Omluva – jen dotaz: Nevíte někdo co je s Aeronetem, jestli mají novou URL, nebo skončili? Občas jsem se tam podíval jelikož tam v komentech čas od času byly dobré odkazy. Pokud něco někdo ví, pošlete email, nebo dejte sem dejte koment. Díky, Admin.
Autor: Eric Zuesse, 08. 12. 2022
Imperialismus vždy byl a je kontrolou cizích vlád. Jde zejména o kontrolu zahraniční politiky těchto vlád – mezinárodní obchodní, vojenské, diplomatické atd. a nikoli jen, (pokud vůbec) politiky domácí (která se vládců imperiální země – v tomto případě Ameriky – vždy týká mnohem méně).
Tento článek je hutný (obsahuje tolik informací jako možná pětkrát delší článek), a proto je třeba jej číst pomalu, ale téma je pro všechny Evropany nesmírně důležité; a pro Evropany je nezbytné, aby v Evropě mohla existovat jakákoli demokracie (protože demokracie není možná, pokud je veřejnost nevědomá nebo oklamaná – jak se to běžně děje):
Před zánikem Sovětského svazu v roce 1991 využíval americký imperialismus své evropské kolonie (nazývané „spojenci“ – což jsou nutně kolonie nebo vazalské národy každého impéria, protože zahraniční politika kolonií je vždy řízena imperiální zemí) jako vojenské základny (místa pro umístění imperiálních vojsk a zbraní za účelem dalšího rozšiřování impéria) a jako trhy pro zboží vyráběné v USA, nikoli jako země, z nichž se těží zdroje (tradiční vazalské národy „banánových republik“). Vojenské základny byly i nadále nejvyšší (první) prioritou USA, přestože skončila sovětská hrozba a Rusko přijalo demokratickou ústavu – ústavu mnohem demokratičtější než téměř všechny evropské ústavy – a tato pokračující americká evropská vojenská aliance, NATO, ukázala a vlastně dokázala, že Amerika je imperialistická a po zániku Sovětského svazu se stala dominantním světovým impériem. Po této době (1991) však stále více upadala druhá priorita, totiž využití Evropy jako největšího trhu pro americké zboží a služby. Dne 9. října 2018 zveřejnila Federální rezervní banka v St. Louis publikaci „Understanding the Roots of the U.S. Trade Deficit“ a uvedla tři „Key Takeaways“: (Porozumění kořenům obchodního deficitu USA“ a nahlásili tři „klíčová zjištění“:)
- Příčinou obchodního deficitu USA i poklesu zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu jsou hluboké ekonomické změny.
- Role amerického dolaru jako mezinárodní rezervní měny pomohla financovat domácí spotřebu dováženého zboží.
- Produktivita práce a přesun komparativních výhod do rozvojových zemí vysvětlují úbytek pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu.
Pracovní místa v americké výrobě se přesouvala do míst, jako je Čína, nikoliv do míst, jako je Německo. Snížené náklady na pracovní sílu díky výrobě v málo rozvinutých zemích zvyšovaly bohatství majitelů amerických mezinárodních korporací (což jsou osoby, které financovaly kariéry úspěšných národních politiků – členů Kongresu a prezidentů -, a tím kontrolovaly americkou zahraniční politiku), ale americké zbraně (výrobky společnosti Lockheed Martin atd.) byly i nadále americkými pracovními místy ve výrobě, která se (při výrobě výrobků) přesouvají do míst, jako je Německo – NE (jako v případě spotřebních výrobků) do míst, jako je Čína. (Německo je vazalským státem USA, ale Čína je cílovým státem USA).
Německý kancléř Olaf Scholz (vpravo) a předseda Evropské rady Charles Michel hovoří k médiím během společné tiskové konference po jednání v Berlíně, 9. září 2022.
Stejná studie obsahovala také tuto klíčovou pasáž, která se týkala toho, že prezident Richard Nixon dostal Ameriku ze zlatého standardu na jeho náhradu, ropný standard (se Saúdy):
Obrázek 2 ukazuje, že kumulativní mezera mezi úsporami a investicemi začala růst v polovině 70. let a v posledních letech se vyšplhala na 11 bilionů dolarů, což naznačuje zhruba stejný objem zahraničních držených amerických měn a státních dluhopisů.
Proto je současný mezinárodní měnový systém – založený na americkém dolaru jako dominantní světové rezervní měně a vládních cenných papírech USA jako nejvíce vyhledávanými uchovateli hodnoty, hlavní příčinou přetrvávajících obchodních deficitů v USA.
Kdyby byl zachován brettonwoodský systém [založený na zlatě], byla by schopnost USA emitovat astronomické množství amerických dolarů a státních dluhopisů jako náhradu zlata na světovém trhu výrazně omezena a americký obchod by byl mnohem vyrovnanější.
