Autor: Peter Koenig, 1. října 2020
„Konec války viděli jen mrtví“ – Platón
Tato moudrost dnes platí stejně jako před 2 500 lety. Války pokračují dál a dál. Jsou to přesně protiklady udržitelnosti. I když mohou být jedinou „udržitelností“, kterou moderní lidstvo zná. Nekonečné ničení, zabíjení, nehanebné vykořisťování Matky Země a jejích vnímajících bytostí, včetně lidí.
Ano, jsme „dobř““ k „udržitelnému“ ničení naší planety a všech jejích živých bytostí, válkami, konflikty a nestydatým vykořisťováním Matky Země a lidí, kteří tuto zemi pokojně obývali tisíce let.
Vše pro chamtivost a další chamtivost. Chamtivost a ničení jsou určitě „neudržitelné“ rysy naší západní „civilizace“. Nebojte se, ve velkém schématu věcí Matka Země přežije. Očistí se tím, že se otřese a zbaví torpédoborců, ničitelů – lidstva. Přežijí pouze odvážní. Domorodí obyvatelé, kteří se zdrželi naprostého konzumu, místo toho uctívali Matku Zemi a děkovali jejím každodenním darům. Na naší planetě nezbývá mnoho takových společností.
Mezitím lžeme o udržitelnosti, ve které žijeme. Lžeme sami sobě a široké veřejnosti kolem nás. Domníváme se, že udržitelnost je naší příčinou a termín používáme svobodně a neustále. Většina z nás ani neví, co to má znamenat. „Udržitelnost“ a „udržitelné“ cokoli a všechno se staly slogany, nebo slovy domácnosti.
Takové hlášky, které se opakují stále dokola, jsou vytvořeny pro propagaci nápadů a pro ohýbání myslí lidí, aby věřili v něco, co není.
Předstíráme a říkáme, že pracujeme „udržitelně“, vyvíjíme téměř cokoli, čeho se dotkneme – „udržitelně“ a projektujeme budoucnost „nejudržitelnějším“ způsobem. To je to, co jsme vyrobili. Věřit těm, kdo vytvořili tento nejchytřejší, ale nepravdivý výraz. Je to 101 psycho-továrna.
Jak Voltaire opravdu ostře řekl: „Ti, kteří vás mohou přimět věřit absurditám, mohou vás přinutit páchat zvěrstva„.
Udržitelnost. Co to znamená?
Má to asi tolik interpretací, kolik lidí používá tento výraz, totiž žádný konkrétní. To zní dobře. Protože se to stalo – no, slovem pro domácnost, od té doby, co Světová banka v 90. letech vynalezla, nebo spíše odklonila termín „udržitelný rozvoj„, v souvislosti nejprve s globálním oteplováním, poté se změnou klimatu a nyní zpět pro obojí.
Byly doby, ve Světové bance a možná i v jiných institucích, kdy každá stránka téměř každé zprávy musela obsahovat alespoň jednou slovo „udržitelný“ nebo „udržitelnost„. Ano, to bylo tehdy šíření šílenství a dnes to následuje v globálním měřítku, sofistikovaněji – korporační svět, megaznečišťovatelé z toho dělají svá slova – naše podnikání je udržitelné a my s našimi produkty podporujeme udržitelnost – celosvětově.
Ve skutečnosti udržitelný, udržitelný růst, udržitelný rozvoj, udržitelný to a udržitelný ono – původně vytvořila „Konference OSN o životním prostředí a rozvoji“ (UNCED), známá také jako summit „Země v Riu de Janeiro“, konaný v Riu de Janeiro ve dnech 3. až 14. června 1992.
Summit byl úzce spojen s následným úsilím o globální oteplování a změnu klimatu. Vyzařovala projekce vzestupu hladiny moře, mizejících měst a pevninských pásem, jako je Florida a New York, i částí Kalifornie a mnoha pobřežních oblastí a měst v Africe a Asii. Ukázalo to nekonečné katastrofy, sucha, povodně a hladomor, pokud my lidstvo nebudeme jednat. Tento první ze série summitů OSN o životním prostředí / klimatu je také úzce spojen s Agendami OSN 2021 a 2030. Agenda OSN 2030 zahrnuje nebo používá jako hlavní nástroj „17 cílů udržitelného rozvoje (SDG)“.
Na speciální konferenci OSN v roce 2016, Bill Gates byl schopen zavést do 16 SDG „podporu mírové společností podporujících začlenění udržitelného rozvoje, zajistit přístup ke spravedlnosti pro všechny a vybudovat efektivní, spolehlivé a inkluzivní instituce na všech úrovních„, devět z 12 dílčích cílů – „Do roku 2030 poskytnout právní identitu všem, včetně registrace narození„. To je přesně to, co Bill Gates potřebuje k zavedení digitálních identifikačních údajů, s největší pravděpodobností injekčně podávaných pomocí vakcín, počínaje dětmi z rozvojových zemí tj. chudí a bezbranní jsou znovu a znovu využíváni jako morčata.
Nebudou vědět, co se s nimi stane. První pokusy již probíhají v jedné, nebo několika venkovských školách v Bangladéši.
Těchto 17 cílů udržitelného rozvoje vede k zelené agendě, nebo jak ji nazývají někteří prominentní „levicoví“ američtí demokratičtí a političtí představitelé, New Green Deal. Není to nic jiného než kapitalismus namalovaný na zeleno, za obrovskou cenu pro lidstvo a pro zdroje světa. Ale prodává se pod značkou vytváření udržitelnějšího světa.
Nevadí enormní množství uhlovodíků, samotný klíčový znečišťovatel, které budou zapotřebí k přeměně naší „černé“ ekonomiky na zelenou ekonomiku. Jednoduše proto, že jsme nevyvinuli efektivní a efektivnější alternativní zdroje energie. Hlavními důvody jsou obrovské a politicky silné uhlovodíkové lobby.
Energetické náklady, (uhlovodíková energie z ropy a uhlí), na výrobu solárních panelů a větrných mlýnů jsou ohromující. Dnešní elektromobily, Tesla a Co., jsou tedy stále poháněny elektřinou vyrobenou z uhlovodíků, plus jejich baterie vyrobené z lithia ničí nedotčené krajiny, jako obrovské přírodní solné pláně v Bolívii, Argentině, Číně a jinde. Využití těchto zdrojů energie je všechno, jen ne „udržitelné“.
Podle studie Evropské asociace pro bateriová elektrická vozidla, kterou zadala Evropská komise (EK), Energetická účinnost Well to Tank (od primárního zdroje energie po elektrickou zástrčku), s přihlédnutím k energii spotřebované výrobou a distribucí elektřiny, se odhaduje na přibližně 37%.
Viz. Viz také film Michaela Moora „Planeta lidí“ – české titulky. (Poznámka překladatele: Je to dosti dlouhý film, ale doporučuji najít si chvílí času a podívat se. Autor, v mládí obrovský fanda a propagátor „zelené energie“, se rozhodl navštívit řadu míst v USA s výrobou zelené energie a to co uviděl a zaznamenal, naprosto změnilo jeho názory. Budete asi také překvapeni.).
Klik na obrázek, otevře se nová stránka.
Vodíková energie je propagována jako všelék budoucích energetických zdrojů. Ale je to opravdu tak? Uhlovodíky nebo fosilní paliva dnes tvoří 80% veškeré celosvětově spotřebované energie. Jedná se o neobnovitelnou a vysoce znečišťující energii. Ale i dnes je výroba vodíku stále většinou závislá na fosilních palivech, podobně jako elektřina.
Dokud máme čistě ziskové uhlovodíkové lobby, které vládám kolektivně brání investovat do výzkumu alternativní energie, jako je solární energie 2. generace, odvozená z fotosyntézy (co dělají rostliny), výroba vodíku využívá více fosilních paliv než přímý plyn nebo paliva odvozená od ropy. Proto vodík, jako zdroj energie například u motorových vozidel, má možná až o 40% – 50% menší účinnost, než přímý elektromobil. Zátěž životního prostředí může být podstatně vyšší. Díky dnešní technologii to tedy není udržitelné.
Aby posílili svou víru v jejich slogan „udržitelnosti“, postavili na „dvorek“ svých pozemních a krajinu ničících uhelných dolů nějaké větrné mlýny, nebo solární články. Budou natáčeny pro propagandistické účely, spolu s jejich „udržitelnými“ hláškami.
Světové ekonomické fórum (WEF) a MMF se plně zavázaly k myšlence nové zelené dohody. Pro ně to není neomezený neoliberální kapitalismus – a z něj pramenící extrémní konzumismus – příčinou globálního ekologického a společenského rozkladu, ale použití znečišťujících energií, jako jsou uhlovodíky. Zdá se, že naprosto ignorují obrovské potřebu využití fosilních paliv k přeměně na ekonomiku poháněnou zelenou energií. Nebo to opravdu nevědí? Kapitalismus je v pořádku, jen ho musíme namalovat zeleně (viz ZDE a ZDE).
