrátí a koupí všechny zbývající podprsenky v obchodě a to za 75.00 $ za kus.
Velký zájem o černé podprsenky č. 38 zaujal židovského obchodníka a proto se zvědavě ptá Číňana: „Pověz mi, prosím tě, co vlastně děláš se všemi těmi podprsenkami?“
Číňan odvětí: „Stříhám je na dvě poloviny a prodávám jako jarmulky židům za 200.00 $ za kus.“
…a proto Číňani drží světovou ekonomiku!
V baru
Do baru přijde krásná žena, opře se o pult a koketně kývne na barmana, který na ní může nechat oči. Ten se přiřítí a čím že jako může pomoct.
Ona mu zajede oběma rukama do fousů, až mu z toho naskočí husí kůže, pomalu se jeho vousama probírá a zapřede: „Vy jste majitel tohohle baru?“
„N..n..ne,“ vydechne barman.
Žena mu sjede rukama z fousů do vlasů, pomalu mu je cuchá a zavrní: „A kdypak přijde majitel?“
„N..n..nevím“, koktá barman v sedmém nebi.
„Tak až se vrátí,“ zašeptá žena, zatímco mu zasouvá prostředník do pusy, aby jí ho mohl cucat, „tak mu vyřiďte, že na záchodě není papír.“
Tchýně
Pepa Krupica přišel v noci z hospody, nikde v bytě nerozsvěcoval světlo a potichu potmě vklouznul v ložnici k manželce do postele.
Uvědomil si, že už dlouho manželku neobšťastnil, tak si to s velkou vervou odbyl a šel do koupelny. Tam strnul. Jeho žena leží ve vaně a čte knížku.
„Co-co-co tu děláš?”
„No co bych dělala, nevidíš? Koupu se.”
„A kdo to je v naší ložnici?!” zařval Pepa.
„Ty jsi zapomněl? Říkala jsem ti, že přijede moje matka.”
Pepa se vytočil, vlítl do ložnice, rozsvítil a zařval: „Proč jsi mi neřekla, že jsi to ty?!”
Tchyně na to: „Co bych ti říkala, když spolu už pět let nemluvíme…”
Manželská
Manželé sedí s lahví vína, když on říká:
„Vsadím se, že nedokážeš říct nic, co by mě potěšilo i nasralo naráz.“
Manželka chvíli přemýšlí a pak odpoví:
„Máš větší péro než soused.“
Tři přání
U baru sedí maník, je velmi smutný. Po levici má krásnou dlouhovlasou blondýnu dokonalou postavou, vpravo sedí výstavní tmavovláska a obě k němu evidentně patři. Na rameni toho maníka sedí velký papoušek. Borec vždycky objedná panáka, papoušek ho chytne do pařátu, kopne ho do sebe a tak jde pořád do kola. A maník nešťastně sedí a kouká do blba. Barman to po několika hodinách nevydrží a říká mu:
„Nezlobte se, pane, že se vás ptám, ale co vy jste zač? Máte dvě tak nádherné ženy, každou jinou, a vůbec vás to netěší, a pak ten vás papoušek, jak pořád pije jednoho panáka za druhým… promiňte, ale to jsem ještě neviděl…“
„Ále, chytil jsem zlatou rybu a hodil ji zpátky do řeky. Mohl jsem mít tři přání, a tak jsem řekl, že chci krásnou blondýnu, která do mne bude zamilovaná, pak krásnou brunetku, která do mne bude taky zamilovaná… no a pak jsem chtěl mít ptáka, kterej hodně vydrží.“
Boží slib
Manžel není doma a manželka si mezitím užívá s milencem.
