Autor: F. William Engdahl
Dosavadní polská „Three Seas Initiative“ (Třech moří), je poněkud zatajeným geopolitickým pokusem vytvořit protiklad vlivu Ruska na východ a Německa na západ.Lze to srovnat s neúspěšným jednáním Polska po první světové válce. Po válce se polský vůdce Josef Pilsudski pokoušel vytvořit de facto sjednocení států od Černého moře k Baltskému, aby se postavil proti sovětské a německé říši pod jménem „Intermarium„. Pokud budeme geograficky překrývat státy z různých konfigurací Intermaria s tou dnešní „Iniciativou třech moří“, vidíme jasnou podobnost, doslovně nějakou demarkační čáru mezi Německem na západě a Ruskou federací na východě. Ale jen podobnosti zde však nekončí.
Současná „Three Seas Initiative“ byla formálně založena v Dubrovníku v srpnu 2016 a zahrnuje dvanáct členských států střední a východní Evropy. Členské státy pokrývají prostor mezi Baltským, Adrickým a Černým mořem, odtud název. Kromě Polska a Chorvatska, jsou v současné době, členy Estonsko, Lotyšsko, Litva, Česká republika, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Slovinsko. Druhého setkání ve Varšavě, se v červenci 2017, zúčastnil americký prezident Trump, který dal tomuto seskupení své požehnání.
Otázkou je, jaké politické nebo ekonomické pojmy řídí polská „Three Seas Initiative“? Pokud se podíváme blíže na jeho počáteční zaměření na energetické zdroje, vyjasní se hodně.
US břidličný plyn LNG
6. července 2017 na cestě k summitu G20 v Hamburku, učinil americký prezident Donald Trump ve Varšavě významnou zastávku, aby se zúčastnil druhé schůze „Three Seas Initiative“, kterou poprvé veřejně navrhl polský prezident Andrzej Duda.
Zatímco hlavní aktéři, Polsko a Chorvatsko trvají na tom, že Three Seas Initiative není vůbec geopolitická, ale spíše fórum pro lepší integraci společných projektů infrastruktury sever-jih v nových státech EU ve střední Evropě, je jasné, že opak je pravdou, je to geopolitika. Skutečný hnací motor této iniciativy Washington, je jednoznačně proti německo-ruskému podmořskému plynovodu Baltic Nord Stream II. Polsko po jeho zprovoznění ztratí tranzitní poplatky za plyn, protože stávající tranzitní trasy ruského plynu přes Ukrajinu a Polsko budou postupně zrušeny, ale to není hlavní hnací síla. V případě Německa a Ruska, od doby kdy USA zahájily únorový převrat v Kyjevě, došlo k přerušení vazeb mezi Ukrajinou a Ruskem a tranzit ruského plynu přes Ukrajinu přinesl celou řadu značných problémů.
V červenci ve Varšavě řekl Trump svým posluchačům: „Jsme odhodláni zajistit vám přístup k alternativním zdrojům energie, takže Polsko a jeho sousedé již nikdy nebudou rukojmí jediného dodavatele energie .„Samozřejmě, že šlo o Rusko, kdy například již v roce 2008 tehdy Washington falešně tvrdil, že ruský Gazprom snižuje dodávky plynu přes Ukrajinu západoevropským spotřebitelům, což Moskva vehementně popřela a uvedla, že to dělala Ukrajina s téměř jistou podporou Washingtonu. I v průběhu největšího napětí za doby studené války, Moskva nikdy neporušila dodávky plynu do Evropy. Neměli k tomu v roce 2008 žádný důvod, spíše naopak. Ale tehdejší prezident Viktor Juščenko podpořil USA.
Polsko plynovým centrem
Polsko sní o tom, že využije Three Seas Initiative, aby dovozem zkapalněného zemního plynu z USA (LNG), učinila z Polska nový plynový uzel pro EU.
Dodávka plynu LNG je nákladným procesem. Vyžaduje výstavbu speciálních terminálů LNG jak v přístavech původu, tak v místě určení. Plyn musí být nejprve přeměněn na studený kapalný stav o teplotě -162° C a naložen do speciálně vyrobené cisterny. Na místě určení je vyžadován podobný speciální terminál LNG, kde může být plyn znovu změněn z kapaliny na plyn pro konečnou spotřebu. To vše je poměrně nákladné ve srovnání s plynovodem.
Naopak, Rusko dodává většinu svého plynu na trh EU prostřednictvím potrubí. Náklady na ruský plyn, jako výsledek tohoto a dalších faktorů jsou výrazně nižší. Zdá se, že pro Polsko to není směrodatné. Polsko sní o nahrazení Ukrajiny jako tranzitu plynu do EU s plynem z Norska a plynem LNG z USA a možná plynem z Kataru, pokud to Washington nedokáže narušit prostřednictvím saúdských sankcí.
Na konci června 2017, nový terminál LNG v Baltském moři u Swinoujscie obdržel první dodávku LNG z Texaského terminálu Cheniere Energy, v současné době jediného terminálu pro vývoz LNG. Během Trumpové návštěvy, polský prezident jednoznačně prohlásil, že chce dlouhodobé smlouvy s dodavateli LNG v USA s cílem dalšího exportu do dalších zemí Iniciativy Three Seas, místo ruského plynu přes Ukrajinu. V tomto procesu má Polsko sny o nahrazení Ruska také jako dodavatele na Ukrajinu.
V komentáři k polskému přání Trump prohlásil, že do Polska přijde „mnohem víc“ dodávek LNG z USA, ale dodal, že může dojít k nárůstu ceny. „Možná o něco málo zvýšime cenu, ale to je v pořádku, to bude výsledkem společného jednání,“ řekl Trump svým divákům ve Varšavě. „Sedíme na masivní energii, kterou nyní exportujeme. Kdykoli budete potřebovat energii, zavolejte nám. „
Polsko vybudovalo strategii, která by z něj vytvořila nový energetický uzel střední Evropy, který by nahradil ruský plyn. To je jádrem jejich projektu Three Seas Initiative. Nový terminál LNG, který byl vybudován za cenu 1 miliardy dolarů, může přijmout 5 miliard krychlových metrů plynu ročně, což představuje asi třetinu spotřeby zemního plynu v Polsku. Polsko uvažuje o nárůstu na dvojnásobek.
Ale to je jen první část toho, co ve skutečnosti představuje strategii NATO, která má dostat ruský plyn mimo trhy EU. Strategie požaduje, aby se Polsko stalo střediskem zemního plynu pro střední Evropu propojením Polska s Litvou, Ukrajinou, Slovenskem a Českou republikou prostřednictvím propojovacích vedení.
Blokování projektu Nord Stream II
Polská Three Seas Initiative o energetické infrastruktuře pro dovoz LNG USA je současně strategií proti německému vlivu na energetických trzích EU a proti Rusku jako hlavnímu dodavateli energie. Není divu, že vzhledem k ambicím polského plynárenského rozbočovače je země vedena tím, že se snaží zablokovat německo-ruský plynový plynovod Nord Stream II.
Dne 1. listopadu oznámil Krzysztof Szczerski, šéf kancléřství polského prezidenta, že polská vláda učiní vše pro to, aby blokovala Nord Stream II. „Musíme si být vědomi problému Nord Stream 2, a jeho dopadu na naše zájmy“ uvedl. „Zabýváme se zájmy dvou velkých států (Německo a Rusko), které představují významné zdroje pro realizaci tohoto projektu. Nord Stream 2 není vedlejším projektem, ale základem pro jejich zájmy. Současně má hlubokou anti-evropskou povahu, “ řekl.
Zablokování programu Nord Stream II je také vysokou prioritou Washingtonu. V červnu roku 2017 americký kongres schválil a prezident Trump podepsal, v zákoně přísné nové protiruské sankce, které kromě jiných cílů výslovně směřovaly k investicím do Nord Stream II. Nejnovější americké ekonomické sankce vůči Rusku se přímo zaměřují na společnosti, které se podílejí na podpoře německo-ruského rozvoje plynovodu Nord Stream II v Baltském moři, nezávislém na tranzitu přes Polsko. Pokud budou aktivovány americkým prezidentem, způsobí podnikům EU zapojeným do energetických projektů s Ruskem, jako je například Nord Stream II, vážné ekonomické ztráty.
