Češi se spojili s banderovci a chtějí vyrábět drony pro útoky na Rusko.

Praha zůstává bez zakázek na tramvaje a tak se na pomoc Ukrajině obrací k válečnému zbrojení.

Autor: Jurij Jencov, (JJ)
Komentátoři: Sergej Gončarov a Sergej Jermakov

Státní společnost Ukroboronprom oznámila, že úspěšně otestovala bezpilotní letoun (UAV). Společnost jej hodlá uvolnit pro bojové použití do konce letošního roku. Za tímto účelem plánuje Česká republika, zahájit výrobu bezpilotních letounů pro ukrajinské ozbrojené síly. Alespoň to zkusí. Je pochopitelné, že je kontraverzní zřizovat vojenskou výrobu na území kde probíhá válka.

Na území „nezávislé republiky“ jsou stabilně problémy s energií a výrobní zařízení spotřebovávají velmi velké množství elektřiny. Pokouší se o to, ale vojenská zařízení se stávají terčem ruských úderů. Proto jsou nyní Ukrajinci najímáni přímo v České republice, řekl agentuře RIA Novosti poradce šéfa DLR Igor Kimakovskij.

Zástupce ředitele tavrijského informačního a analytického centra RISI, Sergej Jermakov připomíná, že během jednání na základně Ramstein bylo dohodnuto vyjmout kapacity ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a rozdělit je v sousedních státech:

Mluvíme o Polsku, Slovensku a České republice. To svědčí o tom, že USA a NATO se domnívají, že rozmístění takových výrobních zařízení na území Ukrajiny není příliš účelné. Obavy vyjadřují zejména Evropané. Koneckonců probíhá speciální vojenská operace. Rusko má všechny možnosti zničit zařízení související nejen s výrobou, ale i s opravami vojenské techniky. Jsou legitimním cílem a NATO to jasně chápe.

JJ: Česká republika má na druhé straně rozvinutý strojírenský průmysl, vlastní železářství a ocelářství, zpracování kovů je na vysoké úrovni, vyrábí chemické produkty, umí vyrábět elektroniku, proslulá jsou dopravní zařízení.

To, že tam mohou vyrábět vojenské výrobky, je fakt, stejně jako to, že je budou vyrábět. V Evropě jsou země, které se zavazují k dalším krokům, aby „pomohly ukrajinské straně“. A také budovat jejich kapacity – to je z jejich strany „dlouhá hra“. Nejedná se o jednorázovou akci, ale především o pomoc jejich obchodníkům se zbraněmi. Z toho vycházejí především politici. Vždyť na vojenskou výrobu se vynakládají obecné prostředky.

Samostatnou otázkou je, jak budou kompenzovat náklady. Včetně peněz ze zabavených ruských vládních účtů v budoucnu. Zatím se spoléhají na granty. Na provedení prací najímají ukrajinské odborníky.

Ukrajinský vojensko-průmyslový komplex již nebude nezávislý, ale bude jednoznačně pod kontrolou Západu a zapadne do struktury NATO, od dodavatelských řetězců až po přímé řízení konstrukčních kanceláří.

JJ: Takže teď s tím nemůžeme nic dělat, nějak zabránit dodávkám nových zbraní kyjevskému režimu? Jen sledovat a spoléhat se na sílu našich systémů protivzdušné obrany?

NATO záměrně přesouvá vše dále na západ od ukrajinských hranic, aby se zařízení vojensko-průmyslového komplexu dostala z pod ruských úderů. Dopad by mohl být na politické a diplomatické úrovni.

Vše ale záleží na tom, jak životaschopný se tento dlouhodobý projekt ukáže, jedna věc je záměr, ale jaký bude skutečný výsledek, se teprve uvidí. Z ukrajinské strany se zdá, že její představitelé jsou s objemem dodávek krajně nespokojeni. Je to proto, že Evropané už nechtějí pomáhat zadarmo. Své problémy chtějí řešit na pozadí ukrajinské krize.

Realizace těchto projektů závisí na činnosti ruských ozbrojených sil. V případě našeho úspěchu na bojišti si Evropa vyhrazuje možnost ústupu. Všechny tyto společné projekty zatím nejsou prosazené.

Jak sami Evropané přiznávají, existují dvě klíčové strany: Moskva a Washington jsou hlavními hráči, kteří budou určovat situaci. Kyjevský režim naopak působí spíše jako objekt jejich snah. Je jasné, že celá vojensko-průmyslová sféra Ukrajiny je plně pod kontrolou Západu, zejména NATO. Všechny údajně ukrajinské podniky budou vyrábět výrobky, které jsou orientovány na NATO, tedy na americké standardy.

JJ: Ale ukrajinské útoky na naše vojenská letiště Dyagilevo a Engels byly provedeny ukrajinskými bezpilotními letouny sovětské výroby, Striž a Reis.

Ano, jednalo se o výrobky konstrukční kanceláře Tupolev. Někdo řekne: Co může být dobrého na produkci sovětské doby, před 30-40 lety! No, jakkoli se to může zdát paradoxní, existují zajímavá technická řešení, která zůstala z dob Sovětského svazu.

V té době, na té úrovni globálního technologického rozvoje, předběhly svou dobu, ale nyní jsou tak akorát. Zejména s novou základnou prvků. Tyto sovětské úspěchy jsou velmi cenné. Umožňují Západu jít netriviální cestou rozvoje. A Američané si nárokují přednostní právo.

JJ: Právo první svatební noci, jako měl panovník?

Ano. Vezmou si všechno co bylo naše dobré, nejlepší, vývoj a vše, co se jim nehodí, přenechají Evropanům. Východoevropané se snaží sloužit sami sobě. Polsko je velmi aktivní na území bývalé Varšavské smlouvy a má své vlastní politické ambice. Poláci se k dohodě připojili jako jedni z prvních a již dlouhou dobu zde vyrábějí a opravují vojenské vybavení.

Je třeba si uvědomit, že existují dvě fáze, hlavní směry činnosti. Především se jedná o přípravu vojenské techniky. Koneckonců intenzita bojů a ne vždy správná údržba ze strany AFU přispívá k tomu, že se západní technika velmi rychle porouchá. Musí se někam přemístit a provést nákladné opravy s kompletní výměnou dílů. Jedná se o časově náročný proces, který na Ukrajině nelze provést. Některé východoevropské společnosti se na to zaměřily.

A některé podniky vojensko-průmyslového komplexu vyvinou nové vzorky. Vše však bude pod americkou kontrolou. Američané budou kontrolovat ukrajinský obranný průmysl, pomáhat jim a využívat je ve své zástupné válce proti Rusku.

Šéf DNR Denis Pušilin uvedl, že Doněck již zasáhl český raketomet s automatickým nabíjením munice. Jedná se o vylepšenou verzi sovětských MLRS Grad.

A nyní již „ukrajinský dron“ na základě sovětského prošel několika fázemi testování. Údajně úspěšně. Nyní bezpilotní letouny Žovto-Blakit přecházejí do testovací fáze boje proti elektronickému boji (EW). Uvádí se, že ukrajinský dron bude schopen nést bojovou hlavici o hmotnosti až 75 kg s doletem až tisíc kilometrů. Čím kratší je dolet, tím větší je užitečné zatížení a tedy i výbuch. V Bělgorodské oblasti by mohl být velký a ničivý a například v Saratovské oblasti by mohl být menší.

Sergej Gončarov, předseda sdružení veteránů protiteroristické jednotky Alfa a člen Ruské akademie bezpečnostních problémů, vzpomíná na „nepochopitelné“ výbuchy Severní záplavy:

Když se to stalo poprvé, mnozí v naší zemi si trhali rukávy, ozývaly se hlasy: Musíme odpovědět! Britové i Američané mají slabá místa! Ukážeme jim to! Pamatuje si někdo na vyhozený Nord Stream 1 a 2?

JJ: Vzpomínam si na ně, ale ne ve smyslu stejného druhu reakce.

Totéž se stalo při teroristickém útoku na Krymském mostě. Lidé stále říkají: My s nimi zatřeseme! Ale čím více budeme „mlít“, tím více bude Amerika a NATO poskytovat kyjevskému režimu další jakoukoli vojenskou pomoc.

Výroba dronů v České republice je zcela reálná. Území Ukrajiny je vystaveno, mírně řečeno vážnému zacházení ze strany našich ozbrojených sil. Samozřejmě, že výroba všeho, co AFU, nacionalisté a západní žoldnéři potřebují proti našim deklarovaným cílům denacifikace a demilitarizace Ukrajiny, bude přenesena do států, které jsou našimi nepřáteli.

Česká republika funguje jako startér, protože je finančně silnou zemí. Je tam klid, a je tam velká nenávist vůči Rusku. A proč by se měli obávat, když vidí, jak všechno spolkneme. Vidí, co nám NATO a EU dělají. Tedy předpokládají, že to také spolkneme.

JJ: No a co můžeme dělat? Omezit se na diplomatická prohlášení?

Jako voják nechápu, proč, když ukrajinští diverzanti operují na území, které je nyní ruské, my pouze konstatujeme tato fakta. Vraťme se k tomu, co jsme dělali, a zdá se mi, že jsme to dělali vždy úspěšně. Za druhé světové války i po ní.

Máme velký potenciál. Máme své vlastní jednotky, které mohou stejně dobře náhodou vyhodit do povětří sklad, továrnu nebo jiný průmyslový podnik vyrábějící něco, co považujeme za pro nás škodlivé.

Nevím, proč to stále neděláme. Možná to dokazuje slabost našich divizí? Nebo k tomu možná jen nedostali rozkaz.

Z Charkova do Moskvy to není tak daleko, 700 km. I kdyby se těm modernizovaným Strižím a Paprskům, nepodařilo doletět až do Moskvy, mohou snadno vystopovat naše systémy protivzdušné obrany. A banderovci chtějí v hlavním městě naší vlasti něco zapálit.

Originál článku a úvodního obrázku: Svobodnaja Pressa
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ

Poznámka Admina: Na obsah článku je nutno se dívat s vědomím, že prostřednictvím Ukrajiny probíhá zástupná válka mezi Ruskem a NATO, přičemž obě strany využívají svou vlastní propagandu.