Pojďme se podívat na to, co jiného je „udržitelné“, nebo ne.
Používání vody a privatizace. Coca Cola nám říká, že jejich návykové a potenciálně cukrovku způsobující nealkoholické nápoje jsou vyráběny „udržitelně“. Prosazují udržitelnost, jako svoji podporu prodeje po celém světě. „Naše podnikání je udržitelné od A do Z. Coca Cola sleduje obchodní kulturu udržitelnosti.„
Používají enormní množství nedotčené čisté pitné vody a Nestlé také dále propaguje své obchodní odvětví číslo jedna, balenou vodu. Nestlé předběhla Coca Colu jako světovou jedničku v balené vodě. Obě využívají především podzemní zdroje pitné vody, nejméně nákladné a často bohaté na minerály. Obě uzavřely nebo se chystají podepsat dohody s brazilským prezidentem o využití největšího sladkovodního vodonosného kolektoru na světě Guarani, který je základnou vody pro Brazílii, Argentinu, Paraguay a Uruguay. Obě hlásají „udržitelnost“.
Coca Cola i Nestlé mají hororové příběhy na globálním jihu (tj. V Indii, Brazílii, Mexiku a dalších) i na globálním severu. Nestlé se potýká s městskou správou malého městečka Osceola v Michiganu, kde si obyvatelé stěžují, že švýcarská společnost používá metody extrakce vody, které ničí životní prostředí. Nestlé platí státu Michigan 200 USD za těžbu 130 milionů galonů vody ročně (2018).
Nadměrným využíváním, jak na globálním jihu, tak na globálním severu, zejména v létě, klesá hladina podzemní vody na nedosažitelnou úroveň pro místní obyvatelstvo, které je připraveno o zdroj vody. Protesty u jejich vládních, nebo městských úředníků jsou často marné. Korupce je vše zastřešující. Nic udržitelného.
To jsou jen dva příklady privatizace vody pro účely plnění do lahví. Jádrem problému je privatizace veřejného zásobování vodou v mnohem větším měřítku, prováděná většinou v rozvojových zemích (globální jih), zejména francouzskými, britskými, španělskými a americkými vodohospodářskými společnostmi. (Poznámka překladatele: Viz situace s pitnou vodou v ČR)
Privatizace vody je sociálně nejvíce neudržitelným činem, protože zbavuje veřejnost, zejména chudé, přístupu k jejich legitimním vodním zdrojům. Voda je veřejným statkem a voda je také základním lidským právem. Dne 28. července 2010, Valné shromáždění OSN prostřednictvím rezoluce 64/292 výslovně uznalo lidské právo na vodu a hygienu a uznalo, že čistá pitná voda a hygiena jsou zásadní pro realizaci všech lidských práv.
Veřejné využívání vody společností Nestlé a Coca Cola a mnoha dalšími, nezohledňuje ani biliony použitých plastových lahví, které končí jako nevyzvednutý a nerecyklovaný odpad, v moři, na polích, v lesích a na silnicích. Celosvětově se recykluje méně než 8% plastových lahví. Nic z toho, co praxe Nestlé a Coca Cola praktikují a vyznávají, proto není udržitelné. Je to vyložená lež.
Ropný průmysl. Společnost BP se svým zeleným obchodním znakem, všem ukazuje – vizuálně, pokaždé, když projdete kolem stanice BP -, že jsou zelené. PB prohlašuje, že jejich průzkum a těžba ropy jsou zelené a ekologicky udržitelné.
Pojďme se podívat na realitu. Dosud považovanou za největší ropnou skvrnu v historii ropného průmyslu, byla ropná skvrna „Deepwater Horizon„. Jednalo se o obrovskou průmyslovou katastrofu, která začala 20. dubna 2010 a trvala do 19. září 2010 v Mexickém zálivu společností „Macondo Prospect“ provozovanou společností BP a na ploše až 180.000 čtverečních kilometrů, vylila asi 780.000 krychlových metrů surové ropy. BP slíbil úplné vyčištění. V únoru 2015 prohlásili úkol za splněný. Ve skutečnosti dvě třetiny rozlité ropy stále zůstávají v moři a jako toxický dehtový zbytek podél mořského pobřeží a pláž. Nebyly vyčištěny a nemusí být nikdy odstraněny. Kde je udržitelnost jejich slibu? Další otevřená lež.
BP a další ropné korporace mají také příšerné záznamy o lidských právech téměř všude, kde působí, většinou v Africe a na Středním východě, ale také v Asii. Zrušení lidských práv je také zrušením udržitelnosti.
V této eseji je BP používána jako příklad pro ropný průmysl. Žádný z ropných gigantů nefunguje udržitelně kdekoli na světě, a to nejméně tam, kde se praktikuje destruktivní frakování na hladině podzemní vody.
Udržitelná těžba je další zjevná lež. Ale zaslepeným lidem se dobře prodává. A většina civilizovaného světa je slepá. Bohužel. Chtějí pokračovat ve své komfortní zóně, která zahrnuje použití mědi, zlata a jiných drahých kovů a kamenů, vzácných zemin pro stále sofistikovanější elektronickou výbavu, gadgety a zejména vojenské elektronicky naváděné přesné zbraně, stejně jako uhlovodíky tak či onak .
Udržitelná těžba čehokoli neobnovitelného je Big Oxymoron. Cokoli, co si vezmete ze Země, co je neobnovitelné, není ze své podstaty udržitelné. Je to prostě pryč. Navždy. Kromě toho, že surovina není obnovitelná, jsou škody na životním prostředí způsobené těžbou , zejména zlata a mědi, hrozné. Jakmile je důl, za krátkou 30- nebo 40 letou koncesi vytěžen, těžební společnost nechává za sebou hory kontaminovaného odpadu, půdy a vody. Regenerace trvá tisíc a více let.
Přesto je průmyslovým pilířem „udržitelnost“ a veřejnost si ji kupuje.
Ve skutečnosti je udržitelnost naší civilizace nulová. Kromě znečištění, otravy a intoxikace, které kolem sebe zanecháváme, naše převážně západní civilizace využívala přírodní zdroje v poměru 3 až 4 krát převyšujícím to, co nám tak obecně poskytuje Matka Země. My, na západě, jsme v polovině šedesátých let prošli prahem JEDNA. V Africe a ve většině Asie je míra vyčerpání stále značně pod faktorem jedna, v průměru někde mezi 0,4 a 0,6.
„Udržitelnost“ je bleskové slovo, nemá v naší západní civilizaci žádný význam. Je to čistý podvod, sebeklam, takže můžeme pokračovat v našich neudržitelných způsobech života. To je to, co kapitalismus vázaný na zisk dělá. Žije dnes se stále větším konzumem, větším luxusem pro stále méně oligarchů – z prostředků zítřka.
Udržitelnost všeho není jen levný slogan, je to zničující sebeklam. Globální velký reset je skutečně nutný, ale ne podle metod MMF a WEF. To, co prosazují, bude jen prostě odhazovat další zdroje a aktiva od spodních 99,99% k těm nejlepším, malovat „nový“ kapitalismus zářivě jasně zelenou barvou a klamat masy. My, lidi, musíme vzít Reset do našich vlastních rukou, s vědomím a odpovědností.
Takže my lidé, zapomeňme na udržitelnost, ale začněme se chovat odpovědně.
*****
Peter Koenig je ekonomem a geopolitickým analytikem. Je specialistou na vodní zdroje a životní prostředí. Více než 30 let pracoval ve Světové bance a Světové zdravotnické organizaci po celém světě v oblasti životního prostředí a vody. Přednáší na univerzitách v USA, Evropě a Jižní Americe. Pravidelně píše pro Global Research, ICH, RT, Sputnik, PressTV, 21. století, Greanville Post, Defend Democracy Press, TeleSUR, Blog Saker, New Eastern Outlook a další internetové weby. Je autorem knihy „Implosion – Economic Thriller“ o válce, ekologickém ničení a firemní chamtivosti, která vychází z faktů a třiceti let zkušeností ze Světové banky po celém světě. Je také spoluautorem knihy „Světový řád a revoluce„. Je výzkumným spolupracovníkem Centra pro výzkum globalizace.
Originál zdroj článku: Global Research
Překlad: Administrátor Desítka
Poznámka Administrátora: Článek je reakci na vyhlášení „Světového ekonomického fóra“ o připravovaném „Great Resetu“, (Velkém resetu) od 01. ledna 2021. Viz články zde na Desítce: Globální reset – hluboký stát a Pandemie Covid-19 je u konce, teď přichází „Davos Global Economy Great Reset“. Co se stane po pandemii Covid-19?
