Autor: David Stockman
Co si sakra mysleli ti krvaví neoconi z Washingtonu/NATO? Kdykoli v posledních devíti měsících mohli mít s Ruskem diplomatickou dohodu, která by znamenala:
- Vyhnout se válce na Ukrajině nebo ji ukončit, čímž by se ušetřily desítky tisíc ukrajinských životů a stovky miliard ekonomických nákladů a zkázy;
- umožnit ruskojazyčnému obyvatelstvu Donbasu značnou míru samosprávy a autonomie vůči nepřátelské vládě v Kyjevě;
- umožnit, aby historické ruské území Krymu zůstalo pod ruskou kontrolou na přání převážné části jeho ruskojazyčného obyvatelstva;
- udržet NATO mimo Ukrajinu a jeho rakety daleko od ruského území;
- odstranit raketové základny NATO ze starých zemí Varšavské smlouvy, kam se NATO rozšířilo v rozporu se slavnostním slibem Washingtonu daným v době sjednocení Německa, že se NATO nerozšíří „ani o píď na východ“.
Posílilo by to národní bezpečnost USA a Evropy, umožnilo by to pokračovat v tehdy kvetoucím mírovém obchodu Evropy s Ruskem a zabránilo by to současnému celosvětovému náporu prudce rostoucích cen energií a potravin způsobenému válkou o sankce?
Ano, umožnilo by to. V plné míře!
Otázka se tedy opakuje. Jakou alternativní cestu si Washington/NATO představoval a jak by pravděpodobné důsledky mohly zlepšit buď výše shrnuté řešení, které bylo po celou dobu možné, nebo, což je ještě mnohem horší, katastrofální konečnou hru, která se nyní odehrává?
Video mimo článek, ale související – projev Putina z 21. září 2022:
Faktem je, že po tomto Putinově projevu je výraz „katastrofální konec hry“ sotva adekvátní k popisu scénáře, který nás čeká. To proto, že jasně prohlásil, že relativní zdrženlivost ruské „speciální vojenské operace“ (SMO) je nyní u konce a to, co nás čeká, je politická a vojenská válka v plném rozsahu, která nemůže skončit jinak, než katastrofou pro Ukrajinu, NATO a vlastně celý svět.
Podstatou věci je, že Putin nyní:
- Mobilizuje celý ruský HDP, který je nejméně 15x větší než to, co zbylo z Ukrajiny;
- shromažďuje 300 000 čerstvých záloh nebo dvojnásobek počtu ruských sil, které jsou nyní nasazeny v SMO;
- upouští od politiky neútočení na civilní ukrajinskou elektrickou síť a železniční systém, které byly klíčové pro dosavadní přežití Ukrajiny a masivní dodávky zbraní Západu přes západní hranici a vnitřní železniční síť;
- připravuje se na anexi dvou separatistických republik Donbasu na východě a Chersonské a Záporožské oblasti na jihu po narychlo svolaných referendech, čímž se válka promění ve výslovný útok na vlastní Rusko s podporou NATO.
Video mimo článek, ale související – projev Putina z 21. září 2022:
Jistě, Kyjev a Washington hlasitě křičí, že tato referenda jsou „podvody“ a je docela možné, že sčítání hlasů nebude o nic lepší než to, k čemu došlo ve státě Georgia v roce 2020.
Ale faktem je, že tyto regiony jsou obydleny rusky mluvícími lidmi, kteří nemají v lásce ani loajalitu k protiruské vládě v Kyjevě, kteří se již ve velkém počtu postavili do fronty na ruské občanství a kteří se každopádně, mnohem více než Rusů, obávají pomsty ukrajinské armády a tajných služeb.
Jinak řečeno, obyvatelé Doněcké (DLR) a Luhanské lidové republiky (LLR) a lidé z Chersonské a Záporožské oblasti neprosí o „osvobození“ ukrajinskou armádou, která je stejně brutální a mstivá jako údajně ruská armáda a jistě nedají ani za mák na pokrytecké žvásty Washingtonu/NATO o právním státě a nedotknutelnosti hranic.
Převážná část obyvatel (75-90 %) těchto regionů totiž hlasovala pro proruského kandidáta v každých prezidentských volbách, které se na Ukrajině konaly od roku 1991, po rozpadnutí Sovětského svazu.
To znamená, že nepřímo hlasovali pro rozdělení země, která v historii neexistovala, dokud ji po roce 1922 nedaly dohromady vlády Lenina, Stalina a Chruščova. Tím provedly svévolné přeskupení hranic, které to, co bylo „Novoruskem“ po více než 200 let, bylo přičleněno ke komouši navržené Ukrajinské sovětské socialistické republice a to jen z toho důvodu, že to vyhovovalo jejich rozmarům a pohodlnosti vládnutí.
Nyní však budou hranice Ukrajiny během několika týdnů obnoveny do stavu před první světovou válkou. Ať už bude hlasování spravedlivé, nebo ne, drtivá většina hlasujících se zajisté vysloví pro oddělení, přičemž Putin již prohlásil, že na žádost národů „Novoruska“ se tyto regiony opět stanou formálním ruským územím.
To samozřejmě znamená, že válka NATO na podporu kyjevského režimu se stane explicitní válkou na území Ruska. A to jistě předznamenává krvavý a katastrofální konec hry, protože jediný způsob, jak neskončit příměřím po dalších nesčetných obětech a ničení, po němž bude následovat odtržení nových „ruských“ území, je tak jako tak, pokud válku vyhraje Ukrajina.
To se však nestane. Ani náhodou.
Jakmile Moskva sundá rukavice a zdevastuje ukrajinskou elektrickou síť a železniční systém, bude kromě křiku po všem. Masivní přísun západní výzbroje, který dosud držel Kyjev ve hře, bude drasticky omezen. Obyvatelstvo v Kyjevem kontrolovaných oblastech bude ponecháno na holičkách a bude se připravovat na klepání se ve tmě s blížící se krutou ukrajinskou zimou.
Na scénáři nic nemění ani údajné překvapivé vítězství ukrajinských sil v Charkovské oblasti v posledních týdnech. To ve skutečnosti přineslo obětování tisíců ukrajinských vojáků při zjevně slabém útoku na Cherson na jihu, aby se znovu získalo několik tisíc čtverečních kilometrů lehce osídlené otevřené stepi v okolí Charkova.
Ani tehdy však údajně narychlo ustupující ruská armáda nebyla vůbec taková. Tuto oblast z větší části obsadili a bránili lehce vycvičení dobrovolníci Luhanské republiky, nikoliv vycvičení profesionálové ruských ozbrojených sil.
Nyní, když ukrajinská armáda vyhnala luhanské dobrovolníky a obsadila otevřenou stepní krajinu, zbývá ruské převaze ve vzdušné a dělostřelecké válce obklíčit údajné vítěze a rozprášit je ze vzduchu a prostřednictvím dalekonosného dělostřelectva, jenž je nyní přiváděno na pozice.
To znamená, že za několik týdnů ukrajinské „vítězství“ zmizí z médií, stejně jako mnoho jiných údajných neúspěchů ruské strany.
Místo toho budou zprávy o brutalitě ruských útoků na ukrajinskou energetickou a dopravní infrastrukturu, o zátarasech, které postaví před to, co bylo demoličním derby zbraní dodávaných USA/NATO na bojovou frontu a o tom, že bez nové masivní pomoci z Washingtonu nad rámec již schválených 50 miliard dolarů bude civilní život v Kyjevem kontrolovaných částech země na pokraji zhroucení a režim v Kyjevě bude prakticky na podpoře života z Washingtonu.
Stručně řečeno, konečným výsledkem hry namísto diplomatického urovnání, k němuž mohlo dojít již dávno, bude buď ještě nepříznivější rozdělení Ukrajiny, následkem toho zůstanou Kyjev a západní oblasti jako zkrachovalý vnitrozemský stát a svěřenec Západu, nebo eskalace, která bude zahrnovat přímé vojenské zapojení NATO a svět se ocitne na pokraji jaderné války.
Tolik k využití Ukrajiny jako kanonenfutru k drastickému „oslabení Ruska“ a vytlačení démonizovaného Vladimira Putina od moci. Naopak, než v Evropě nastane studená a temná zima, budou to právě evropské vlády, jež otrocky plnily příkazy Washingtonu, které budou padat jako domino.
A co je důležitější, bude to také nová republikánská většina na Kapitolu, která položí naši úvodní otázku Bidenovu nekonečně hloupému týmu národní bezpečnosti: Co jste si sakra mysleli?!
*****
David Stockman byl dva roky kongresmanem z Michiganu. Byl také ředitelem Úřadu pro řízení a rozpočet za prezidenta Ronalda Reagana. Po odchodu z Bílého domu Stockman dvacet let pracoval na Wall Street. Je autorem tří knih: Triumf politiky: Proč Reaganova revoluce selhala, Velká deformace: The Corruption of Capitalism in America a TRUMPED! A Nation on the Brink of Ruin… And How to Bring It Back. Je také zakladatelem časopisů David Stockman’s Contra Corner a David Stockman’s Bubble Finance Trader.
Originál článku: Global Research
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ
České titulky ve videu: Bezpressu News
