Pět důvodů, proč se stále více obávat války na Ukrajině

Autor: Ted Snider, 05. 05. 2022

Deník New York Times 1. května napsal, že „Bidenova administrativa“ – ta samá, která ignorovala Putinova varování ohledně červené linie Ruska v souvislosti s rozšiřováním NATO na Ukrajinu – „stále častěji upouští od obav, které někteří vyjadřovali na počátku války, že přílišná americká pomoc Ukrajině by znamenala riziko přímého konfliktu s ruským prezidentem Vladimirem V. Putinem„.

Vzhledem k tomu, že přímá pomoc Ukrajině ze strany USA, Spojeného království a dalších spojenců dramaticky sílí, existuje několik důvodů k rostoucím obavám.

Dlouhá válka

USA již na počátku signalizovaly, že tato válka nebude rychlou válkou na obranu Ukrajiny před ruskou invazí. Ministr zahraničí Antony Blinken opakovaně prohlásil, že tato válka o “ klíčové principy“ je „větší než Ukrajina„.

Od té doby se objevilo několik náznaků, že se vyvíjí politika protahování diplomacie, která umožní dlouhou válku. Blinken oznámil, že válka by mohla trvat až do konce letošního roku. Poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan použil formulaci „měsíce nebo dokonce déle“. Ještě dramatičtěji ji předseda sboru náčelníků štábů generál Mark Milley „měřil na roky„. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg 28. dubna prohlásil, že „spojenci NATO se připravují na poskytování podpory po dlouhou dobu„. A jako podle scénáře požádal téhož dne prezident Biden Kongres“ o 33 miliard dolarů na podporu boje Ukrajiny proti Rusku, což signalizuje rostoucí a dlouhodobý americký závazek“.

Zdá se, že USA a jejich spojenci v zájmu zajištění tohoto dlouhého období podpory brání diplomatickému řešení. V rozhovoru z 21. dubna s tureckým ministrem zahraničí Mevlut Cavusogluem tento uvedl, že „v NATO jsou země, které chtějí, aby válka pokračovala„. Turecko hostilo snad nejslibnější jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Zdálo se, že rozhovory nabízejí možnost průlomu, a Cavusoglu řekl, že Turecko si nemyslí, že by válka po rozhovorech měla trvat dlouho. Zdá se však, že příslib, k němuž Ukrajina a Rusko dospěly, byl odvrácen USA a jejich spojenci, kteří mají jiné zájmy. „Ale po schůzce ministrů zahraničí NATO vznikl dojem, že… v členských státech NATO jsou tací, kteří chtějí, aby válka pokračovala a Rusko bylo oslabeno,“ řekl Cavusoglu.

Rusko to ale ví

Rusko si je nyní vědomo, že vyjednávání o urovnání konfliktu není na obzoru. Beznaděj byla hned na začátku, když na Zelenského první signál, že on sám by mohl být ochoten vyjednávat, odpověděly USA a EU rozhodnutím zaplavit Ukrajinu zbraněmi. Začalo to ještě dříve, když Západ nepodpořil Zelenského v jeho slibu podepsat minskou dohodu a poté na něj nevyvinul tlak, aby se na tuto slíbenou cestu vrátil.

Neúčast USA v diplomacii a jejich vměšování do ní toto vědomí ještě posílilo, stejně jako neústupnost USA při odmítání jednání s Ruskem. Blinken se svým ruským protějškem od začátku války nemluvil, ministryně financí Janet Yellenová a předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell odešli ze zasedání G20, když začal mluvit ruský zástupce, a ruský velvyslanec v USA tvrdí, že s ním Bílý dům ani ministerstvo zahraničí nechtějí mluvit.

Anatol Lieven, který je vedoucím výzkumným pracovníkem Quincy Institute for Responsible Statecraft, (Quincy Institut pro odpovědnou státní správu) mi řekl, že „ není jisté, zda Rusko dospělo k závěru, že USA budou schopny dohodu zablokovat. Ale „Moskva si určitě myslí, že se o to americká vláda pokusí“.

Stále častější ruská varování

Nyní je zřejmé, že kalkulace USA, že mohou ignorovat varování Ruska před překročením červené čáry, která Ukrajině ponechává otevřené dveře do NATO, byla katastrofálním omylem. Nicméně se zdá, že USA nyní, když začala válka, kalkulují stejně.

Z Moskvy opět přicházejí další varování. V polovině dubna zaslalo Rusko „formální diplomatickou nótu„, v níž USA varovalo, že „dodávky „nejcitlivějších“ zbraňových systémů USA a NATO na Ukrajinu „přilévají olej do ohně“ tamního konfliktu a mohou přinést „nepředvídatelné následky„.

Ještě znepokojivější je, že Rusko nyní zřejmě dospělo k závěru, že USA nevedou válku na obranu Ukrajiny, ale zástupnou válku proti Rusku. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno prohlásil, že „NATO v podstatě vede válku s Ruskem prostřednictvím prostředníka a tohoto prostředníka vyzbrojuje. A to znamená válku.“

Dne 28. dubna Putin varoval, že „pokud někdo hodlá zasahovat do probíhajících událostí zvenčí a vytvářet pro Rusko strategické hrozby, které jsou pro nás nepřijatelné, měl by vědět, že naše odvetné údery budou bleskové„. Dodal, že „máme k tomu všechny nástroje. V případě potřeby je použijeme. A chci, aby to všichni věděli.“

Zvyšování přímého zapojení

Ukrajina se stále častěji stává prostředníkem pro plnou vojenskou sílu USA a NATO. USA poskytují zbraně, zajišťují výcvik a navádějí zbraně. Vedou válku, která si drží status zástupné války pouze v tom smyslu, že neposkytují těla. Jak nedávno řekl John Mearsheimer, USA jsou „tak blízko, jak se jen dá“ k přímému zapojení.

Toto přímé zapojení je stále hrozivější. Poprvé od začátku války jsou na Ukrajině vojáci ze zemí NATO. Důstojníci ukrajinských ozbrojených sil potvrdili, že Britské speciální jednotky byly na Ukrajině„, aby instruovaly nové a vracející se vojenské rekruty, jak používat NLAW, protitankové střely dodávané Brity.“ Jednotky člena NATO na Ukrajině mohou posunout význam slova „proxy“.

Podobně provokativním způsobem oznámil tiskový mluvčí John Kirby, že USA cvičí ukrajinské jednotky na amerických vojenských zařízeních v Německu. Na tiskovém brífinku 29. dubna Kirby řekl:. „Dnes mohu oznámit, že Spojené státy zahájily výcvik s ukrajinskými ozbrojenými silami na klíčových systémech v amerických vojenských zařízeních v Německu„. To znamená, že američtí vojáci cvičí ukrajinské vojáky na amerických základnách.

Pokud jde o zbraně, které USA a Velká Británie cvičí ukrajinskou armádu používat, britský náměstek ministra zahraničí pro ozbrojené síly James Heappey na konci dubna prohlásil, že by bylo přijatelné, aby ukrajinské síly používaly britské zbraně k útokům na vojenské cíle na ruském území. Spojené království tedy cvičí ukrajinské vojáky, aby používali britské zbraně k zabíjení Rusů na území Ruska. Současně britská ministryně zahraničí Liz Trussová prohlásila, že „čas pro dodávky Ukrajině pouze obranných zbraní již pominul„

Kromě intenzivnějšího vyzbrojování a výcviku USA také neuvěřitelně zrychlují poskytování zpravodajských informací Ukrajině. To znamená poskytování zbraní, školení, jak zbraně používat, a poskytování zpravodajských informací k zaměření zbraní. USA poskytují ukrajinským silám podrobné zpravodajské informace v reálném čase, které používají proti ruským silám. Tyto americké zpravodajské informace umožnily Ukrajině sestřelit ruské dopravní letadlo, které převáželo stovku ruských vojáků. Tato „masivní a bezprecedentní operace sdílení zpravodajských informací s partnerem, který není členem NATO“, může opět vážně zpochybnit slovo „zástupný“. „Bývalý vysoký zpravodajský úředník obeznámený se situací“ řekl NBC, že „bylo sdíleno mnoho zpravodajských informací v reálném čase, pokud jde o věci, které by mohly být použity pro konkrétní zaměření na ruské síly„.(Poznámka Admina pro ty, co nemají za sebou vojenskou základní službu, stran termínu „zaměření“. USA pomoci satelitů, nebo jiným způsobem, lokalizují zajímavý cíl na straně RFA, tuto informaci v reálnem čase předají ukrajinskému velení, které pak cíl zničí. Bez přímého zapojení USA, (NATO), by to samotná UA armáda nikdy nemohla realizovat).

Rozšířené cíle

Nejde jen o to, že se válka prodlužuje a stává se přímočařejší, ale také o to, že se zvětšuje a stává se ambicióznější. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová 28. dubna, tedy ve stejný den, kdy NATO a USA vyhlásily dlouhou válku, prohlásila, že ruské síly musí být vytlačeny z „celé Ukrajiny„. Jak upozornila BBC, to znamená nejen zatlačení ruské invaze – původně deklarovaný účel podpory Ukrajiny – ale možná i vytlačení Ruska z Krymu. To je útok na Rusko a to, co by Putin považoval za zničení ruského státu. To by mohlo vést k nepředstavitelným ruským reakcím.

Stejně jako Velká Británie, i USA se v poslední době nejjasněji vyjádřily k vyvíjejícímu se a rozšiřujícímu se cíli války. Po schůzce, kterou měl Antony Blinken, se Zelenským, americký ministr obrany Lloyd Austin definoval americké válečné cíle tak, že chce vidět „Rusko oslabené do té míry, aby nemohlo dělat takové věci, jaké dělalo při napadení Ukrajiny„. Toto prohlášení je zatím nejjasnějším vyjádřením vysoce postaveného úředníka USA, že cíl války přesahuje obranu Ukrajiny a zahrnuje oslabení Ruska.

Skutečnost, že se USA a jejich spojenci stále více přímo zapojují do této války se stále agresivnějšími cíli a stále více se posouvající časovou linií s malou nadějí na vyjednávání, přičemž opět ignorují Putinova varování, vytváří stále nebezpečnější a znepokojivější situaci, které by se opět dalo vyhnout.

*****

Ted Snider, vystudoval filozofii a píše o analýze vzorců v zahraniční politice a historii USA.

Originál článku: Anti War
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