Francouzské prezidentské volby vyhrála rodina Rothschild a sionisté z londýnského City! Byli jsme svědky hry na alternativu? Prodaná nevěsta nebo prodané volby?
Autor: VK
She did it again! Udělala to znovu! Tato anglická věta se opakovala celý včerejší večer a v noci na americké alternativě a já musím s lítostí konstatovat, že mé páteční obavy, které autor vyjádřil na začátku interakce s posluchači na Svobodném rádiu v pravidelném pořadu, došly nepříjemného naplnění. Marine Le Pen šokovala před 2. týdny po skončení 1. kola prezidentské volby všechny voliče, když 17 minut po uzavření volebních místností oznámila, že postupuje do druhého kola z druhého místa.
Výrok pronesla v době, kdy nebyly sečteny ani 3% hlasů, svůj názor prý podepřela na základě exitových průzkumů. Paradoxní v celé věci byla nejen její servilnost a rychlost oznámení, kdy v té době mohla klidně první kolo vyhrát, anebo naopak skončit na 3. místě a vůbec by tak do druhého kola nepostoupila. Dokonce i samotný Emmanuel Macron reagoval na oznámení Le Penové tak, že je třeba počkat na sečtení více hlasů, ale v podstatě své vítězství nijak také nezpochybnil. Ale jak mohla Marine Le Pen v tak těsném souboji vědět před sečtením hlasů, že opravdu skončí na 2. místě a jak mohla znát na půl procenta přesně výsledek svého zisku?
Macron nasune do Francie tvrdý neomarxismus podle notiček Rotshchildů. Foto je koláž, ale výstižná.
Jenže tahle podivnost v informačním poli nebyla zdaleka jediná. Tento výrok Marine Le Pen totiž naprosto servilně, poslušně a pohotově převzala Velká trojka, tiskové agentury AP, AFP a Reuters. Marine Le Pen je přitom mainstreamem dlouhodobě vykreslována jako extrémistka, pro-ruská politička a pro-trumpovský element se silnými anti-EU a anti-NATO postoji. Jenže právě Velká trojka toto zdánlivě nabubřelé a hlavně předčasné prohlášení Le Penové ochotně a pohotově převzala.
Když mainstream najednou zničehonic ochotně začne přebírat výroky někoho, kdo představuje špičku tzv. protievropské politiky, tak to znamená, že není všechno úplně v pořádku. Přesto ale mnoho lidí a podporovatelů Marine Le Pen tuto trhlinu v informačním poli přešlo bez povšimnutí a byli rádi, že se Marine Le Pen dostala do druhého kola a že proti neznámému politikovi centristů, který ještě nedávno pracoval pro Rothschild Bank [1], dokáže udělat pořádný výsledek a vyhrát volby v druhém kole. Jenže potom to přišlo.
Marine Le Pen je prodaná nevěsta?
Marine Le Pen předvedla v poslední televizní vyostřené debatě s Emmanuelem Macronem něco, co naprosto postrádalo smysl. Původně výřečná a věcnými argumenty vybavená Marine Le Pen se najednou změnila a v debatě předvedla tak mizerný výkon, na rozdíl od předchozích debat před prvním kolem, že i její vlastní rodina ji za to strhala. Její vlastní otec Jean-Marie Le Pen o ní prohlásil, že debatu nezvládla, že to bylo nejhorší vystoupení v celé její politické kariéře [2].
Celá debata se totiž zvrhla do osobních útoků na Emmanuela Macrona a na místo vize, jak by měla budoucí Francie pod vedením Marine Le Pen vypadat, se celé televizní vystoupení podobalo divoké hádce na pavlači. Marine Le Pen přitom do druhého kola postoupila právě pomocí věcné a konstruktivní kritiky současné globalizované Francie a bruselské politiky. Proč namísto tohoto osvědčeného receptu zvolila kýble špíny na Macrona, které nemohly voliče nikdy přesvědčit? Proč najednou ta hrozivá změna? Jenže, to nebyl poslední šok. Ten přišel včera po uzavření volebních místností. Vlastně už nekolik hodin před uzavřením.
Marine Le Pen.
Sledoval jsem přímý přenos a kontroloval jsem hodiny. A netrvalo dlouho, Marine Le Pen to udělala znovu. Dokonce ještě rychleji, než po skončení prvního kola. Oznámila totiž už 12 minut po skončení voleb, že nevyhrála a pogratulovala Emmanuelu Macronovi k vítězství. A to bylo v době, kdy nebylo sečteno ještě ani 1% hlasů. Ale to nebylo všechno. Český mainstream ochotně přebíral informace od francouzských agentur už v době, kdy teprve lidé ve Francii volili, už v neděli odpoledne.
Server Novinky.cz převzal informaci od Reuters včera odpoledne, že Emmanuel Macron zvítězí se ziskem 65.1% a tuto informaci pohotově převzaly všechny světové agentury v čase 16:23 v neděli odpoledne, kdy volby ještě zdaleka nebyly u konce a několik hodin měly pokračovat a lidé teprve chodili k urnám. Podvod? Prostě to nechávám bez komentáře. Jak mohl Reuters vědět výsledek tak přesně v době, kdy k volebním urnám ještě voliči přicházeli? Co se to tady k čertu s námi a hlavně s voliči hraje za divadlo? Šli jsme po stopách kampaně Marine Le Pen a najednou to vysvětluje mnohé.
Marine Le Pen poslala své poradce na jednání s bankéři v Londýně
Poradci Marine Le Pen se 23. února tohoto roku setkali s představiteli největších britských bank UBS, BlackRock a Barclays [3]. Během jednání zástupci Le Penové oznámili analytikům britských bank, že Marine Le Pen bude prosazovat „monetární suverenitu“ Francie. To znamená ukončení používání Eura ve Francii a návrat k francouzskému franku. Každá země, která nemá pod kontrolou tisk vlastní měny, není suverénní. Dále poradci uvedli, že Marine Le Pen chce zrušit nezávislost francouzské centrální banky, která pracuje proti zájmům Francie. Podle Le Penové je třeba vytvářet peníze k tomu, aby národ bohatl a aby se vyplatil ze svých dluhů. Když jsem si přečetl tyto výroky na serveru Bloomberg, už je mi naprosto jasné, proč západní globalisté (sionisté) nemohli připustit zvolení Marine Le Pen. Jenže to pořád nedává odpověď na otázku podivného chování a divných výroků Marine Le Pen po prvním a nyní i po druhém kole.
Bankovní a finanční centrum v Londýně, tzv. City.
Před 4 dny totiž Marine Le Pen vyzvala k vytvoření duálního monetárního systému ve Francii, kde by se mohlo paralelně platit jak Eurem, tak i frankem. Šéf francouzské centrální banky Francois Villeroy de Galhau to odmítl, že by takový krok podkopal stabilitu Eura [4]. Jenže je tu jiná souvislost a velmi znepokojující. Marine Le Pen nedokázala logicky ve Francii získat půjčku od žádné banky na volební kampaň. Žádná francouzská banka jí nevyhověla. To je důkazem, že Marine Le Pen zastává protisionistické postoje a bankéři ji nenávidí. To je na jedné straně dobře a tomu tleskáme.
Jenže je zde potom něco dalšího. Marine Le Pen si proto půjčila 6 milionů EUR od firmy Cotelec, kterou vlastní její otec [5]. Firma vybírá dary a příspěvky od podporovatelů jejího otce Jean-Marie Le Pena poté, co byl v roce 2015 vyloučen z Národní Fronty za výrok, že nacistické plynové komory byly jenom historickým detailem v plánu na vítězství sionistů ve II. sv. válce. Cotelec sloužil na financování Národní Fronty, po odchodu Jean-Marie Le Pena ze strany je to hlavně nástroj na podporu tezí tvrdého jádra strany. Marine Le Pen si tak půjčila od svého otce, na tom není nic divného.
Strana Le Penové byla už před volbami na pokraji bankrotu
Jenže za částku 6 milionů EUR nelze ve Francii kampaň ufinancovat. Jenom plakáty, billborady a výlepy ve francouzských ulicích a podél silnic přišly minimálně na trojnásobek. Dále je nutné započítat mzdy na volební štáb, prostředky na provoz volebních kanceláří, prostředky na zajištění shromáždění, na bezpečnost. To všechno mnohonásobně v úhrnu muselo překročit 6 milionů EUR. Kde se ale ty peníze vzaly? Marine Le Pen se navíc počátkem ledna tohoto roku se svojí Národní Frontou dostala do kritických finančních problémů.
První Česko-Ruská Banka, která její straně poskytla dva úvěry, jeden ve výší 9 milionů EUR a druhý ve výši 2 miliony EUR, se dostala do likvidace. V čele banky je Roman Jakubovič Popov, který v ČR je šéfem jiné banky, ERB Bank. Popov je jedním z bankéřů v Rusku, který nemá v poslední době dobré jméno v Kremlu [6]. Česko-Ruská Banka v Moskvě přišla o licenci a tím pádem se dostala do bankrotu. Správce konkurzní podstaty, který banku likviduje, proto vyzval Marine Le Pen, aby strana bance vyplatila tento dluh [7]. Strana přitom potřebuje získat 20 milionů EUR na svůj další provoz následující volební období a tyto peníze nemá. A nemá ani na splacení dluhu bance. Chápete už, kam vedou nitky? Národní Fronta jako strana je před ekonomickým bankrotem.
Roman Jakubovič Popov, šéf První Česko-Ruské Banky a šéf ERB.
Nerad to říkám, ale myslím si, že už víme naprosto přesně, co se stalo s Marine Le Pen. Upřednostnila záchranu vlastní strany Národní Fronty před snahou zvítězit v prezidentské volbě. Strana zřejmě teď dostane od nejmenovaného dárce dostatek peněz na splacení svých dluhů a na svůj stranický provoz. Výměnou za to Marine Le Pen obětovala své vlastní šance na vítězství v prezidentské volbě.
Najednou dává smysl, proč Marine Le Pen měla jasno 17 minut po prvním kole prezidentské volby a proč měla jasno 12 minut po druhém kole. Najednou je jasné, proč sionistický Reuters několik hodin před uzavřením volebních místností včera odpoledne měl prakticky na procento přesně v ruce výsledek voleb, a to v době, kdy lidé teprve chodili k urnám. Celé toto divadlo bylo koupené, protože sionisté věděli, že Marine Le Pen nezpochybní volby a jejich průběh, takže je možné vesele určit výsledky voleb dopředu a bez obav. V sázce byla totiž záchrana Národní Fronty a Marine Le Pen si musela vybrat. Buď nejisté šance na vítězství, anebo jistota finanční injekce pro její vlastní stranu na její ekonomickou záchranu.
Prodané volby a přejmenování strany
Marine Le Pen upřednostnila zájem zachování vlastní strany před osobními ambicemi. Na jedné straně je to sympatické. Národní fronta bude ve Francii pokračovat, ale na druhé straně se prý strana přejmenuje [8], jak oznámila Marine Le Pen. A to mně děsí. Přejmenování strany je totiž symbolem distancování se od odkazu jejího otce. A mám obavy, že jednání poradců Le Penové s UBS, BlackRock a Barclays přineslo rozhodnutí, že strana se musí transformovat do mainstreamové politické a nekonfliktní strany, výměnou za což se strana dostane snadněji k penězům od sionisty ovládaných bank, což jsou ve Francii všechny.
Naprosto idiotské vystoupení Le Penové v poslední debatě před druhým kolem je známkou toho, že Marine Le Pen si musí dát sakra pozor na to, aby se nestala loutkou sionistických bankéřů, kteří už teď slaví vítězství svého koně a své loutky Emmanuela Macrona. Nakonec by se mohlo stát, že z politického zápasení ve Francii se stane ve skutečnosti jen zápas mezi bankami Rothschildů (západní globalisté) vs. UBS nebo Barclays (východní globalisté, euroasijské křídlo). Vítězstvím Macrona zvítězil ve Francii model západní sionistické globalizace (Pax Americana) a Barack Obama již Macronovi gratuloval.
Jean-Marie Le Pen nelibě nese, že jeho dcera chce přejmenovat stranu, kterou sám záložil. Chápe to jako distanc své dcery od jeho samého.
Francii čeká divoký multikulti integrační proces na německý způsob. Emmanuel Macron bude kopírovat politiku Angely Merkel. Už dopředu oznámil, že chce po vzoru německých zákonů kriminalizovat projevy proti migrantům na sociálních sítích. Chce emancipovat komunity migrantů [9]. Ve školství chce posílit vliv a působení neziskového sektoru a chce prosadit hlavně školní inkluzi na francouzském venkově, kde jsou lidé podle jeho názoru nejvíce xenofobní a také nejvíce lidé na venkově hlasovali pro Marine Le Pen. Emmanuel Macron je de facto vítězstvím Angely Merkel, protože právě Macron bude s Merkelovou prosazovat vznik Nové Evropy, kdy v rámci EU mají zůstat jen ty státy, které se chtějí co nejrcyhleji integrovat do společného federativního útvaru.
Tandem dvou „M“ (Merkel – Macron) povede EU k Nové Evropě!
Po vítězství Macrona je výhra německé CDU a Angely Merkel na podzim jenom formalitou. Frexit se zatím nekoná, ale osud Francie je zpečetěn. Francouzi si zvolili islamizaci své země a francouzskou kulturu a národ čeká řízený zánik, na který dohlédnou sionisté z Rothschildovy banky, kteří si budou mladičkého Macrona vodit na provázku jako si kdysi vodili Vašíka Havlů. To, co chtěla Marine Le Pen, znárodnění francouzské centrální banky, odpoutání země od židokapitálu, vyvázání národa z dluhů sionistů, to nemohlo dopadnout jinak. Krach První Česko-Ruské banky byl podle mého názoru přesně tím nástrojem, jak dostat Marine Le Pen do kouta a zatlačit na ní. Pokud mluvíme o této bance, mluvíme o vlivu židovského kapitálu, nikoliv ruského nebo českého.
Znovu se potvrzuje, co neustále opakuji v pořadech na Svobodném rádiu. Nelze dělat alternativu za peníze oligarchů, Židů a sionistů. Všichni totiž sledují své vlastní zájmy a alternativní teze jsou pro ně jenom prostředkem k získání vlastní moci. Nebuďte zklamáni z výsledku ve Francii, přijměte ho jako realitu procesů a příklad jejich zkorumpovanosti, kde peníze jsou alfou a omegou v každé činnosti. Marine Le Pen si hrála na JFK, zatlačili ji ale do kouta a musela své plány na likvidaci francouzské centrální banky zrušit. Událost ve Francii potvrzuje, že Marine Le Pen byla daleko větším národním patriotem než Donald Trump. Ona opravdu šla sionistům a židokapitálu po krku, jak dokazují články na Bloomberg a Financial Times.
Tandem Merkelová – Macron povede EU do Nové Evropy.
Jenže nedotáhla svou cestu do konce, nešla přes mrtvoly. Nemůžeme jí to mít za zlé. Ale ke svým voličům by se měla chovat čestně a nepředvádět už nikdy v budoucnu scénky s nepovedenými a úmyslně zpackanými televizními debatami nebo předčasnými a dopředu nachystanými výsledky voleb, v čemž evidentně jela spolu s architekty těchto francouzských voleb. Bohužel, zdá se mi, že se tu po prvním kole prezidentské volby opakovala náhlá změna chování jako v případě řeckého premiéra Tsiprase neblahé paměti.
Musíme si dát pozor na politiky, kteří hlásají alternativní teze. Kdykoliv může hrozit zkorumpování jejich ideí, kdykoliv mohou být zatlačeni do kouta, případně zkorumpování penězi sionistů. Když politik mluví jako Bůh a svými argumenty omračuje na náměstích miliony lidí, ale potom se v televizi před volbami chová jako idiot a packal, není to náhoda. Nejsem už ale zklamán, tento výsledek už mne ani nepřekvapuje. Když máte úvěr u banky, ta najednou krachne a chce po vás splacení celého úvěru, a to zrovna ve chvíli, kdy peníze už jste investovali do nadcházející kampaně, je to nůž na krku a není to náhoda. Nedokáží vás jako politika zastavit argumenty, tak vás zastaví přes vaše dluhy a odstaví vás od peněz. Proto i v Česku si všímejte cesty peněz, kdo koho platí a kde strany a politici berou peníze na své volby. Poučení se z krizového vývoje ve Francie je dobrým příkladem.
Zdroj textu a foto: AE News
