Svět byl a možná ještě je na pokraji totální zkázy

0
100

Autor: Admin

Dnes jsem si na Novinkách, (ale bylo to i v jiném mainstreamu), přečetl článek „Zemřelo by 150 lidi, s Iránem nespěchám, prohlásil Trump„. V článku je citováno vyjádření Trumpa na Twitteru – „Byli jsme připraveni k odvetě ve třech různých směrech. Když jsem se zeptal, kolik lidí zemře, odpověď generála byla 150 lidí,“ napsal Trump na Twitter a pokračoval: „Je to neúměrné k sestřelení bezpilotního dronu. Nespěchám. Naše armáda je nejlepší na světě a připravená vyrazit.“

Ale skutečnost, proč Trump 10 mnut před započetím útoku tento zastavil, je poněkud jiná. Podívejme se jak to vidí americký novinář a publicista Pepe Escobar.

V článku „Írán jde na „maximální protitlak“, uzavření Hormuzského průlivu je alternativou“, publikovaném na Global Research, napsal analýzu toho, co by ve světě nastalo v případě uzavření Hormúzského průlivu a věřte mi, nebylo by to nic potěšujicího.

Je třeba si uvědomit, že až 30% světových dodávek ropy přechází přes Perský záliv a Hormuzský průliv. Uzavření Hormuzského průlivu by zničilo americkou ekonomiku odpálením 1,2 trilionů, dolarů na trhu s deriváty, což by zhroutilo světový bankovní systém, rozdrtilo 80 bilionů dolarů světového HDP a způsobilo nebývalý pokles.

Velitel Quds Force, generál Qasem Soleimani, by měl také uvést na rovinu, že Írán může ve skutečnosti uzavřít Hormuzský průliv v případě, je-li státu bráněno v exportu dvou milionů barelů ropy denně, většinou do Asie. Export, který před nelegálními sankcemi v USA a faktickou blokádou běžně dosahoval 2,5 milionu barelů denně, by nyní mohl klesnout na pouhých 400.000.

Za posledních několik dní zpravodajské kruhy napříč Eurasií podněcovaly Teherán k tomu, aby docela zvážil jiný scénář. Nebylo by třeba zavírat Hormuzský průliv, kdyby generál Qasem Soleimani, podrobně vysvětlil v globálních médiích, že Washington prostě nemá vojenskou schopnost udržet průliv otevřený.

Perský záliv v současné době je jak hrozící střelnice. Velitel jednotek IRGC, (Iránská národní garda), brigádní generál Hossein Salami zdůraznil, že íránské balistické rakety jsou schopny zasáhnout „nosiče v moři“ s maximální přesností. Celá severní hranice Perského zálivu na území Íránu je osazena s protiletadlovými raketami.

Územní vody Íránu v Hormuzském průlivu dosahují 12 námořních mil (22 km). Od roku 1959 uznává Írán pouze nevojenské námořní tranzity.

Od roku 1972 činí teritoriální vody Ománu v Hormuzském průlivu také 12 námořních mil.

V nejužším místě je celková šířka průlivu pouhých 21 námořních mil (39 km). To znamená, že polovina Hormuzského průlivu je v íránských teritoriálních vodách a druhá polovina v Ománu. Neexistují žádné „mezinárodní vody“.

A nyní Teheránu otevřeně říká, že Írán se může rozhodnout uzavřít Hormuzský průliv veřejně a ne tajně.

Předseda náčelníků štábu íránských ozbrojených sil, generálmajor Mohammad Baqeri, šel rovnou k věci.

„Když bude Íránská islámská republika odhodlána zabránit vývozu ropy z Perského zálivu, toto rozhodnutí bude realizováno v plném rozsahu a oznámeno na veřejnosti s ohledem na stav státu a jeho ozbrojených sil. Fakta jsou jasná. Teherán prostě nepřijme veškerou ekonomickou válku jen tak vleže a nenechá si zabránit vývoz jeho ropy, která chrání jeho ekonomické přežití.“

Nepřímé, asymetrické válečné odezvy na jakékoli americké dobrodružství budou velmi bolestivé. Mohammad Marandi z Univerzity v Teheránu opětovně potvrdil, že „i omezený útok se setká s velkou a nepřiměřenou reakcí“. Cokoliv, od skutečně zničených tankerů až po, podle Marandiho slov: „Saudská a UAE ropná zařízení v plamenech“.

Hizballáh odpálí proti Izraeli desítky tisíc raket. Jak zdůraznil generální tajemník Hizbaláhu Hasan Nasrallah ve svých projevech: „Válka s Íránem nezůstane uvnitř hranic této země, ale bude to znamenat, že celý region Blízkého východu bude zapálen. Všechny americké síly a zájmy v tomto regionu budou zničeny a spolu s nimi spiklenci, mezi nimi především Izrael a vládnoucí rodina Saúdské Arábie. “

To je otázka vojenská. Vraťme se zpět k ekonomice.

Míra případné krizové situace je pro Washingtonské konsensuální instituce tématem tabu. Podle jednoho z amerických bankovních zdrojů, nejpřesnější číslo – 1,2 trilionů dolarů – pochází od švýcarského bankéře, jenž by to měl vědět. Bank of International Settlements (BIS) – centrální banka centrálních bank – je ve Švýcarské Basileji.

Klíčovým bodem je, že nezáleží na tom, jak by byl Hormuzský průliv blokován. Mohla by to být falešná vlajka. Nebo by to mohlo být proto, že íránská vláda cítí, že bude napadena a tak potopí nákladní loď nebo dvě. Důležitý je konečný výsledek. Jakékoli blokování toku energie povede k tomu, že cena ropy dosáhne ceny 200 USD za barel, 500 dolarů nebo dokonce podle některých odhadů Goldman Sachs, 1000 USD.

Obrovské částky jsou úrokové deriváty. Většina z nich je pomyslná, ale pokud ropa dosáhne tisíce dolarů za barel, pak to bude mít vliv na úrokové sazby, když zvážíme, že obchody s ropou činí 45% světového HDP.

Goldman Sachs predikoval možných 1000 dolarů za barel několik týdnů poté, co by byl Hormuzský průliv zastaven. Toto číslo, tedy 100 milionů barelů ropy vyprodukovaných denně, ukazuje na 45% celosvětového HDP ve výši 80 bilionů dolarů. Je samozřejmé, že by se světová ekonomika zhroutila jen na tomto jediném předpokladu.

Iránská diplomacie již diskrétně informovala EU – a švýcarskou republiku – o jejich schopnosti zhroutit celou světovou ekonomiku.

Největším problémem může být i to, že ani nemusí dojít k útokům s použitím zbraní. Írán může prohlásit, že Perský záliv je ve válečném stavu, prohlásit, že Hormuzský průliv je válečnou zónou a poté zakázat veškerou „nepřátelskou“ vojenskou a civilní dopravu v jeho polovině průlivu. Bez vypálení jediného výstřelu by žádná lodní společnost na této planetě neměla ropné tankery přepravující ropu v Perském zálivu.

Trump si pravděpodobně uvědomil, nebo mu to vysvětlil některý z jeho rádců, tyto možné následky jeho válečného dobrodružství a včas, v hodině dvanácté to stopnul. Samozřejmě nemohl nikde přiznat důvody, tak si vymyslel 150 možných ohrožených životů.

Použitý zdroj Global Research
Úvodní obrázek: Google