NATO – nejnebezpečnější vojenská aliance na planetě

Autor: Chris Hedges, 08. 08. 2022

Severoatlantická aliance (NATO) a na ní závislý zbrojní průmysl s miliardovými zisky se staly nejagresivnější a nejnebezpečnější vojenskou aliancí na světě. Vznikla v roce 1949, aby zabránila sovětské expanzi do východní a střední Evropy, a vyvinula se v globální válečnou mašinérii v Evropě, na Blízkém východě, v Latinské Americe, Africe a Asii.

Po skončení studené války NATO porušilo sliby dané Moskvě, rozšířilo svou působnost, přičemž do aliance začlenilo 14 zemí ve východní a střední Evropě. Brzy se přidá Finsko a Švédsko. Bombardovalo Bosnu, Srbsko a Kosovo. Zahájilo války v Afghánistánu, Iráku, Sýrii a Libyi, které si vyžádaly milion mrtvých a přibližně 38 milionů lidí vyhnaných ze svých domovů.

Buduje vojenskou stopu v Africe a Asii. Na svůj nedávný summit v Madridu koncem června pozvala Austrálii, Japonsko, Nový Zéland a Jižní Koreu, takzvanou „asijsko-pacifickou čtyřku“. Rozšířila svou působnost na jižní polokouli a v prosinci 2021 podepsala dohodu o vojenském výcvikovém partnerství s Kolumbií. Podpořila Turecko s druhou největší armádou NATO, které nezákonně napadlo a okupovalo části Sýrie i Iráku. Tureckem podporované milice se podílejí na etnických čistkách syrských Kurdů a dalších obyvatel severní a východní Sýrie. Turecká armáda byla obviněna z válečných zločinů – včetně několika leteckých útoků na uprchlický tábor a použití chemických zbraní – v severním Iráku. Výměnou za souhlas prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se vstupem Finska a Švédska do aliance souhlasily obě severské země s rozšířením svých vnitrostátních zákonů o terorismu, které usnadňují potlačování kurdských a dalších aktivistů, se zrušením omezení prodeje zbraní do Turecka a s odmítnutím podpory Kurdy vedeného hnutí za demokratickou autonomii v Sýrii.

To je na vojenskou alianci, která se po rozpadu Sovětského svazu stala zastaralou a měla být rozpuštěna, docela slušný rekord. NATO a militaristé neměli v úmyslu přijmout „mírovou dividendu“, podporovat svět založený na diplomacii, respektování sfér vlivu a vzájemné spolupráci. Bylo odhodláno zůstat v byznysu. Jejím byznysem je válka. To znamenalo rozšířit její válečnou mašinérii daleko za hranice Evropy a zapojit se do neustálého antagonismu vůči Číně a Rusku.

NATO vidí svou budoucnost, jak je podrobně popsáno v dokumentu „NATO 2030 –  Sjednocení pro novou éru„, jako bitvu o hegemonii s konkurenčními státy, zejména s Čínou, a vyzývá k přípravě dlouhodobého globálního konfliktu.

Čína má stále více globální strategickou agendu, kterou podporuje svou ekonomickou a vojenskou silou, upozorňuje iniciativa NATO 2030. „Prokázala ochotu použít sílu proti svým sousedům, stejně jako ekonomický nátlak a zastrašovací diplomacii daleko za hranicemi indo-pacifického regionu. V nadcházejícím desetiletí Čína pravděpodobně také zpochybní schopnost NATO budovat kolektivní odolnost, chránit kritickou infrastrukturu, zabývat se novými a vznikajícími technologiemi, jako je 5G, a chránit citlivé sektory ekonomiky včetně dodavatelských řetězců. V dlouhodobějším horizontu je stále pravděpodobnější, že Čína bude promítat vojenskou sílu globálně, včetně potenciálního euroatlantického prostoru.“

Aliance upustila od strategie studené války, která zajišťovala, aby Washington byl blíže Moskvě a Pekingu než Moskva a Peking navzájem. Antagonismus USA a NATO změnil Rusko a Čínu v blízké spojence. bohaté na přírodní zdroje, včetně energie, nerostů a obilí a Čína, výrobní a technologický gigant, jsou silnou kombinací. NATO už mezi nimi nerozlišuje a ve svém nejnovějším programovém prohlášení oznámilo, že „prohlubující se strategické partnerství“ mezi Ruskem a Čínou vyústilo ve „vzájemně se posilující pokusy,jež jsou v rozporu s našimi hodnotami a zájmy s cílem podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech“.

6. července uspořádali Christopher Wray, ředitel FBI, a Ken McCallum, generální ředitel britské MI5, společnou tiskovou konferenci v Londýně, na níž oznámili, že Čína je „největší dlouhodobou hrozbou pro naši ekonomickou a národní bezpečnost“. Obvinili Čínu, stejně jako Rusko, z vměšování do voleb v USA a Velké Británii. Wray varoval vedoucí představitele podniků, které oslovili, že čínská vláda je „odhodlána ukrást vaše technologie, ať už je to cokoli, co dělá váš průmysl živým, a použít je k podkopání vašeho podnikání a ovládnutí vašeho trhu“.

