Generál Kujat – Válka na Ukrajině je prohraná, Německo nyní čelí rozzuřenému Rusku samotné.

Významný německý generál vydal veřejné varování, že válka na ukrajinském bojišti ze strany armád USA a NATO je prohraná.

Autor: John Helmer, 26. 01. 2023

Významný německý generál veřejně varoval, že válka na ukrajinském bojišti vedená armádami USA a NATO je prohraná a že Německo bude ztracené jako další, pokud nebude postup ruských sil směrem ke Kyjevu a Lvovu rychle zastaven příměřím, rozdělením a demilitarizací Ukrajiny a časem na obnovu německé armády.

Generálmajor ve výslužbě Harald Kujat, syn vojáka wehrmachtu padlého v boji s Rudou armádou, který působil jako náčelník štábu německé armády a poté vojenského štábu NATO – je autorem hodnocení, v němž z nové verze německého bodnutí do zad viní německý tisk, exkancléřku Angelu Merkelovou, britského premiéra Borise Johnsona a další spojence v NATO, které nejmenuje.

V tomto schématu se podle Kujata spojenci z NATO zaměřili na sabotáž německé moci v Evropě. To je podle něj prováděno eskalací „rizika konvenčního útoku na Německo“ a „sledováním cíle vystavit Německo zejména Rusku„. Aniž by se Kujat výslovně zaměřil na USA, obviňuje Washington z vytvoření přímé jaderné hrozby pro Rusko v podobě raketových baterií Aegis, které jsou nyní instalovány v Rumunsku a v Polsku z toho, že Německo se stalo přímou stranou války na Ukrajině, když umožnilo „USA cvičit ukrajinské vojáky v Německu“ a ze zničení plynovodu Nord Stream vedoucího do Německa.

Kujatův článek byl ve Švýcarsku zveřejněn 18. ledna, v Německu pak 20. ledna. Kujatovo prohlášení, které bylo v minulosti napadáno německými mainstreamovými médii a americkými vládními představiteli, bylo v Německu a USA ignorováno.

Čím déle bude válka trvat, tím větší bude riziko expanze nebo eskalace, varoval Kujat a dodal, že německá armáda, německá územní bezpečnost a německá průmyslová síla budou poraženými, protože „Rusko může kdykoli překonat západní eskalaci svou vlastní“, čímž myslel i použití jaderných zbraní.

Kujat je jedním z nejvyšších německých důstojníků, který zveřejnil úmysl německé vlády spolu se spojenci na německou a spojeneckou válku s cílem porazit Rusko v Evropě.

Kujat následuje viceadmirála Kay-Achima Schönbacha, šéfa německého námořnictva, který byl v lednu 2022 nucen rezignovat po veřejném projevu, v němž řekl, že „poloostrov Krym je pryč, to je fakt„, a že ruské bezpečnostní obavy by měly být řešeny s „respektem„. „To, co Putin skutečně chce, je respekt. A, panebože, dát někomu respekt je levné, dokonce bez nákladů. … Je snadné mu dát respekt, který skutečně vyžaduje – a pravděpodobně si ho také zaslouží.“

Po Schönbachově sesazení se žádný ze sloužících německých důstojníků neodvážil riskovat veřejnou kritiku válečné politiky v Německu. Místo toho se vyjadřují pouze prostřednictvím důstojníků ve výslužbě. Brigádní generál Erich Vad, bývalý šéf vojenské skupiny v kancléřství kancléřky Merkelové, vydal na začátku tohoto měsíce podrobný článek, podrobnosti si můžete přečíst zde.

Zleva doprava: Viceadmirál Kay-Achim Schönbach, brigádní generál Erich Vad a generálmajor Kujat.

S odkazem na odpor kancléře Olafa Scholze proti vyslání německých tanků Leopard na Ukrajinu Kujat říká, že

debata o dodávkách některých zbraňových systémů jasně ukazuje záměr mnoha médií dělat vlastní politiku. Je možné, že mé znepokojení nad tímto vývojem je důsledkem mé dlouholeté služby v NATO, včetně funkce předsedy Rady NATO Rusko a Komise náčelníků štábů NATO-Ukrajina. Zvláště mi vadí, že se tak málo pozornosti věnuje německým bezpečnostním zájmům a nebezpečí, které pro naši zemi představuje rozšíření a eskalace války. Svědčí to o nedostatku odpovědnosti nebo, abych použil staromódní výraz, o vysoce nevlasteneckém postoji.

Kujat tvrdí, že „vždy věřil, že této válce je třeba zabránit a že jí bylo možné zabránit„. Že se tak nestalo, vyčítá Merkelové její politiku klamání Ruska, kterou označuje za „hrubé porušení důvěry“ a „porušení mezinárodního práva, to je jasné„.

Zlom v rusko-německém bezpečnostním rozložení sil začal podle Kujata v roce 2002 Washingtonu, kdy americký prezident George W. Bush zrušil smlouvu o protiraketové obraně (ABM), a poté v roce 2008, kdy se Bush „pokusil prosadit pozvání Ukrajiny a Gruzie do NATO„. Rozhodnutí Obamovy administrativy v roce 2009 rozmístit „systém protiraketové obrany NATO v Polsku a Rumunsku“ bylo novou eskalací, „protože Rusko je přesvědčeno, že USA by mohly z těchto odpalovacích zařízení zlikvidovat i ruské mezikontinentální strategické systémy a ohrozit tak jadernou strategickou rovnováhu“.

Přežití Německa je podle Kujata ohroženo touto jadernou nerovnováhou, protože ruské jaderné zbraně jsou nyní přímo ohroženy USA a eskalací konvenčních zbraní USA a NATO na ukrajinském bojišti. „S tím je třeba počítat. Čím déle válka trvá, tím větší je riziko expanze nebo eskalace. To už jsme zažili za kubánské krize. Byla to srovnatelná situace.“

Stejně jako Vad byl i Kujat nucen publikovat prostřednictvím curyšského časopisu Zeitgeschehen im Fokus („Aktuální události v centru pozornosti“), který vychází v malém nákladu, a poté v obskurním německém časopise se sídlem ve Frankfurtu v časopisu, s názvem Overton, což je anglický revoluční název, o sobě neprozrazuje nic jiného než to, že je „hlasem proti zúžení diskuse a moralismu“. Zpochybňuje obecná vyprávění a rozhodně není ideologickou hlásnou troubou ani orgánem proklamací, ale cítí se být oddán osvícenství“. Vad také publikoval své vojenské analýzy v kolínském feministickém časopise Emma.

Vad se explicitně vyjádřil ke kritice Merkelové a vůči současné německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbokové. Přestože se na ni Kujat v rozhovoru ptá, vyhýbá se útoku na Baerbokovou jménem. Tvrdí také, že americká média informují o válce méně klamavě než německý tisk, a cituje „článek v časopise Foreign Affairs, od Fiony Hillové, bývalé vysoké úřednice Rady pro národní bezpečnost Bílého domu.

Je velmi kompetentní a naprosto spolehlivá“.

Vlevo Henriette Hanke Güttingerová, šéfredaktorka Zeitgeschehen im Fokus; uprostřed: Alice Schwartzerová, vydavatelka a šéfredaktorka časopisu Emma; vpravo: Fiona Hillová, bývalá analytička amerických zpravodajských služeb a ředitelka pro ruskou politiku v Radě pro národní bezpečnost prezidenta Trumpa.

Kujat viní Brity, nikoli Američany, z narušení podmínek příměří, které byl podle něj Kreml připraven podepsat po istanbulských jednáních na konci března 2022. Sledujte, co se tehdy v Moskvě a v Istanbulu dělo, v této reportáži.

Podle Kujatovy verze:

Rusko zřejmě souhlasilo se stažením svých sil na úroveň z 23. února, tj. před zahájením útoku na Ukrajinu. Nyní je úplné stažení opakovaně požadováno jako předpoklad pro jednání. Ukrajina se zavázala, že se vzdá členství v NATO a nedovolí umístění žádných cizích vojsk ani vojenských zařízení. Na oplátku by měla obdržet bezpečnostní záruky od států, které si sama zvolí. Budoucnost nyní okupovaných území by měla být vyřešena diplomatickou cestou do 15 let s naprosto výslovným zřeknutím se vojenské síly. Podle spolehlivých informací tehdejší britský premiér Boris Johnson 9. dubna v Kyjevě intervenoval a zabránil podpisu. Odůvodnil to tím, že Západ není připraven na ukončení války.

Kujat neprozradil „zjevné“ a „spolehlivé“ zdroje svých tvrzení. Zdá se také, že naznačuje, že za Johnsonovou akcí nestojí američtí představitelé a to, co Kujat také označuje za „opakované měnění strategických cílů ukrajinské války“ prezidentem Vladimirem Zelenským.

Kujat několik let zkresloval a překrucoval roli U.S. Hill v eskalaci válečných cílů USA proti Rusku; důkazy o tom najdete v archivu. Kujat se dopustil téhož, když tvrdil, že Zelenského ovládal Johnson, nikoli američtí představitelé.

