Autor: F. William Engdahl, 11. prosince 2021
V posledních měsících si značnou pozornost získala nová významná technologie známá jako editace genů. Její zastánci tvrdí, že způsobí revoluci ve všech oblastech, od zemědělské produkce až po léčbu nemocí. V článku v americkém zahraničněpolitickém časopise Foreign Affairs se o slibných možnostech editace genů pochvalně vyjádřil kdo jiný než Bill Gates. Přesto bližší zkoumání naznačuje, že s editací genů není vše tak ideální. Nové recenzované studie naznačují, že by mohla způsobovat rakovinu. Je otázkou, zda tato technologie, která je velmi kontroverzní, není jen skrytým způsobem, jak zavést genetickou manipulaci pomocí jiné techniky.
Vědecký časopis Nature Studies zveřejnil dvě studie, které naznačují, že techniky úpravy genů mohou oslabit schopnost člověka bránit se nádorům a „mohou vést ke vzniku rakoviny, což vyvolává obavy o bezpečnost genových terapií založených na CRISPR„. Studie provedly švédský Karolinska Institute a farmaceutická společnost Novartis. Z obou studií vyplývá závěr, že buňky, jejichž genom je úspěšně editován pomocí CRISPR-Cas9, mají potenciál zasít nádor uvnitř pacienta. To by podle vědců z Karolinska Institute a v samostatné studii Novartis mohlo z některých buněk upravených CRISPRem udělat tikající časovanou bombu.
Generální ředitel společnosti CRISPR Therapeutics, Sam Kulkarni připustil, že výsledky jsou věrohodné a dodal:
je to něco, čemu musíme věnovat pozornost, zejména s tím, jak se CRISPR rozšiřuje na další nemoci.
Vzhledem k tomu, co je v sázce, je to pozoruhodně nonšalantní odpověď.
Geny z láhve
Problematika editace genů za účelem zkrácení nebo úpravy DNA rostlin, zvířat nebo potenciálně i lidí není v žádném případě vyzrálá, natož aby byla plně otestována nebo prokázána její bezpečnost, jak naznačují dvě nové studie. CRISPR, zdaleka nejcitovanější technologie editace genů, byla vyvinuta teprve v roce 2013.
V roce 2015 na londýnské konferenci TED genetička Jennifer Doudnaová představila metodu známou jako CRISPR-Cas9, což je zkratka pro „Clustered regularly-interspaced short palindromic repeats“. Jedná se o platformu pro úpravu genů pomocí bakteriálního proteinu Cas9, která údajně poprvé umožňuje genetickým inženýrům zaměřit a přerušit dvojité vlákno DNA na přesném místě v daném genomu.
Tato technika má ovšem značné problémy. Opakovaně se ukázalo, že pouze u malé části buněk, do kterých je CRISPR vnesen, obvykle virem, je genom skutečně upraven podle záměru.
V Číně vědci použili k editaci specifického genu lidská embrya, která jim poskytli dárci embryí, z nichž se nemohl narodit živý potomek. Výsledky dopadly špatně, protože testované buňky neobsahovaly zamýšlený genetický materiál. Vedoucí výzkumník Jungiu Huang řekl časopisu Nature.
To je důvod, proč jsme se zastavili. Stále si myslíme, že je to příliš nezralé.
Novější forma editace genů známá jako genové řízení, jak jsem uvedl v jednom z předchozích článků, má alarmující potenciál stát se Frankensteinovým monstrem.
Cílem genové editace Gene Drive, která je hojně financována agenturou DARPA při Pentagonu, je přinutit genetickou modifikaci, aby se během několika generací rozšířila v celé populaci, ať už komárů, nebo potenciálně lidí.
Vědec, který jako první navrhl vývoj genových přenosů v oblasti editace genů, harvardský biolog Kevin Esvelt, veřejně varoval, že vývoj editace genů ve spojení s technologiemi genových přenosů má alarmující potenciál zvrtnout se. Upozorňuje na to, jak často CRISPR něco pokazí, a na pravděpodobnost vzniku ochranných mutací, které činí i neškodné genové změny agresivními. Zdůrazňuje, že,
pouhých několik uměle vytvořených organismů by mohlo nenávratně změnit ekosystém.
Esveltova počítačová simulace genového řízení vypočítala, že výsledný upravený gen „se může rozšířit na 99 procent populace během pouhých 10 generací a přetrvat po více než 200 generací.“
Navzdory těmto varováním a problémům schválilo americké ministerstvo zemědělství genovou editaci bez jakéhokoli speciálního testování pro použití v zemědělských plodinách. Ministerstvo zemědělství rozhodlo, že geneticky upravené rostliny jsou stejné jako rostliny s přirozeně se vyskytujícími mutacemi, a proto nevyžadují žádné zvláštní předpisy a nevyvolávají žádné zvláštní obavy o bezpečnost, navzdory všem opačným indiciím. A agentura DARPA při Pentagonu vynakládá miliony dolarů na jejich výzkum.
Vstup Billa Gatese
Nejnověji se zakladatel Microsoftu Bill Gates, dlouholetý zastánce eugeniky, kontroly populace a GMO, důrazně vyslovil pro úpravu genů. V článku v časopise Foreign Affairs, který vydává newyorská Rada pro zahraniční vztahy, Gates vyzdvihuje technologie editace genů, výslovně CRISPR. Gates v článku tvrdí, že CRISPR a další techniky editace genů by měly být celosvětově využívány k uspokojení rostoucí poptávky po potravinách a ke zlepšení prevence nemocí, zejména malárie.
Byla by tragédie, kdybychom tuto příležitost promarnili, napsal.
Nadace Billa a Melindy Gatesových, která se mimo jiné snaží o rozšíření geneticky modifikovaných rostlin do afrického zemědělství a která je významným akcionářem společnosti Monsanto, nyní Bayer AG, financovala projekty editace genů po dobu deseti let.
Gates a jeho nadace nejsou v oblasti editace genů vůbec neutrální a už vůbec ne v souvisejících velmi kontroverzních aplikacích Gene Drive. V prosinci 2916 v mexickém Cancúnu na konferenci OSN o biodiverzitě vyzvalo více než 170 nevládních organizací z celého světa, včetně německé Heinrich-Böll Stiftung, Friends of the Earth, La Via Campesina a dalších, k moratoriu na výzkum genové technologie.
V rámci OSN však na jejich specializovaných webových stránkách dominuje online diskusi něco, co se nazývá Ad Hoc Technical Expert Group on Synthetic Biology, (Ad hoc technická expertní skupina pro syntetickou biologii), (AHTEG), schválená OSN. AHTEG je nepřímo financována Nadací Billa a Melindy Gatesových prostřednictvím PR společnosti Emerging Ag, která v rámci OSN vede intenzivní progenovou lobbistickou kampaň. Emerging Ag naverbovala přibližně 60 výzkumných pracovníků v oblasti biologie, včetně pracovníků společnosti Bayer Crop Sciences, aby propagovali vysoce rizikovou technologii genových výzkumů. Stejně jako Gates prosazují neregulaci editace genů a genových výzkumů na úrovni USA a razantně se zasazují proti jakémukoli moratoriu.
Ve svém článku pro Foreign Affairs Gates argumentuje,
Editace genů, která by umožnila zvýšit hojnost a odolnost plodin, by mohla v masovém měřítku zachránit život… Nadace Billa a Melindy Gatesových již deset let podporuje výzkum využití editace genů v zemědělství.
A dodává, aniž by to doložil,
existuje důvod k optimismu, že vytvoření genových úprav u komárů šířících malárii nezpůsobí mnoho, pokud vůbec nějaké, škody pro životní prostředí.
Vzhledem k tomu, že se Nadace Billa a Melindy Gatesových, USDA a Pentagon DARPA energicky angažují v prosazování genových úprav a zejména vysoce rizikových aplikací genového řízení u druhů, jako jsou komáři, je třeba se ptát, zda se genové úpravy nestávají novým názvem pro eugeniku ve světle skutečnosti, že proti technologiím GMO tak důrazně vystupují občanské skupiny po celém světě.
Poctivý vědecký výzkum je samozřejmě legitimní a nezbytný. Ale bez patřičné regulace experimentování s technologiemi, které mohou vyhubit celé druhy, rozhodně není totéž jako pěstování odrůdy hybridní kukuřice.
***
F. William Engdahl je konzultant pro strategická rizika a přednášející, vystudoval politologii na Princetonské univerzitě a je autorem bestsellerů o ropě a geopolitice.
Zdroj originálu článku: Global Research
Překlad: Administrátor Nekorektní TOP-CZ
