Úvodem: Americký spisovatel Eric Zuesse v článku niže analyzuje možné důvody pokusu o atentát na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kdo skutečně mohl být v pozadí za tímto pokusem a proč ruská „Federální bezpečnostní služba“, poskytla informace o možním atentátu, ukrajinské vládě. To, zda rozbory a závěry uvedené v článku, jsou konspirace, nebo možná realita, nechám na posouzení každého „soudruha“. Já jsem článek zařadil do sekce „Společnost“ a „Konspirace“.
Autor: Eric Zuesse, 13.03.2022
Podle ukrajinských vládních představitelů se čečenský tým vedený čečenským vůdcem, horlivým stoupencem Vladimira Putina, chystal zavraždit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ale ruská FSB předala ukrajinské vládě informaci, že tento tým je na Ukrajině a chystá se ho zavraždit, a tak byl tento tým ukrajinskými vládními silami zlikvidován.
Dne 26. února přinesla agentura Reuters pod titulkem „Čečenský vůdce, blízký Putinův spojenec, tvrdí, že jeho síly byly rozmístěny na Ukrajině“ zprávu:
Ramzan Kadyrov, vůdce ruského Čečenska a spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, v sobotu prohlásil, že čečenští bojovníci byli rozmístěni na Ukrajině, a vyzval Ukrajince, aby svrhli jejich vládu.
Dne 1. března přinesl Axios titulek „Zelenského atentát zmařen, tvrdí ukrajinské úřady“ .
Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov na úterním brífinku oznámil, že ukrajinské síly zmařily atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského, píší ukrajinské úřady na Telegramu.
Podle zprávy na Telegramu Danilov uvedl, že za spiknutím stála jednotka elitních čečenských speciálních sil, známá jako Kadyrovci, která byla následně „eliminována.
Jsme si dobře vědomi speciální operace, která měla být provedena přímo Kadyrovci s cílem odstranit našeho prezidenta,“ uvedl Danilov podle zprávy.
Dodal, že ukrajinské úřady byly na spiknutí upozorněny příslušníky ruské Federální bezpečnostní služby, kteří nepodporují válku.
Dne 2. března přinesl deník Washington Post v titulku velmi stručnou (150 slov) zprávu „Atentát na Zelenského zmařen a jednotka vyslaná k jeho zabití ‚zničena‘, říká Ukrajina“ a uvedl:
Nedávný údajný atentát na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl o víkendu zmařen a čečenští vojáci vyslaní z Ruska byli „zničeni“, uvedl jeden z ukrajinských bezpečnostních představitelů.
Danilov je tam citován, jak tvrdil, že může prozradit pouze to, „že jsme dostali informace od FSB, která se dnes nechce účastnit této krvavé války„.
To, že Washington Post upravil zdrojovou ukrajinskou zprávu tím, že ji označil za „údajný atentát“ (tj. vyjádřil pochybnosti o pravdivosti toho, co tento ukrajinský představitel řekl), bylo pro noviny (jako je WP), které dříve bezvýhradně přijímaly prohlášení, která ukrajinská vláda od února 2014 vydávala o ruské vládě, docela zarážející.
Dne 7. března londýnské Timesy přinesly banner „Tato válka bude totální selhání, říká whistleblower FSB„, a informovaly o ní:
Špióni nechvalně proslulého ruského bezpečnostního aparátu byli o plánu prezidenta Putina na invazi na Ukrajinu informováni, podle whistleblowera, který válku označil za „totální selhání“, jež lze přirovnat pouze ke kolapsu nacistického Německa. … Ve zprávě se uvádí, že za neúspěch invaze nese vinu FSB, která však před ní nebyla nijak varována a nebyla připravena vypořádat se s dopady ochromujících sankcí.
Existují dva velmi odlišné způsoby, jak to vše interpretovat (nebo vysvětlit). Ani jeden z nich neodpovídá standardním zprávám tisku o ruské vládě a zejména o Vladimiru Putinovi. (A to je možná důvod, proč se WP zdráhal uvěřit prohlášení ukrajinského úředníka).
Jednou z takových možností je, že to, co bylo citováno od tohoto úředníka, je zcela pravdivé a že ruská FSB (Federální bezpečnostní úřad), která je nástupcem sovětské KGB, skutečně porušovala Putinův příkaz.
Putin strávil 16 let v sovětské bezpečnostní službě a před rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 se vyšvihl do hodnosti podplukovníka KGB, takže Jurij Andropov stál v čele KGB v době, kdy Putin do této organizace poprvé vstoupil, a Vladimir Krjučkov ji vedl v době, kdy z ní podplukovník FSB Putin, odešel.
Krjučkov právě tehdy vedl pokus o převrat s cílem svrhnout vůdce národa Michaila Gorbačova a Putin prohlásil, že to byl důvod, proč organizace vystoupil a odmítl to, o co se snažil šéf jeho organizace.
Z toho vyplývá, že pokud jsou zprávy o tomto nedávném pokusu o atentát na Zelenského zcela pravdivé, pak by Putin 1. března skutečně zmařil akci FSB, která byla v rozporu s jeho vlastním rozkazem a pokud je tomu tak, pak by okamžitě následovalo Putinovo obvinění vedení FSB, ze spáchání zrady, které bylo nad přímými vykonavateli pokusu o atentát, až po samotný vrchol organizace, Alexandra Bortnikova, o němž Wikipedia říká:
Dne 22. února 2022, v reakci na to, že Rusko během rusko-ukrajinské krize v letech 2021-2022 uznalo nezávislost separatistických regionů na východní Ukrajině, oznámil americký prezident Joe Biden, že uvaluje sankce na několik ruských osob a bank, včetně Bortnikova a jeho syna Denise, který rovněž působí jako viceprezident banky VTB[9].
Americká média vykreslují Bortnikova jako člověka, který „dodával zboží pro Putina“ a dokonce jako „Putinova hlavního podporovatele„. A BBC 3. března přinesla titulek „Kdo je v Putinově vnitřním kruhu a řídí válku?“ a tvrdili tam:
Pozorovatelé Kremlu říkají, že prezident důvěřuje informacím, které dostává od bezpečnostních služeb, více než jakémukoli jinému zdroji, a Alexandr Bortnikov je považován za součást Putinovy vnitřní svatyně.
Neobjevily se žádné zprávy o tom, že by ho Putin jakkoli degradoval nebo jinak zakročil proti němu (natož aby ho obvinil z velezrady) – ani proti Ramzanu Kadyrovovi.
Takže, jaká pravděpodobnost, že tato interpretace veřejných prohlášení ukrajinské vlády o pokusu o atentát, je správná a pravdivá?
Za druhé, (a podle mého názoru mnohem pravděpodobnější) interpretace je, že Putin (a hierarchie FSB) sice Zelenskému zachránili život, ale učinili zo způsobem, který Zelenského vládě umožňuje prezentovat celou záležitost tak, že se naopak jednalo o „ruský“ pokus o jeho zabití, a tedy že Zelenskyj hrdinně vedl Ukrajince proti Rusku a proti Putinově invazi do Zelenského země.
Tato interpretace mi dává smysl, protože skutečným drtivě nejvyšším zdrojem atentátu-nebezpečí pro Zelenského byly – nejen nyní, ale od jeho zvolení – ukrajinské rasisticko–fašistické či nacistické protiruské síly, které požadovaly, aby Ukrajina provedla invazi do Donbasu a které k tomu dodaly dodávají vojáky.
Podívejme se tedy, jak se toto skutečné nebezpečí vyvíjelo, a to ještě předtím, než se Zelenskij stal prezidentem:
Dne 13. července 2015 zveřejnila organizace Ukraine Human Rights článek „TVRDÝ ZÁPAS O MOC NA UKRAJINĚ – PRAVÝ SEKTOR POSKYTUJE ULTIMATUM POROŠENKOVI“ s informacemi:
V posledních dnech se Pravý sektor pod vedením Dmitrije Jaroše pokusil o atentát na politickou osobnost a také se pokusil o politické bouře. Speciálně v západoukrajinském městě Mukačevo byla situace horší. Pravý sektor pokračoval i v neděli 12. července 2015, kdy zapálil několik policejních aut, když se pokusil zavraždit poslance ukrajinské Rady (parlamentu) Michaila Laně. Tři lidé byli zabiti (dva z nich byli členy Pravého sektoru) a třináct zraněno (čtyři z nich byli členy Pravého sektoru).
Podle zpráv „Pravý sektor“ postavil barikády a kontrolní stanoviště v několika částech Ukrajiny a v okolí Kyjeva. Přibližně 100 příslušníků pravicových praporů „Azov“ a „Aidar“ obklíčilo budovu ukrajinského mininsterstva vnitra ve středoukrajinském městě Poltava.
