Existují klimatické zbraně?

Autor: Leonid Savin, 04. srpna 2021

Prudké lijáky, které zasáhly země v Evropě a Asii, a četné požáry připomněly staré téma – může člověk ovládat přírodní jevy? Pokud taková technologie existuje, automaticky to vyvolává otázku: lze ji použít k destruktivním účelům (jak to vidíme v akčních sci-fi filmech jako Geostorm)? Jinými slovy, existují klimatické zbraně (geomagnetické, stratosférické atd.)?

Hned na začátku je třeba zdůraznit, že se nebudeme zabývat konspiračními teoriemi, jako je souvislost chemtrails s konceptem zlaté miliardy nebo systémem HAARP, který je již dávno demontován. Budeme o tématu uvažovat racionálně.

Není pochyb o tom, že technologie modifikace počasí existují. Stačí si vzpomenout, jak se rozptylují mraky při různých městských slavnostech, aby počasí odpovídalo slavnostní náladě a nenarušovalo dění pod širým nebem.

V širším kontextu jsou však tyto technologie přímo spojeny s politickou ideologií. O ovládání přírodních živlů se v Americe poprvé vážně začalo mluvit v první polovině 19. století a současně se rozvíjela doktrína „předurčeného osudu“, která prosazovala božskou funkci Ameriky, včetně práva na světovládu.

Poprvé byla tato technologie úspěšně použita v Texasu v roce 1916, kdy Charles Hatfield použil vlastní vynález k vyvolání přívalových dešťů. Těžko to však lze označit za úspěch, protože přívalové deště způsobily mnoho škod a ztrát na životech a role samotného Hatfielda zůstává sporná, protože předchozí pokusy byly neúspěšné.

Od devadesátých let 20. století se na Západě hovoří o potřebě takových technologií jako součásti programu ochrany životního prostředí. A v roce 2000 se objevil termín „geoinženýrství„, který je řadou vlád považován za specifickou strategii neoddělitelně spojenou se zahraniční politikou.

V roce 2011 například levicový britský deník The Guardian napsal:

Geoinženýrské programy jsou projekty, jejichž cílem je přímo řešit dopady klimatických změn, obvykle odstraňováním CO2 z ovzduší nebo omezováním množství slunečního záření dopadajícího na povrch planety. Ačkoli je geoinženýrství ve velkém měřítku stále ve fázi konceptu, jeho zastánci tvrdí, že se nakonec může stát nezbytným, pokud se chce svět vyhnout nejhorším dopadům změny klimatu. Kritici naopak tvrdí, že geoinženýrství není reálné a může odvádět pozornost od snižování emisí.

Seznam programů zahrnuje celou řadu technologií, jako je používání plastových polymerů, přidávání vápna do vody, zakopávání dřevěného uhlí za účelem zadržování uhlíku v půdě, specifický způsob pastvy dobytka, vypouštění sirnatých aerosolů do stratosféry za účelem odrážení slunečního světla zpět do vesmíru, používání lodí bez posádky ke zvýšení oblačnosti nad oceánem rozprašováním mořské vody do vzduchu, natírání střech na bílo za účelem zvýšení odrazivosti a dokonce umístění malých zrcadel ve vesmíru mezi Zemí a Sluncem.

Objevilo se také mnoho teoretických nápadů, včetně možnosti využití geoinženýrství pro rychlé zvládání katastrof. Bylo myšleno, že „pokud by se proti uvolnění stratosférických sulfátů při velké severní erupci okamžitě postavilo záměrné uvolnění sulfátů na jižní polokouli, obě polokoule by se ochladily. ITCZ [Intertropická konvergenční zóna] by zůstala na místě a sucho by mohlo být odvráceno. Pro velké sucho by to byla velká výhra.“ Vzhledem k nedostatku příležitostí k provedení příslušných experimentů však tyto hypotézy zůstávají na úrovni teoretických spekulací.

