Evropský energetický armagedon z Berlína a Bruselu, nikoli z Moskvy

Autor: F. William Engdahl, 01. 09. 2022

Cena zemního plynu na burze v německém plynárenském uzlu THE (Trading Hub Europe) byla 22. srpna o více než 1000 % vyšší než před rokem. Většině občanů Scholzův režim tvrdí, že důvodem je Putin a ruská válka na Ukrajině. Pravda je však zcela jiná. Politici EU a velké finanční zájmy využívají Rusko, aby zakryli to, co je Made in Germany a Brusel energetickou krizí. Důsledky nejsou náhodné.

Není to proto, že by politici jako Scholz nebo německý ministr pro zelené hospodářství Robert Habeck či místopředseda Evropské komise pro zelenou energii Frans Timmermans byli hloupí nebo bezradní. Zkorumpovaní a nepoctiví možná ano. Vědí však přesně, co dělají. Čtou scénář. Vše je součástí plánu EU na deindustrializaci jedné z energeticky nejúčinnějších průmyslových koncentrací na planetě. Jedná se o Zelenou agendu OSN 2030, jinak známou jako Velký reset Klause Schwaba.

Deregulovaný trh s plynem v EU

To, co Evropská komise a ministři vlád v Německu a v celé EU pečlivě skrývají, je transformace, kterou způsobili v tom, jak se dnes určuje cena zemního plynu. Téměř před dvěma desítkami let začala Komise EU, podporovaná megabankami, jako je JP MorganChase nebo velké spekulativní hedgeové fondy, vytvářet základ pro to, co je dnes úplnou deregulací trhu se zemním plynem. Byla propagována jako „liberalizace“ trhu se zemním plynem v Evropské unii. Nyní umožňuje neregulované obchodování na volném trhu v reálném čase, které určuje ceny, a nikoli dlouhodobé smlouvy.

Přibližně od roku 2010 začala EU prosazovat radikální změnu pravidel pro stanovení cen zemního plynu. Do té doby byla většina cen plynu stanovena v pevných dlouhodobých smlouvách na dodávky zejména plynovodem. Největší dodavatel, ruský Gazprom, dodával plyn do EU, zejména do Německa, na základě dlouhodobých smluv vázaných na cenu ropy. Až do několika posledních let se téměř žádný plyn nedovážel loděmi LNG. Teprve se změnou amerických zákonů, která v roce 2016 umožnila vývoz LNG z obrovské těžby břidlicového plynu, zahájili američtí producenti plynu velkou expanzi výstavby terminálů pro vývoz LNG. Výstavba terminálů trvá v průměru 3 až 5 let. Současně Polsko, Nizozemsko a další země EU začaly budovat dovozní terminály LNG, aby mohly přijímat LNG ze zahraničí.

Anglo-americké ropné giganty, tehdy nazývané Sedm sester, se po druhé světové válce staly předním světovým dodavatelem ropy a vytvořily globální cenový monopol. Jak řekl Henry Kissinger během ropných šoků v sedmdesátých letech minulého století: „Ovládněte ropu a ovládnete celé národy.“ Od 80. let 20. století vytvořily banky z Wall Street v čele s Goldman Sachs nový trh s „papírovou ropou“ neboli futures a deriváty na budoucí barely ropy. Vzniklo tak obrovské kasino spekulativních zisků, které ovládala hrstka obřích bank v New Yorku a londýnské City.

Tytéž mocné finanční zájmy již léta pracují na vytvoření podobného globalizovaného trhu s „papírovým plynem“ v podobě futures kontraktů, který by mohly kontrolovat. Komise EU a její program Green Deal, jehož cílem je „dekarbonizace“ ekonomiky do roku 2050 a odstranění všech ropných, plynových a uhelných zdrojů, se staly ideální pastí, která vedla k explozivnímu nárůstu cen plynu v EU  od roku 2021. Za účelem vytvoření „jednotné“ kontroly trhu byla EU lobbována globalistickými zájmy, aby Gazpromu vnutila drakonické a de facto nezákonné změny pravidel, které by ruského vlastníka různých distribučních plynovodních sítí v EU donutily otevřít je konkurenčnímu plynu.

Velké banky a energetické zájmy, které ovládají politiku EU v Bruselu, vytvořily nový nezávislý cenový systém paralelní k dlouhodobě stabilním cenám ruského plynu z plynovodů, které neměly pod kontrolou.

Do roku 2019 řada byrokratických energetických směrnic bruselské Komise EU umožnila plně deregulovanému obchodování na trhu s plynem de facto určovat ceny zemního plynu v EU, přestože Rusko bylo stále zdaleka největším zdrojem dovozu plynu. V několika zemích EU byla zřízena řada virtuálních obchodních „uzlů“ pro obchodování s termínovými kontrakty na plyn.

