Autor: Mike Whitney, 25. 11. 2022
Nezpochybnitelným strategickým těžištěm Ukrajiny jsou její západní koridory k polským hranicím, kudy do země proudí naprostá většina válečné podpory. Jejich operačním těžištěm jsou zásobovací linie vycházející z Kyjeva směrem na východ k různým ukrajinským frontovým pozicím. Bez těchto dvou koridorů by pro Kyjev bylo téměř nemožné udržet válečné operace déle než několik týdnů. Putin si proto možná spočítal, že nejlepším využitím těchto 218 000 dodatečných vojáků bude zahájení trojité osy s cílem přerušit obě tyto zásobovací trasy.“ Podplukovník Daniel L. Davis, vedoucí pracovník pro obranné priority a přispívající redaktor na stránkách 1945.
Chci znovu zdůraznit, že všechny úkoly speciální vojenské operace… budou bezpodmínečně splněny.“ Ruský prezident Vladimir Putin.
Další den rozsáhlých raketových útoků na ochromenou energetickou infrastrukturu Ukrajiny uvrhl velkou část země do tmy. Neustálé útoky – které pokračovaly v noci a v časných ranních hodinách – dramaticky zesílily v době, kdy ruské bojové jednotky pokračují ve spojování svých jednotek podél perimetru v rámci příprav na velkou zimní ofenzívu. Ruský prezident Vladimir Putin trpělivě čekal, až Zelenského režim pochopí vážnost své situace a bude naléhat na dvoustranná jednání. Ukrajinský prezident však diplomacii na každém kroku tvrdošíjně odmítá a místo toho se rozhodl bojovat až do hořkého konce. V tomto rozhodnutí ho plně podporují jeho stoupenci ve Washingtonu, kteří v konfliktu vidí příležitost, jak oslabit Rusko, aby nemohlo bránit americkým plánům na „obrat“ do Asie. Přeměna Ukrajiny v mrazivou, neobyvatelnou pustinu je do značné míry výsledkem nenasytných geopolitických ambicí Washingtonu. Tento text pochází z příspěvku na webových stránkách Moon of Alabama:
Předchozí útoky omezily distribuční kapacitu na přibližně 50 % poptávky. Řízené výpadky elektřiny po dobu několika hodin denně umožnily dodat na několik hodin elektřinu do většiny částí země. Dnešní útok vytvořil mnohem větší problém. Napadeny byly nejen distribuční sítě, ale také tak prvky, které spojují ukrajinská zařízení na výrobu elektřiny s distribuční sítí. Všechny čtyři ukrajinské jaderné elektrárny s 15 reaktory jsou nyní v režimu odstávky. Kyjev spolu s většinou dalších ukrajinských měst již nemá elektřinu.“ Ukrajina – zhasnuto, bez vody a brzy i bez tepla“, Moon of Alabama.
Ukrajina se ponořila do tmy – od rána 24. listopadu zůstává více než 70 % Kyjeva bez elektřiny. V polovině hlavního města neteče voda. Výpadky proudu pokračují ve všech regionech po celé zemi.
Rozsáhlé výpadky proudu jsou doprovázeny mrazivými teplotami, které nevyhnutelně povedou k bezprecedentní humanitární krizi. Miliony Ukrajinců tak budou nuceni uprchnout za hranice a hledat útočiště v Evropě. Další budou odkázáni na provizorní nouzové přístřešky, které budou sporadicky vytápěny generátory poháněnými naftou. Neexistují žádné vyhlídky na to, že by se zchátralý ukrajinský energetický systém podařilo rychle opravit, pokud vůbec. A i kdyby se ji podařilo dát dohromady v nějaké improvizované podobě, byla by to jen krátkodobá náprava. Faktem je, že Rusové identifikovali hlavní rozvodny, terminály a autotransformátory po celé Ukrajině a vybírají je jednu po druhé. Ukrajina, neschopná bránit se každodenní palbě přesně naváděných raket, je postupně bombardována až do doby kamenné.
Útoky na ukrajinskou energetickou síť, železniční uzly, sklady pohonných hmot, mosty a velitelská a řídící centra jsou pouze první fází dvoufázové operace, jejímž cílem je porazit nepřítele a rychle ukončit válku. Rusko shromáždilo zhruba 500 000 vojáků v bojové úderné síle, která bude procházet zemí po třech hlavních osách a ničit ukrajinské síly, kdekoli na ně narazí, a cestou se zmocňovat klíčových měst. Kritické zásobovací trasy z Polska budou zablokovány, takže vojáci na frontě budou odříznuti a zranitelní vůči útokům. Nakonec budou režim a jeho bezpečnostní složky Pravého bloku zabity nebo zajaty. Moskva nedovolí, aby zemi vládla vláda, která je otevřeně nepřátelská vůči Rusku. Toto je z rozhovoru s plukovníkem Douglasem Macgregorem:
Na okraji Ukrajiny je nyní rozmístěno 740 000 ruských vojáků, kteří se připravují na zahájení velké ofenzívy, která podle mého názoru pravděpodobně ukončí válku na Ukrajině. 740 000 ruských vojáků, 1000 raketových dělostřeleckých systémů, 5000 obrněných bojových vozidel včetně nejméně 1500 tanků, stovky a stovky taktických balistických raket. Ukrajina nyní zažije válku takového rozsahu, jaký jsme neviděli od roku 1945..
Největší chyba, kterou bychom my na Západě mohli udělat, je zapojit se. Už jsme napáchali dost škod….a myslím, že to, čeho se dočkáme…., je totální zničení tohoto zbytkového ukrajinského státu. Co se stane potom, to nevím. Jsem si docela jistý, že Rusové nechtějí zůstat na západní Ukrajině… Rusko teď považuje Ukrajinu za skutečného nepřítele. Dříve tomu tak nebylo. a to se na Západě nechápe.“ „Ukrajina bude zničena“, plukovník Douglas MacGregor, Rumble.
Poznámka: Až skončí raketové údery a země zamrzne, začne ruská ofenziva. Jaký je však její plán? Jak Rusové rozmístí své jednotky a jakých taktických cílů se budou snažit dosáhnout?
Ačkoli nikdo nemůže s jistotou říci, jak se bude ofenziva vyvíjet, dva nedávné články na vojenském webu 1945 poskytují přesvědčivé a podrobné vysvětlení toho, co by se mohlo odehrát, pokud se Putin rozhodne zasadit knockoutový úder ukrajinským ozbrojeným silám a politickému vedení v Kyjevě. Články napsal „přispívající redaktor 1945 Daniel L. Davis, který je starším spolupracovníkem pro Defense Priorities a bývalým podplukovníkem americké armády, který byl čtyřikrát nasazen v bojových zónách“. Zde je několik výňatků z obou článků:
Pokud Putin nařídí totální útok, pravděpodobně začne masivním leteckým, raketovým a dronovým útokem, aby dokončil zničení ukrajinských elektrických sítí, rozvoden, skladů paliva, železničních stanic, dieselových lokomotiv a komunikačních zařízení. Záměrem bude intenzivně ztížit podporu UAF, zkomplikovat komunikace, výrazně ztížit přesuny vojsk uvnitř země, snížit jejich schopnost logisticky podporovat jednotky na různorodých frontách potravinami, vodou, léky, municí a náhradními díly.
Zvýšením zátěže Kyjeva v péči o civilní obyvatelstvo v celé zemi se ještě sníží zdroje, které lze vyčlenit na podporu války. Pokud Kyjev upřednostní zásobování bojových jednotek, může dojít k umrznutí nebo vyhladovění civilního obyvatelstva, což vládu postaví do strašlivé bezvýchodné situace.
Klíčem k pochopení Putinových cílů je posoudit, čeho by na Ukrajině mohlo rozumně dosáhnout dalších 200 000 vojáků: trojí osa postupu, jejímž cílem je přerušit životodárnou osu Ukrajiny – zásobovací koridor od polských hranic, kterým na Ukrajinu přichází veškeré zásobování a vybavení NATO.“ („Putin by mohl zahájit totální útok na Ukrajinu, ale mohl by to být jeho pád“ Daniel Davis, 1945).
Mnohé z toho, co Davis předpokládá, se již odehrálo, takže přejdeme k jeho novým ohromujícím scénářům. Níže uvedený příspěvek byl zveřejněn pouhý den po výše uvedeném článku. Zde je jeho vyjádření:
V tomto závěrečném vydání uvedu, co je podle mého názoru nejnebezpečnějším postupem, kterému by Ukrajina mohla čelit: pozemní kampaň, která by Ukrajinu připravila o její životní sílu ze Západu….. To, co představuji v této analýze…., představuje nejvážnější nebezpečí pro Ukrajinu.
V tomto scénáři si Putin uvědomuje, že počet vojáků, které má k dispozici, je stále nedostatečný k dobytí velkých měst – a že k úspěchu nepotřebuje dobýt velká města. Místo toho může usilovat o identifikaci a následné vyřazení ukrajinského těžiště. (který) vojenský teoretik Carl von Clausewitz. (definoval jako… „centrum veškeré síly a pohybu (nepřítele), na němž vše závisí.
Myslel tím, že ve válce by mělo být celkovým cílem zbavit nepřítele jediné věci, kterou musí udržet, aby válku vyhrál.
Podle mého názoru jsou nezpochybnitelným strategickým těžištěm Ukrajiny její západní koridory k polským hranicím, odkud do země vstupuje naprostá většina válečné podpory. Jejím operačním těžištěm jsou její zásobovací linie vycházející z Kyjeva na východ k různým ukrajinským frontovým pozicím. Bez těchto dvou koridorů by pro Kyjev bylo téměř nemožné udržet válečné operace déle než několik týdnů.
Putin si proto možná spočítal, že nejlepším využitím těchto 218 000 dalších vojáků bude zahájení trojí osy k přerušení obou těchto zásobovacích tras: prioritní úsilí na západě z Běloruska s cílem ve Lvově, podpůrné úsilí na severovýchodě ve směru na Sumy a podpůrná osa z východu k posílení současné ofenzívy v Donbasu.
Ruský útok z jihovýchodního Běloruska s cílem ve Lvově by představoval největší strategickou hrozbu pro ukrajinské ozbrojené síly (UAF). Prakticky všechny zbraně, munice a opravárenské díly UAF se do země dostávají z Polska po několika pozemních trasách směrem na Kyjev. Pokud by Rusko odřízlo tyto trasy útokem podél polsko-ukrajinské hranice až ke Lvovu, mohlo by odříznout většinu dodávek válečného materiálu ze Západu, bez něhož by Kyjev nebyl dlouho schopen udržet své síly na frontách ve východní části Ukrajiny.
Pokud Rusko použije postup po třech osách s nově mobilizovanými bojovými silami, které se přidají k již zapojeným zhruba 200 000 vojákům – a kriticky se vyhne snaze investovat do měst -, bude mít šanci soustředit svou bojovou sílu tam, kde je Ukrajina nejslabší, a to způsobem, který se vzájemně posiluje s ostatními osami. Tento postup by představoval velké riziko pro Zelenského jednotky, ale není bez značného rizika ani pro Rusy. … („Putin by mohl zahájit velkou zimní ofenzívu na Ukrajině, aby odřízl zbraně„, Daniel Davis, 1945)
Nelze samozřejmě vědět, zda se válka skutečně odehraje podle Davisova scénáře. Zdá se však pravděpodobné, že ruští stratégové již přišli na to, že válku nelze vyhrát bez přerušení životně důležitých zásobovacích linek do Polska. To je hlavní tepna, která udržuje konflikt a umožňuje Zelenskému vyhnout se vyjednávání. Pro Putina by pokus o takový krok byl riskantním gambitem, který by mohl urychlit jeho politický pád, ale pokud se mu nepodaří využít příležitosti a donutit Kyjev zasednout k jednacímu stolu, válka by se mohla protáhnout navždy. Neexistují snadné volby, ale v tomto případě se zdá, že výhody jasně převažují nad riziky.
****
Mike Whitney je renomovaný geopolitický a sociální analytik působící ve státě Washington. Svou kariéru nezávislého občanského novináře zahájil v roce 2002 s odhodláním věnovat se poctivé žurnalistice, sociální spravedlnosti a světovému míru. Je výzkumným spolupracovníkem Centra pro výzkum globalizace (CRG).
Originál článku a obrázků: The Unz Review
Překlad a české titulky: Admin Nekorektní TOP-CZ
Už by to měl rychle skončit !