Autor: Tom Luongo
„Energie tak jako tak vytváří energii.>
Tak utrácej a zbohatni hned teď“
– Marillion „Rich „
Na tento den se čekalo dlouho. Od chvíle, kdy se před více než deseti lety konečně přiznalo, že Evropa je předurčena stát se dovozcem energie, jsme měli být svědky vyvrcholení roztržky mezi Západem a Ruskem.
Evropa jako dovozce energie vždy znamenala, že čas je na straně Ruska. Stačilo konflikt dostatečně dlouho protahovat, přežít dostatečně dlouho, aby donutilo Evropu k podřízení. Rusko má energii, kterou Evropa potřebuje, nikdo jiný ji nemůže dodat, a proto konečné rozhodnutí bude spočívat v přijetí tohoto osudu.
Žádná finanční kouzla, patetické signalizování ctnosti o klimatických změnách, špatné investice do neefektivních a neudržitelných „obnovitelných zdrojů energie“ ani vojenské hrozby by nakonec výsledek tohoto příběhu nezměnily.
Těžba u Severního svahu klesla a plynová pole v Groningenu vysychají rychleji než „Hillaryina va-ja-jay-jay“ s každým zvratem ve vyšetřování Johna Durhama v kauze RussiaGate.
Všechny pokusy o zajištění energie z Ukrajiny (uhlí z Donbasu, plynová pole v Azovském moři) a Blízkého východu (Sýrie, plynovod EastMed, Írán) rovněž selhaly.
To je základní problém, s nímž se EU potýká při své snaze o politickou hegemonii. Jak tento základní fakt obejde, aniž by vyvolala
- politickou krizi doma a
- válku s Ruskem a zbytkem globálního Jihu, který ji podporuje, nemůže vyhrát?
Vyšší moc
Od začátku války na Ukrajině, konfliktu vyvolaného spoluúčastí EU na dlouhodobé válce NATO proti Rusku, se EU snaží hrát si na oběť agresivity USA a Spojeného království a přitom jí vesele vychází vstříc pro své vlastní účely.
Tímto účelem je prosazování jejich agendy, která spočívá ve vybudování státu totálního dohledu pod rouškou radikální reakce na změnu klimatu. Jejich problémem je, že nemají žádnou životaschopnou náhradu za ruskou energii, ať už jde o ropu, uhlí nebo plyn, která by je byla schopna v mezidobí uživit.
Všechna jejich odmítnutí se setkala s ruskou neústupností. Poté, co Evropa radostně souhlasila s krádeží ruských devizových rezerv a vynutila si likvidaci ruského státního majetku, například zabavení dceřiné společnosti Gazpromu v Německu, se stále snažila tvrdit, že Rusko nemá žádné zákonné právo měnit podmínky plateb za ruskou energii.
Bylo zábavné sledovat, jak se patolízalové EU snažili tvrdit, že Rusko nemá žádné zákonné právo odvolávat se na vyšší moc poté, co EU zakázala Gazpromu utrácet eura, která by mu zaplatila za jeho plyn.
Ruská vláda reagovala relevantním požadavkem na zaplacení veškerého vývozu do zákonem definovaných „nepřátelských zemí“ buď ve zlatě, nebo v ruských rublech. A řev byl slyšet po celém světě.
Problémem je, že ustanovení o vyšší moci je ve všech smlouvách s Gazpromem. Vypadá to, že změna podmínek je v pořádku, vzhledem k tomu, že válka i sankce vyvolaly vyšší moc. Smiřte se s tím, europoři.
Po několika týdnech popírání reality, kdy si EU hrála na morální autoritu a chtěla potrestat řezníka z Búče Vladimira Putina, se jako vždy podvolila realitě.
Rublová ruleta
Nakonec EU přeci jen přišla na způsob, jak se vyhnout americkým sankcím a nakupovat ruskou energii v rublech.
Moskva varovala Evropu, že jí hrozí přerušení dodávek plynu, pokud nebude platit v rublech. V březnu vydala nařízení, v němž navrhuje, aby si odběratelé energií otevřeli účty u Gazprombank a prováděli platby v eurech nebo dolarech, které by pak byly převedeny na rubly.
Komise na začátku tohoto měsíce uvedla, že vyhláška představuje riziko porušení sankcí EU, protože by faktické dokončení nákupu – po převedení plateb na rubly – svěřila do rukou ruských orgánů.
V poradním dokumentu zaslaném členským státům ve čtvrtek však Komise uvedla, že návrh Moskvy nemusí nutně bránit platebnímu procesu, který by byl v souladu se sankcemi EU vůči Rusku kvůli konfliktu na Ukrajině.
To je jejich cesta ven. Jako vždy bude EU definovat věci tak, jak bude potřebovat, aby si zachovala tvář a nakonec kapituluje, když je nucena ukázat své karty.
Stejné ubohé představení jsme sledovali více než tři roky v souvislosti s brexitem. A nebýt spoluvinného, ne-li zrádného vystoupení bývalé premiérky Theresy Mayové, jednání o brexitu by byla dokončena zhruba za šest měsíců.
Stačilo, aby stanovila podmínky a odešla od těchto lidí. Stačilo, aby udělala to, co právě udělal Putin.
Tím nechci říci, že Putinovo zvládání této rostoucí krize bylo dokonalé. Jeho největší chybou jako ruského vůdce bylo, že neustále podceňoval dvojsmyslnost a čiré zlo vycházející z Evropské komise.
Mám však také pocit, že Putin věděl, že nejlepší strategií Ruska je být co nejlepším sousedem navzdory zjevným provokacím. Stálo ho to politicky mnoho let. Proto se tak dlouho snažil najít s těmito lidmi společnou řeč a pokoušel se, kde mohl, získat spojence a vytvořit si politickou páku.
Proto Putin odmítl uzavřít plyn EU, i když se vlekla platba v rublech. Vždycky věděl, jak to dopadne, a kdybyste se zeptali eurokratů v Bruselu, tak ti to věděli také.
Politické náklady, které by Brusel za vypnutí plynu zaplatil, by pro ně byly příliš vysokou cenou.
Tato otázka způsobila rozkol v křehké německé vládní koalici. Ve Francii poškodila šance Emmanuela Macrona na znovuzvolení. Maria Draghiho to bude stát vládu v příštím roce. Do té doby bude ovšem Draghiho destrukce Itálie jako země téměř dokončena. Lze jen doufat, že Italové do té doby najdou svůj hlas.
Hladoví maďarští pokrytci
Nejviditelnějšího vítězství dosáhl Putin v Maďarsku, kde Viktor Orbán právě vyhrál důležité volby. Orbán již toto vítězství využil k tomu, že zmařil plány EU na přerušení energetických vazeb s Ruskem a vytrvale odmítá zvýšit vojenský tlak na Rusko, o čemž jsem hovořil v předvečer voleb.
Z tohoto důvodu bude Maďarsko v budoucnu v hledáčku EU. Kvůli těmto otázkám bude marginalizováno, ne-li nakonec vyhozeno. V čele Bruselu jsou ideologové a ti se nenechají zastavit ve své snaze dostat Evropu pod svou kontrolu na kolena.
Pokud Maďarsko řekne ne, bude za to potrestáno. Ale trestat Maďarsko v této chvíli je jako snažit se potrestat Rusko. Je to pro ně vlastně požehnání.
Maďarsko se totiž po osvobození od EU stane cílem zahraničního kapitálu tak, jak dnes být nemůže. To jsou Orbánovy karty a jsou to karty silné. Do té doby zůstane v EU, aby jim byl trnem v oku, dokud se ho nezbaví.
Největší ostudou pro Brusel by bylo, kdyby se Maďarsku dařilo mimo rámec EU, což je stejná obava, která byla na stole během jednání o brexitu. Rozdíl je samozřejmě v tom, že britský politický establishment je s bruselskou agendou zajedno, zatímco lidé mimo Londýn nikoli. Maďaři právě dokázali, že Orbán tento problém nemá. Takže výhody ukončení jeho budoucích vztahů s EU budou mnohem bezprostředněji patrné, až k tomu dojde.
