Autor: Nauman Sadiq, 21.03.2022
Zdá se, že Bratislava uzavřela s NATO dohodu o převodu svého systému protivzdušné obrany S-300 ze sovětské éry na Ukrajinu výměnou za to, že Nizozemsko a Německo dodají Slovensku tři raketové systémy Patriot, což je značně eskalační krok, který by mohl Rusku poskytnout oprávněnou záminku k vpádu na Slovensko.
Ačkoli NATO poskytlo ukrajinským bezpečnostním silám a spojeneckým neonacistickým milicím tisíce protiletadlových raket MANPADS, jedná se o přenosné rakety země-vzduch, zatímco systém protivzdušné obrany S-300, který svými schopnostmi odpovídá americkým Patriotům, je velký a vyspělý systém, který tvoří páteř protivzdušné obrany země.
Kreml by se na případný transfer baterií S-300 na Ukrajinu určitě díval se stejným znepokojením jako na zmařenou polskou dohodu o převodu celé flotily 28 letounů MiG-29 na Ukrajinu výměnou za americké stíhačky F-16.
Nizozemská vláda v pátek 18. března oznámila [1], že v rámci kroků NATO na posílení protivzdušné obrany ve východní Evropě pošle do slovenského Sliače protiraketový systém Patriot. „Zhoršená bezpečnostní situace v Evropě v důsledku ruské invaze na Ukrajinu činí tento příspěvek nezbytným,“ uvedla v prohlášení nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová. Německo rovněž posílá dva raketové systémy Patriot na Slovensko, dodalo prohlášení.
Spolu s bateriemi Patriot vyšlou Nizozemci také [2] malý kontingent 150-200 vojáků, kteří budou obsluhovat a také cvičit slovenské síly v obsluze amerického systému protivzdušné obrany, protože síly Slovenska i Ukrajiny jsou vycvičeny pouze k obsluze vojenské techniky ruské výroby, kterou vlastní mnoho zemí NATO, které jsou bývalými státy Varšavské smlouvy.
Texaský poslanec Mike McCaul, nejvyšší republikán ve výboru pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů, řekl serveru Politico [3]:
USA spolupracovaly se spojenci na vyslání dalších raketových systémů země-vzduch S-300 na Ukrajinu. Země má S-300 k dispozici již několik let, takže vojáci nepotřebují téměř žádný výcvik v ovládání protiletadlového vybavení ze sovětské éry. CNN uvedla, že Slovensko předběžně souhlasilo s předáním svých S-300 Ukrajině.
Západní diplomat obeznámený s požadavky Ukrajiny uvedl, že Kyjev konkrétně požádal USA a spojence o další přenosné systémy protivzdušné obrany Stinger a Starstreak, Javeliny a další protitankové zbraně, pozemní mobilní systémy protivzdušné obrany, ozbrojené bezpilotní letouny, protilodní střely dlouhého doletu, hotové prostředky elektronického boje a zařízení pro rušení satelitní navigace a komunikace.
Na pomoc se snažíme přimět východoevropské spojence, aby na Ukrajinu poslali nové systémy protivzdušné obrany, které USA nemají. Na prvním místě seznamu jsou mobilní raketové systémy ruské výroby, jako jsou SA-8 a S-300. Stejně jako S-300 vlastní Ukrajina i SA-8. SA-8 je mobilní systém protivzdušné obrany krátkého dosahu, který je stále ve skladech Rumunska, Bulharska a Polska. Větší systém S-300 s dlouhým dosahem stále používají Bulharsko, Řecko a Slovensko.
Cesta ministra obrany Lloyda Austina do Evropy tento týden zahrnuje nejen velitelství NATO v Bruselu, ale také zastávky v Bulharsku a na Slovensku – v zemích, které vlastní systémy S-300 a SA-8 – a poté se vrátí zpět do Washingtonu.
Slovenský ministr obrany již dříve, ve čtvrtek 17. března, uvedl, že země je ochotna poskytnout Ukrajině své systémy protiraketové obrany země-vzduch S-300, pokud za ně dostane „odpovídající náhradu“. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď na tiskové konferenci na Slovensku po boku amerického ministra obrany Lloyda Austina uvedl, že Slovensko jedná o S-300 [4] s USA a Ukrajinou. „Jsme ochotni tak učinit okamžitě, jakmile budeme mít řádnou náhradu. Jediný strategický systém protivzdušné obrany, který na Slovensku máme, je systém S-300,“ dodal.
Lloyd Austin odmítl říci, zda by Spojené státy byly ochotny tuto mezeru zaplnit. „Dnes odpoledne pro vás nemám žádné oznámení. Jsou to věci, na kterých budeme nadále pracovat se všemi našimi spojenci. A rozhodně to není jen záležitost Spojených států. Je to záležitost NATO,“ řekl Austin, zatímco se diplomaticky vyhnul potvrzení barterové dohody, kvůli níž se vydal z Washingtonu až do východní Evropy.