Do roku 2020 se dominantním obchodním centrem pro zemní plyn v EU stalo nizozemské TTF (Title Transfer Facility), tzv. etalon zemního plynu EU. Pozoruhodné je, že TTF je virtuální platforma obchodů s futures kontrakty na plyn mezi obchodníky, bankami a dalšími finančními investory, „Over-The-Counter„(volně prodejné). To znamená, že je ve skutečnosti neregulovaná, mimo jakoukoli regulovanou burzu. To je rozhodující pro pochopení hry, která se dnes v EU rozehrává.

V roce 2021 tvořil plyn LNG pouze 20 % veškerého dovozu zemního plynu do EU, jehož ceny byly do značné míry určovány futures obchody v uzlu TTF, což je de facto referenční hodnota pro plyn v EU, kterou vlastní nizozemská vláda. Tedy tatáž vláda, která ničí své farmy kvůli podvodnému tvrzení o znečištění dusíkem. Největší podíl na dovozu evropského plynu měl ruský Gazprom, který v roce 2021 dodával více než 40 % dovozu do EU. Tento plyn byl dodáván prostřednictvím dlouhodobých plynovodních kontraktů, jejichž cena byla výrazně nižší než dnešní spekulativní cena TTF. V roce 2021 zaplatily státy EU za zemní plyn podle odhadů o zhruba 30 miliard dolarů vyšší sankční náklady, než kdyby zůstaly u cen Gazpromu s indexací ropy. Bankám se to líbilo. Americkému průmyslu a spotřebitelům nikoli. Pouze zničením trhu s ruským plynem v EU mohly finanční zájmy a zastánci Zelené dohody vytvořit svou kontrolu nad trhem s LNG.

Uzavření plynovodů EU

S plnou podporou EU pro nový velkoobchodní trh s plynem začaly Brusel, Německo a NATO systematicky uzavírat stabilní a dlouhodobé plynovody do EU.

Poté, co v srpnu 2021 došlo k přerušení diplomatických styků Maroka s Alžírskem kvůli vzájemným sporným územím, Alžírsko oznámilo, že plynovod Maghreb-Evropa (MGE), který byl spuštěn v roce 1996, přestane fungovat 31. října 2021, kdy vyprší platnost příslušné dohody.

V září 2021 dokončil Gazprom svůj podmořský plynovod Nord Stream 2 z Ruska přes Baltské moře do severního Německa v hodnotě několika miliard dolarů. Ten by zdvojnásobil kapacitu plynovodu Nord Stream 1 na 110 miliard metrů krychlových ročně a umožnil by Gazpromu být nezávislý na rušení dodávek plynu jeho plynovodem Sojuz vedoucím přes Ukrajinu. Evropská komise pod tlakem Bidenove administratívy zablokovala otevření plynovodu byrokratickou sabotáží a nakonec německý kancléř Scholz 22. února uvalil na plynovod sankce kvůli ruskému uznání Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. S rostoucí plynovou krizí od té doby německá vláda odmítla otevřít Nord Stream 2, přestože je již dokončen.

12. května 2022 pak, přestože dodávky Gazpromu do plynovodu Sojuz přes Ukrajinu byly po téměř tři měsíce konfliktu nepřerušené, navzdory ruským vojenským operacím na Ukrajině, uzavřel NATem kontrolovaný Zelenského režim v Kijevě hlavní ruský plynovod přes Lugansk, kterým proudil ruský plyn jak na jeho Ukrajinu, tak do států EU, a prohlásil, že zůstane uzavřen, dokud Kyjev nezíská plnou kontrolu nad svým plynovodním systémem, který vede přes obě donbaské republiky. Tento úsek ukrajinského vedení Sojuzu odřízl třetinu plynu přes Sojuz do EU. Ekonomice EU to rozhodně nepomohlo v době, kdy Kyjev prosil tytéž země NATO o další zbraně. Sojuz byl otevřen v roce 1980 za období Sovětského svazu a přiváděl plyn z Orenburského plynového pole.

Následoval ruský plynovod Jamal přes Bělorusko a Polsko do Německa. V prosinci 2021, dva měsíce před konfliktem na Ukrajině, polská vláda uzavřela polskou část plynovodu, čímž přerušila dodávky ruského plynu Gazpromu za nízké ceny do Německa i Polska. Hned poté začly polské plynárenské společnosti nakupovat ruský plyn v zásobnících německých plynárenských společností, prostřednictvím polsko-německého úseku plynovodu Jamal v reverzním toku. Německé plynárenské společnosti získaly ruský plyn prostřednictvím dlouhodobého kontraktu za velmi nízkou smluvní cenu a dále jej prodávaly Polsku s obrovským ziskem. Tuto šílenost záměrně bagatelizovali zelený ministr hospodářství Habeck a kancléř Scholz i německá média, přestože kvůli ní německé ceny plynu ještě vzrostly a německá plynová krize se prohloubila. Polská vláda odmítla obnovit smlouvu o dodávkách plynu s Ruskem a místo toho nakupuje plyn na volném trhu za výrazně vyšší ceny. V důsledku toho už žádný ruský plyn do Německa přes Jamal neproudí, respektive proudí, ale v obráceném směru – ruský plyn jde do Německa jinou cestou a poté plynovodem Jamal s novou německou cenou zpět do Polska.

Nakonec byly dodávky plynu podmořským plynovodem Nord Stream 1 sníženy kvůli nutné opravě plynové turbíny vyrobené společností Siemens. Turbína byla odeslána do speciálního zařízení společnosti Siemens v Kanadě, kde ji protiruský režim Trudeaua několik měsíců zadržoval, než ji nakonec na žádost německé vlády uvolnil. Ta ji však záměrně odmítla vydat jejímu ruskému majiteli, ale namísto toho ji předala německému Siemensu, kde se nachází, protože německá a kanadská vláda odmítají udělit právně závaznou výjimku ze sankcí pro její předání Rusku. Tím se také dramaticky snížil objem plynu Gazpromu přes Nord Stream 1 na 20 % normálu. (Poznámka Admina – článek byl napsán ještě před oznámením Gazpromu, že zbývající poslední funkční turbína, která byla z důvodu periodické kontroly na tři dny odstavená,  vyžaduje delší opravu, bez sdělení doby. Takže momentálně je NS1 zcela uzavřen.)

V lednu 2020 začal Gazprom posílat plyn do Evropy ze svého plynovodu TurkStream přes Turecko a dále do Bulharska a Maďarska. V březnu 2022 Bulharsko s podporou NATO jednostranně přerušilo dodávky plynu z plynovodu TurkStream. Maďarský premiér Viktor Orbán naopak zajistil pokračování dodávek plynu TurkStreamem z Ruska. Díky tomu dnes Maďarsko nemá energetickou krizi a dováží ruský plyn z plynovodů za smluvně velmi nízké fixní ceny.

Systematickým sankcionováním nebo uzavíráním dodávek plynu z dlouhodobých levných smluv, cestou plynovodů do EU dokázali evropští spekulanti s plynem prostřednictvím nizozemské TTP využít každého zádrhelu nebo energetického šoku ve světě, ať už se jednalo o rekordní sucho v Číně nebo konflikt na Ukrajině, či omezení vývozu v USA, k tomu, aby se velkoobchodní ceny plynu v EU dostaly do všech mezí. V polovině srpna byla cena futures na TTP o 1 000 % vyšší než před rokem a denně rostla.

Německé nejvyšší cenové šílenství

Záměrná sabotáž cen energií a elektřiny je ještě absurdnější. Německý ministr financí Christian Lindner, jediný člen vlády z liberální strany (FDP), 28. srpna odhalil, že podle neprůhledných podmínek složitých opatření reformy trhu s elektřinou v EU, dostávají výrobci elektřiny ze slunce nebo větru za svou „obnovitelnou“ elektřinu, kterou prodávají energetickým společnostem do sítě, automaticky stejnou cenu jako za nejvyšší náklady, tj. za zemní plyn!

Lindner vyzval k „naléhavé“ změně německého energetického zákona, aby se oddělily různé trhy. Fanatický ministr zeleného hospodářství Robert Habeck okamžitě odpověděl: „Usilovně pracujeme na nalezení nového tržního modelu,“ ale upozornil, že vláda musí dbát na to, aby příliš nezasahovala: „Potřebujeme fungující trhy a zároveň musíme nastavit správná pravidla, aby nedocházelo ke zneužívání pozic na trhu.“

Habeck totiž dělá všecno jen pro to, aby vybudoval zelenou agendu a eliminoval plyn, ropu a jadernou energii, které jsou v současnosti jedinými spolehlivými zdroji energie. Odmítá uvažovat o znovuotevření tří jaderných elektráren uzavřených před rokem nebo přehodnotit uzavření zbývajících tří v prosinci. Zatímco v rozhovoru pro agenturu Bloomberg prohlásil: „Nebudu k této otázce přistupovat ideologicky,“ hned druhým dechem prohlásil: „Jaderná energie není řešením, ale problémem.Habeck stejně jako předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová opakovaně prohlásili, že jejich další investice do nespolehlivých větrných a solárních elektráren jsou odpovědí na krizi cen plynu, kterou jejich politika záměrně vyvolala. V každém ohledu je sebevražedná energetická krize, jenž v současnosti probíhá v Evropě, je způsobená „Made in Germany„, nikoliv Ruskem.

****

F. William Engdahl je konzultant pro strategická rizika a přednášející, vystudoval politologii na Princetonské univerzitě a je autorem několika bestsellerů o ropě a geopolitice, exkluzivně píše pro internetový časopis „New Eastern Outlook“.

Originál článku: New Eastern Outlook
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ

podpora2