Omezuje Rusko toky plynu do Evropy? Pět plynovodů mimo provoz? Překvapivá odpověď zní: ne.

Redakce Swiss Policy Research

Mnoho lidí v Evropě i mimo ni se domnívá, že Rusko v reakci na západní sankce omezuje toky plynu do Evropy. Přesto tomu tak není, jak ukazuje následující analýza.

V současné době existuje pět hlavních plynovodů, které dodávají – nebo by mohly dodávat – ruský plyn do Evropy: Nord Stream I a Nord Stream II přes Baltské moře do Německa, plynovod Jamal přes Polsko do Německa, plynovody Sojuz a Bratrství přes Ukrajinu a plynovod TurkStream přes Černé moře a Turecko do jihovýchodní a střední Evropy (viz mapa níže).

Všechny tyto plynovody jsou v současné době mimo provoz nebo jsou provozovány s omezenou kapacitou, nikoli však kvůli ruským odvetným opatřením, ale především kvůli západním sankcím nebo politickým rozhodnutím:

  • Plynovod Jamal je uzavřen, protože Polsko, po ruské invazi na Ukrajinu a s cílem stát se nezávislým na ruském plynu, vypovědělo provozní dohodu s Ruskem;
  • Plynovod Sojuz, který představuje přibližně třetinu plynu dodávaného přes Ukrajinu byl uzavřen Ukrajinou poté, co síly LLR převzaly kontrolu nad kompresorovou stanicí;
  • Nord Stream I běží s omezenou kapacitou, protože kanadské a EU sankce zabránily údržbě a návratu několika plynových kompresorových turbín Siemens;
  • Nord Stream II byl dokončen koncem roku 2021, ale kvůli politickému tlaku USA na Německo nebyl nikdy uveden do provozu. Německo 22. února zrušilo certifikaci plynovodu;
  • TurkStream, který v roce 2014 nahradil projekt South Stream, zůstává v provozu, ale kvůli sankcím EU Bulharsko odmítlo platbu v eurech ruské bance Gazprom. Naproti tomu Maďarsko se sankcím EU vzepřelo a nadále odebírá plyn prostřednictvím TurkStreamu.

plynovody(Pro vyšší rozlišení klik na obrázek).

Další rozšířenou mylnou představou je, že Rusko požadovalo „platbu v rublech“ jako odvetu za západní sankce. Ani to však není pravda. Naopak, poté, co západní sankce proti ruské centrální bance zmrazily asi 300 miliard dolarů v ruských devizových rezervách, Rusko rozhodlo, že platby za plyn v eurech a dolarech musí být prováděny na účet v ruské bance Gazpromu a následně budou jejich centrální bankou převedeny na rubly (aby se zabránilo jejich zabavení ze strany USA/EU).

Proč Rusko (prozatím) aktivně neomezuje nebo nezastavuje toky plynu do Evropy? Jednoduše proto, že Rusko má zájem na tom, aby z vývozu plynu mělo příjmy, bylo vnímáno jako spolehlivý dodavatel a vyhnulo se další eskalaci konfliktu na Ukrajině a přímé konfrontaci se zeměmi NATO. Rusko však vyvíjelo tlak na Kazachstán, aby zabránil vývozu kazašské ropy přes Turecko namísto přes Rusko.

Proč tedy Evropa ohrožuje své vlastní dodávky plynu prostřednictvím sankcí proti Rusku? Původním cílem bylo pravděpodobně ochromit příjmy z ruského vývozu a ruskou ekonomiku. To se však do značné míry nepodařilo, protože mezinárodní ceny ropy a plynu vzrostly na rekordní úroveň. Příjmy z ruské ropy a plynu se tak od vypuknutí války na Ukrajině ve skutečnosti zvýšily (i když technické sankce stále působí).

Reakci Západu však lze skutečně pochopit pouze z pohledu USA, nikoli z pohledu Evropy. Z pohledu USA je přerušení dodávek ruského plynu do Evropy prostředkem k izolaci Ruska, nátlaku na Evropu, aby podpořila válku USA na Ukrajině, a donucení Evropy přejít na dodávky amerického nebo arabského zkapalněného zemního plynu. Nejzřetelnějším příkladem této strategie je plynovod Nord Stream II, který USA zablokovaly navzdory německo-ruské dohodě.

Strategii USA na Ukrajině je navíc třeba vnímat v celém kontextu širší strategie USA v Eurasii. Již v červnu to ve svém projevu na Hudsonově institutu vysvětlil bývalý ministr zahraničí USA a bývalý ředitel CIA Mike Pompeo:

Tím, že jsme pomohli Ukrajině, jsme podkopali vytvoření rusko-čínské osy usilující o vojenskou a hospodářskou hegemonii v Evropě, Asii a na Blízkém východě. Posílením Ukrajiny jsme Číně skutečně ukázali, jakou cenu má invaze na Tchaj-wan. Musíme zabránit vzniku paneurasijského kolosu zahrnujícího Rusko, ale vedeného Čínou.

Většina evropských zemí – včetně Německa – nicméně stále dosáhne cílové úrovně zásob plynu pro zimní sezónu a může být schopna částečně nahradit snížené dodávky ruského plynu dodávkami z jiných zemí, i když za výrazně vyšší tržní ceny. To již vedlo k některým bizarním situacím, například největší německý výrobce hnojiv musel zastavit výrobu, zatímco nedostatek německých hnojiv je nahrazován dovozem z – Ruska.

Aktualizace: Ruská energetická válka se stále nekoná

Dne 5. září zveřejnil britský list Financial Times rafinovaně formulovaný článek, který získal celosvětovou pozornost: „Rusko zcela zastaví dodávky plynu do Evropy, dokud nebudou zrušeny západní sankce“ (později trochu změněno naRusko zavře evropský plynovod Nord Stream I, dokud nebudou zrušeny sankce.„).

Článek opět naznačoval, že Rusko záměrně „zastavuje dodávky plynu„, aby se tak pomstilo za západní sankce. Ve skutečnosti ruská vláda uvedla, že „zůstává zavázána svým závazkům a smlouvám„, ale že nemůže provozovat Nord Stream I, dokud bude technické vybavení tohoto plynovodu pod sankcemi.

Konkrétně 6 plynových turbín plynovodu Nord Stream I, u kterých dělá pravidelnou údržbu britská divize německé energetické společnosti Siemens, nadále zůstává podle britských zákonů pod sankcemi. Čtyři z nich jsou stále v Kanadě, jedna byla nakonec převezena do Německa místo do Ruska a poslední je postižena drobným únikem ropy, kterou Siemens kvůli britským a unijním sankcím nesmí opravit.

Financial Times později přidaly citaci mluvčího Evropské komise pro energetiku, podle něhož Rusko „není ochotno dodávat plyn do Evropy jinými plynovody„. Jak je však vidět výše, tyto „jiné plynovody“ uzavřely Polsko, Ukrajina a Německo.

O tom, že Rusko stále nevede proti Evropě „energetickou válku“, svědčí následující skutečnosti:

  1. Rusko nadále dodává plyn plynovodem Bratrství na Ukrajinu (!) a do Evropy, stejně jako plynovodem TurkStream do některých částí jihovýchodní Evropy;
  2. Rusko je připraveno dodávat plyn plynovodem Nord Stream II, jehož turbíny udržuje samo Rusko, jakmile by Německo (a USA) tento plynovod otevřely;
  3. Rusko pokračuje v dodávkách ropy přes Ukrajinu do Evropy prostřednictvím ropovodu Družba, přestože Ukrajina tento ropovod v srpnu dočasně uzavřela. V červnu však bylo dohodnuto embargo EU na dovoz ruské ropy, které vstoupí v platnost v lednu 2023.

Britská BBC byla tentokrát přesnější, když svůj článek nazvala: „Rusko viní z uzavření plynovodu sankce„. Rozhodnutí odpojit Evropu od ruských energetických dodávek totiž zůstává výhradně geostrategickým rozhodnutím Západu, nicméně západní představitelé a západní média by z tohoto rozhodnutí (a jeho důsledků) pochopitelně rádi obvinili Rusko.

Originál článku a obrázku: Swiss Policy Research
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ

podpora2

VLOŽTE ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář
Prosím, vložte zde Vaše jméno

*

code