Stejně jako Vad na začátku tohoto měsíce Kujat apeluje na Pentagon, americké vojenské důstojníky a americké výrobce zbraní, aby zastavili eskalaci války na ukrajinském bojišti, protože ruské strategické cíle se utužují a taktická porážka amerických, německých a NATO zbraní se stává nevyhnutelnou.

Podle náčelníka generálního štábu USA generála Marka Milleyho,“ říká Kujat, „Ukrajina dosáhla toho, čeho mohla dosáhnout vojensky. Více už není možné. Proto by se nyní mělo vyvinout diplomatické úsilí k dosažení míru vyjednaného jednáním. Tento názor sdílím… je otázkou, zda ukrajinské ozbrojené síly mají stále dostatečný počet vhodných vojáků, aby byly schopny tyto zbraňové systémy používat vzhledem k velkým ztrátám v posledních měsících. V každém případě prohlášení ukrajinského náčelníka generálního štábu Valerije Zálužného také vysvětluje, proč dodávky zbraní ze Západu neumožňují Ukrajině dosáhnout vojenských cílů, ale pouze prodlužují válku. Rusko navíc může západní eskalaci kdykoli překonat svou vlastní. V německé diskusi se tyto souvislosti nechápou nebo ignorují. Svou roli hraje i způsob, jakým se někteří spojenci snaží veřejně naléhat na spolkovou vládu, aby dodala bojové tanky Leopard 2. K tomu v NATO dosud nedošlo. Ukazuje to, jak moc utrpěla pověst Německa v alianci v důsledku oslabení Bundeswehru a nasazení, s nímž někteří spojenci sledují cíl vystavit Německo zejména Rusku.

Kujat naznačuje, že kancléř Olaf Scholz je pod tajným tlakem USA, a to z důvodů, které Kujat nechce nyní prozradit – kromě náznaku, že Američané a Britové usilují o politické oslabení Německa v Evropě a o nahrazení německého zbrojního průmyslu svými vlastními společnostmi. „Současná snaha USA přimět Evropany k dalším dodávkám zbraní může mít s touto situací něco společného. Je třeba rozlišovat mezi veřejně vyjádřenými důvody a konkrétními rozhodnutími spolkové vlády. Zašlo by příliš daleko, kdybychom se chtěli zabývat celým spektrem této diskuse. Přál bych si však, aby spolková vláda dostala v této otázce skutečně kompetentní radu a – což je možná ještě důležitější – aby byla vnímavá a schopná úsudku odpovídajícího důležitosti této otázky.„

Vlevo: Baerboková a Scholz při kampani v Kielu, 5. května 2022, před porážkou SPD od CDU a Zelených v zemských volbách ve Šlesvicku-Holštýnsku.

Kujat rovněž opomíjí zmínit alianci Baerbokové a Strany zelených s německým leteckým a obranným průmyslem, která má Zeleným zajistit hlasy v Kielu, Mnichově,  Düsseldorfu a dalších městských a zemských (spolkových) volebních obvodech, kde Zelení usilují o velký odliv hlasů od Sociálnědemokratické strany (SDP) a Křesťansko-demokratické unie (CDU).

V Kielu sídlí společnost Krauss-Maffei Wegmann Maschinenbau, která vyrábí tank Leopard. V kielských parlamentních volbách v roce 2021 získali Zelení téměř 14 % a získali 28 %, zatímco SDP ztratila, ale udržela si mandát s 29,5 %. Dělilo je jen něco málo přes dva tisíce hlasů. Kandidáti protiválečné Levice a Alternativy pro Německo (AfD) v Kielu ztratili a skončili se ziskem 5 % a něco málo přes 7 tisíc hlasů každý. V Düsseldorfu, sídle koncernu Rheinmetall, získali Zelení v roce 2021 od SDP a CDU 13 % a těsně prohráli s CDU. Podobný přechod hlasů k Zeleným byl zaznamenán v Essenu a Duisburgu, kde Thyssen-Krupp řídí svůj vojensko-průmyslový komplex.

Kujatovy vazby na tyto přední německé výrobce zbraní naznačuje jeho předsednictví v poradním sboru Konsorcia pro průmysl síťových centrických operací, sdružení amerických, německých a dalších evropských výrobců zbraní. Více informací o perspektivách německých korporací, které on a konsorcium zastupují, naleznete zde.

Kujat varuje, že porážka USA a NATO ruskými silami na Ukrajině ohrožuje budoucí ziskovost tohoto podnikání. „To je současná situace, kdy jsou ve válce na Ukrajině používány moderní západní zbraňové systémy. V prosinci Rusko zahájilo rozsáhlý program hodnocení technických a operačnětaktických parametrů ukořistěných západních zbraní, který by měl zvýšit efektivitu vlastních operací a účinnost zbraní.“

Originál článku a obrázku: Veterans Today
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