Zachrastí klíče, je slyšet zámek, manželka schová milence do skříně, sepne ruce k nebi a prosí:
„Ó Bože, udělej si se mnou co chceš, jenom ať nás neobjeví můj muž. Je strašně žárlivý a určitě by zabil nejen mě, ale i mého milence.“
Na to se nebesa otevřou a ozve se: „Dobře, bude to jak chceš, ale za tři roky tě povolám k sobě, utopíš se.“
„Dobře, dobře, jen ať ho teď nenajde.“
Všechno proběhne úplně hladce. Tři roky se žena nekoupe, jenom se sprchuje. Nechodí na koupaliště, vodě se zdaleka vyhýbá. Tři roky uběhnou. Uběhnou čtyři, pět let. Na svůj slib už zapomněla. Po pěti letech si koupí zájezd na okružní plavbu okolo světa. Na lodi je velká zábava, samé ženy, když vtom se začne loď potápět, žena si vzpomene na svůj slib. Poklekne, sepne ruce k nebesům a volá:
„Ó Bože, teď, teď mě chceš povolat k sobě? Podívej se, kolik nevinných žen teď zemře spolu se mnou.
„Nebesa se opět otevřou a ozve se: „Dva roky, dva roky mi trvalo, než jsem vás, vy kurvy, dostal na jednu loď!“
To ale bylo letos šílený vedro!
Sekretářka
Ředitel odchází do důchodu a předává úřad se vším všudy svému nástupci. Než odejde, řekne mu na rozloučenou:
„Nechávám ti tu také svoji mladou sekretářku. Udělá ti pomyšlení. Stačí, když řekneš, že potřebuješ napsat soukromý dopis.“
Po nějakém čase, když se nový ředitel zapracoval, rozhodne se vyzkoušet i svoji novou sekretářku. Zavolá si ji a povídá: „Slečno, potřeboval bych napsat dopis.“
„Obchodní nebo soukromý?“ zeptá se sekretářka.
„Soukromý.“ „Je mi to hrozně líto, pane řediteli, ale mám dnes červenou pásku v psacím stroji.“
Za pár dní přijde sekretářka za ředitelem sama a povídá: „Pane řediteli, už je to v pořádku. Už mám ve stroji zase normální pásku.“
„Dnes už vás, bohužel, nepotřebuji. Vyřídil jsem to ručně.“
„To jste měl říct, pane řediteli, že je to tak naléhavé. Mohli jsme to vyřídit ústně.“
Rozdíl mezi „potencionálně“ a „reálně“
Otec sleduje TV, přijde za nim malý synek a ptá se ho: „Táto, jaký je rozdíl mezi potencionálně a reálně?“
Otec mu praví: „Hm … jak bych Ti to… no běž se zeptat mámy, jestli by se za milion eur vyspala s Kevinem Kostnerem, tvé sestry jestli by se za milion eur vyspala s Tomem Cruisem a tvého bratra, jestli by se za milion eur vyspal s Bradem Pittem.“
Za chvilku se syn vrátí a referuje:
„Máma říkala, že by se s nim vyspala i za míň, sestra že je to její sen a můj bratr říkal, že za milion eur by dal třeba Eltonovi Johnovi.“
Na to mu otec odpověděl:
„Tak vidíš, teď to pochopíš. Potencionálně jsme milionáři a reálně máme doma dvě kurvy a jednoho buzeranta.“
Návštěva v blázinci
Během návštěvy na blázinci se ptá návštěvník ředitele, podle jakých kritérií bude rozhodnuto, zda někdo bude zavřen nebo ne.
Ředitel vysvětluje:
„No my napustíme vanu vodou, dáme kandidátovi lžičku, hrnek a kýbl a poprosíme ho, aby vanu vyprázdnil“.
Návštěvník povídá:
„Aha, rozuzmím, normální člověk vezme kýbl, aby to šlo rychleji, že?“.
Ředitel:
„Ne, normální člověk vytáhne špunt … Chcete pokoj s balkonem nebo bez?“.
Doufám, že jste se alespoň trochu pobavili. Vážme si našeho humoru, za celá ta léta, jak píši na úvodní fotce, je to věc, kterou nám zatím nedokázal nikdo nikdy ukrást. Pokoušel se o to kde-kdo. Habsburkové, „demokrati“ první republiky, nacisti, komunisti a pokoušejí se o to i dnešní taky demokraté. Ale český humor dokázal vždy zvítězit!
