Autor: Jan Petrák
Americká FBI nedávno zveřejnila, společně s několika zpravodajskými agenturami, výsledky tajného vyšetřování, které trvalo více než dva roky. Zaměřili se na odchytávání pedofilů, kteří operují na takzvaném deep webu, tedy prostřednictvím internetu, do nějž se nelze dostat běžnými vyhledávači. FBI se údajně podařilo zachytit samotného zakladatele pedofilní webové stránky „the Playpen“ a k tomu zatknout 900 podezřelých lidí.
Zakladateli stránek byl udělen trest 30 let vězení. Vyšetřující označili jeho „dílo“, Playpen, za možná největší undergroundový pedofilní kruh, jaký dosud nalezli. Více než 350 zatčení proběhlo na půdě Spojených států, ale operace to byla mezinárodní. Více než 296 amerických dětí bylo identifikováno jako sexuálně týrané a podařilo se je osvobodit.
Jak už bylo naznačeno, nezatýkalo se jen v USA, ale i v blízkých a vzdálených zemích, například v Malajsii, Turecku, v Peru, Chile, na Ukrajině, v Izraeli a dalších zemích. Zvláštní agent Dan Alfin z FBI se vyjádřil nekompromisně: „Je to jako s každým jiným zločinem: jak se oni učí a stávají chytřejšími, my se přizpůsobujeme a nacházíme je. Je to jako hra na kočku a myš, až na to, že to není hra. Děti jsou týrané a je naší prací to zastavit.“
Pozoruhodné ovšem je, že se server Playpen rozrostl o třetinu nových uživatelů právě v době, kdy jej potají řídila FBI. Právě o tento podivný fakt se opíral jeden z obhájců, když se pokoušel zbavit klienta obvinění. Server Europol dodává, že největší množství zadržených jsou Evropané, tedy 368 podezřelých z celkových 870 zadržených. FBI musela hacknout více než 1800 IP adres ve 180 zemích, aby se k těmto výsledkům dopracovala.
Deepwebový server Playpen se zakladateli a uživatelům dařilo úspěšné provozovat právě díky anonymitě, kterou deep web poskytuje. Surfování na této platformě je totiž anonymní a najdou se tam tudíž i věci, které by na běžném internetu nebyly myslitelné. Ačkoliv byl Playpen jednou z největších stránek tohoto typu, rozhodně ale nebyl jedinou a většinu distributorů a otrokářů se zdaleka nepodařilo identifikovat a chytit. Deep web sám o sobě je obrovský a výrazně obsáhlejší než běžně dostupný internet, který se dle různých odhadů pohybuje maximálně v procentech celkového objemu. Kalifornská univerzita například už v roce 2001 spekulovala, že deep web obsahuje okolo 7500 terabytů dat. Teď si představme, jak se internet od té doby rozrostl, a vezměme v potaz, že už tehdy se jednalo o obrovská čísla.
Playpen byla vcelku typickým děsivým příkladem toho, co umožňuje anonymita (ačkoliv je silně diskutabilní, jestli je morální a z dlouhodobého hlediska pro lidstvo prospěšné lidi zcela zbavit jakékoliv anonymity). Pomocí přímé pozvánky do vstupu – stránku nebylo možné navštívit jiným způsobem – se platící uživatelé dostali k široké škále zvráceností, které zakladatel ještě rozdělil do kategorií, z nichž snad nejnelidštější byla kategorie věnovaná týrání batolat. Už to nám ukazuje, čeho jsou někteří lidé schopni…
Pomocí Interpolu se nicméně vyšetřovatelům podařilo pod záštitou operace „Pacifier“ (dudlík) zapojit policejní autority z Kolumbie, Chorvatska, České republiky, Francie, Irska, Itálie, Slovenska, Španělska, Švýcarska i Velké Británie. Pochytaní podezřelí jsou nyní deportováni na území Spojených států, kde se bude situace nadále vyšetřovat.
Ačkoliv se jedná o skvělou výhru proti nelidským zločinům, je nutné se mít na pozoru. Jak se neustále zdokonalují prostředky na utajení a zakódování procesů, tak se zdokonalují i dekódovací zařízení. Steven Wilson, hlava Evropského centra pro kyberzločiny z Europolu, sám prohlásil: „Tito jednotlivci, kteří se podíleli na sexuálním násilí na dětech, jsou stále opatrnější a aktivně používají ty nejdokonalejší metody, jak se udržet anonymní a vyhnout se odhalení. Policie tak potřebuje mít k dispozici adekvátní prostředky. Internet nemá a nezná žádné hranice. Musíme vybalancovat práva obětí a práva na soukromí. Pokud ale pracujeme s právními principy z 19. století, je pro nás nemožné bojovat se zločinem na nejvyšší úrovni.“
Právě s tímto velice závažným lidskoprávním problémem se současná společnost potýká – do jaké míry platí právo na soukromí. Ne vždycky totiž autority využívají získaná práva na potírání zločinů, jako v tomto případě, nýbrž dostávají do rukou účinnou zbraň pro udržování vlastní agendy. Dobrým příkladem je Turecko, které už před 10 lety začalo zavádět cenzuru s tím, že chrání děti, a dnes už blokuje například Wikipedii, protože jej některé články označili za zemi napomáhající terorismu. Západ má poslední dobou bohužel podobné sklony.
Zdroj: Šifra
