Sun Tzu vejde do baru v Chersonu…

Autor: Pepe Escobar, 10. 11. 2022

Oznámení o chersonském ústupu možná předznamenalo jeden z nejchmurnějších dnů Ruské federace od roku 1991.

Opustit pravý břeh Dněpru a vytvořit obrannou linii na levém břehu může znamenat naprostý vojenský nesmysl. Sám generál Armagedon od svého prvního dne ve funkci naznačoval, že by to mohlo být nevyhnutelné.

Za současného stavu na šachovnici se Cherson nachází na „špatné“ straně Dněpru. Všichni obyvatelé Chersonské oblasti, celkem 115.000 lidí, kteří chtěli být přemístěni do bezpečnějších zeměpisných šířek, byli z pravého břehu evakuováni.

Generál Armagedon věděl, že je to nevyhnutelné z několika důvodů:

Žádná mobilizace poté, co původní plány SMO zapadly prachem, postupné zničení strategických mostů přes Dněpr, doplněné tříměsíčním metodickým ukrajinským bušením do mostů, přívozů, pontonů a mol, žádné druhé předmostí na sever od Chersonu nebo na západ (směrem k Oděse nebo Nikolajevu) pro vedení ofenzívy.

A pak ten nejdůležitější důvod: masivní vyzbrojování spolu s faktickým vedením války ze strany NATO znamenalo obrovskou převahu Západu v oblasti průzkumu, komunikací a velení a řízení.

Nakonec může být ústup z Chersonu relativně malou taktickou ztrátou. Z politického hlediska je to však naprostá katastrofa, zničující ostuda.

Cherson je ruské město. Rusové ztratili, byť dočasně, hlavní město zcela nového území připojeného k federaci. Ruské veřejné mínění bude mít obrovské problémy tuto zprávu vstřebat.

Seznam negativ je značný. Kyjevské síly si zajišťují své křídlo a mohou uvolnit síly, které půjdou proti Donbasu. Zbrojení ze strany kolektivního Západu dostane značný impuls. HIMARS nyní může potenciálně zasáhnout cíle na Krymu.

Optika je příšerná. Obraz Ruska napříč celým globálním Jihem je vážně pošramocen. koneckonců tento krok se rovná opuštění ruského území – zatímco sériové ukrajinské válečné zločiny okamžitě zmizí z hlavního „narativu“.

Rusové měli už dávno minimálně posílit své hlavní strategické předmostí na západní straně Dněpru tak, aby se udrželo – pokud nedojde k všeobecně předpovídanému zatopení Kachovské přehrady. A přesto Rusové hrozbu bombardování přehrady také dlouhé měsíce ignorovali. To svědčí o příšerném plánování.

Nyní budou muset ruské síly dobývat Cherson znovu. A souběžně s tím stabilizovat frontové linie; vytyčit definitivní hranice; a pak se snažit o definitivní „demilitarizaci“ ukrajinské ofenzívy, ať už vyjednáváním, nebo kobercovým bombardováním.

Je docela příznačné, že celá řada zpravodajců NATO, od analytiků až po generály ve výslužbě, je vůči kroku generála Armageddona podezřívavá. Jeho jednání považují za promyšlenou past, nebo jak to vyjádřil jeden francouzský vojenský analytik, „masivní podvodnou operaci“. Klasický Sun Tzu. To bylo náležitě začleněno jako oficiální ukrajinský narativ.

Takže, abychom citovali Twin Peaks, tuto americkou popkulturní podvratnou klasiku, „sovy nejsou tím, čím se zdají být„. Pokud je tomu tak, generál Armagedon by chtěl vážně přetáhnout ukrajinské zásobovací linie; svést je k odhalení a pak se zapojit do masivního střílení krocanů.

Buď je to tedy Sun Tzu, nebo se chystá dohoda, která se bude konat příští týden na Bali v souvislosti se zasedáním G20.

Umění dohody

Zdá se, že mezi Jakem Sullivanem a Patruševem byla uzavřena nějaká dohoda.