Slovensko, které je členem NATO, má jednu baterii systému protivzdušné obrany S-300, zděděnou ze sovětské éry po rozpadu Československa v roce 1993. Po návštěvě Slovenska navštívil Lloyd Austin v pátek 18. března také Bulharsko. Bulharsko disponuje systémy S-300, ale země dala jasně najevo, že nemá v plánu poslat žádný na Ukrajinu.
Bulharský prezident Rumen Radev obezřetně prohlásil [5], že jakékoli dodávky zbraní na Ukrajinu se rovnají zatažení země do války. V konečném důsledku by podle něj o takové otázce měl rozhodnout parlament. Řekl také, že Bulharsko potřebuje své S-300 pro vlastní protivzdušnou obranu, zejména pro jadernou elektrárnu Kozlodui.
Čtěte u nás: Ukrajina: Co chce Rusko a co může udělat Západ?
Vojenská eskalace na Ukrajině? Příliv zbraní, žoldáků a zahraničních bojovníků
Ve středu 16. března oznámil prezident Biden bezprecedentní balíček vojenské pomoci Ukrajině ve výši 800 milionů dolarů, který zahrnuje 800 protiletadlových systémů Stinger, 2.000 protipancéřových Javelinů, 1.000 lehkých protipancéřových zbraní, 6.000 protipancéřových systémů AT-4 a 100 bezpilotních letounů Switchblade kamikaze.
Částka 800 milionů dolarů bude znamenat, že od Bidenova nástupu do funkce v lednu 2021 putovaly na Ukrajinu více než 2 miliardy dolarů vojenské pomoci USA, neboť Bidenova administrativa již dříve, několik dní před oznámením balíčku 800 milionů dolarů, přislíbila 200 milionů dolarů, 350 milionů dolarů bylo vyplaceno bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu 24. února a během prvního roku Bidenova působení v úřadu poskytla administrativa Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 650 milionů dolarů [6]. Kromě toho Evropská unie přislíbila vyčlenit téměř 500 milionů eur na svůj vlastní balíček vojenské pomoci.
Spojené státy a jejich spojenci údajně poskytli [7] Ukrajině od převratu na Majdanu v roce 2014 vojenskou pomoc ve výši více než 3 miliard dolarů. Nedávno Kongres oznámil [8] balíček v hodnotě 1,5 bilionu dolarů na financování federální vlády do září, čímž se státní obranná pokladna navýšila na 782 miliard dolarů, což je přibližně 6 % nárůst.
Kromě velkého navýšení rozpočtu má tento balíček poskytnout 13,6 miliardy dolarů na mimořádnou pomoc Ukrajině, což je téměř dvojnásobek původně navrhovaného balíčku pomoci, včetně 3 miliard dolarů pro americké ozbrojené síly a 3,5 miliardy dolarů na vojenské vybavení pro Ukrajinu a více než 4 miliardy dolarů na humanitární úsilí USA.
Výbušnou senzaci přinesl 4. března list Sunday Times [9], který uvedl, že dodavatelé obranných služeb verbují bývalé vojenské veterány pro tajné operace na Ukrajině za neuvěřitelných 2 000 dolarů denně:
Tato práce není bez rizika, ale s téměř 60 000 dolary měsíčně je dobře placená. Uchazeči musí mít alespoň pětiletou vojenskou praxi ve východní Evropě, musí být zkušení v průzkumu, musí být schopni vést záchranné operace s malou nebo žádnou podporou a musí se vyznat ve výzbroji ze sovětské éry.
Ruská média tvrdila [10], že bezpečnostní agentury Spojených států zahájily rozsáhlý náborový program, jehož cílem je vyslat na Ukrajinu soukromé vojenské kontraktory, včetně profesionálně vycvičených žoldáků společností Academi, dříve Blackwater, Cubic a Dyn Corporation.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov varoval, že zahraniční žoldnéři na Ukrajině nebudou považováni za válečné zajatce, pokud budou zadrženi v souladu s mezinárodním humanitárním právem, spíše mohou očekávat v lepším případě trestní stíhání.
Soukromí vojenští kontraktoři v úzké koordinaci a po konzultaci s tajnými operátory ze CIA a západních zpravodajských služeb ve skutečnosti nejen cvičí ukrajinskou armádu a spojenecké neonacistické milice v používání úkrytů MANPADS a protipancéřové munice, které Ukrajině poskytly USA, Německo a ostatní evropské státy jako vojenskou pomoc, ale také řídí celou obrannou strategii Ukrajiny tím, že se aktivně účastní bojových operací v některých z nejtvrdších bojů proti ruským bezpečnostním silám severně od Kyjeva a v Charkově a Donbasu.
S cílem vytvořit „mezinárodní legii“ složenou ze zahraničních žoldnéřů zrušil Kyjev vízovou povinnost pro každého, kdo je ochoten bojovat. „Každý přítel Ukrajiny, který se chce připojit k obraně země, ať přijde,“ vyzval ukrajinský prezident Zelenský na nedávné tiskové konferenci a dodal: „Zbraně vám dáme.“
Ukrajina již vyhlásila stanné právo a všeobecnou mobilizaci obyvatelstva. Tato opatření zahrnují odvody mužů ve věku 18-60 let a konfiskaci civilních vozidel a staveb, zatímco ukrajinští odsouzení s vojenskými zkušenostmi jsou propouštěni z vězení, aby podpořili válečné úsilí.
Na důkaz solidarity s Ukrajinou nedávno několik evropských zemí oznámilo, že nejenže nebudou kriminalizovat, ale spíše urychlí zapojení občanů do válečného úsilí NATO na Ukrajině.
Ministryně zahraničí Spojeného království Liz Trussová uvedla, že podporuje jednotlivce z Velké Británie, kteří chtějí odjet na Ukrajinu a připojit se k mezinárodním bojovým silám. Pro BBC [11] uvedla, že je na lidech, aby se rozhodli sami, ale argumentovala, že jde o boj za demokracii. Řekla, že Ukrajinci bojují za svobodu, „nejen za Ukrajinu, ale za celou Evropu“.
Ministr obrany Ben Wallace, který se vyslovil pro poskytnutí pouze smrtících zbraní namísto nasazení britských žoldnéřů jako potravy pro děla v zástupné válce na Ukrajině, zaujal diferencovaný přístup a uvedl, že Ukrajina bude namísto toho podporována, aby „bojovala na každé ulici s každým kusem vybavení, které k ní můžeme dostat“.
Server Buzzfeed News 27. února odhalil [12], že od zahájení ruské války proti Ukrajině v roce 2014 se na Ukrajinu sjely tisíce zahraničních bojovníků. Většinu z nich tvořili Rusové a občané dalších bývalých sovětských republik, stovky jich však přišly z Evropské unie.
Je to začátek války proti Evropě, proti evropským strukturám, proti demokracii, proti základním lidským právům, proti světovému řádu práva, pravidel a mírového soužití,“ uvedl ukrajinský prezident Zelenský v prohlášení, v němž oznámil dekret o vytvoření cizinecké legie. „Každý, kdo se chce připojit k obraně Ukrajiny, Evropy a světa, může přijít a bojovat po boku Ukrajinců proti ruským válečným zločincům.
Zprávu o oficiální zahraniční jednotce přijali s nadšením členové Gruzínské národní legie, anglicky mluvící jednotky dobrovolníků se západními vojenskými zkušenostmi, kteří cvičí ukrajinské vojáky a někdy jsou nasazováni na frontě společně s námořní pěchotou. „Na tohle jsme čekali. Je to velmi dobré,“ řekl BuzzFeed New Levan Pipia, voják legie a veterán gruzínské armády z války s Ruskem v roce 2008.
V exkluzivní zprávě [13] z 8. března agentura Reuters poznamenala, že ačkoli vlády USA a Velké Británie nominálně nedoporučily občanům cestovat na Ukrajinu, aby bojovali proti ruským silám, jiné země, například Kanada nebo Německo, uvolnily občanům cestu k zapojení.
Navzdory zcela formálnímu nařízení britské vlády, které občany vyzývá, aby nejezdili na Ukrajinu, agentura Reuters přinesla informaci, že mezi těmi, kdo přijeli bojovat za Ukrajinu, jsou podle bývalého vojáka britské armády desítky bývalých vojáků z elitního výsadkového pluku. Podle něj budou brzy následovat stovky dalších.
Tento pluk, často označovaný jako Paras, v posledních letech sloužil v Afghánistánu a Iráku. „Všichni jsou vysoce vycvičení a mnohokrát se zúčastnili aktivní služby,“ řekl bývalý voják pluku. Krize na Ukrajině jim dá smysl, kamarádství a „šanci dělat to, v čem jsou dobří: bojovat„.
Vzhledem k probíhající rozsáhlé mobilizaci ukrajinských mužů má země celkem dostatek bojovníků. Chybí však specialisté, kteří by uměli používat protitankové střely Javelin a NLAW, jejichž správné používání profesionální vojáci trénují celé měsíce.
Anthony Capone, bohatý podnikatel ve zdravotnictví v New Yorku, uvedl, že poskytuje finanční prostředky stovkám bývalých vojáků a zdravotníků, kteří chtějí odjet na Ukrajinu. Capone dodal, že financoval pouze bývalé vojáky, jejichž vojenské pověření mohl ověřit, nebo zdravotníky, kteří v současné době pracovali na pohotovosti v oblasti traumatologie. Asi 60 % těch, kteří byli v kontaktu, byli Američané a 30 % Evropané.
****
Nauman Sadiq je geopolitický a národněbezpečnostní analytik působící v Islámábádu, který se zaměřuje na geostrategické záležitosti a hybridní válku v oblasti Af-Pákistánu a Blízkého východu. Mezi jeho odborné oblasti patří neokolonialismus, vojensko-průmyslový komplex a petroimperialismus. Pravidelně přispívá do časopisu Global Research.
Originál článku a úvodního obrázku: Global Research
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ
