Autor: Pepe Escobar, 22. 03. 2023
To, co se právě odehrálo v Moskvě, není nic menšího než nová Jalta, která se, jen tak mimochodem nachází na Krymu. Na rozdíl od významného setkání amerického prezidenta Franklina Roosevelta, sovětského vůdce Josifa Stalina a britského premiéra Winstona Churchilla na Krymu ovládaném SSSR v roce 1945 je to však poprvé za posledních pravděpodobně pět století, kdy globální agendu neurčuje žádný politický vůdce ze Západu.
Je to čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin, kteří nyní řídí multilaterální, multipolární show. Západní výjimečníci mohou nasazovat své ubrečené postupy, jak chtějí: nic to nezmění na velkolepé optice a na základní podstatě tohoto rozvíjejícího se světového řádu, zejména pro země globálního Jihu.
To, co Si a Putin zamýšlejí, bylo podrobně vysvětleno před jejich summitem ve dvou komentářích z pera samotných prezidentů. Jako vysoce synchronizovaný ruský balet byla Putinova vize uvedena v čínském deníku People’s Daily a zaměřila se na „partnerství spjaté s budoucností„, zatímco Siova vize byla publikována v ruském deníku a na internetových stránkách RIA Novosti a zaměřila se na novou kapitolu spolupráce a společného rozvoje.
Hned na začátku summitu přivedly projevy Si a Putina dav NATO k hysterickému šílenství hněvu a závisti. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová dokonale vystihla náladu, když poznamenala, že Západu „teče pěna z úst“.
Titulní strana ruského deníku v pondělí byla ikonická: Putin si prohlíží Mariupol osvobozený od nacistů a povídá si s obyvateli, vedle toho Xiho Op-Ed. To byla ve zkratce stručná odpověď Moskvy na washingtonskou senzaci s MQ-9 Reaper a na klokaní soudní šaškárnu Mezinárodního trestního soudu (ICC). „Pěňte si u úst“, jak chcete; NATO je v procesu důkladného ponížení na Ukrajině.
Během prvního „neformálního“ setkání spolu Si a Putin hovořili ne méně než čtyři a půl hodiny. Na závěr Putin osobně doprovodil Sia do jeho limuzíny. Tento rozhovor byl skutečnou událostí: zmapování linií multipolarity – která začíná řešením pro Ukrajinu.
Předvídatelně došlo k velmi malému úniku informací ze strany šerpů, ale k poměrně významnému úniku informací došlo při jejich „hloubkové výměně“ o Ukrajině. Putin zdvořile zdůraznil, že respektuje čínský postoj – vyjádřený v pekingském dvanáctibodovém plánu řešení konfliktu, který Washington zcela odmítl. Ruská pozice však zůstává železná: demilitarizace, ukrajinská neutralita a zakotvení nových skutečností na místě.
Současně ruské ministerstvo zahraničí zcela vyloučilo roli USA, Velké Británie, Francie a Německa v budoucích jednáních o Ukrajině: nepovažuje je za neutrální prostředníky.
Multipolární mozaiková deka
Další den byl ve znamení obchodu: vše od energetické a „vojensko-technické“ spolupráce až po zlepšení efektivity obchodních a ekonomických koridorů vedoucích přes Eurasii.
Rusko již zaujímá první místo jako dodavatel zemního plynu do Číny – předstihlo Turkmenistán a Katar – většinou prostřednictvím 3000 km dlouhého plynovodu Power of Siberia, který vede ze Sibiře do severovýchodní čínské provincie Chej-lung-ťiang a byl spuštěn v prosinci 2019. Jednání o plynovodu Power of Siberia II přes Mongolsko rychle postupují.
Čínsko-ruská spolupráce v oblasti špičkových technologií se zvýší: 79 projektů za více než 165 miliard dolarů. Vše od zkapalněného zemního plynu (LNG) po stavbu letadel, výrobu obráběcích strojů, kosmický výzkum, zemědělský průmysl a modernizované ekonomické koridory.
Čínský prezident výslovně uvedl, že chce projekty Nové hedvábné stezky propojit s Euroasijskou hospodářskou unií (EAEU). Toto propojení BRI a EAEU je přirozeným vývojem. Čína již s EAEU podepsala dohodu o hospodářské spolupráci. Nápady ruského makroekonomického superstratéga Sergeje Glazjeva konečně přinášejí ovoce.
A v neposlední řadě se objeví nová snaha o vzájemné zúčtování v národních měnách – a to mezi Asií a Afrikou a Latinskou Amerikou. Pro všechny praktické účely Putin podpořil roli čínského jüanu jako nové obchodní měny, zatímco probíhají složité diskuse o nové rezervní měně kryté zlatem a/nebo komoditami.
Tato společná hospodářská/obchodní ofenziva souvisí s koordinovanou rusko-čínskou diplomatickou ofenzivou s cílem přetvořit rozsáhlé oblasti západní Asie a Afriky.
Čínská diplomacie funguje podobně jako matrjoška pokud jde o předávání jemných poselství. Není zdaleka náhodné, že Siova cesta do Moskvy se přesně kryje s 20. výročím amerického „šoku a úžasu“ a nezákonné invaze, okupace a zničení Iráku.
Současně den před příjezdem Si do Moskvy přijelo více než 40 delegací z Afriky, aby se zúčastnily parlamentní konference „Rusko-Afrika v multipolárním světě“, která je přípravou na druhý summit Rusko-Afrika v červenci příštího roku.
Okolí Dumy vypadalo jako za starých časů Hnutí nezúčastněných zemí (NAM), kdy většina Afriky udržovala velmi úzké antiimperialistické vztahy se SSSR.
Putin si vybral právě tento okamžik, aby odepsal více než 20 miliard dolarů afrického dluhu.
V západní Asii jednají Rusko-Čína zcela v souladu. Západní Asie. Sbližování Saúdské Arábie a Íránu ve skutečnosti nastartovalo Rusko v Bagdádu a Ománu: právě tato jednání vedla k podpisu dohody v Pekingu. Moskva rovněž koordinuje jednání o sblížení Sýrie a Turecka. Ruská diplomacie s Íránem – který má nyní status strategického partnerství – se drží na samostatné koleji.
Diplomatické zdroje potvrzují, že čínská rozvědka si je nyní prostřednictvím vlastního vyšetřování plně jista Putinovou obrovskou popularitou napříč Ruskem, a to i v rámci politických elit země. To znamená, že spiknutí typu změny režimu nepřipadá v úvahu. To mělo zásadní význam pro rozhodnutí Si a Čung-nan-chaj (ústřední štáb čínských stranických a státních úředníků) „vsadit“ na Putina jako na důvěryhodného partnera v příštích letech, vzhledem k tomu, že může kandidovat a vyhrát příští prezidentské volby. Číně jde vždy o kontinuitu.
Summit Si-Putin tak definitivně zpečetil, že Čína a Rusko jsou dlouhodobými komplexními strategickými partnery, kteří jsou odhodláni rozvíjet vážnou geopolitickou a geoekonomickou soutěž s upadajícími západními hegemony.
To je nový svět, který se tento týden zrodil v Moskvě. Putin jej již dříve definoval jako novou antikoloniální politiku. Nyní je vyložen jako multipolární mozaiková deka. V demolici zbytků Pax Americana není cesty zpět.
Změny, ke kterým nedošlo za posledních 100 let
V knize Před evropskou hegemonií: Janet Abu-Lughodová vytvořila pečlivě vystavěné vyprávění, které ukazuje převládající multipolární uspořádání v době, kdy Západ „zaostával za ‚Orientem'“. Později se Západ „dostal dopředu jen proto, že ‚Orient‘ byl dočasně v rozkladu“.
Možná jsme svědky podobného historického posunu, který se nyní odehrává v důsledku oživení konfucianismu (úcta k autoritám, důraz na sociální harmonii), rovnováhy, která je vlastní tao, a duchovní síly východního pravoslaví. Jedná se vskutku o civilizační boj.
Moskva, která konečně přivítala první slunečné jarní dny, poskytla tento týden nadživotní ilustraci „týdnů, v nichž se dějí desetiletí“ ve srovnání s „desetiletími, v nichž se neděje nic“.
Oba prezidenti se rozloučili dojemným způsobem.
Si: „Nyní dochází ke změnám, které se nestaly za posledních 100 let. Když jsme spolu, jsme hnacím motorem těchto změn.„
Putin: „Souhlasím.“
Si: „Dávej na sebe pozor, milý příteli.“
Putin: „Šťastnou cestu.“
Přichází úsvit nového dne, ze země vycházejícího slunce do euroasijských stepí.
*****
Pepe Escobar se narodil v Brazílii, je dopisovatelem a šéfredaktorem Asia Times a sloupkařem Consortium News a Strategic Culture v Moskvě. Od poloviny 80. let žil a pracoval jako zahraniční zpravodaj v Londýně, Paříži, Miláně, Los Angeles, Singapuru a Bangkoku. Rozsáhle informoval o Pákistánu, Afghánistánu a Střední Asii až po Čínu, Írán, Irák a širší Blízký východ. Pepe je autorem knih Globalistan – How the Globalized World is Dissolving into Liquid War; Red Zone Blues: A Snapshot of Baghdad during Surge. Byl redaktorem časopisů The Empire and The Crescent a Tutto in Vendita v Itálii. Jeho poslední dvě knihy jsou Empire of Chaos a 2030. Pepe je rovněž spojen s Evropskou akademií geopolitiky se sídlem v Paříži. Pokud není na cestách, žije mezi Paříží a Bangkokem.
Originál článku a obrázku: The Unz Review
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ
