Autor: Kolektiv EXANPRO
Produkt je přímým pokračováním problematiky započaté ve zpravodajském výstupu 22034, kde je vysvětlen termín institucionalizovaný terorismus* a zdůvodněno zapojení zpravodajských služeb*. Druhé pokračování v produktu 22035 je věnováno blízké historii teroristických útoků* v Evropě (posledních 50 let) a dále je zaměřeno na objasnění operací pod falešnou vlajkou* s uvedením několika reálných příkladů.
Tento produkt je třetím a závěrečným dílem úvodní trilogie k následné odborné analýze* vybraných teroristických útoků ve formě případových studií*. Tyto vybrané útoky jsou uvedeny v přehledu na konci dokumentu (některé s odkazem na související produkty). Následně je uveden přehled s odkazy na dosud vytvořené hlavní produkty s problematikou terorismu* (shrnutí produktů je oproti předchozím dvěma dílům ucelenější).
Tímto třetím dílem se dostáváme k současné bezpečnostní situaci v Evropě, která se začala výrazně měnit od roku 2015, kdy Paříž poznamenal první vážný incident spojovaný s takzvaným „Islámským státem“ (IS). Od té doby můžeme sledovat zcela jiný druh terorismu, než tomu bylo ve 20. století. Zásadní věcí však je, proč tyto novodobé teroristické aktivity vůbec vznikly neboli co je jejich skutečným cílem.
Ve stejném roce (2015), což není náhodné, byla vyvolána masivní vlna nelegálních migrantů* zaplavujících evropské země. Tato vlna se sice v následujících letech zmírnila, ale příliv nelegálních migrantů je dál podporován. Podpora nelegální migrace vychází z Evropské unie (EU), která již v roce 2014 plánovala přijetí většího množství nelegálních migrantů. Tím ale EU a její členské země nepřímo podporují mezinárodní terorismus*. V nelegální migraci jsou totiž vždy zastoupeny formy organizovaného zločinu včetně terorismu. Podrobněji o podílu EU na nelegální migraci a o zanedbávání účinného a nutného potírání nelegální migrace viz produkt 11099 a odkazy na související produkty uvnitř zmíněného výstupu.
Další vědomou i nevědomou podporou současného terorismu a konfliktu mezi odlišnými kulturami je to, když mnozí politici, novináři, a dokonce i bezpečnostní pracovníci nazývají tento nový fenomén jako „islámský terorismus“ a ty, kteří ho páchají džihádisty. Blíže je tento nesprávný a často úmyslný přístup vlád a organizací vysvětlen ve dvou následujících zpravodajských produktech:
- Produkt 42010 „Jak Západ napomáhá islámským radikálům“
- Produkt 42009 „Problematický termín ›islámský terorismus‹ jako obhajoba Západu“
Konání vlád a mezinárodních, lépe nadnárodních organizací je v rozporu s výstupy zpravodajských služeb, které před nelegální migrací spojenou s nezákonnými aktivitami varují. Otázkou však je, nakolik jsou výstupy těchto služeb míněny vážně. Některé služby (úzké skupiny zapojených osob) totiž vědí o pozadí teroristických útoků včetně různého propojení mnohem více, než veřejnosti ukazují v rámci svého šetření a hodnocení. Tím narážíme na to, co bylo o vazbě mezi terorismem a zpravodajskými službami napsáno v předchozích dvou dílech. Také zpravodajské služby mohou působit rozporuplně mezi tím, jak situaci veřejně hodnotí nebo co jejich zástupci říkají, a tím, co v pozadí skutečně konají.
Rozporuplné, ale v pozadí úmyslné konání vlád a státních institucí souvisí se snahou ovlivňovat vývoj v Evropě, která je nejvýznamnějším geopolitickým prostorem v soupeření mezi USA a Ruskem. Zákulisní činnost v souvislosti s terorismem je možné nejlépe odhalit prostřednictvím odborné analýzy jednotlivých teroristických útoků, kde nespočet záměrně přehlédnutých detailů (faktů) poskytuje důležité dílky pro sestavení celkového reálného obrazu, který je v oficiální prezentované verzi dosti rozmazaný a neúplný.
Kritické teroristické útoky v sobě nesly podezřelé znaky zákulisních praktik. Celá řada skutečností a podivností z průběhu incidentů nebyla dosud plně objasněna. Nebyla ani zkoumána pochybení státních úřadů, natož aby byla tato pochybení postihována. Vyšetřování vždy skončilo dopadením pachatelů na té nejnižší úrovni. Pokud se vyšetřovaly nějaké vazby, tak jen v horizontální rovině, tedy stále takzvaně při zemi, a nikdy se neprověřovaly vazby vertikální neboli vazby na vyšší úroveň.
Několik teroristických útoků dále vykazovalo tak shodné znaky a natolik zvláštní průběh, že není možné hovořit o shodě okolností v tom, že každá skupina prováděla plánování a přípravu útoku samostatně bez cizí pomoci v cílovém státě a v cílovém městě. Ani u jednotlivců, kteří spáchali tragické incidenty, nebylo možné vyloučit napojení na další osoby v pozadí. Jiné zvláštnosti byly zjištěny v samotných útočnících, a to konkrétně v jejich kriminální a cestovní minulosti.
Prakticky vůbec se nehovořilo o tom, že většina útočníků těchto násilných trestných činů byla pod vlivem omamných a psychotropních látek, což bylo také patrné z jejich chování a reakcí. Omamné a psychotropní látky byly v minulosti jedním z prostředků, jak přimět jednotlivé osoby, aby prozradily to, co věděly nebo co skutečně prožily (zažily). Byly to ale také látky, které byly využívány pro zmanipulování vybraných jedinců k určité činnosti. Pokud byla tato manipulace používána v minulosti, je téměř jisté, že je používána i dnes. Navíc se tyto praktiky během uplynulých let zdokonalily, i když je stále obtížné dosáhnout přesně takové výsledky, jaké jsou požadovány. Lidský mozek zůstává jen zčásti probádaným lidským orgánem, protože stále ukrývá mnoho odpovědí na vědecké otázky.
Interpol* v roce 2017 uvedl, že disponuje seznamem téměř 200 členů IS, jejichž záměrem by mohlo být provádět útoky v Evropě (jednalo se o osoby se vztahem na evropské země – většinou zahraniční bojovníci pocházející z evropských zemí). Seznam Interpolu poskytla FBI*. Ta ho obdržela od složek zpravodajské komunity* USA (především CIA* a DIA*), jež se zaměřují na zahraniční zpravodajství*. Americké zpravodajské služby tyto informace údajně získaly během operací proti IS v Sýrii a Iráku. Jedná se o informace z databáze IS, které byly zajištěny na různých velitelských stupních IS po jejich dobytí. U každé osoby bylo vždy několik osobních údajů jako jméno osoby, datum rekrutace (zverbování), adresa posledního pobytu, jméno matky, navštěvovaná mešita a různé fotografie. Zkrátka takový demografický rozbor podřízených příslušníků IS, jaký se vytváří i v pravidelných ozbrojených silách.
Ohledně získání informací z databáze protivníka tady ale vzniká stejný problém jako s údajnou počítačovou databází Tálibánu zajištěnou v Afghánistánu. Tam Američané tvrdili, že Tálibán při svém rychlém ústupu zanechal na místě několik počítačů (laptopů), čímž se američtí specialisté dostali k cenným informacím. Jenže to zní jako nepovedený scénář ke špionážnímu filmu.
Někteří velitelé Tálibánu měli k dispozici přenosné osobní počítače – takzvané laptopy, tedy počítače, které je snadné ovládat položením na vrch klína, proto ten název (lap = klín, top = vršek, položit na vrch něčeho). Laptop je velmi jednoduché rychle sbalit (zaklapnout) a odejít. Pokud by se i přesto někdo nechtěl s touto malou věcičkou tahat, je velmi jednoduché toto malé zařízení zničit, a tím zničit i veškerá data v něm uložená. Pokud by se jednalo o stolní počítače (desktop = zařízení na vrchu stolu), bylo by i zde nenáročné zničit harddisky s daty (například prostřelením, čímž se nenávratně zničí všechna uložená data). Z vývoje z Afghánistánu již nyní víme, že informace údajně získané z počítačů členů Tálibánu byly přehnanou záležitostí. V tomto smyslu se z větší části jednalo o zpravodajskou historku*.
Když se vrátíme zpět k zajištěným informacím od IS, je navíc podezřelé, že by počítačoví specialisté, kteří se starali o profesionální propagandu IS a kteří pocházeli především z Francie a USA, nedokázali rychlým způsobem tyto data zničit. Zajištění takovýchto informací je možné, ale v tomto kontextu to nezní příliš věrohodně. Podsouvání informací o potenciálních útočnících je stejné, jako když po teroristickém útoku zůstane na místě činu, v jeho okolí a v místě bydliště „rychle“ odhalených pachatelů plno překvapivých stop a důkazů, které jasně ukazují na určité osoby. Jenom namátkou můžeme uvést opakované zanechávání průkazů totožnosti nebo mobilních telefonů v blízkosti místa činu, dále zanechávání textů (dopisů) s prohlášením o věrnosti „Islámskému státu“, zjištěnou komunikaci s údajným instruktorem IS apod.
S analytickou zkušeností můžeme říci, že pokud se při různých incidentech objevují podobné až stejné znaky (způsob provedení, stopy, důkazy apod.) a přitom se vždy jedná o odlišné útočníky, pak je velmi pravděpodobné, že je nad těmito pachateli nějaký organizační prvek, který tuto činnost ovlivňuje.
Informace jako seznam se zhruba 200 potenciálními útočníky mohou mít za cíl odlákat pozornost bezpečnostních složek špatným směrem a poutat do tohoto směru síly a prostředky, které pak chybí na potřebných úsecích. Je rovněž zvláštní, že se jednalo o seznam s „pouhými“ 200 zahraničními bojovníky, když na Blízký východ odjelo bojovat za IS více než 6 000 osob z Evropy, převážně z Francie, Velké Británie a Německa.
V roce 2015, kdy započal proud nelegální migrace do Evropy, bylo odhadováno, že se v Iráku a Sýrii nachází 20 000 zahraničních bojovníků, přičemž asi 4 000 z nich pocházelo z Evropy (aktuální odhad agentury EXANPO o celkovém počtu zahraničních bojovníků, kteří v průběhu několika let prošli působením v IS na území Iráku a Sýrie, dosahuje k číslu 40 000 osob). Z výše uvedeného je tedy velmi rozporuplné, že i za této situace se v Evropě najde plno zemí, jejichž vlády podporují nelegální migraci čili nekontrolovaný pohyb osob do Evropy. To činí svými veřejnými vyjádřeními (což působí jako povzbuzení pro další migranty) a skrze finanční podporu neziskovým organizacím, které se zabývají pomocí migrantům ještě před jejich cestou do Evropy a v průběhu jejich cesty. Nelegální migrace a změna bezpečnostní situace v Evropě je propojenou záležitostí.
Opět se dostáváme k Evropě jako významnému geopolitickému prostoru, kde určité vlivové skupiny usilují o eskalaci napětí, aby mohly následně svými zákroky a plánovanou asistencí získávat kontrolu nad tímto prostorem. Kontrolu hodlají prosazovat z jednoho centrálního místa v Evropě (západní část Evropy). Kontrola Evropy je důležitá v dalším působení proti světovým rivalům, jakými jsou Rusko a Čína.
Závěrem můžeme sdělit, že ve světě přibývá bývalých zpravodajských důstojníků, kteří tvrdí, že většina teroristů byla vytvořena zpravodajskými a bezpečnostními službami, ať už s cílem ovlivnit dílčí záležitost, nebo komplexní vývoj v dané zemi či v celém světadíle. V tomto ohledu můžeme zmínit potvrzené* a přiznané informace* spojené s vývojem v období 60. let a vztahující se k plánovaní teroristických útoků ze strany americké administrativy (některých představitelů) na vlastním území s cílem ospravedlnit chystanou invazi na Kubu (realita byla odlišná od plánu). Je proto naivní myslet si, že v současné době by žádná státní instituce jakékoli silnější mocnosti nebyla schopna podobné aktivity plánovat a provést.
Na úplný závěr produktu a celé úvodní trilogie uvádíme přehled vybraných teroristických útoků, které jsou předmětem jednotlivých případových studií s předložením známek zákulisních praktik. Přednostně se jedná o Evropu, ale vzhledem k určitému pozadí byly do přehledu začleněny také útoky provedené mimo Evropu.
Chronologický přehled vybraných násilných incidentů:
- Leden 2015 – útok proti redakci Charlie Hebdo v Paříži (Francie)
- Produkt 11049 „Přeceňovaný vztah mezi USA a Francií“
- Listopad 2015 – útoky v Paříži na více místech (Francie)
- Produkt 11049 „Přeceňovaný vztah mezi USA a Francií“
- Prosinec 2015 – útok v San Bernardinu (Kalifornie, USA)
- Leden 2016 – sebevražedný útok na letišti v Istanbulu (Turecko)
- Březen 2016 – útoky na letišti a v metru v Bruselu (Belgie)
- Červen 2016 – útok na letišti v Istanbulu (Turecko)
- Produkt 11017 „Hodnocení teroristického útoku na istanbulském letišti v Turecku“
- Prosinec 2016 – útok v Berlíně na vánočním trhu (SRN)
- Leden 2017 – útok v nočním klubu v Istanbulu (Turecko)
- Květen 2017 – útok v Manchesteru (Velká Británie)
- Červen 2017 – útok v Londýně (Velká Británie)
- Srpen 2017 – útok v Barceloně (Španělsko)
- Březen 2019 – útok v Christchurch (Nový Zéland)
Poznámka: Odkazy uvedené u některých útoků se týkají produktů, v nichž se již částečným způsobem příslušný útok v širší souvislosti rozebíral.
Zpravodajské produkty související s problematikou terorismu:
Produkt 42006 „Teror, terorismus, atentáty a úkladné vraždy“
Produkt 22006 „Kritéria pro naplnění podstaty terorismu“
Produkt 42007 „Osamělý vlk, nebo toulavý pes?“
Produkt 42008 „›Ideální stav‹ jako stupeň ohrožení terorismem?“
Produkt 42009 „Problematický termín ›islámský terorismus‹ jako obhajoba Západu“
Produkt 13002 „Terorismus je abstraktním pojmem a nelze mu tak vyhlásit válku“
Produkt 11013 „Hodnocení teroristické hrozby pro Evropu a Českou republiku (červen–srpen 2016)“
Produkt 11023 „Hodnocení teroristické hrozby pro Evropu a Českou republiku (září–prosinec 2016)“
Produkt 11040 „Teroristické aktivity v Evropě z pohledu národní bezpečnosti“
Produkt 12007 „Spanilá jízda francouzského teroristy“
Produkt 12030 „Prezidentův terorista aneb Povyk politiků bez znalosti věci“
Produkt 13048 „Islámský terorista původem ze Slovenska v České republice? Možná, ale proč ty rozpory a dezinformace?“
Produkt 22006 „Kritéria pro naplnění podstaty terorismu“
Produkt 42002 „Zvláštní hodnocení teroristické hrozby pro Českou republiku“
Produkt 11009 „Vývoj bezpečnostní situace v Evropě“
Zdroj textu a úvodního obrázku: Agentura EXANPRO