Čtenářský poštovní pytel – otázky a odpovědi 19. 03. 2023

Jelikož mi pár lidí napsalo, abych v těchto článcích pokračoval, takže nyní zde máte pokračování této docela zajímavé zpětné formy, zatím jen pro placené návštěvníky webu Simplicius The Thinker. V dnešní části jsem z osmi otázek vynechal otázky č. 2, 4, a 7, vzhledem k tomu, že odpovědi byly odkazy autora na jeho předchozí stránky, které jsem nepřekládal, jde vesměs o startší články.  

Autor: Simplicius The Thinker, 20. 03. 2023

Otázka č. 1

Jaká je podle vás pravděpodobnost, že se NATO pomalu aktivně zapojí do bojů poté, co se vojenské úspěchy AFU nedostaví a zásoby potravy pro děla budou vyčerpány?

Odpověď:

Touto otázkou jsem se již zabýval z různých úhlů pohledu, ale pokusím-li se je všechny shrnout. Domnívám se, že taková šance je vysoká – i když v absolutních číslech nemusí být nutně silná. Zejména proto, že na začátku loňské SMO někteří lidé v rámci NATO, a dokonce i plnoprávní členové NATO jako Polsko, již otevřeně volali po zásahu NATO.

Ostatně Mitt Romney loni v projevu prohlásil, že americká armáda by se mohla zapojit v okamžiku, kdy Putin „zabředne na Ukrajině“, a to by Rusko zastihlo „ve velmi slabé pozici“, čímž tak trochu telegrafoval standardní myšlenku amerických plánovačů:

S tím, co bylo řečeno, se domnívám, že obecný tvar událostí bude následující: jakmile bude ukrajinská ofenzíva rozdrcena a situace bude zoufalá někdy pravděpodobně do léta tohoto roku, Rusko nejprve dostane řadu velmi silných nabídek/varování/výhrůžek, aby začalo s likvidací SMO. Pokud to Putin odmítne, pak přijdou větší implicitní hrozby zásahu, které budou mít podobu zvýšeného obviňování z blížícího se „ruského jaderného/chemického“ úderu nějakého druhu. Protože podle mého názoru by nejpravděpodobnější/nejjednodušší zásah NATO přišel v důsledku nějaké jaderné/chemické falešné vlajky podobné nechvalně známým útokům v Sýrii.

Důvodem je, že to NATO poskytuje dokonalé krytí pro vstup na Ukrajinu nikoli za výslovným účelem boje proti Rusku, ale spíše za účelem zdánlivého „vytvoření humanitárního koridoru“ pro civilisty „prchající před chemickým – atomovým“ útokem. S takovým „humanitárním koridorem“ pak mohou „dřepět“ na jakémkoli pozemku Ukrajiny, který nechtějí, aby Rusko kontrolovalo – což by pravděpodobně byla Oděsa a/nebo části západní Ukrajiny.

Ale konečná otázka, jak pravděpodobné je, že se to skutečně stane – no, nemyslím si, že je to extrémně pravděpodobné, ale rozhodně příliš pravděpodobné na to, aby to bylo pohodlné. Řekněme, že šance je 10-20 %. Ale uvidíme, až se přiblížíme k těm dnům navrhovaných „ofenzív“, protože nás bude informovat spousta nuancí geopolitického klimatu v té době. Například pokud budou hlavní hráči-země zažívat silný politický vítr doma, mohlo by to takové pokusy zbrzdit.

Otázka č. 3

Jsou na Ukrajině již usazeny aktivní vojenské síly USA? Mám na mysli směs spec. Forces, polovojenských jednotek CIA, Delta, vyšších vojenských poradců pro těžké zbraně, poradců a plánovačů týlu plus každodenní žoldáci hledající vzrušení, nemluvě o pozorovatelích balónů a UFO?

Odpověď:

Ano, americká aktivní armáda tam byla od počátku různými způsoby, otevřeně i tajně. Totéž platí o speciálních službách/silách většiny ostatních zemí, jako jsou britské SAS atd.

Zde článek NYTimes z června 2022 odhaluje, jak. Utajovaná operace za účasti amerických speciálních jednotek naznačuje rozsah úsilí o pomoc stále nevyzbrojené ukrajinské armádě.

NYTimes dále výslovně uvádí, že:

Velká část této práce probíhá mimo Ukrajinu, například na základnách v Německu, Francii a Británii. Ale i když Bidenova administrativa prohlásila, že na Ukrajinu americké vojáky nevyšle, někteří pracovníci CIA v zemi nadále tajně působí, většinou v hlavním městě Kyjevě, a podle současných i bývalých představitelů řídí velkou část obrovského množství zpravodajských informací, které Spojené státy sdílejí s ukrajinskými silami.

Všimněte si, že se uvádí „převážně v hlavním městě“, což je zřejmé přiznání, že někteří nejsou v hlavním městě, ale i jinde.

O tom, co pracovníci CIA nebo komanda dělají, se objevilo jen málo dalších podrobností, ale jejich přítomnost v zemi – kromě členů diplomatického personálu, kteří se vrátili poté, co Rusko vzdalo obléhání Kyjeva – naznačuje rozsah tajného úsilí o pomoc Ukrajině, které probíhá a rizika, která Washington a jeho spojenci podstupují.

A další informace:

Podle amerických a dalších západních představitelů, kteří hovořili pod podmínkou zachování anonymity, aby mohli hovořit o operačních záležitostech, nejsou [americká] komanda v první linii s ukrajinskými jednotkami a místo toho poskytují rady z velitelství v jiných částech země nebo na dálku prostřednictvím šifrované komunikace. Známky jejich skryté logistické, výcvikové a zpravodajské podpory jsou však na bojišti hmatatelné.

A později v článku se opět přiznávají k silám v zemi:

Důstojníci CIA, kteří působí na Ukrajině se zaměřili zejména na řízení zpravodajských informací, které ukrajinské vládě poskytovala americká vláda. Podle současných i bývalých úředníků většina jejich práce probíhala v Kyjevě.

Ačkoli americká vláda nepřiznává, že C.I.A. působí na Ukrajině nebo v jiné zemi, Rusko a další zpravodajské služby po celém světě přítomnost těchto důstojníků dobře znají.

V říjnu upozornil samostatný článek serveru The Intercept na skutečnost, že na začátku války se na území Ukrajiny nacházeli příslušníci Navy Seals a CIA. Biden zpočátku některé z těchto prostředků stáhl, později je však vrátil:

Bidenova administrativa poslala tajné prostředky, které byly staženy z Ukrajiny, zpět do země, uvedli vojenští a zpravodajští představitelé. Když se ukázalo, že předpovědi agentury o rychlém ruském vítězství byly mylné, Bidenova administrativa poslala tajné prostředky, které byly staženy z Ukrajiny, zpět do země. Jeden z amerických představitelů trval na tom, že CIA provedla pouze částečné stažení svých prostředků, když začala válka, a že agentura „nikdy zcela neodešla.

Intercept dále velmi jasně uvádí, že v zemi je nyní více CIA a speciálních jednotek než kdykoli předtím:

Také tajné americké operace na Ukrajině jsou nyní mnohem rozsáhlejší než na počátku války, kdy se američtí zpravodajští činitelé obávali, že Rusko ukrajinskou armádu převálcuje. Na Ukrajině je mnohem větší přítomnost personálu a prostředků CIA i amerických speciálních operací než v době únorové ruské invaze, uvedlo pro The Intercept několik současných i bývalých zpravodajských důstojníků.

A toto sdělilo serveru The Intercept „několik současných a bývalých zpravodajských úředníků“, takže se jedná spíše o potvrzené informace než o spekulace.

Ale co se týče „otevřenější“ fronty, USA již uvažovaly o vyslání vojáků do týlových oblastí pod záminkou pomoci při sledování/auditu americké zbrojní pomoci.

A samozřejmě, pokud jde o neamerické zapojení, existují úniky, jako je tento z GrayZone, který ukazuje plány Spojeného království vybudovat tajnou teroristickou armádu na Ukrajině s využitím britských špionů pracujících na místě.

A samozřejmě, všechny tyto americké prostředky jsou ty na Ukrajině pod oficiální americkou uniformou a v současné službě, to se ani nedostáváme více do „šedé zóny“ stovek/tisíců amerických žoldáků na Ukrajině, z nichž někteří jsou neoficiální, „tajné zpravodajské prostředky“.

Například americký žoldák, který minulý měsíc přeběhl od AFU na ruskou stranu, hovořil o dalších amerických žoldácích ve své jednotce cizinecké legie, kteří měli kontakty na CIA a dostali tajný satelitní telefon, z něhož mohli těmto kontaktům volat a získávat aktuální informace o ruských pozicích atd.

Zkrátka a dobře: Ukrajina je naprosto prolezlá americkými prostředky, oficiálními i neoficiálními, od speciálních jednotek přes zpravodajské služby až po kontraktory a všechno mezi tím. A totéž platí pro Velkou Británii a pravděpodobně i pro mnoho dalších významných zemí z jejich bloku.

Otázka č. 5

Děkuji Vám za Vaše analýzy, které patří k tomu nejlepšímu, co lze na netu v táborech rusofilů číst. Rád bych znal Vaši analýzu, proč se ruské letectvo nezapojuje více do hloubky. Je ukrajinské protiletadlové krytí opravdu účinné, opravdu Rusko ovládá oblohu?

Odpověď:

V první řadě děkuji za milá slova.

Co se týče otázky: velkou část odpovědi na ni lze nalézt v mém rozsáhlejším článku:

-který se zabývá vysvětlením, proč se v prvním roce SMO mnoho systémů atd. z ruské strany jevilo jako nízké nebo chybějící.

Ale abych shrnul, co jsem řekl, točí se to hlavně kolem toho, že celkový počet použití sil, které Rusko dosud nasadilo pro celé ozbrojené síly, což zahrnuje i letectvo, byl mnohem nižší, než si většina lidí myslela. Přesná čísla a všechny detailní podrobnosti najdete ve výše uvedeném článku.

Druhá největší věc je, že s omezenými silami, které využívají, letectvo stále provádí poměrně silných 150-200 letů denně.

Jen pro příklad, v Sýrii Rusko provádělo v průměru 20-50 vzletů denně, přičemž „nálety“ v některých dnech dosahovaly až 90+.

Při letecké kampani NATO na Srbsko v roce 1999 létalo někdy až 250 vzletů denně.

Letadla amerického letectva nakonec létala 150 úderných letů denně. Mezi cíle nakonec patřily rafinerie, komunikační linky, elektrické sítě a komunikační struktury dvojího užití; NATO však udržovalo přísnou kontrolu nad tím, které cíle mohou být zasaženy a které jsou mimo dosah. Generál Short dokázal do začátku května vygenerovat 1 000 úderných letů denně a mohl ničit cíle rychleji, než je mohli schválit představitelé jednotlivých států aliance.

Konečný součet pouze pro americké síly (bez NATO), pokud odečtete vzlety tankerů (nebojové) a započítáte pouze přímé vzlety stíhaček/bombardérů, pak to vydělíte 78 dny konfliktu, dostanete průměr 118 vzletů denně.

Rusko v současné době létá téměř dvakrát tolik, než bylo schopno létat „mocné americké letectvo“ ve slavné válce NATO-Srbsko.

Můžeme tedy po přeorientování v tomto světle skutečně říci, že ruské letectvo je nasazováno málo? Koneckonců jsem to nastínil v tomto článku:

-že ruské letectvo bylo objektivně efektivnější, neboť mělo podíl na zničení desítek tisíc ukrajinských pozemních jednotek, zatímco bombardování NATO dokázalo zničit jen několik desítek kusů srbské výzbroje a zabít jen ~1000 vojáků.

Ale abych dále odpověděl. Ruské letectvo je ve skutečnosti dosti značně omezeno ukrajinským AD. A ano, UA má stále dostatek zbývajících AD, aby ohrozila ruské letectvo, aby létalo velmi opatrně. Rusko pravidelně ničí jejich AD, ale neustále jsou přidávány nové systémy. Zrovna včera se objevilo nové video systému Avenger namontovaného na Humvee:

A proč se některým ukrajinským AD stále daří unikat ruskému ničení? Jednoduchým vysvětlením je, že většina z nich nyní operuje v režimu „studený/tichý“ s vypnutými radary. Pomocí různých systémů Delta/Nettle, o kterých jsem podrobně hovořil zde a zde (první z nich dokonce obsahuje video systému v akci, který sleduje let ruského letadla a předává je do sítě AD), je Ukrajina schopna pomocí systému předsunutých pozorovacích spotterů nejprve indikovat, že se v oblasti nachází ruské letadlo a teprve poté, po předání informací sektorovým systémům AD, tento AD krátce zapne svůj radar do ostrého režimu, aby získal údaje o sledování cíle a odstartoval, a poté opět rychle zapne radar do studeného režimu.

To jim velmi dobře umožňuje nepozorovaně operovat v rámci ruských misí SEAD s protiradiolokačními střelami. S tím, že jejich AD byl již značně degradován, ve skutečnosti již prošli dvěma nebo třemi koly plné infrastruktury AD, protože ji Rusko neustále zcela ničí. Stále jsou však dodávány další a další jednotky.

Zde je jen ukázka všech dosud vyslaných systémů, s výjimkou Patriotu, i když minulý týden Polsko tvrdilo, že jedna jednotka Patriotu už je také uvnitř Ukrajiny:

A také výše uvedené nezahrnuje starší sovětské systémy, jež byly na UA zaslané ze sousedních zemí.

Otázka č. 6

Děkuji za vaše stránky a cenné znalosti, které sdílíte.

1. Zdá se, že americká vojenská realita je koncipována na základě Adolfovy  německé metody bleskové války a nemá žádný plán B pro dlouhodobý, nebo dokonce střednědobý boj.

2. Jako dlouholetý výrobce jsem sledoval, jak západní národy (západní korporace) přesouvají téměř veškerý primární/těžký průmysl (včetně všech podpůrných, sekundárních a terciárních odvětví) do Mexika a Číny.

Ať se tedy snažím, jak se snažím, nevidím řešení pro Ukrajinu, pokud se Evropa nezlomí. Případně, aby si USA zachovaly tvář, budou tlačit na třetí světovou válku. Vidíte schůdné cesty k míru ? Nebo vůbec nějakou cestu k míru?

Odpověď:

Je zajímavé, že zmiňujete situaci ve výrobě, zejména ve světle posledních zpráv:

Společnost Eisenwerk Verlag GmbH podala návrh na prohlášení konkurzu. Důvod úpadku je pro dnešní dobu standardní – zdražily se energetické zdroje.

Zamyslete se, tento saský hutní podnik má svou historii sahající až do roku 1380.

Za šest set let přežil hanzu, dva rytířské řády – teutonský a livonský, reformaci, první a druhou světovou válku, studenou válku i světovou hospodářskou krizi. Ale nepřežili mladé německé reformátory v osobě jejich Olafa Scholze.

S tím, co bylo řečeno, ne, bohužel nevidím moc schůdnou cestu k míru. Ostatně v odpovědích na mailbag z minulého týdne jsem se o tomto tématu rozepsal mnohem hlouběji. Prosím, podívejte se na otázku č. 5 z minulého dílu, abyste viděli širší nedávnou odpověď.

Nad rámec toho bohužel nemohu dodat o mnoho více, aniž bych opakoval totéž, co jsem řekl.

Mohu jen říci, že v tuto chvíli se vše sází na dlouho očekávanou „velkou jarní protiofenzívu“ Ukrajiny. Vše bude záviset na tom, jak to dopadne. Nedávno John Kirby, mluvčí USA, prohlásil, že USA podporují mír, ale až poté, co Ukrajina získá zpět dostatečné území, aby to ospravedlnilo mírovou dohodu, kde má Ukrajina výhodné podmínky. Prohlásil, že pokud by nyní došlo k příměří, pak by to vedlo k tomu, že by Ukrajina ztratila veškeré území, které v současnosti drží Rusko.

Je tedy zřejmé, že USA chtějí nejprve získat zpět co největší území Ukrajiny. Lze tedy uvažovat o tom, že bude postupovat jedním ze dvou způsobů:

1. Během nadcházející „velké ofenzívy“ Ukrajina znovu získá obrovské množství území, dokud nenarazí na přirozenou překážku, kde se ofenzíva zastaví. V tomto okamžiku se možná Západ bude cítit pohodlně, pokud jde o pozastavení nepřátelských akcí do scénáře „korejské DMZ“.

Nebo,

2. Ukrajinská ofenzíva bude brutálně rozbita a síly UA nyní nebudou vůbec schopny vzdorovat následné masivní ruské ofenzívě, do níž bude nasazeno více než 200 tisíc mobilizovaných vojáků, kteří dosud čekali mimo boj. Ruské síly vše převálcují a Západ stiskne tlačítko paniky.

V tu chvíli se USA rozvětví na dvě nové zbývající možné cesty:

1. Buď prosit, donutit nebo jakýmkoli způsobem přinutit Rusko, aby souhlasilo s okamžitým příměřím, aby nepřeválcovalo mnohem větší část země.

Nebo, v případě, že výše uvedené nezabere (což se pravděpodobně nestane).

2. Zinscenovat vstup do války pod vedením NATO prostřednictvím „pozemních bot“, aby se zachránila AFU. K tomu by pravděpodobně došlo v důsledku nějaké rozsáhlé chemické/jaderné falešné vlajky.

Můžete tedy vidět, že stávající možnosti se nijak zvlášť optimisticky nepřiklánějí k žádné „mírové“ variantě.

Otázka č. 8

Proč USA neustále zdvojují provokace, jako by chtěly ruské vedení vyhecovat k tomu, aby si řeklo „kašlete na to, už žádné taktické zábrany, už žádné schovávání za polskou hranicí, už žádné převážení zbraní na obchodních plavidlech bez doprovodu, aniž by lodě byly torpédovány/minovány, nákladní letadla se zbraněmi se teď sestřelují, když vás uvidíme, dostanete na frak“?

Odpověď:

Tohle je otázka na více částí, takže začnu tou první.

Hlavní oblouk otázky zřejmě zní: proč se zdá, že USA jsou si jisté nekonečnou spirálou eskalace, jako by neměly žádné výčitky svědomí, že dosáhnou kritické masy, jako je jaderná válka nebo jiné o něco méně odiózní scénáře?

Především bych řekl, že podle mého názoru jde o poněkud alarmistické špatné vnímání situace a to do té míry, že si nemyslím, že eskalují zdaleka tak bezohledně, jak to vyznívá, nebo jak se někteří domnívají. Ve skutečnosti se domnívám, že USA se dosud chovaly poněkud obezřetně, opatrně a ostražitě vůči Rusku, a to až v překvapivé míře. Můj postoj je tedy takový, že USA mají ve skutečnosti ještě velký „eskalační prostor“, pokud se ho rozhodnou využít.

Co tím myslím? No, pro začátek víme, že velmi výrazně dodržují ruské červené linie, pokud jde o řadu věcí, jako například: žádné dodávky raketových systémů dlouhého doletu (ATACM atd.), žádné západní letouny; dokonce i Elon byl nucen ustoupit od použití Starlinku pro „útočné prostředky“, a mám podezření, že to bylo pod tlakem americké vlády, protože Muska považuji za kompromitovaného hlavně pod záštitou americké MIC, pokud jde o Starlink.

S tím, že je to samozřejmě jen okrajové a obecně jsou stále mnohem těžší na straně provokace než naopak, ale jen jsem chtěl tento konkrétní úhel pohledu poněkud zmírnit. Věřím, že pod tím bušením do prsou, které vidíme od amerických představitelů, jsou v zákulisí mnohem zdrženlivější, než se zdá.

Jedním ze způsobů, jak je to patrné, je to, že to, co se děje dnes, a zapojení USA do současného konfliktu se sotva dá vůbec srovnat s předchozími konflikty během studené války. Sakra, v Mig Alley létali pro Korejce přímo ruští piloti, kteří zabíjeli americké piloty na lodích. Zástupné války mají vždy tento druh podpory na obou stranách. Samozřejmě, že v čistých číslech tato válka v mnoha ohledech převyšuje ty ostatní, a také pro nás nabývá na naléhavosti díky tomu, že víme, že konflikt je pro Rusko existenčně závažnější než Afghánistán, že USA vyzbrojují mudžahedíny atd.

V nejobecnějším smyslu je však mnoho z toho „běžnou záležitostí“ a lze to trochu přirovnat ke všem předchozím zástupným válkám jako standardní eskalační postup. Koneckonců někteří by tvrdili, že USA eskalovaly ještě chaotičtěji proti ruským silám v Sýrii. Nejenže přímo dotlačily člena NATO (Turecko) k sestřelení ruského Su-24 raketami vzduch-vzduch, ale v závislosti na tom, čí zprávě věříte, USA přímo zaútočily a bombardovaly Wagnerovy síly, přičemž jich zabily někde mezi 10-200.

A to nemluvím o nespočtu mnohem děsivějších přímých střetů ve stylu předehry 3. světové války mezi Ruskem a USA, které se v Sýrii pravidelně odehrávaly:

Slavný střet mezi námořnictvem NATO/Rusko, k němuž došlo v roce 2013.

Sakra, když si něco z toho uvědomíme, Ukrajina se skoro nezdá být tak špatná, pokud jde o přímé zapojení USA / střet s ruskými silami.

Další část vaší otázky je velmi dlouhá, takže ji jen shrnu/zkrátím:

Jaká vojenská technologie USA může existovat, která nebyla odhalena/veřejně přiznána? Zejména si vzpomínám, že existoval plán na JEDNO termonukleární zařízení, které by čerpalo více nezávisle zaměřených gama/dálkových rentgenových LASEROVÝCH paprsků. V době, kdy se o tom uvažovalo, byly superpočítače schopny přechroustat rovnice dynamiky tekutin pro potřebný dvoustupňový a možná TŘÍSTUPŇOVÝ štěpný/fúzní spouštěč a „pohon“, ale rozhodně nemohly za běhu spočítat konfiguraci „optických“ výstupních zařízení orbitální zbraně, která by přibila stovky raket za letu/satelitů na oběžné dráze. Mohli bychom tam být nyní. A měli by tihle pitomci tolik nadutosti, aby svěřili svůj život správnému fungování takových věcí, aniž by si je nejdřív vyzkoušeli naživo?

No, nejdřív se zmíním o nechvalně proslulém systému „Božích tyčí“, abych to uvedl na pravou míru:

Pokud jde o další přísně tajné systémy, které nejsou pouhým horizontálním vylepšením, osobně si nemyslím, že jich je příliš mnoho, pokud se nezačneme zabývat skutečnými woo-woo spekulacemi, projektem antigravitace Aurora apod., a tam není dostatečně jasný důkaz, aby posloužil jako potrava pro dostatečně seriózní diskusi.

Existuje spousta novodobých systémů, které byly vždy ve vývoji, ale naprostá většina z nich má vážná omezení, která podle mého názoru nepředstavují příliš vážnou hrozbu. Mám na mysli railguny a podobné věci. Zejména o railgunu který je určen k „levnému“ sestřelování ICBM na dálku.

Můj osobní názor je následující: celá budoucnost vojenského pokroku přešla od vývoje vysloveně kinetických prostředků, které většinou narazily na strop svých vlastností (letadla, rakety, řízené střely, nosiče, bomby atd.), k vývoji, který se točí kolem umělé inteligence, biologických a psychologických oborů (mimo jiné).

Domnívám se tedy, že skutečné „tajné zbraně“, které mají změnit svět, vyvíjené USA, se točí kolem biologických útoků různého druhu a také psychologické války prostřednictvím umělé inteligence.

V této souvislosti zveřejním dvě stručné informace:

Vyzkoušejte například tento nový článek. A podívejte se na tuto reklamu na oficiální nábor do jednotky US Army Psyops:

Za druhé:

USA chtějí zničit zemědělství v Rusku. Zcela obvyklé plány světového hegemona.

Američané připravují klimatické zbraně pro konfrontaci s Ruskem:

Bílý dům a Kongres přijaly pětiletý plán tzv. klimatických intervencí, který počítá s vytvořením technologií pro kontrolu klimatu. Cílem programu je bojovat proti vznikající dominanci Ruska v zemědělství. Národní zpravodajská rada USA se domnívá, že ruské zemědělství je třeba považovat za geopolitickou hrozbu.

Američané proto plánují vytvořit vědeckou základnu pro kontrolu slunečního záření.

Ekonomika USA je v důsledku probíhajících klimatických změn velmi zranitelná. Každoročně se snižuje plocha orné půdy v důsledku horka, sucha a degradace půdy. Prognózy jsou neuspokojivé – do roku 2040 se výnosy zemědělských států sníží o 90 %.

Rusko přitom do roku 2080 rozšíří zónu efektivního zemědělství na Sibiři, a to vlastně dvakrát – nárůst bude činit 5 milionů km². Země se stane největším světovým producentem pšenice s 20% podílem na trhu.

MIC elity USA přemýšlí dopředu a mají dlouhodobé plány. Vědí, že jejich vlastní demografická, sociologická, sociálně-politická a finanční-ekonomická situace se hroutí, přičemž výhledy/předpovědi jsou z dlouhodobého hlediska špatné. Zejména s ohledem na vzestup partnerství Číny a Ruska a ještě větší otevření obrovských ruských zdrojů v budoucnu v důsledku [uměle vyvolané] změny klimatu vidí, že to představuje absolutní existenční hrozbu, protože Sibiř nakonec rozmrzne a Rusku se otevřou nekonečné nové zdroje.

Takže se domnívám, že veškerý budoucí vývoj dalších tajných projektů se bude točit kolem systémů ve stylu AI, bio, chemie, HUMINT, psychologie, které mají zničit životní prostředí Ruska, jeho zdroje atd. Nechvalně proslulé biolaboratoře ve všech zemích obklopujících Rusko (Ukrajina, Gruzie atd.) jsou nejspíše jedním z příkladů.

Pokud jde o vámi zmíněný projekt Excalibur, jeho jediným hlavním omezením, které jej učinilo zastaralým a nepoužitelným, je takzvaný koncept FOBS (frakční orbitální bombardování), který Rusko vymyslelo. Stručně řečeno, jedná se o systém, který upouští od „balistické trajektorie“ pro ICBM, která způsobuje, že stoupají do velké výšky a jsou zranitelné/vystavené různým protiopatřením, a místo toho využívá plochou trajektorii, kterou je mnohem těžší odhalit.

Nejnovější a obávaný ruský SARMAT (přezdívaný Satan II) je schopen FOBS, což znamená, že USA nemají možnost jej sestřelit. Z wiki:

SARMAT má krátkou náběhovou fázi, což zkracuje interval, kdy může být sledován družicemi s infračervenými senzory, jako je americký vesmírný infračervený systém, což ztěžuje jeho zachycení. Sarmat je schopen letět po trajektorii nad jižním pólem, což by vyžadovalo schopnost frakčního orbitálního bombardování (FOBS), a je údajně zcela imunní vůči jakýmkoli současným nebo budoucím systémům protiraketové obrany.

Podle různých zdrojů mají být odpalovací stanoviště RS-28 vybavena systémem aktivní ochrany „Mozyr“, který je navržen tak, aby eliminoval výhodu prvního úderu potenciálního protivníka tím, že vypustí mrak kovových šípů nebo koulí, které kineticky zničí přilétající bomby, řízené střely a hlavice ICBM ve výšce až 6 km.

A samozřejmě víme, že nejnovější ruská raketa 9M730 Burevestnik – střela s plochou dráhou letu s jaderným pohonem – má podobnou schopnost, protože má díky „vlastní jaderné elektrárně neomezený dolet“ a může létat po celé zeměkouli, obcházet jakoukoli myslitelnou obranu ABM a zasahovat cíle na americkém kontinentu. Vzhledem k tomu, že jde v podstatě o křižující střelu s neomezeným doletem, která létá v malé výšce (ve srovnání s ICBM), satelitní systém „Project Excalibur“ by na ni neměl žádný vliv.

*****

Originál článku: Simplicius76 The Thinker
Překlad, úpravy obrázků a české titulky: Admin Nekorektní TOP-CZ