Elita se vás zoufale snaží přesvědčit, abyste jedli brouky. Tady jsou důvody.

Autor: Vigilant Citizen, (Bdělý občan)

Využívají k tomu celebrity. Využívají „zprávy“. Využívají vzdělávací systém. Elita používá svůj pytel triků, aby přesvědčila veřejnost, že má jíst brouky. Co stojí za tímto masivním tlakem na drastickou změnu našeho stravování? Zde je pohled na tuto odpornou agendu.

Většinu lidí hmyz přirozeně odpuzuje. Pouhý pohled na některé druhy brouků (např. šváby) vyvolává u většiny lidí okamžitý pocit odporu, zatímco někteří propadají naprosté panice a hrůze.

Předpokládá se, že tato téměř univerzální vlastnost lidí je instinktivní. Náš přirozený sklon křičet „NE“, když se v naší blízkosti objeví nějaký hmyz, by mohl být varováním našeho mozku, že nás tyto věci mohou kousnout, bodnout, nakazit nebo dokonce otrávit k smrti. Také vzhledem k tomu, že některé druhy hmyzu se živí špínou, hnilobou a výkaly, stačí pouhý pohled na ně, aby náš mozek vyslal poplašný signál, který nám říká, že něco není v pořádku.

Globální elita (především Světové ekonomické fórum) chce, abychom si šváby vzali do úst, žvýkali jejich křupavý povrch a polykali jejich lepkavý zelený vnitřek. Agenda pojídání švábů skutečně proniká do masmédií a dokonce i do vzdělávacího systému. Cíl: normalizovat a dokonce oslavovat konzumaci brouků.

Někdo by mohl říct, že několik kultur brouky jí. To je pravda. Jenže mnoho jiných však považuje pojídání brouků za naprostou ohavnost. Kdybych své libanonské babičce řekl, že chci k večeři sníst šváby, popadla by svůj starodávný dřevěný sandál a hodila by mi ho přímo do obličeje.

Proč se tedy mocní laserově zaměřují na to, aby celá zeměkoule jedla cvrčky, moučné červy a šváby? Tady je pohled na situaci.

Světové ekonomické fórum vás nenávidí

Abychom plně pochopili, proč po nás elita chce, abychom jedli brouky, musíme si nejprve uvědomit jednu důležitou skutečnost: chtějí nově definovat, co to znamená být člověkem na Zemi. Myslí si, že máme příliš mnoho svobod a že spotřebováváme příliš mnoho zdrojů.

V čele tohoto hnutí stojí Světové ekonomické fórum (WEF). Ve svém článku „Deset nejděsivějších a nejdystopičtějších věcí prosazovaných Světovým ekonomickým fórem (WEF)“ jsem uvedl mnoho způsobů, jakými chce tato organizace vlastněná elitou utvářet budoucnost lidstva.

WEF se nesnaží pouze ovládat vlády a ekonomiky, ale chce nově definovat smysl života na Zemi. Nic menšího.

Článek na skutečných webových stránkách WEF. Jsou úplně mimo.

Stručně řečeno, vidí v nás dobytek. Kromě toho, že omezují všechny aspekty našeho života, chtějí také, abychom spotřebovávali mnohem méně zdrojů. A tady přichází na řadu agenda pojídání brouků. Pomocí módních slov, jako je „udržitelnost“, globální elita definuje, co je „zodpovědná“ strava, a zároveň stále více zostuzuje ty, kteří jedí maso.

Kromě snahy oslovit ekologicky smýšlející lidi pomocí grafů a čísel je elita v plném indoktrinačním módu, aby propagovala pojídání brouků.

Masová indoktrinace

Před několika lety tento web identifikoval agendu genderového rozmazlování a předpověděl, že bude nabírat na síle. Přinejmenším lze říci, že to bylo podcenění. Pomocí masmédií, škol a zaprodaných vlád učinila elita z agendy rozostření pohlaví prioritu a podařilo se jí předefinovat, co znamená být mužem a ženou.

Nuže, nová agenda pojídání brouků je na podobné cestě. Celebrity jedí brouky před kamerou, novináři píší články propagující pojídání brouků jako nevyhnutelnost. Školy nutí děti jíst brouky v hodinách. Zde je několik příkladů.

Zde je video Nicole Kidmanové, jak jí živý hmyz, který nazývá mikroživočichy.

Ano, velká filmová hvězda byla přizvána, aby před kamerou polosvůdně pojídala hmyz a přesvědčila vás, abyste udělali totéž. Tohle je hnusná propaganda 101. Komentáře na YouTube nám naštěstí dávají naději.

Jedna filmová hvězda nestačí. Potřebují jich hodně. Tady je Lupita Nyong’o, která využívá svých hereckých schopností k tomu, aby se zbláznila z pojídání mravenců.

Kromě celebrit elita ráda využívá „zprávy“. Jak pravděpodobně víte, velké množství „zpravodajských“ článků jsou ve skutečnosti chabě zakryté pokusy o propagandu.

Na výše uvedeném titulku je třeba si povšimnout několika věcí. Zaprvé, snaha o syntetické „maso“ je součástí přesně téže agendy. Zadruhé, tento článek napsal „zpravodaj pro životní prostředí“ a je zařazen do tématu „změna klimatu“. Z tohoto úhlu pohledu se snaží donutit a zahanbit svět, aby přijal stravu založenou na hmyzu a syntetických potravinách.

Elita samozřejmě dobře ví, že indoktrinace je nejúčinnější na mladé lidi. Právě v období formování si lidé osvojují návyky, které je budou provázet po zbytek života. Z tohoto důvodu proniká agenda pojídání brouků do škol po celém světě.

V následujícím videu si děti mohou dočasně sundat masky… a jíst cvrčky. Vytvářejí tak poddajnou generaci přátelskou k WEF.

Výše uvedený plakát byl vytvořen speciálně s cílem přimět děti, aby jedly brouky. Plakát využívá laciné psychologické taktiky a používá argumenty jako „všichni to dělají“, „můžeš si je namočit do ČOKOLÁDY“ a „jsi díky tomu cool“. Také argumentuje tím, že „maso přenáší nemoci“ a „dělá vás nemocnými“.

Z hmyzu zjevně nemocní být nemůžete. To tvrdí propaganda. Podívejme se, co říká věda.

Proč hmyz?

Mocnosti se laserově zaměřují na to, aby lidé konzumovali určitou skupinu hmyzu, konkrétně moučné červy, cvrčky domácí, šváby a sarančata stěhovavá. Vzhledem k široké škále potenciálních potravin, které mohou lidé konzumovat, proč se zaměřují na těchto několik – a obzvláště nechutných – druhů? Je to skutečně proto, že jsou „udržitelné“… nebo je za tím vším nějaký hanebnější důvod?

Pokud se oprostíme od zjevné propagandy a podíváme se na vědecký výzkum jenž byl provedený v posledních desetiletích, rychle se objeví znepokojivé skutečnosti. Hlavním z nich je: Hmyz je toxický.

Studie z roku 2019 s názvem Parazitologické hodnocení jedlého hmyzu a jeho role při přenosu parazitárních onemocnění na lidi a zvířata uvádí:

Od 1. ledna 2018 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2238 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí pojem „nové potraviny„, včetně hmyzu a jeho částí. Mezi nejčastěji používané druhy hmyzu patří: mouční červi (Tenebrio molitor), cvrčci domácí (Acheta domesticus), švábi (Blattodea) a saranče stěhovavá (Locusta migrans). V této souvislosti je nevyzpytatelným problémem úloha jedlého hmyzu při přenosu parazitárních onemocnění, která mohou způsobit značné ztráty v jejich chovu a mohou představovat hrozbu pro lidi a zvířata. Cílem této studie bylo identifikovat a vyhodnotit vývojové formy parazitů kolonizujících jedlý hmyz v domácích chovech a obchodech se zvířaty ve střední Evropě a určit potenciální riziko parazitárních infekcí pro lidi a zvířata. Experimentální materiál tvořily vzorky živého hmyzu (imag) z 300 farem pro domácnosti a obchodů se zvířaty v zájmovém chovu, včetně 75 farem moučných červů, 75 farem cvrčka domácího, 75 farem madagaskarských švábů syčících a 75 farem sarančí stěhovavých. Paraziti byli zjištěni ve 244 (81,33 %) z 300 (100 %) vyšetřovaných chovů hmyzu. Ve 206 (68,67 %) případech byli identifikovaní parazité patogenní pouze pro hmyz, ve 106 (35,33 %) případech byli parazité potenciálně parazitičtí pro zvířata a v 91 (30,33 %) případech byli parazité potenciálně patogenní pro člověka. Jedlý hmyz je podceňovaným rezervoárem parazitů pro lidi a zvířata.

Stručně řečeno, 30 % chovaného hmyzu hodnoceného v rámci studie obsahovalo parazity, které jsou pro člověka škodlivé. Celá studie popisuje jednotlivé objevené parazity a uvádí, že jsou škodliví zejména pro střeva a plíce.

Další studie se zaměřily na chitin – přirozenou strukturální složku, která se nachází v exoskeletonech hmyzu. Studie z roku 2007 Chitin vyvolává hromadění v tkáni buněk vrozené imunity spojené s alergickými stavy:

Antigeny spojené s hmyzem, korýši, helminty a houbami tvoří značnou část environmentálních antigenů spojených s alergiemi a astmatem u lidí. Nicméně společné prvky, které tyto široce rozšířené entity spojují, zůstávají neznámé. Hlavním viníkem může být chitin. Chitin je druhým nejrozšířenějším polymerem v přírodě, který zajišťuje osmotickou stabilitu a pevnost v tahu nespočtu buněčných stěn a tuhých exoskeletů. Reese a spol. nyní zjistili, že u myší ošetřených chitinem dochází k alergické reakci, která je charakterizována hromaděním buněk vrozené imunity exprimujících interleukin-4. Povolání spojená s vysokým obsahem chitinu v životním prostředí, jako jsou zpracovatelé měkkýšů, jsou náchylná k vysokému výskytu astmatu, což naznačuje, že tato cesta může hrát roli v lidském alergickém onemocnění.

Jinými slovy, studie zjistila, že chitin způsobuje u lidí alergickou reakci. Možná nám tak naše tělo říká, že bychom neměli jíst exoskelet hmyzu.

Jiná studie o chitinu dochází k závěru:

Chitin, polysacharidová složka mnoha alergenů a parazitů, iniciuje vrozený plicní zánět 2. typu prostřednictvím neúplně definovaných cest.

Studie zaměřená na chitosan – chemickou sloučeninu vyrobenou z chitinu – zjistila, že jeho konzumace vede k vyčerpání vitaminů v lidském těle, s katastrofálnímí následky.

S pozorovaným poklesem hladin vitaminů nebyly spojeny žádné histologické změny, nicméně pokles byl dostatečně významný, aby naznačoval nedostatečnou výživu. Dlouhodobé účinky nedostatku vitaminu A a E jsou dobře známy a není známo, jaké účinky související s nedostatkem by byly pozorovány, pokud by se tyto snížené hladiny udržely po delší dobu. Při snížení cirkulujících hladin vitaminu E, konkrétně α-tokoferolu, může dojít k poškození tkání. Deplece vitaminu E u lidí následně souvisí s anémií, narušením normálního růstu, snížením reakcí na infekce a problémy s otěhotněním. Vitamin A je nezbytný pro řadu biologických procesů a dějů, včetně růstu, vývoje zraku, imunitních funkcí a metabolismu. Těžký nedostatek vitaminu A (VAD) vede k narušení normální funkce tkání a je spojen s dětskou slepotou, anémií a zhoršenou reakcí na infekci; VAD během těžké infekce může vést až k úmrtí. Ačkoli dlouhodobé účinky nedostatku vitaminu u hlodavců nejsou tak dobře známy, dostupná literatura o nedostatku vitaminu u lidí naznačuje, že pokles vitaminu A a E pozorovaný v této studii může být v průběhu času škodlivý.

Jako by to nestačilo, zde je titulek z LiveScience.

Tři chleby vyrobené z různých směsí čtyř druhů pšenice a (zleva doprava) 30 %, 10 % a 0% podílu cvrččího prášku. Čím více cvrččího prášku bylo použito, tím tmavší byla barva.

Hmyz sice může na papíře vykazovat dobrou výživovou hodnotu, ale pro lidský organismus může být vyloženě toxický. Studie zjistily, že se v nich mohou vyskytovat paraziti, ovlivňovat imunitní systém, vyvolávat alergie a vyčerpávat z těla vitaminy. Navzdory těmto zjevným problémům elita pokračuje v této agendě plnou parou vpřed.

Vytváří krizi?

Zatímco jsou masy tlačeny ke konzumaci hmyzu a syntetických produktů, dochází po celém světě k podivným událostem, které přímo ovlivňují zásobování potravinami.

V Nizozemsku se vláda pustila do války s chovateli hospodářských zvířat kvůli „znečištění“. Cíl: snížit počet prasat, skotu a kuřat o více než 30 %.

Návrhy nizozemské vlády na řešení emisí dusíku předpokládají radikální omezení chovu hospodářských zvířat – odhaduje se, že 11.200 farem bude muset ukončit činnost a dalších 17.600 zemědělců bude muset výrazně snížit stavy hospodářských zvířat.

Další návrhy zahrnují omezení intenzivního zemědělství a přechod na tzv. udržitelné „zelené farmy“.

Přemístění nebo vykoupení zemědělců jako takové je téměř nevyhnutelné, ale nucené výkupy jsou scénářem, kterému se mnozí doufají vyhnout.

Kabinet vyčlenil 25 miliard eur na snížení emisí dusíku v zemědělství do roku 2030 a cíle pro konkrétní oblasti a provincie byly stanoveny v barevně odlišené mapě.

Pokud se nabídka masa výrazně sníží, ceny se výrazně zvýší. To by otevřelo cestu k chovu hmyzu, který je v článku označen jako „udržitelné zelené farmy“.

V USA v posledních měsících vyhořelo neobvyklé množství potravinářských závodů.

Mezitím se Bill Gates oficiálně stal největším soukromým vlastníkem amerických farem s přibližně 269 000 akry v desítkách států.

Ať už jsou všechny tyto skutečnosti součástí uceleného plánu, nebo ne, všechny nás vedou k větší vzácnosti masa a k větší nabídce hmyzu a syntetických potravin.

Závěrem

V uplynulých měsících jsme byli svědky nástupu agendy pojídání hmyzu. S využitím masmédií a vzdělávacího systému je světová elita v plném indoktrinačním režimu, aby přesvědčila svět, že cvrčci, sarančata, švábi a mouční červi se musí stát důležitou součástí naší stravy. Jejich používanými hesly jsou udržitelnost, globální oteplování a znečištění.

Tato výzva k drastické změně produkce potravin je součástí širšího plánu WEF, jehož cílem je zcela přehodnotit lidskou zkušenost na Zemi. Chtějí, aby se masy lidí spokojily s menším množstvím zdrojů, protože rostoucí počet zdrojů bude považován za luxus.

Kromě toho může mít agenda pojídání brouků ještě temnější motiv. Jak je uvedeno výše, nespočet studií dokumentuje nepříznivé účinky hmyzu na lidský organismus. Chovaný hmyz může obsahovat pro člověka škodlivé parazity, oslabovat imunitní systém, vyvolávat alergie a dokonce vyčerpávat z těla vitaminy. Jak lépe vytvořit generaci, která bude ještě více závislá na velké farmacii a samozřejmě na vakcínách?

Kromě toho všeho je tu ještě téměř duchovní složka. Vzhledem k tomu, že lidé mají k hmyzu přirozený odpor, proč trvají na tom, abychom ho požívali? Protože pro nás špatné znamená pro ně dobré.

Originál článku a obrázků: Vigilant Citizen
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ
České titukly: Otevři svou mysl a Nekorektní TOP-CZ