Zpravodajské informace naznačují, že proukrajinská skupina sabotovala plynovody, tvrdí američtí představitelé.
Nové informace jsou první významnou informací o tom, kdo je zodpovědný za útok na plynovod Nord Stream, kterým proudil zemní plyn z Ruska do Evropy.
Autoři: Adam Entous, Julian E. Barnes a Adam Goldman, 08. 03. 2023
WASHINGTON – Nové zpravodajské informace, které prověřili američtí představitelé, naznačují, že loňský útok na plynovod Nord Stream provedla proukrajinská skupina, což je krok k určení odpovědnosti za sabotážní čin, který již několik měsíců mate vyšetřovatele na obou stranách Atlantiku.
Američtí představitelé uvedli, že nemají žádné důkazy o tom, že by se na operaci podílel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo jeho vrchní poručíci nebo že by pachatelé jednali na pokyn některého z ukrajinských vládních představitelů.
Drzý útok na plynovody, které spojují Rusko se západní Evropou, podnítil spekulace veřejnosti od Moskvy přes Kyjev a Londýn až po Washington o tom, kdo je na vině, a zůstal jednou z nejdůslednějších nevyřešených záhad rok trvající ruské války na Ukrajině.
Někteří představitelé považovali Ukrajinu a její spojence za nejlogičtější možný motiv útoku na plynovody. Již léta se staví proti projektu a označují ho za hrozbu pro národní bezpečnost, protože by Rusku umožnil snadněji prodávat plyn do Evropy.
Představitelé ukrajinské vlády a vojenské rozvědky tvrdí, že se na útoku nepodíleli a nevědí, kdo ho provedl. Po zveřejnění tohoto článku napsal Mychajlo Podoljak, hlavní poradce pana Zelenského, na Twitteru, že Ukrajina „nemá s neštěstím v Baltském moři nic společného“. Dodal, že nemá žádné informace o proukrajinských „sabotážních skupinách“.
Američtí představitelé uvedli, že o pachatelích a jejich vazbách toho mnoho nevědí. Z přehledu nově shromážděných zpravodajských informací vyplývá, že šlo o odpůrce ruského prezidenta Vladimira V. Putina, ale nejsou specifikováni členové skupiny ani to, kdo operaci řídil nebo platil.
Američtí představitelé odmítli zveřejnit povahu zpravodajských informací, způsob jejich získání nebo jakékoli podrobnosti o síle důkazů, které obsahují. Uvedli, že o ní neexistují žádné pevné závěry, a ponechali otevřenou možnost, že operaci mohla provést mimo záznam zprostředkovaná síla s vazbami na ukrajinskou vládu nebo její bezpečnostní služby.
Některé počáteční americké a evropské spekulace se soustředily na možnou vinu Ruska, zejména vzhledem k jeho zdatnosti v podmořských operacích, ačkoli není jasné, jakou motivaci by Kreml měl k sabotáži plynovodů vzhledem k tomu, že pro Moskvu byly důležitým zdrojem příjmů a prostředkem k uplatňování vlivu v Evropě. Podle jednoho z odhadů by náklady na opravu plynovodů začínaly na přibližně 500 milionech dolarů. Američtí představitelé tvrdí, že nenašli žádné důkazy o zapojení ruské vlády do útoku.
Úředníci, kteří prověřovali zpravodajské informace, se domnívali, že sabotéři byli s největší pravděpodobností ukrajinští nebo ruští státní příslušníci, případně jejich kombinace. Američtí představitelé uvedli, že se nejednalo o americké nebo britské státní příslušníky.
Potrubí bylo v září roztrháno hlubokomořskými explozemi, které americké úřady tehdy označily za sabotáž. Evropští představitelé veřejně prohlásili, že se domnívají, že operace, jejímž cílem byl plynovod Nord Stream, byla pravděpodobně sponzorována státem, možná kvůli rafinovanosti, s jakou pachatelé nastražili a odpálili výbušniny na dně Baltského moře, aniž by byli odhaleni. Američtí představitelé veřejně neuvedli, že se domnívají, že operaci sponzoroval stát.
Výbušniny byly s největší pravděpodobností nastraženy s pomocí zkušených potápěčů, kteří podle všeho nepracovali pro vojenské nebo zpravodajské služby, uvedli američtí představitelé, kteří prověřili nové zpravodajské informace. Je však možné, že pachatelé v minulosti absolvovali specializovaný vládní výcvik.
Úředníci uvedli, že stále existují obrovské mezery v tom, co americké špionážní agentury a jejich evropští partneři vědí o tom, co se stalo. Úředníci však uvedli, že by se mohlo jednat o první významnou stopu, která se objeví z několika přísně střežených vyšetřování, jejichž závěry by mohly mít hluboké důsledky pro koalici podporující Ukrajinu.