Podrobnosti nikdo pořádně nezná, dokonce ani ti, kdo mají přístup k plamenným informátorům páté kolony v Kyjevě. Ale ano – zdá se, že dohoda zahrnuje i Cherson. Rusko by si ponechalo Donbas, ale nepostupovalo by směrem k Charkovu a Oděse. A expanze NATO by byla definitivně zmrazena. Minimalistická dohoda.

To by vysvětlovalo, proč mohl Patrušev současně s oznámením chersonského ústupu nasednout do letadla do Teheránu a zcela uvolněně vyřídit velmi důležité záležitosti strategického partnerství s Alím Šamcháním, tajemníkem íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti.

Dohoda mohla být také tajemstvím, které bylo v prohlášení Marie Zacharovové, že „jsme připraveni k jednání„.

Rusové opouštějí nábřeží Dněpru v řízeném vojenském ústupu. To by nebylo možné bez řízených vojenských jednání.

Tato zákulisní jednání probíhají již několik týdnů. Poslem je Saúdská Arábie. Cílem USA by v krátkodobém horizontu bylo směřovat k jakési dohodě Minsk 3 s připojením Istanbulu/Rijádu.

Nikdo nevěnuje sebemenší pozornost koksovému klaunovi Zelenskému. Sullivan jel do Kyjeva, aby předložil hotovou věc – svého druhu.

Dněpr bude – v tezi – vyřešenou a vyjednanou frontovou linií.

Kyjev by musel spolknout zamrzlou linii dotyku v Záporoží, Doněcku a Lugansku – s tím, že Kyjev bude dostávat elektřinu ze Záporoží, tudíž přestane ostřelovat jeho infrastrukturu.

USA by poskytly půjčku ve výši 50 miliard dolarů a část zkonfiskovaného tj. sprostě ukradeného ruského majetku na „obnovu“ Ukrajiny. Kyjev by dostal moderní systémy protivzdušné obrany.

Není pochyb o tom, že Moskva nebude souhlasit s žádným z těchto ustanovení.

Všimněte si, že to vše se shoduje s výsledkem voleb v USA – kde demokraté zrovna neprohráli.

Mezitím Rusko hromadí další a další zisky v bitvě o Bachmut.

V Moskvě si vůbec nedělají iluze o tom, že by tento krypto-Minsk 3 nedohody schopné impérium respektovalo.

Jake Sullivan je 45letý právník s nulovým strategickým vzděláním a „zkušenostmi“ rovnajícími se vedení kampaně pro Hillary Clintonovou. Patrušev si ho může dát k snídani, obědu, večeři i noční svačině – a nejasně „souhlasit“ s čímkoli.

Proč se tedy Američané zoufale snaží nabídnout dohodu? Protože možná tuší, že další ruský krok s příchodem generála Wintera by měl být schopen definitivně vyhrát válku za podmínek Moskvy. To by zahrnovalo přibouchnutí polských hranic prostřednictvím dlouhého šípu směřujícího z Běloruska dolů. V případě přerušení zásobovacích linek zbraní je osud Kyjeva zpečetěn.

Dohoda, nebo ne, generál Winter přijíždí do města připraven pohostit svého čestného hosta Sun Tzu tolika novými pokrmy na jejich jídelním stole.

*****

Pepe Escobar se narodil v Brazílii, je dopisovatelem a šéfredaktorem Asia Times a sloupkařem Consortium News a Strategic Culture v Moskvě. Od poloviny 80. let žil a pracoval jako zahraniční zpravodaj v Londýně, Paříži, Miláně, Los Angeles, Singapuru a Bangkoku. Rozsáhle informoval o Pákistánu, Afghánistánu a Střední Asii až po Čínu, Írán, Irák a širší Blízký východ. Pepe je autorem knih Globalistan – How the Globalized World is Dissolving into Liquid War; Red Zone Blues: A Snapshot of Baghdad during Surge. Byl redaktorem časopisů The Empire and The Crescent a Tutto in Vendita v Itálii. Jeho poslední dvě knihy jsou Empire of Chaos a 2030. Pepe je rovněž spojen s Evropskou akademií geopolitiky se sídlem v Paříži. Pokud není na cestách, žije mezi Paříží a Bangkokem.

Originál článku a úvodní obrázek: The Unz Review
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ

VLOŽTE ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář
Prosím, vložte zde Vaše jméno

*

code