Toto vysvětlení sice vysvětluje, proč „kumulativní mezera úspor“ před ukončením zlatého standardu vůbec neexistovala, ale ignoruje jeden kriticky důležitý aspekt křivky, který je zobrazen na „obrázku 2“ a kterým je zrychlený nárůst této mezery (zvýšený obrat směrem dolů) přibližně po roce 2001. Co se stalo v roce 2001? Útoky z 11. září 2001 a faktická likvidace ústavního zřízení ve Spojených státech: extrémní militarizace americké ekonomiky, a tedy ZVÝŠENÝ význam těch výrobních míst, která byla závislá na KONTINUÁLNÍM a stále důležitějším evropském vojenském trhu, pro americkou ekonomiku. Po nějakou dobu, po 11. září, bylo mnoho hlavních odběratelů amerických zbraní na Středním východě, který je pro americké výrobce zbraní zahraničním centrem zisku č. 2, zejména proto, že je silně dotován americkými daňovými poplatníky. Ale válka na Ukrajině, kterou začal Obama, obnovila studenou válku v dominanci obchodu se zbraněmi.)
Amerika nemohla prodávat Číně zbraně, které USA vyráběly pro Evropu. Americké NATO (pozůstatek studené války) je euroamerické, nikoli čínsko-americké. V důsledku toho Amerika potřebovala ještě více posílit svůj vliv na evropské vlády: musí s nimi proto jednat otevřeněji a odvážněji (například společná operace Ameriky a Velké Británie na vyhození do povětří plynovodů Nord Stream, jimiž proudily ruské dodávky energie do Evropy) jako s banánovými republikami a udělat vše, co je třeba, aby tyto vlády přiměla k plnění amerických požadavků (například k dodržování sekundárních sankcí Washingtonu proti Rusku a Íránu).
Zatímco událost z 11. září 2001 „ospravedlnila“ mimořádnou vládu Ameriky a její zvýšený prodej zbraní, tento podnět jako záminka pro pokračování impéria slábl, a tak když v roce 2009 nastoupil do úřadu Barack Obama, okamžitě se přeorientoval na staré cíle studené války, protiruské a protičínské plánování a politiku (jeho TTIP, TISA, TTP, svržení Asada a svržení Janukovyče atd. Svržení vedení jakéhokoli národa, které je alespoň trochu přátelské vůči Rusku a/nebo Číně), a to vyžadovalo, aby on a Joe Biden přinutili Evropu zavázat se k protiruské a protičínské politice. Tímto způsobem bylo možné opět rozdělit svět do obnovené studené války, aniž by k tomu byla nutná ideologická (proti „komunisticka“) záminka.
Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je deindustrializace Evropy. Což se právě děje. Evropa se má stát spíše americkou banánovou republikou. Proto je Bidenova administrativa odhodlána odebrat Evropě pracovní místa ve výrobě.
Mnohé politické dokumenty americké vlády a jejích think-tanků, které se zaměřují na údajnou potřebu pokračovat v globální hegemonii USA a rozšiřovat ji, bez obalu vyjadřují americký názor, že k tomu, aby USA uspěly, je třeba porazit národy, které považují za „konkurenty“ (čímž ve skutečnosti myslí nepřátele). A všechny ostatní národy musí být nadále ovládány Amerikou. USA nejednají s Evropou (kromě Ruska) jako s nepřáteli. Nevyhrožují jí, že se stane terčem amerických bomb, ale naopak s ní jednají jako se „spojenci“ nebo vazalskými národy, jež mají být použity jako nástupní prostor pro jejich konečné invaze, aby porazily své „konkurenty“. To znamená, že s Evropou zachází jako s banánovými republikami, konkrétně vojenského typu.
Ukončení NATO by bylo pro lidi, kteří ovládají Ameriku, nepřijatelné, protože by to znamenalo konec. Jakékoli vytvoření výhradně evropské vojenské aliance proti Rusku a/nebo Číně by však v konečném důsledku znamenalo nahrazení NATO namísto jeho ukončení. Tato myšlenka, kterou navrhl Emmanuel Macron a další, by byla pouze nominální odpovědí na problém. K tomu, aby se Evropa vymanila ze stále silnějšího amerického sevření, by bylo zapotřebí ukončit NATO a přijmout do svých řad Rusko a autenticky celokontinentální, euroasijskou (nikoliv již existující umělou „evropskou“) vizi vlastní budoucnosti, místo aby proti ní bojovala, jak na tom američtí vládci trvají, že je třeba nadále pokračovat. „Starý svět“ se pak stane „Novým světem“, světem budoucnosti, zatímco „Nový svět“ západní polokoule upadne a přestane být hrozbou č. 1 pro mír, jakou je a vlastně od 25. července 1945 byla Amerika. Evropa se musí stát součástí řešení a přestat být součástí problému.
Originál článku: Oriental Review org
Překlad a úprava obrázku: Admin Nekorektní TOP-CZ
https://m.vk.com/aeronetcz
Díky.