Dnee 27. května 2019 přinesl web Weapon News zprávu s informaci, že Jaroš vyhrožoval novému prezidentu Ukrajiny Zelenskému a informoval o tom:
Poslanec Verchovné rady a vůdce „Ukrajinské dobrovolnické armády“ (UDA), zformované na základě „Pravého sektoru„, Dmitrij Jaroš prohlásil, že nový prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj „může přijít o život, pokud zradí svou zemi a za ty, z Jarošových sil, kteří byli zabiti v Donbasu„. Jaroš o tom řekl v rozhovoru pro časopis „Obozrevatel„:
Zelenskij ve svém inauguračním projevu řekl, že je připraven ztratit rating, popularity za pozici dosažení mírového urovnání s odtrženým Donbasem. Ne, ztratí život – bude viset na nějakém stromě na Chreščatyku, pokud zradí Ukrajinu a za ty lidi, z Jarošovy síly, kteří jsou v revoluci, a válečné mrtvé vojáky Pravého sektoru, kteří byli zabiti v boji proti Donbasu.
Vůdce nacionalistů uvedl, že se několikrát pokoušel kontaktovat Zelenského, ale nepodařilo se mu to. Jaroš řekl, že je velmi ochoten jet s novým prezidentem na frontu, kde mu v posledních pěti letech vyprávěl o bojích.
Taťána Čornovilová řekla, že Zelenskyj je agentem Janukovyče demokraticky zvoleného prezidenta Ukrajiny, kterého v únoru 2014 v čele Pravého sektoru svrhl, a vyzvala k novému Majdanu novému svržení prezidenta. Stejné prohlášení učinil i místopředseda Nejvyšší rady Parubij.
Dne 17. července 2015 jsem napsal pod titulkem „KDO JE KDO NA VRCHOLU COOpu„
Americký prezident Barack Obama, prostřednictvím své úřednice na ministerstvu zahraničí Victorie Nulandové a velvyslance na Ukrajině Geoffreyho Pyatta, spoléhal především na Andreje Parubije „velitele Majdanu“, který byl generálním ředitelem ukrajinského převratu v únoru 2014, a na Dmitrije Jaroše, který byl provozním ředitelem převratu – Chief Operating Officer, (COO) což v tomto případě nebyla ani tak výkonná funkce, jako spíše vojensko-organizační funkce.
Následně se ukázalo, že Jaroš je provozním ředitelem ukrajinské „ATO“ neboli „protiteroristické operace„, vládní operace, jejímž cílem je likvidace obyvatel v oblastech Ukrajiny, které z více než 90 % hlasovaly pro muže, jehož Obamův puč svrhl, demokraticky zvoleného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Pokud by tito obyvatelé hlasovali v budoucích ukrajinských celostátních volbách, pak by ukrajinský vůdce jako Janukovyč mohl být snadno zvolen znovu. Proto byla eliminace obyvatel v těchto oblastech nezbytná, aby Obamův převrat proběhl. Jaroš byl nejen vykonavatelem během samotného převratu, ale stal se vykonavatelem i jeho zásadního pokračování, „ATO„. Je známá také jako válka proti Donbasu nebo ukrajinská občanská válka, mimo jiné názvy či referenční tituly.
Jaroš, který byl hlavním vykonavatelem během demonstrací na Majdanu, během celého převratu a po něm až do probíhající ukrajinské války proti „teroristům„, kteří odmítají Obamou nastolený režim, je dlouhodobě považován za jednoho z nejvyšších rasisticko-fašistických nebo ideologických nacistů na Ukrajině; ale až dosud nikdo nepředložil žádný seriózní argument, že je také antisemitou, jako byla původní nacistická politická strana, Hitlerova nacistická strana, jeho veřejný rasismus byl naopak vždy zaměřen výhradně proti Rusům – což je typ rasismu, který se stal pro Evropany a Američany mnohem přijatelnějším než antisemitismus.
Dříve jsem napsal článek o Jarošovi, který nenávidí Rusko: „Poznejte ukrajinského masového vraha:“ a popsal jsem tam jeho klíčovou roli jak při ukrajinském puči v únoru 2014, tak při masakru protipřevratových demonstrantů v budově oděských odborů 2. května 2014, jakož i při probíhající kampani etnických čistek v ukrajinském Donbasu, kterou na Ukrajině s Jarošovou klíčovou pomocí provedl Obama.
Nezmínil jsem se však o možnosti, že by Jaroš byl nejen protiruský, ale také možná antisemitský, protože jsem nenašel nic, co by naznačovalo, že je antisemita, kromě údajného přepisu rozhovoru, který měl vést v restauraci Turgenef v Kyjevě 25. února 2014, přičemž tento rozhovor, pokud k němu došlo, se odehrál v době, kdy 20.-26. února končil státní převrat, který svrhl Janukovyče.
Stejně jako prakticky všichni vrcholní ukrajinští politici byl Janukovyč zkorumpovaný, ale byl demokraticky zvolen s podporou 90 % a více voličů Donbasu a 75 % voličů Oděsy a Krymu – což je důvod, proč tyto regiony odmítly režim převratu, a což je také důvod, proč vláda po převratu chce tyto lidi zoufale likvidovat.
Jarošovy vysoce vycvičené a disciplinované polovojenské jednotky se během převratu oblékly jako jednotky státní bezpečnosti a střílely na demonstranty a policisty na Majdanu, což se v branži nazývá útokem pod falešnou vlajkou, který má vypadat, že ho spáchala strana, kterou chcete porazit, abyste oklamali veřejnost ohledně toho, kdo násilí způsobil, a tím dosáhli toho, že váš nepřítel bude obviněn (vašimi vlastními voliči) z krveprolití, a tím sjednotili vaši zemi, aby se bála vámi vybraného (obvykle zahraničního) nepřítele, a byla tak ochotna ho napadnout. Nejvýraznějším průkopníkem techniky falešné vlajky byl Adolf Hitler, a to jak při vypálení Říšského sněmu, tak při přípravě incidentu, který se stal záminkou k invazi do Polska v roce 1939. Dmitrij Jaroš je osvědčeným mistrem tohoto řemesla.
Tento rozhovor, jak byl přepsán, se odehrál mezi Jarošem, který stojí v čele strany Pravý sektor, a jeho přítelem Olegem Tjahnibokem, který spolu s Andrejem Parubijem stál v čele Socialistické nacionalistické strany Ukrajiny, která se v roce 2004 přejmenovala na stranu Svoboda na návrh americké CIA, aby její členové (členové přední ukrajinské nacistické strany) byli přijatelnější pro americkou a evropskou veřejnost, která (kvůli druhé světové válce) nemá na tento název příznivý názor – Národní socialistická strana Německa Adolfa Hitlera. (Strana Pravý sektor i Svoboda se však často zcela nepokrytě hlásí k obdivu Adolfa Hitlera a jeho strany). V tomto údajném rozhovoru, k němuž došlo (pokud k němu skutečně došlo) dva dny předtím, než byl Parubij jmenován šéfem Státní bezpečnosti (SBU) v rámci převratu a Jaroš se stal Parubijovou dvojkou, navrhl Tjahnibok Jarošovi, že vzhledem k tomu, že mě představitelé EU „nazývají antisemitou a rusofobem“, by se Jaroš hodil do prezidentského klání místo Tjahniboka, ale Jaroš řekl, že o to nestojí, protože už má všechny zbraně a jeho skutečným cílem je být v pozici, kdy bude moci ovládat Ukrajinu v zákulisí prostřednictvím vojenských sil Pravého sektoru, které vycvičil, zorganizoval a ovládá.
Hlavní zdroje financování jeho organizace nejsou známy, ale musel získat velkou podporu od CIA a přidružených zdrojů, stejně jako od miliardářů, jako je George Soros a Ihor Kolomojskij, kteří byli velkými podporovateli převratu.
Řekl, že jeho cílem bylo, aby „moji lidé byli v SBU„. Jak se později ukázalo, přesně tím se stal, protože Parubij byl docela rád, že jeho vojensky kompetentnější podřízený Jaroš skutečně řídí polovojenské záležitosti: Jaroš měl desítky let zkušeností s výcvikem a velením polovojenským jednotkám.
Pokud jde o samotného Parubije, wikipedie uvádí jeho klíčový politický význam pro Majdan a jeho následky. „Byl koordinátorem dobrovolnických bezpečnostních sborů pro hlavní proud protestujících.“ Poté byl jmenován tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.“
Takže: bez Parubije (spolušéfa hlavní ukrajinské nacistické strany) jako politického koordinátora a Jaroše (šéfa druhé, spíše vojenské, ze dvou ukrajinských nacistických stran) jako vojenského koordinátora by to Obama nedokázal. Ale Obama také potřeboval Victorii Nulandovou z ministerstva zahraničí, která dávala pokyny americkému velvyslanci na Ukrajině Geoffery Pyattovi.
A tak byl převrat proveden – samozřejmě za přispění CIA, která pracovala z velvyslanectví USA.
Takže odtud vlastně pochází skutečná hrozba zavraždění Zelenského.
To je Zelenskému známo. Stále však existuje otázka, PROČ by Vladimr Putin chtěl chránit Zelenského život. Myslím, že to má velmi rozumné vysvětlení.
Jak všichni vědí, Putin mnohokrát řekl a zopakoval, že jeho invaze na Ukrajinu má za cíl obnovit Ukrajinu jako neutrální stát, nikoli jako potenciální odpalovací místo pro americké rakety, které jsou méně než 7 minut letu od atomového bombardování Moskvy. Nechce americké rakety na Ukrajině o nic víc, než nechtěl americký prezident JFK sovětské rakety na Kubě vzdálené pouhých 20 minut letu od bombardování Washingtonu. Je to tedy Putinův způsob, jak tomu zabránit (vzhledem k tomu, že USA i jejich NATO odmítly byť jen uvažovat o zákazu vstupu Ukrajiny do NATO).
Ale od doby Obamova převratu na Ukrajině v roce 2014 (v jehož čele stály Jarošovy síly) je propaganda proti Rusku a Rusům na Ukrajině téměř stejně intenzivní, jako byla propaganda proti Židům v nacistickém Německu a je velmi účinná.
Např: V letech 2003-2009 si členství v NATO přálo jen asi 20 % Ukrajinců, zatímco asi 55 % bylo proti. V roce 2010 Gallup zjistil, že zatímco 17 % Ukrajinců považuje NATO za „ochranu své země“, 40 % uvedlo, že je to „hrozba pro vaši zemi“. Ukrajinci převážně vnímali NATO jako nepřítele, nikoliv jako přítele. Ale po Obamově ukrajinském puči v únoru 2014 by členství Ukrajiny v NATO získalo 53,4 % hlasů, třetina Ukrajinců 33,6 % by byla proti. Tato neustálá a intenzivní propaganda proti Rusku po převratu měla hluboký účinek.
Putin proto ví, že mu nezbude nic jiného, než si ponechat co největší část stávajícího ukrajinského vedení, jak to bude možné v souladu s denacifikací této země. V důsledku toho by byl Zelenskij sám pravděpodobně tou nejlepší osobou, která by takovou obnovenou Ukrajinu vedla.
Zelenského by to osvobodilo od toho, o čem ví, že je největší hrozbou proti němu – a od toho, co mu vždy bránilo v dodržování dohod z Minsku II.
Nacisté mu vždy dávali najevo, že ho zabijí, pokud něco takového udělá. A to je důvod, proč Putin chránil Zelenského život. Pak je azdele otázka. Souhlasil Putin skutečně, s tím, že budou někteří vojáci jeho armády obětováni, aby ochránil Zelenského?
Byla by to malá cena za potenciální zisky, které by se daly získat. Podobně protinacistický americký prezident FDR obětoval americké námořní síly v Pearl Harboru, aby mohl včas dostat Ameriku do druhé světové války a zabránit Hitlerovi v ovládnutí nakonec celého světa. Tak to ve válkách chodí. A poválečná nacistická Amerika začala dokonce již 24. února 1990 dávat svým vazalským národním vůdcům najevo, že ačkoli Sovětský svaz a jeho komunismus a Varšavská smlouva brzy skončí, studená válka na straně Ameriky bude tajně pokračovat, dokud nebude dobyto samotné Rusko. Putin to ví, často se o tom zmiňoval.
Pokud jde o poválečnou Ukrajinu. Nacistické síly na Ukrajině pocházejí hlavně ze severozápadu země (z okolí Lvova – města, kam Amerika nedávno přemístila své ukrajinské velvyslanectví), které hraničí s Polskem a nachází se v jeho blízkosti, a tak se tato oblast pravděpodobně stane novou zemí, která bude pevně v americkém područí, (dlouhodobá Obamova výhra z toho všeho). Nicméně tolik Ukrajiny, kolik spolehlivě NENÍ nacistické, bude pravděpodobně zemí, kterou pak povede Zelenskyj. nebo kdokoli jiný, kdo povede poválečnou ukrajinskou vládu. Téměř jistě budou tyto hranice a tyto dvě nové části bývalé Ukrajiny ústředními tématy jednání o vytvoření mírové Ukrajiny, pokud ovšem Rusko tuto válku neprohraje, v takovém případě prohraje celý svět a nacismus vedený USA (poválečná forma nacismu) nakonec pohltí všechny.
****
Originál článku: Global Research
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ
