Nordstream – signál, že Washington ví, že prohrál „velkou hru“

Autor: Nick Griffin, 02. 10. 2022

„Určitě ne další článek o sabotáži Nordstreamu? Všichni víme, kdo to udělal, protože jsme viděli Bidenův klip a nyní smazaný tweet Radka Sikorského/Applebauma, zaznamenali jsme výmluvnou výměnu názorů mezi senátorem Ronem Johnsonem a Victorií Nulandovou a protože máme dost důvtipu, abychom si položili zásadní otázku „cui bono?“ Tak co ještě říct?“

Chápu, pokud je to vaše první reakce na zhlédnutí tohoto článku, ale vydržte, protože záhadné výbuchy v Pobaltí jsou více než nesmírně nebezpečnou eskalací nevyhlášené války NATO proti Rusku. Jsou také signálem, že již opravdu došlo k jedné z největších geopolitických změn ve světových dějinách – a že anglosionistická elita pochopila, že její imperiální nadvláda a unipolární moment jsou nadobro pryč.

Otázkou, kdo je viníkem, se vskutku není třeba dlouze zabývat. Global Times – dobře informovaný zdroj blízký čínské vládě) shrnul oslnivě zřejmé:

Pokud Rusko chtělo přerušit dodávky plynu do Evropy, bylo by nejjednodušší zavřít ventil a nevyhodit do povětří vlastní plynovody, protože Moskva by si tak mohla udržet výhodu při zvládání energetické krize, řekl ve středu deníku Global Times Shen Yi, profesor na Fakultě mezinárodních vztahů a veřejných záležitostí Fudanské univerzity.

„Technicky se zdá, že sabotáž plynovodů v Baltském moři ze strany Ruska není proveditelná,“ uvedl. Vzhledem k tomu, že podmořské aktivity v Baltském moři od dob studené války ovládali členové NATO nebo spojenci s monitorovacími zařízeními směrem k tehdejšímu Sovětskému svazu a nyní Rusku, jak by mohla Moskva snadno odpálit potrubí, což pro ni ve skutečnosti není výhodné, ptal se Šen.

Kdo chce sabotovat energetickou spolupráci Ruska a EU? Odpověď je celkem jasná, řekl ve středu deníku Global Times bývalý novinář a blogger Ming Ťin-wej.

USA mohou dosáhnout tří cílů: zasáhnout ruský energetický export, aby napadly jeho celkové ekonomické a finanční příjmy, omezit dodávky energie do Evropy a přimět ji, aby nakupovala více ropy a plynu z USA za vyšší ceny, a přísně kontrolovat životní sílu evropských zemí,“ uvedl.

To zapadá do teze prozíravého článku Mikea Whitneyho, který byl publikován v Unz Review již v únoru:

Ukrajinská krize nemá s Ukrajinou nic společného. Týká se Německa, a zejména plynovodu, který spojuje Německo s Ruskem a jmenuje se Nord Stream 2. V tomto případě jde o to, aby se Německo dostalo do konfliktu s Ruskem. Washington považuje tento plynovod za hrozbu pro své prvenství v Evropě a snaží se tento projekt na každém kroku sabotovat. ….

Americký zahraničněpolitický establishment není z tohoto vývoje nadšený. Nechtějí, aby se Německo stalo více závislé na ruském plynu, protože obchod buduje důvěru a důvěra vede k rozšíření obchodu. S oteplováním vztahů se ruší další obchodní bariéry, uvolňují se předpisy, zvyšuje se cestovní ruch a turistika a vyvíjí se nová bezpečnostní architektura. Ve světě, kde jsou Německo a Rusko přáteli a obchodními partnery, není třeba amerických vojenských základen, není třeba drahých zbraní a raketových systémů americké výroby a není třeba ani NATO. Rovněž není třeba uzavírat energetické obchody v amerických dolarech nebo hromadit americké státní dluhopisy pro vyrovnání účtů. Transakce mezi obchodními partnery mohou probíhat v jejich vlastních měnách, což jistě urychlí prudký pokles hodnoty dolaru a dramatický přesun ekonomické moci.

Proto Bidenova administrativa vystupuje proti Nord Streamu. Není to jen plynovod, je to okno do budoucnosti; budoucnosti, v níž se Evropa a Asie sblíží do obrovské zóny volného obchodu, která zvýší jejich vzájemnou moc a prosperitu, zatímco USA zůstanou stranou. Vřelejší vztahy mezi Německem a Ruskem znamenají konec „unipolárního“ světového řádu, na který USA dohlížely posledních 75 let. Německo-ruské spojenectví hrozí urychlit úpadek supervelmoci, která se v současnosti blíží k propasti. Proto je Washington odhodlán udělat vše pro to, aby sabotoval Nord Stream a udržel Německo na své oběžné dráze. Je to otázka přežití.

Zcela zjevně jde také o krátkodobé zisky. Agentura Bloomberg v červnu upozornila, že USA v prvních čtyřech měsících roku 2022 poslaly do Evropy téměř tři čtvrtiny veškerého zkapalněného zemního plynu, přičemž denní dodávky do regionu se oproti loňskému průměru více než ztrojnásobily. Netuším, jakou to má hodnotu, ale vzhledem k tomu, že se saúdský recyklační mechanismus petrodolaru tak zjevně rozpadá, je dost logické, že se USA budou snažit najít způsob, jak udržet svou zadluženou fiat měnu neoddělitelně spojenou s energetickým byznysem. Do hry vstupuje evropský plyn-dolar, protože za všechen ten LNG se samozřejmě neplatí v eurech, ale v dolarech.

Když už jsme u peněz, neměli bychom přehlížet skutečnost, že zástupná válka NATO na Ukrajině (a její šíření!) je masivní pračkou peněz převedených od amerických daňových poplatníků k soukromým zájmům. Od prodeje zbraní až po mizející peníze na pomoc, malý počet lidí vysává obrovské sumy peněz a předává několik volných balíčků tohoto špinavého zisku zpět politikům a médiím, kteří udržují tlak na raketu, jíž je válka. Pokud bychom však „sledovali pouze peníze“, uniklo by nám několik mnohem větších a ještě důležitějších obrazů.

Prvotním zájmem Spojených států, kvůli němuž jsme po staletí vedli války – první, druhou i studenou -, byl vztah mezi Německem a Ruskem, protože spojené jsou jedinou silou, která nás může ohrozit. A zajistit, aby k tomu nedošlo.“ George Friedman, generální ředitel STRATFOR v Chicagské radě pro zahraniční záležitosti.

Souvislost mezi rozhořčením kolem ropovodu a zájmy americké elity jsem uvedl v rozhovoru pro Sky News Arabia z počátku tohoto týdne, která často zastává zcela odlišný pohled na světové dění než Sky News, kterou všichni známe a nesnášíme.

Vzhledem k tomu, že Ukrajina téměř jistě nemá kapacity pro tak sofistikovaný útok, je naprosto jasné, kdo ho provedl. Ze sabotáže Nordstreamu má prospěch pouze jeden další subjekt – americký finančně-průmyslový komplex a jeho politické loutky.

Ničení vlastních plynovodů rozhodně není v zájmu Ruska. Teď, když jsou plné mořské vody, potrubí rychle zkoroduje a rychle se neopraví. To znamená nejen obrovské kapitálové ztráty, ale také konec možnosti, že by lidový hněv mezi mrznoucími Němci tuto zimu přiměl berlínský režim upřednostnit německé zájmy a usilovat o sblížení s Moskvou.

Čtyři výbuchy tedy zdemolovaly nejen některé silně chráněné trubky, ale zajisté také potenciální páky Ruska na Německo a tím na celou EU. Ztráta Nordstreamu znamená, že Ukrajina má nyní prakticky pod kontrolou dodávky plynu z Ruska do Německa a Evropské unie. Uzavírat dohodu s Moskvou by nyní, kdy Kyjev drží v rukou zbývající ventily plynovodu, bylo zcela zbytečné.

Je mimo jakoukoli pochybnost, že za zkázu nesou vinu USA. Bylo by však naivní předpokládat, že jediným nebo dokonce hlavním cílem bylo Rusko. Nordstream 2 nikdy nefungoval, zatímco Nordstream 1 je od srpna uzavřen. Takže i když je to pro Moskvu obrovská ztráta v podobě ztraceného kapitálu a potenciálního politického vlivu, z hlediska současných a dokonce pravděpodobných budoucích příjmů to nic nemění. Zvýšené ceny energií, které se nyní v průběhu nadcházející zimy objeví na světových trzích, totiž budou znamenat, že Rusko získá velkou část ztracených peněz zpět díky zvýšeným ziskům z prodeje do Asie.

Největší škoda ze všech nebude způsobena Rusku, ale Německu. Konec naděje na návrat cenově dostupného ruského plynu totiž znamená, že se ještě více urychlí deindustrializace země. Uzavření chemických závodů BASF je nyní pravděpodobně nevyhnutelné a ani jejich vlastní odborníci si nejsou jisti, zda je po vypnutí bude možné ještě někdy zprovoznit. Tyto závody poskytují suroviny, na nichž je závislý celý průmysl Německa a sousedních zemí. Podniky, které mohou své provozy přesunout do zahraničí, mají nyní obrovskou motivaci přesunout výrobu do USA, ale naprostá většina z nich se prostě zhroutí. Sabotáž Nordstreamu tak je bezohledným aktem hospodářské války proti Německu a Evropě.

Zde je třeba poznamenat, že dalším důvodem, proč je americký Deep State v pozici, kdy může své „evropské spojence“ podrazit, je skutečnost, že jejich vlastní politická elita sama posledních deset let systematicky likvidovala jejich domácí energetický průmysl. Byli jsme svědky zničení uhelného průmyslu (a komunit, které podporoval), faktického moratoria na rozvoj nových plynových polí a udušení jaderné energetiky. Spolu s tím se začalo trvat na tom, že všechny tyto „ošklivé“, ale spolehlivé zdroje energie mohou být nahrazeny vrozeně nespolehlivými a groteskně neefektivními „obnovitelnými zdroji“.

Jak upozornil F. William Engdahl, „není to proto, že by politici jako Scholz nebo německý ministr pro zelené hospodářství Robert Habeck či místopředseda Evropské komise pro zelenou energii Frans Timmermans byli hloupí nebo bezradní. Nejspíše zkorumpovaní a nepoctiví to ano. Vědí však přesně, co dělají. Čtou scénář. Vše je součástí plánu na deindustrializaci jedné z energeticky nejúčinnějších průmyslových koncentrací na planetě. Jedná se o Zelenou agendu OSN 2030, jinak známou jako Velký reset Klause Schwaba„.

Rozsah katastrofy, kterou si sami způsobili, lze vyčíst z předpovědi u Confartigianato v Itálii. Prezident Marco Granelli 9. září uvedl, že „drahá energie ohrožuje 881 264 mikropodniků a malých podniků s 3,529.000 zaměstnanci, což se rovná 20,6 % zaměstnanosti italského podnikatelského systému„. Mluvčí zaměstnavatelů varoval před nadcházejícím „masakrem podniků“.

Engdahl dále vysvětlil, jak „liberalizace“ evropského trhu s plynem změnila toto odvětví z provozu na dodávky energie v obrovské kasino pro spekulace s futures, v němž každý nový poplach a nestabilita vytváří příležitost k obrovským ziskům.

Kořenem většiny tohoto zla je touha po penězích, i když bychom neměli podceňovat souběžnou roli ideologie. Přesněji řečeno náboženství, protože takzvaná „zelená agenda“ je v jádru pseudonáboženským kultem.

Lidská religiozita, která je lidem vrozená, byla na stále bezbožnějším Západě zbavena svého tradičního křesťanského projevu a znovu se objevila v hysterickém kultu Matky Země. Rozhněvali jsme Bohyni, a abychom si ji udobřili, musíme obětovat to, čeho si nejvíce vážíme. Zvláštní je, že liberální elita, která prosazuje takové sekularizované racionalizace této antihumánní fantazie, sama projevuje zřejmou neochotu k takovým obětem.

Toto páchnoucí pokrytectví je jednou z hnacích sil neustále silnějších protestů proti  důsledkům různých politických rozhodnutí liberálních elit, zejména proti energetické sebevraždě odpojením se od Ruska, kterou nyní Brusel, Washington a jejich různé místní loutkové okupační vlády vnucují národům Evropy.

V Německu, Rakousku, České republice, Španělsku a Itálii již proběhly obrovské demonstrace proti sankcím a za ruský plyn. Bylo snadné si představit, že se stanou nezadržitelně obrovskými a prudce rozzuřenými, jakmile zima skutečně nastane. Ale nyní již ne. Jaký smysl by měly demonstrace za znovuotevření plynovodů, které nelze zapnout? Nebo těch, které procházejí územím nepřátel dodavatele plynu?

Jistě se ještě dočkáme rozzlobených protestů, ale už nebudou mít požadavek, který by mohl být ihned splněn a který by znamenal, že dobrodružství NATO na  Ukrajině skončilo politickým a ekonomickým ponížením a vojenskou kastrací.

Evropané obecně a Němci zvláště mohou protestovat jak chtějí, ale zničení obou Nordstreamů a s tím spojené důsledky znamenají, že už opravdu nemají na výběr. Buď zaplatí jakoukoli cenu, kterou za ty dodávky LNG budou Texasané požadovat, nebo zamrznou.

Dobře informovaný čtenář si teď pravděpodobně říká: „Kdy už se zmíní o dokumentu Rand Corporation? Ten potvrzuje vše, co bylo dosud řečeno„. Ano, potvrzuje. Tento „uniklý“ dokument skutečně velmi dobře vysvětluje destruktivní a cynickou hru amerického Deep State.

Vedle rčení „sleduj peníze“ však v životě platí i další velmi užitečné rčení: „Když je něco příliš dobré na to, aby to byla pravda, pravděpodobně to pravda není.“ A bohužel musím říci, že se domnívám, že dokument „Shrnutí: Oslabení Německa, posílení USA“ je sice přesný v tom, co popisuje; ale je prostě příliš dobrý na to, aby byl pravdivý. Je to kus černé propagandy, která tak dobře rezonuje, protože se zakládá na faktech.

Dokument jsem velmi pečlivě prostudoval a mohu vám nade vší pochybnost říci, že jej napsal někdo, jehož rodným jazykem není angličtina. Je to velmi, velmi téměř dokonalá angličtina, ale není stoprocentní. Obsahuje fráze jako např:

Pokračující zhoršování hospodářské situace s vysokou pravděpodobností povede ke ztrátě pozice Demokratické strany v Kongresu a Senátu v nadcházejících volbách, které se budou konat v listopadu 2022.

Díky našim precizním krokům se podařilo zablokovat zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.

…..a ztráta pozice…….díky našim přesným akcím? Abych parafrázoval Scottyho ze Star Treku: Je to angličtina, Jime, ale ne taková, jakou ji známe!

Ještě větší prozrazení je ve větě „Hlavní překážkou je rostoucí nezávislost Německa„. (The major obstacle to it is growing independence of Germany.) Žádný rodilý Angličan by nikdy nevynechal „the“ před „growing„. Ale kde to dělají? Kromě neskutečně sexy přízvuku je to jediný nejvýraznější rys rusko-anglického jazyka.

Nechává si korporace Rand psát své interní tajné dokumenty ruským zrádcem z páté kolony, který nyní žije a pracuje v USA ? Buď je to tak, nebo je dokument podvrh. Vsázím na to druhé, i když padělek je samozřejmě tak přesvědčivý proto, že tak úhledně shrnuje realitu toho, co se děje a proč.

Omlouvám se, pokud vás to zklamalo nebo rozzlobilo, ale věci pravdy neprospěje, když se ji pokusíme podpořit dokumenty, které liberální média mohou, bude-li to nutné, věrohodně odepsat jako padělky. Zvláště když fakta o tom, co dělají zločinci ve Washingtonu, Londýně, Bruselu a Kyjevě, mluví sama za sebe.

Jednou z nejdůležitějších skutečností je to, co dělá Washington Německu za přispění okupačního režimu v Berlíně. Posilují vazalské postavení Německa tím, že ničí jeho infrastrukturu, která mu dávala fyzický potenciál odmítnout podřízenost. Nemůžete se odtrhnout, pokud to znamená totální zhroucení vaší společnosti, ale abyste se vůbec stali tak zranitelnými, musí být vaše společnost přivedena téměř ke kolapsu a totální závislosti.

„Proč Německo páchá sebevraždu?“ ptal se David Chu v jeho článku na serveru Information Clearing House. Ze stejných důvodů, proč se EU deindustrializuje“, odpověděl na svou otázku. Dále položil další řečnickou otázku, která uhodila hřebíček na hlavičku:

Jde o to, aby se Evropa zcela vykastrovala a stala se tak energeticky i technologicky zcela závislou na USA? Zbytek světa směřuje k BRI a BRICS. Jediným blokem, který zbývá sklízet alias znásilňovat a drancovat pro Američany, je Evropa (plus Japonsko a Jižní Korea).

Přesně tak! To mě přivádí k zásadnímu geopolitickému bodu, který, pokud vím, dosud žádný jiný analytik nezmínil. Aby USA mohly využít Německo, Evropskou Unii a Spojené království jako poslušné a užitečné vazaly v dlouhodobé studené či horké válce, potřebovaly by, aby měly obrovské zásoby moderních zbraní a schopnost vyrábět další.

Přesto jsme od prvního vyprovokování konfliktu svědky pouze toho, že se zbraně a munice vrhají do mlýnku na maso v Donbasu a to tempem, které by mělo vojenské insidery v celé západní a střední Evropě varovat, že jejich ozbrojeným silám dochází kapacity na obranu vlastního území, natož na vedení zástupné války NATO na Ukrajině.

Ještě neuvěřitelnější je, že průmyslové kapacity, které by EU a Spojené království potřebovaly k vedení dlouhodobé konvenční války, jsou vymazány. Z hlediska 2. světové války je to, jako kdyby Churchill obrátil Bomber Command na Coventry a Birmingham, Göring použil Luftwaffe k deindustrializaci Porúří a americké létající pevnosti srovnaly se zemí Londýn a Moskvu.

Vzhledem k tomu, že jaderná válka by byla pro všechny zúčastněné sebevražedná, může to znamenat jediné – ačkoli jejich bezohlednost může způsobit jaderný Armagedon – zlověstné síly, které řídí Bidenův režim, ve skutečnosti nemají v plánu vést třetí světovou válku. Opakuji, že nikdo se nepřipravuje na válku tím, že ničí schopnost svých spojenců vést ji spolu s ním.

Pochopení této skutečnosti nás také přivádí ke geopolitickému odhalení. Opět jsem to vysvětlil ve svém posledním článku pro Sky News Arabia:

Elita Spojených států ví, že již ztratila světovou hegemonii. Právě jsme byli svědky cvičení v zoufalé kontrole škod. Na konci 2. světové války a během staré studené války USA vynaložily mimořádné úsilí nejen proto, aby udržely západní Evropu na své straně, ale také proto, aby se zejména Německo opět stalo ekonomickou velmocí. K vedení studené nebo konvenční horké války potřebujete vy i vaši spojenci ocelárny, chemické závody, továrny na výrobu vozidel a zemědělskou výrobu. Proto Washington tak rychle přešel od Morgenthauova plánu na „pastoraci“ a genocidu poraženého Německa k Marshallovu plánu na jeho obnovu. Bohatá a hospodářsky silná západní Evropa byla považována za nezbytnou hráz proti Sovětskému svazu – jak ekonomicky a finančně, tak vojensky.

Obrovský kontrast mezi Marshallovým plánem a současnou energetickou blokádou ukazuje, jak moc se doba změnila. Washington ví, že unipolární moment je pryč; nic kromě vzájemného jaderného zničení nyní nemůže zabránit tomu, aby Čína, Rusko a Indie a globální Jih vytvořily vlastní ekonomický blok a nechaly Ameriku na holičkách. Dlouhý boj o globální hegemonii byl prohrán a Evropa přestala být důležitým spojencem.

Prvním cílem ukrajinské války bylo vrazit mezi Německo a Rusko takový klín, aby se Berlín a jeho zázemí v EU nenechaly unášet na oběžnou dráhu nové euroasijské sféry společné prosperity. Toho bylo dosaženo, ale bez vyhlídky na úspěšnou konfrontaci nebo konkurenci s Eurasií. K tomu by Washington potřeboval Německo a EU nejen na své straně, ale také stále ekonomicky silné.

Místo toho se Německo a EU staly cílem rozkrádání majetku a prodeje neúměrně drahých dodávek energie. „Západ“ ztratil kontrolu nad světem, a tak se Amerika ve snaze vynahradit si to snaží zajistit, aby byla jedinou ekonomickou velmocí na celém Západě. Není jasné, jak dlouho může tato obří loupežná operace podpořit zadlužený dolar, ale z pohledu Wall Street a Bílého domu dává velmi cynický smysl.

Zoufalý smysl, protože ožebračit své klíčové dlouhodobé spojence a jediný spolehlivý trh kvůli krátkodobému finančnímu řešení je rozhodnutím finančního feťáka všeho schopného Doktora Zla.

Závěrem lze říci, že se sice stále jedná o Mackinderův případ, ale už se nejedná o ovládnutí euroasijské pevniny. K tomu, aby o tom mohl Washington vůbec uvažovat, by potřeboval nejen brance západní Evropy, ale také německé průmyslové kapacity. Navíc i branci musí být ochotni bojovat a za společnost rozvrácenou šílenstvím zelené agendy a energetickou sabotáží se bojovat nevyplatí.

Cílem Washingtonu a Wall Streetu není udržení nebo obnovení globální hegemonie. Jde o snahu zajistit přežití dominance USA ve zmenšeném impériu Západu. Jen na pouhých patnácti procentech světa!

Abychom se dostali k podstatě věci, sledujme ještě jednou peníze. Panikařící „Páni vesmíru“ obětují své evropské spojence v zoufalé naději nikoli na globální vítězství, ale na snahu udržet Ponziho schéma fiat dolaru ještě chvíli nad vodou, i když státní dluh prudce překročil 30 bilionů USD a stroj na tisk peněz se rozjel na hyperrychlost.

Skončím svou odpovědí na poslední otázku onoho arabského novináře, který se mě onehdy zeptal, co si myslím, že Rusko udělá jako odvetu za výbuch v Pobaltí:

Nikdo nedokáže předpovědět, co Rusko udělá, ačkoli si můžeme být jisti, že USA za tuto poslední nehoráznost dostanou v pravý čas velmi tučný účet. ‚Vy vyhodíte do povětří naše potrubí, my vyhodíme do povětří vaše‘ je typem ukvapené, přehnaně uspěchané reakce, k níž jsou západní mocnosti náchylné; odpověď Ruska bude pravděpodobně provedena jemnějším způsobem, někde dále.

Vzhledem k tomu, že se jedná o dodávky energie, může účet za Nordstream zahrnout například poskytnutí nástrojů, které Sýrie a Írán potřebují k dokončení likvidace zástupných sil NATO v Sýrii a Iráku. Ukončení americké operace krádeže ropy v Sýrii je zřejmou a velmi vhodnou reakcí. Vzhledem ke slibu Vladimira Putina, že na útoky na Rusko bude reagováno asymetrickou odpovědí, by však sice nebylo překvapením, kdyby k tomu došlo, ale bylo by velkým překvapením, kdyby to bylo vše, co se stane.

Světové dějiny od šedesátých let minulého století jsou jednou dlouhou posloupností amerických agresí, přehnaných zásahů a příšerných zahraničněpolitických chyb, které se strýčkovi Samovi vymstí. Není důvod, aby to letos dopadlo jinak.

Originál článku a úvodního obrázku: The Unz Review
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