Je třeba poznamenat, že The Guardian uznává, že správa  takového geoinženýrského programu vyvolává zřejmé otázky geopolitiky a globálního řízení. Již nyní se jedná o jasný střet zájmů mezi státy.

Podobně se vyjadřuje i Rada pro zahraniční vztahy na svém blogu, i když již přímo zmiňuje použití těchto technologií jako zbraní:

Geoinženýrství založené na společných zdrojích (CBG) jsou takové typy technologií pro manipulaci s klimatem, které jsou nasazovány v globálních společných zdrojích: ve stratosféře nebo na volném moři, a patří mezi ně vstřikování stratosférického aerosolu, hnojení oceánů železem a zjasňování mraků na moři. CBG zatím není komplexně upraveno mezinárodním právem; zákony o životním prostředí a válečné zákony se na ně vztahují pouze nepřímo nebo za určitých podmínek. Rámec národní bezpečnosti je však neoddělitelný od vědeckých, právních a etických otázek týkajících se CBG, stejně jako tomu bylo v případě vývoje atomové bomby. Pokud se velmocenský stát, jako jsou Spojené státy, rozhodne nasadit CBG, může to být vnímáno jako tiché svolení pro jiné velmoci, jako je Čína, nebo střední mocnosti s vědeckými schopnostmi, jako je Velká Británie, aby učinily totéž, zejména pokud považují tuto technologii za výhodu strategického nebo taktického charakteru. To by pak mohlo vyústit v jakési klimatické závody ve zbrojení o to, který stát dokáže manipulovat s klimatem ve svůj prospěch jako první.

Zde vidíme přiznání existence klimatických zbraní. Zároveň časopis Foreign Affairs vydávaný Radou pro zahraniční vztahy již mnoho let prosazuje téma geoinženýrství. Jejich obavy z klimatických závodů ve zbrojení by neměly být chápány špatně. Faktem je, že USA vlastní v této oblasti řadu patentů. Legalizace těchto technologií a jejich využívání na mezinárodní úrovni přinese americkým společnostem nejen obrovské zisky, ale také jim dá jakési morální právo být na vrcholu pyramidy v řízení těchto procesů.

Co tedy máme? Jedním z prvních patentů v této oblasti je US3613992. Název: Metoda modifikace počasí. Jako vynálezce je uveden Robert Knollenberg jménem USA a přihláška k registraci byla podána v březnu 1966. Od té doby americká vláda testovala nejrůznější inovace pro úpravu počasí.

Podobným patentem je US3564253: Patent patent č. 3525: „Systém a způsob ozařování povrchů planet“ (System and method for irradiation of planet surface areas). Jako vynálezce je uveden Arthur Buckingham ze společnosti Westinghouse Electric Corporation a patent byl zaregistrován 16. února 1971. U tohoto již nejde o pouhé „zasetí“ mraků, což lze provést pomocí letadel, ale o cílenější aplikaci, která se podobá mechanice zbraně.

Z novějších patentů je zajímavý US5762298: „Využití umělých družic na oběžné dráze Země adaptivně k modifikaci vlivu, který by jinak mělo sluneční záření na počasí na Zemi„. Vynálezcem je Franklin Chen a patent byl udělen v červnu 1998.

Kromě toho existuje řada uzavřených patentů, tj. podrobnosti jsou utajeny z vojenských nebo zpravodajských důvodů USA.

Existují společnosti – buď již fnkční, nebo vyvíjené – které na základě těchto technologií vyrábějí různé systémy a zařízení.

Existují však také organizace, které vznik takových technologií monitorují a podrobně popisují jejich dopad.

Není tedy žádným tajemstvím, že existují klimatické zbraně jako takové. Obtížnější je určit vzájemnou závislost mezi závažnými meteorologickými jevy a možným využitím geoinženýrských technologií. Prozatím však globalisté na Západě vše svádějí na globální oteplování a navrhují proti němu bojovat pomocí geoinženýrských metod.

Originál článku a úvodní obrázek: Oriental Review
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