Jakýkoli náznak ukrajinského zapojení, ať už přímého či nepřímého, by mohl narušit křehké vztahy mezi Ukrajinou a Německem a zkalit podporu německé veřejnosti, která ve jménu solidarity překousla vysoké ceny energií.
Američtí představitelé, kteří byli o zpravodajských informacích informováni, se rozcházejí v názoru na to, jakou váhu mají novým informacím přikládat. Všichni hovořili pod podmínkou zachování anonymity, aby mohli hovořit o utajovaných zpravodajských informacích a citlivých diplomatických záležitostech.
Američtí představitelé uvedli, že nové zpravodajské informace zvedly jejich optimismus, že americké špionážní agentury a jejich partneři v Evropě mohou zjistit další informace, které by jim umožnily dospět k pevnému závěru o pachatelích. Není jasné, jak dlouho bude tento proces trvat. Američtí představitelé nedávno diskutovali o zpravodajských informacích se svými evropskými protějšky, kteří se ujali vedení vyšetřování útoku.
Mluvčí CIA se k tomu odmítla vyjádřit. Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu odkázal otázky týkající se potrubí na evropské orgány, které vedou vlastní vyšetřování.
Po zveřejnění této zprávy Rusko napadlo důvěryhodnost zpravodajských služeb a stěžovalo si, že mu bylo znemožněno účastnit se vyšetřování. „Jedná se zjevně o koordinované šíření dezinformací v médiích,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij S. Peskov pro státem podporovanou zpravodajskou agenturu Sputnik.
Severní proud 1 a Severní proud 2, jak se oba plynovody jmenují, se táhnou 760 kilometrů od severozápadního pobřeží Ruska do Lubminu na severovýchodě Německa. Výstavba prvního z nich stála více než 12 miliard dolarů a byla dokončena v roce 2011.
Nord Stream 2 stál o něco méně než první plynovod a byl dokončen v roce 2021, a to i přes námitky představitelů Spojených států, Británie, Polska a Ukrajiny, kteří mimo jiné varovali, že zvýší závislost Německa na ruském plynu. Tito úředníci tvrdili, že během budoucí diplomatické krize mezi Západem a Ruskem by Moskva mohla vydírat Berlín hrozbou omezení dodávek plynu, na nichž byli Němci silně závislí, zejména v zimních měsících. (Německo se v posledním roce zbavilo závislosti na ruském plynu.)
Počátkem loňského roku prezident Biden po setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Bílém domě prohlásil, že Putinovo rozhodnutí, zda zaútočí na Ukrajinu, rozhodne o osudu Severního proudu 2. „Pokud Rusko zaútočí, to znamená, že tanky a vojáci opět překročí hranice Ukrajiny, pak už Nord Stream 2 nebude,“ řekl pan Biden. „Ukončíme ho.“
Na otázku, jak přesně toho bude dosaženo, pan Biden tajemně odpověděl: „Slibuji vám, že to budeme schopni udělat.“
O několik týdnů později pan Scholz oznámil, že jeho vláda zablokuje zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Dva dny poté Rusko zahájilo tolik očekávanou invazi.
Od zářijových výbuchů podél potrubí se šíří spekulace o tom, co se odehrálo na mořském dně poblíž dánského ostrova Bornholm.
Polsko a Ukrajina okamžitě obvinily Rusko z nastražení výbušnin, ale nepředložily žádné důkazy.
Rusko zase obvinilo z provedení operace Velkou Británii – rovněž bez důkazů. Rusko i Británie popřely, že by se na explozích jakkoli podílely.
Minulý měsíc publikoval investigativní novinář Seymour Hersh na zpravodajské platformě Substack článek, v němž dospěl k závěru, že Spojené státy provedly operaci na pokyn pana Bidena. Pan Hersh ve svém zdůvodnění citoval prezidentovu hrozbu před invazí, že „ukončí“ Nord Stream 2, a podobná prohlášení dalších vysokých amerických představitelů.
Američtí představitelé tvrdí, že pan Biden a jeho vrcholní představitelé neschválili misi na zničení plynovodu Nord Stream a že se na ní USA nijak nepodílely.
Jakákoli zjištění, která by svalovala vinu na Kyjev nebo ukrajinské zmocněnce, by mohla vyvolat odpor v Evropě a ztížit Západu udržení jednotné fronty na podporu Ukrajiny.
Američtí představitelé a zpravodajské služby přiznávají, že mají omezený přehled o ukrajinském rozhodování.
Navzdory hluboké závislosti Ukrajiny na vojenské, zpravodajské a diplomatické podpoře ze strany Spojených států nejsou ukrajinští představitelé vůči svým americkým protějškům vždy transparentní, pokud jde o jejich vojenské operace, zejména ty, které jsou namířeny proti ruským cílům za nepřátelskou linií. Tyto operace frustrují americké představitele, kteří se domnívají, že měřitelně nezlepšily postavení Ukrajiny na bojišti, ale naopak hrozí, že si znepřátelí evropské spojence a rozšíří válku.
Mezi operace, které Spojené státy znervóznily, patřil útok na ruskou leteckou základnu Saki na západním pobřeží Krymu na začátku srpna, říjnový výbuch nákladního automobilu, který zničil část mostu přes Kerčský průliv, jenž spojuje Rusko s Krymem, a prosincové údery bezpilotních letounů na ruské vojenské základny v Rjazani a Engelsu, asi 300 mil za ukrajinskou hranicí.
Došlo však i k dalším sabotážím a násilnostem nejednoznačnějšího původu, které americké zpravodajské služby hůře připisují ukrajinským bezpečnostním službám.
Jedním z nich byla srpnová bomba nastražená v autě poblíž Moskvy, při níž zahynula Daria Duginová, dcera významného ruského nacionalisty.
Kyjev jakoukoli účast popřel, ale americké zpravodajské služby nakonec dospěly k názoru, že vraždu schválily tzv. složky ukrajinské vlády. V reakci na toto zjištění Bidenova administrativa soukromě pokárala Ukrajince a varovala je před podobnými akcemi.
K výbuchům, které přerušily potrubí Nord Stream, došlo pět týdnů po vraždě paní Duginové. Po operaci Nord Stream se ve Washingtonu objevily tiché spekulace – a obavy -, že do této operace mohly být zapojeny i části ukrajinské vlády.
Nové zpravodajské informace zatím neposkytly žádné důkazy o spoluúčasti ukrajinské vlády na útoku na ropovody a podle amerických představitelů se důvěra Bidenovy administrativy v pana Zelenského a jeho vedoucí tým národní bezpečnosti neustále zvyšuje.
Několik dní po výbuchu zahájily Dánsko, Švédsko a Německo svá vlastní samostatná vyšetřování operace Nord Stream.
Zpravodajské a donucovací orgány na obou stranách Atlantiku měly potíže se získáním konkrétních důkazů o tom, co se na mořském dně odehrálo v hodinách, dnech a týdnech před výbuchy.
Samotné potrubí nebylo pečlivě monitorováno, a to ani komerčními, ani vládními senzory. Nalezení plavidla nebo plavidel, která se na explozích podílela, navíc komplikovala skutečnost, že k explozím došlo v oblasti s hustým dopravním provozem.
Vyšetřovatelé však mají mnoho stop, po kterých mohou pátrat.
Podle jednoho z evropských zákonodárců, kterého koncem loňského roku informovala hlavní zahraniční zpravodajská služba jeho země, vyšetřovatelé shromažďují informace o přibližně 45 „lodích duchů“, jejichž lokalizační transpondéry nebyly zapnuté nebo nefungovaly, když proplouvaly oblastí, pravděpodobně proto, aby zamaskovaly svůj pohyb.
Zákonodárce se také dozvěděl, že pachatelé použili více než 1 000 kilogramů výbušnin „vojenské kvality“.
Mluvčí dánské vlády se k tomu bezprostředně nevyjádřili. Mluvčí německé vlády se odmítli vyjádřit.
Mats Ljungqvist, vysoký státní zástupce, který vede vyšetřování ve Švédsku, koncem minulého měsíce řekl deníku The New York Times, že pátrání po pachatelích v jeho zemi pokračuje.
„Mým úkolem je najít ty, kteří vyhodili Nord Stream do povětří. Na pomoc mám bezpečnostní službu naší země,“ řekl pan Ljungqvist. „Myslím si, že to bylo Rusko, kdo vyhodil Nord Stream do povětří? Nikdy jsem si to nemyslel. Není to logické. Ale stejně jako v případě vraždy musíte být otevřeni všem možnostem.“
*****
Na reportáži se podíleli Rebecca R. Ruizová, Erika Solomonová, Melissa Eddyová, Michael Schwirtz a Andrew E. Kramer.
Julian E. Barnes je novinář zabývající se národní bezpečností ve Washingtonu a zpravodajskými službami. Před nástupem do deníku The Times v roce 2018 psal o bezpečnostních otázkách pro deník The Wall Street Journal. @julianbarnes – Facebook
Adam Goldman podává zprávy o FBI a národní bezpečnosti z Washingtonu a je dvojnásobným držitelem Pulitzerovy ceny. Je spoluautorem knihy „Enemies Within: Vnitřní tajná špionážní jednotka newyorské policie a bin Ládinovo poslední spiknutí proti Americe“. @adamgoldmanNYT
Verze tohoto článku vyšla v tisku 8. března 2023 v sekci A na straně 1 newyorského vydání s titulkem: Při pokusu o vyřešení útoku na ropovod se objevují stopy. Objednat výtisky | Dnešní noviny | Předplatné