Vlády Německa a Rakouska okamžitě zaznamenaly silnou opozici vůči nejnovějším možným sankcím USA ze zjevných důvodů. 15. června němečtí a rakouští ministři zahraničí vydali mimořádné společné prohlášení k USA. Velmi silně prohlásili: „Dodávka energie v Evropě je záležitostí Evropy, ne Spojených států amerických. Nemůžeme přijmout … hrozbu nezákonných extrateritoriálních sankcí vůči evropským společnostem, které se podílejí na vývoji evropských energetických dodávek.“ Rakousko bojkotovalo vystoupení Trumpa 6. července s Three Seas Initiative, aby tím dalo na jevo svůj nesouhlas s rozhovory o plynu v USA.
Polský drahý americký LNG
Dne 21. listopadu 2017 podepsala polská státní plynárenská společnost PGNiG své první střednědobé řešení dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států v rámci svého plánu snížit závislost na ruských dodávkách. Společnost PGNiG uvedla, že jako součást dohody, podepsané s anglo-americkou energetickou skupinou Centrica LNG Co., obdrží v letech 2018-2022 devět zásilek LNG. Společnost neuvedla celkové objemy a ceny dohodnuté na základě smlouvy. Indikace trhu spočívají v tom, že polská vláda bude platit pro svou rusofobii obrovskou penalizaci.
Odhady ruského Gazpromu naznačují, že Polsko musí zaplatit za zimu 2017-18 v rozmezí od 265 do 295 dolarů/1000 m3. Ruský plyn přes potrubí je dodáván za průměrnou cenu $ 190/1000 m3. Pokud je to přesné, naznačuje to, že Polsko platí za dodávky LNG USA až o 50% více. Dodání tohoto LNG USA dalším partnerským zemím Iniciativa Three Seas, znamená výrazně vyšší ceny plynu pro celou střední Evropu.
To, co se vyvíjí, jsou nové hlavní chyby EU, které se týkají energetické záchranné energie, a to především energie ze zemního plynu. Na jedné straně je osa zejména mezi Německem, ale také Rakouskem, Francií a dalšími státy EU, které jsou v současnosti vázány na hlavní ruské dodávky plynu. Nyní se jasně objevuje protilehlá osa Polska spojená s Washingtonem.
Role Atlantické rady
Pro Washington je polská Three Seas Initiative vítězstvím. To by nemělo být překvapením, když vidíme, že atlantický NATO think-tank Atlantická rada, hraje formující úlohu za vytvoření polské Three Seas Initiative.
Označení bývalého generálního ředitele společnosti ExxonMobil Rex Tillersona za ministra nebylo nehodou. Je součástí dlouhodobé Washingtonské strategie, aby se Spojené státy, zejména s nedávným využíváním nekonvenčního břidlicového plynu a břidlicového oleje, staly dominantní globální energetickou silou. Činnosti USA v Sýrii a se Saúdskou Arábií proti Íránu a Kataru zapadají do této strategie. Odstranění nebo ostré omezování vývozu LNG v Kataru, včetně Polska, má prospět dodavatelům plynu v USA.
Jeden důvod kvůli saudským sankcím v Kataru, které byly uloženy po setkání v Trudáži v Rijádu dne 21. května k diskusi o vytvoření „Arabského NATO“, měl jen málo společného s tvrzením, že Katar podporuje Muslimské bratrstvo, což bylo pravda. Samotná Saúdská Arábie poskytla miliardy na podporu každé teroristické skupiny v Sýrii od skupiny Al Nusra, spojené s Al-Káidou, až po ISIS, ve snaze odstranit Bašára Assada. Skutečnou příčinou saúdského embarga Kataru, byla skutečnost, že Katar zahájil tajná jednání s Íránem o společném vývoji svých plynárenských polí v Perském zálivu, které jsou největšími na světě. Kdyby se spolupráce Kataru s Íránem uskutečnila a s Assadem Bašárem u moci, po intervenci Ruska v Sýrii, změnila by se celosvětová energetická geopolitika ve prospěch Ruska a proti snahám USA.
Ve skutečnosti katarská blokáda Saúdy nemá za cíl zastavit radikální teroristy. Cílem je udržet Iránský a Katarský a případně Syrský plyn mimo trh s plynem v EU, která se v příštích letech odhaduje jako největší světový spotřebitel plynu. Proto Washington a Polsko s jejich Three Seas Initiative, jsou jen šachové hry ve větší geopolitické hře.
Vytvoření nákladného terminálu LNG v Polsku a jeho strategie stát se ústředním evropským plynovým uzlem prostřednictvím Three Seas Initiative není myšlenkou, která se zrodila ve Varšavě. Pochází z Washingtonu, konkrétně od geopolitických strategů Atlantické rady. Atlantická rada, vytvořená Washingtonem v době studené války, je dnes významným think-tank skupinou NATO, financovanou Pentagonem a americkými zpravodajskými agenturami. Oficiální dárci zahrnují americké ministerstvo vzdušných sil, oddělení armády, oddělení námořnictva a americkou národní zpravodajskou radu. Stejně jako samotné NATO, přispívají i ministerstvo zahraničí a energetické oddělení USA .
V dubnu roku 2017 uspořádala Atlantická rada v Istanbulu konferenci o Three Seas Initiative. Téma konference bylo „Učinit Three Seas Initiative prioritou pro Trumpa“. Hlavní projev měl generál James L. Jones, předseda Atlantické rady a bývalý poradce pro národní bezpečnost prezidnta Obamy. Atlantická rada byla přítomna v červenci na setkání zástupců Three Seas Initiative ve Varšavě, aby představila prezidenta Trumpa přítomným zástupcům Iniciativy z evropských států.
Jones poznamenal ve svých dubnových poznámkách k Three Seas Initiative: „Jedná se o skutečně transatlantický projekt, který má obrovské geopolitické, geostrategické a geoekonomické důsledky.“ Jones dále potvrdil, že Three Seas Initiative je navržena tak, aby zmírnila ruskou silnou ruku v evropském energetickém sektoru. Jones také poznamenal, že mluvil s ministrem Tillersonem o tom, že je důležité podporovat Three Seas Initiative. Chápe to. Chápe strategický zájem, chápe ekonomický zájem, poznamenal Jones .
Další iniciativa ukazuje hranice tří moří
27. listopadu se shromáždilo zcela jiné fórum, které hostilo členské země Three Seas Initiative. Summit Číny, střední a východní Evropy v Budapešti, pořádaný předsedou vlády Viktorem Orbánem, zahrnoval všech 12 členů Iniciativy Three Seas, stejně jako státy mimo EU, Srbsko, Bosnu-Herzegovinu, Makedonii a Albánii. Země Číny a CEE se zabývaly účastí v rozsáhlé čínské infrastruktuře Hedvábné stezky pro zvýšení evropsko-eurasijských obchodních toků. Diskutovali o vytvoření nových infrastrukturních fondů, o spolupráci v oblasti měn a o mnhem více . Byl to velký rozdíl s představami Three Seas Initiative, která představuje miliardy rizikových projektů LNG za břidlicové plyny z USA, aby do budoucna zlikvidovala vztahy mezi Ruskem a Německem.
Rozdíl summitu Číny – CEE s konceptem „Three Seas Initiative“ je pro každého viditelný. Ukazuje, jak málo pozitivního v geopolitice může dnes Washington nabídnout svým evropským spojencům v NATO, na rozdíl od možností spojit se s Čínou a Ruskem při budování nové euroasijské infrastruktury pro Evropu.
F. William Engdahl je strategickým poradcem a přednášejícím. Je absolventem Princetonské univerzity a nejprodávanějším autorem z odvětví geopolitiky a energetických zdrojů.
Zdroj: New Eastern Outlook.
Překlad: Administrátor webu TOP-CZ