Tato podnětná rétorika předznamenává zlověstnou budoucnost.

Nelze mluvit o válce, aniž bychom mluvili o trzích. Politické a sociální nepokoje v USA spolu s jejich klesající ekonomickou silou je vedly k tomu, že přijaly NATO a jeho válečnou mašinérii jako lék na svůj úpadek.

Washington a jeho evropští spojenci se děsí čínské iniciativy Belt and Road Initiative (BRI) v hodnotě bilionu dolarů, která má propojit ekonomický blok zhruba 70 zemí mimo kontrolu USA. Iniciativa zahrnuje výstavbu železničních tratí, silnic a plynovodů, které budou propojeny s Ruskem. Očekává se, že Peking do roku 2027 vyčlení na BRI 1,3 bilionu dolarů. Čína, která je na cestě stát se do deseti let největší ekonomikou světa, zorganizovala Regionální komplexní ekonomické partnerství, největší obchodní pakt 15 východoasijských a tichomořských zemí, které představují 30 % světového obchodu. Již nyní se podílí 28,7 procenty na celosvětové výrobní produkci, což je téměř dvojnásobek oproti 16,8 procentům USA.

Tempo růstu Číny v loňském roce dosáhlo úctyhodných 8,1 %, v letošním roce však zpomalilo na přibližně 5 %. Naproti tomu tempo růstu Spojených států v roce 2021 činilo 5,7 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1984, ale podle prognózy newyorského Federálního rezervního systému letos klesne pod 1 procento.

Pokud se Čína, Rusko, Írán, Indie a další země osvobodí od tyranie amerického dolaru jako světové rezervní měny a Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT), což je síť, kterou finanční instituce používají k odesílání a přijímání informací, například pokynů k převodu peněz, vyvolá to dramatický pokles hodnoty dolaru a finanční kolaps v USA. Obrovské vojenské výdaje, které způsobily, že dluh USA dosáhl 30 bilionů dolarů, což je o 6 bilionů dolarů více než celý HDP USA, se stanou neudržitelnými. Obsluha tohoto dluhu stojí 300 miliard dolarů ročně. V roce 2021 jsme na armádu vydali více, 801 miliard dolarů, což činilo 38 % celkových světových výdajů na armádu, než dalších 9 zemí včetně Číny a Ruska dohromady. Ztráta dolaru jako světové rezervní měny donutí USA snížit výdaje, uzavřít mnoho ze svých 800 vojenských základen v zahraničí a vyrovnat se s nevyhnutelnými sociálními a politickými otřesy vyvolanými ekonomickým kolapsem. Je temnou ironií, že NATO tuto možnost urychlilo.

Rusko je v očích stratégů NATO a USA předkrmem. NATO doufá, že jeho armáda na Ukrajině uvázne a bude degradována. Sankce a diplomatická izolace podle plánu vystrnadí Vladimira Putina od moci. V Moskvě bude nastolen klientský režim, který bude plnit příkazy USA.

NATO poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc ve výši více než 8 miliard dolarů, přičemž USA se zavázaly poskytnout této zemi vojenskou a humanitární pomoc ve výši téměř 54 miliard dolarů.

Hlavním chodem je však Čína. Neschopny konkurovat ekonomicky, obrátily se USA a NATO k tupému nástroji války, aby ochromily svého globálního konkurenta.

Provokace vůči Číně kopíruje vábení NATO vůči Rusku.

Rozšiřování NATO a USA podporovaný puč v Kyjevě v roce 2014 vedly Rusko nejprve k obsazení Krymu na východě Ukrajiny s početným etnicky ruským obyvatelstvem a poté k invazi na celou Ukrajinu, aby zmařilo snahy země o vstup do NATO.

Stejný tanec smrti se hraje s Čínou kvůli Tchaj-wanu, který Čína považuje za součást svého území, a s expanzí NATO v asijském Pacifiku. Čína létá válečnými letadly do tchajwanské zóny protivzdušné obrany, přičemž USA vysílají své námořní lodě přes Tchajwanskou úžinu, která spojuje Jihočínské a Východočínské moře. Ministr zahraničí Antony Blinken v květnu označil Čínu za nejvážnější dlouhodobou výzvu pro stávající mezinárodní řád, přičemž uvedl její nároky na Tchaj-wan a její snahy o ovládnutí  Jihočínského moře. Samotný prezident Tchajwanu v reklamním triku podobnému Zelenskému  nedávno pózoval  s protitankovým raketometem na vládní fotografii.

Konflikt na Ukrajině se stal bonanzou pro zbrojní průmysl, který vzhledem ke zcela ponižujícímu stažení z Afghánistánu potřeboval nový konflikt. Ceny akcií společnosti Lockheed Martin vzrostly o 12 %. Northrop Grumman vzrostl o 20 procent. Válku využívá NATO ke zvýšení své vojenské přítomnosti ve východní a střední Evropě. USA budují v Polsku stálou vojenskou základnu. Čtyřicetitisícové ozbrojené síly NATO se rozšiřují na 300 000 vojáků. Do regionu proudí miliardy dolarů na nákup zbraní.

Konflikt s Ruskem se však již obrací proti nám. Rubl vůči dolaru vylétl na sedmileté maximum. Evropa se řítí do recese kvůli rostoucím cenám ropy a plynu a obavám, že by Rusko mohlo zcela ukončit dodávky. Ztráta ruské pšenice, hnojiv, plynu a ropy v důsledku západních sankcí způsobuje chaos na světových trzích a humanitární krizi v Africe a na Blízkém východě. Prudce rostoucí ceny potravin a energií spolu s nedostatkem a ochromující inflací s sebou přinášejí nejen nouzi a hlad, ale i sociální otřesy a politickou nestabilitu. Klimatická nouze, skutečná existenční hrozba, je ignorována, aby se utišili bohové války.

Tvůrci války se k hrozbě jaderné války staví až děsivě bezstarostně. Putin varoval země NATO, že „budou čelit důsledkům větším, než jakým jste kdy v historii čelili“, pokud přímo zasáhnou na Ukrajině, a nařídil uvést ruské jaderné síly do stavu zvýšené pohotovosti. Blízkost amerických jaderných zbraní umístěných v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku k Rusku znamená, že jakýkoli jaderný konflikt by zničil velkou část Evropy. Podle Federace amerických vědců kontrolují Rusko a Spojené státy přibližně 90 % světových jaderných zbraní a každý z nich má ve svých vojenských zásobách přibližně 4 000 jaderných hlavic.

Prezident Joe Biden varoval, že použití jaderných zbraní na Ukrajině by bylo „naprosto nepřijatelné“ a „mělo by vážné následky“, aniž by upřesnil, jaké by to byly následky. To je to, co američtí stratégové označují jako „záměrnou dvojznačnost“.

Americká armáda po svém fiasku na Blízkém východě přesunula své zaměření z boje proti terorismu a asymetrického válčení na konfrontaci s Čínou a Ruskem. Národní bezpečnostní tým prezidenta Baracka Obamy v roce 2016 provedl válečnou hru, ve které Rusko napadlo zemi NATO v Pobaltí a použilo taktickou jadernou zbraň s nízkou výtěžností proti silám NATO. Obamovi úředníci byli rozděleni v názoru na to, jak reagovat.

Takzvaný Výbor hlavních představitelů Rady národní bezpečnosti – včetně členů kabinetu a náčelníků štábů – rozhodl, že Spojené státy nemají jinou možnost než použít jaderné zbraně,“ píše Eric Schlosser v časopise The Atlantic. „Jakákoli jiná reakce by podle výboru ukázala nedostatek odhodlání, poškodila by americkou důvěryhodnost a oslabila by alianci NATO. Výběr vhodného jaderného cíle se však ukázal jako obtížný. Zasažení ruských invazních sil by znamenalo smrt nevinných civilistů v zemi NATO. Úder na cíle uvnitř Ruska by mohl konflikt vystupňovat až k totální jaderné válce. Nakonec Výbor hlavních představitelů NSC doporučil jaderný útok na Bělorusko – zemi, která nehrála žádnou roli při invazi do spojenecké země NATO, ale měla tu smůlu, že byla ruským spojencem.“

Podle deníku The New York Times Bidenova administrativa vytvořila Tygří tým složený z představitelů národní bezpečnosti, který má vést válečné hry o tom, co dělat, pokud Rusko použije jadernou zbraň. Hrozba jaderné války je minimalizována diskusemi o „taktických jaderných zbraních“, jako by méně silné jaderné výbuchy byly nějak přijatelnější a nevedly k použití větších bomb.

Nikdy, včetně kubánské krize, jsme nestáli blíže propasti jaderné války.

Simulace vypracovaná odborníky z Princetonské univerzity začíná tím, že Moskva vypálí varovný jaderný výstřel; NATO odpoví malým úderem a následná válka si během prvních hodin vyžádá více než 90 milionů obětí,“ napsal list The New York Times.

Čím déle bude válka na Ukrajině pokračovat a vypadá to tak, že USA a NATO jsou odhodlány do konfliktu po celé měsíce, ne-li roky, sypat miliardy dolarů na zbrojení, tím více se nemyslitelné stává myslitelným. Flirtování s Armagedonem za účelem zisku zbrojního průmyslu a realizace marné snahy o znovuzískání globální hegemonie USA je v lepším případě krajně bezohledné a v horším případě genocidní.

****

Chris Hedges je novinář oceněný Pulitzerovou cenou, který byl 15 let zahraničním zpravodajem deníku The New York Times, kde působil jako šéf blízkovýchodní a balkánské redakce. Předtím pracoval v zahraničí pro The Dallas Morning News, The Christian Science Monitor a NPR. Je moderátorem pořadu The Chris Hedges Report.

Originál článku a úvodního obrázku: Global Research
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ

podpora2