Evropská unie
Bez ohledu na to, co se stane v dlouhodobém horizontu, je však skutečností, že nová Evropa je na obzoru. A není to hezký pohled. EU se bude v lepším případě potácet bez několika současných částí – Maďarska, Bulharska a Rumunska – a v horším případě se opět rozpadne, protože experiment se společnou měnou potupně skončí rozbitý na břehu nového rezervního standardu založeného na energii, kterému prostě nemůže konkurovat.
Stejně jako je Ukrajina rychle rozřezávána Ruskem na menší kousky, bude i Evropa balkanizovat kvůli selhání EU při zajišťování spolehlivé energetické budoucnosti pro své obyvatele.
Požadavek Ruska, aby Evropa platila za ruský vývoz prostřednictvím nesankcionované Gazprombank, která provede konverzi měny (na náklady dovozce) do rublů, mu nyní dává přednost ve všech budoucích obchodních vztazích s EU.
A protože rubl je nyní volně navázán na fyzické zlato, znamená to, že možnost, že by euro někdy ohrozilo americký dolar jako rezervní měnu, je nyní oficiálně u konce. Tento osud byl zpečetěn Draghiho přechodem k záporným úrokovým sazbám v roce 2014, čímž se z něj stala konečná přenosná měna.
Tento status se rychle vytrácí na úkor japonského jenu, který nyní zaujímá přední stránky novin, chycený uprostřed války mezi Fedem a ECB.
Eurodolarový systém se zároveň dostal do existenčního ohrožení díky nadcházejícímu konci LIBOR, který otupuje touhy jestřábího Fedu . Z tohoto důvodu je ECB uvězněna v bludišti, kde byly všechny východy zablokovány.
Nyní nemá nikdo důvod držet eura nebo je měnit za evropský státní dluh. Rusové již nebudou podporovat eurodolarový trh recyklací svého obchodního přebytku do evropského bankovního systému, přesně jak se předpokládalo, když EU následovala USA a zabavila ruské devizové rezervy.
Nikdo se zdravým rozumem nebude držet ve své rozvaze eura nad rámec toho, co potřebuje k zaplacení zboží, je ztrátový, pokud vás Ursula Von der Leyenová považuje za Untermensche?
Gazprombank tato eura jednoduše překlopí do fyzického zlata a přidá je do rozvahy země, čímž ji ještě posílí. To zajistí, že se euro samo stane měnou vyvrhelů, a donutí ECB pokračovat v cestě k hyperinflaci.
Zrodí se nová Evropa, v níž je nyní měnové riziko pouze na straně dovozce komodit, nikoliv na straně vývozce komodit. Už léta říkám, že Evropa si vždycky myslela, že její obrovský podíl na vývozu ruských energií jí zajistí monopolní moc nad Ruskem. Že si mysleli, že bez Evropy jako odběratele bude Rusko vydáno na milost a nemilost.
V hyperfinancializovaném světě tento předpoklad vždy platil. Ale v novém měnovém režimu, kdy je svět za hranicí zadlužení, účty jsou splatné a už není kam kopnout, už to prostě neplatí.
Tím, že Rusko navázalo rubl na zlato a USA i EU vyzbrojily offshorové dolarové trhy, se toto mylné vnímání kupní síly obnažuje. Jistě, EU může nabídnout eura, ale dělá to do přecenění komodit oproti fiat měnám, jejichž užití se stále zmenšuje.
To jen přiživuje sestupnou spirálu eura a eurodolarového systému do víru, kterým je nyní fyzické zlato a poptávka po komoditách, od nichž se odvíjí veškerá jeho hodnota.
Malá myš v Maďarsku zařvala dostatečně hlasitě na to, aby aparátčíci v Bruselu konečně naslouchali melodii, kterou si ruský medvěd už léta tiše brouká.
Originál zdroj článku a úvodního obrázku: Gold Goats’n Guns
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ
