Autor: F. William Engdahl, 11.02.2020
Historicky největší hospodářské krize začaly neočekávanými událostmi na periferii hlavních finančních trhů. Tak tomu bylo v květnu 1931, kdy došlo k překvapivému zhroucení rakouské Creditanstalt Bank ve Vídni, což vyvolalo naprosté oslabení bankovního systému poválečného Německa a ve Spojených státech velkou depresi, protože hlavní americké banky byly napojeny na jejich základy. Bude to opět neočekávaná událost mimo finanční trhy, jmenovitě nový koronavírus Číny 2019-nCoV a jeho účinky na světový obchod a zejména na obchod mezi USA a Čínou, který vyvolá novou hospodářskou depresi?
Až do 20. ledna, kdy se objevily zprávy o výbuchu koronaviru v čínském Wu-chanu a okolních městech, byly globální finanční trhy a zejména v USA optimistické, že kombinované akce Federálního rezervního systému k načerpání větší likvidity a Trumpová Administrace udělaly vše možné v průběhu volebního roku k pozitivnímu udržení ekonomiky. Akcie Fedu pokračovaly v umělém stoupání, když likvidita Fedu podporovala požáry nejvíce nadhodnoceného akciového trhu v americké historii za leden.
Od té doby se však počet oficiálních infekcí v Číně denně zvyšuje a připisují se úmrtí způsobená stoupáním korona viru, přichází obava, že hlavní výrobní centrum na světě a zdroj obrovské části globálních průmyslových dodavatelských řetězců, Čína, může čelit katastrofickým ekonomickým důsledkům ze zdravotních nouzových situací a z toho vyplývajících uzavření sanitárních kordonů měst s více než 77 miliony obyvatel a s tím související výrobou. To by zase mohlo celý svět, zejména USA, přetáhnout do vážného hospodářského poklesu v době, kdy jsou na něco podobného špatně připraveny.
Americká ekonomika je veelmi křehká.
Ve velkých médiích se obvykle bagatelizuje skutečnost, že největší ekonomika světa, Spojené státy americké, již vykazovala alarmující známky hospodářského úpadku před čínským virovým šokem.
Jedním z nejnebezpečnějších poklesů za poslední měsíce před lednem bylo odvětví, o kterém mnozí věřili, že vedlo americkou energetickou renesanci, konkrétně kdysi prosperující odvětví břidlicové ropy a plynu. Během posledního desetiletí se USA k překvapení většiny světa objevily jako největší světový producent ropy, který předstihl Rusko i Saúdskou Arábií. Začátkem ledna činila americká produkce ropy 13 milionů barelů denně. Obrovský podíl tohoto nárůstu byl způsoben nekonvenčními těžbou břidličné ropy, zejména v Texasu.
Americký energetický průmysl z břidlic vložil své naděje do nedávné obchodní dohody mezi USA a Čínou, v níž se Čína pro rok 2020 dohodla na koupi dalších energetických produktů ve výši 18,5 miliard USD. To je dvojnásobek dovozu z USA proti roku 2017 ve výši 9,1 miliardy USD, plus dalších 33,9 miliard USD v roce 2021. Tyto kvóty by v letošním roce představovaly zdvojnásobení předchozích čínských rekordních měsíčních dovozů ropy z USA, zkapalněného zemního plynu (LNG) a uhlí a příští rok jejich ztrojnásobení.
Všechno to bylo před erupcí koronaviru a následným zákazem cestování do Číny ze strany hlavních leteckých společností a před uzavřením velkého počtu továren v Číně. Nyní ceny ropy prudce klesají s očekáváním, že největší dovozce ropy na světě Čína, bude v nadcházejících měsících dovážet výrazně méně ropy, protože ekonomiku zasáhne spád z virové epidemie. Ke konci ledna čínská poptávka po ropě klesla asi o 3 miliony barelů denně, tj. o 20% celkové spotřeby a cena za ropu z USA v západním Texasu je nižší než 50 USD. Jedná se o největší šok poptávky po ropě od finanční krize v roce 2008.
V lednu klesly ceny ropy USA pro střední Texas o 15%, nejhorší propad v lednu od roku 1991. Jak se zdá, denní zprávy o rostoucím počtu obětí čínského viru se zhoršují. Ceny pokračovaly v poklesu i přes lednové omezení 1 milionu barelů ropy denně z libyjské občanské války. Jak škody na čínské epidemii stále rostou, bude celosvětová poptávka po ropě i nadále klesat. To způsobí katastrofu pro křehký americký průmysl břidlicové ropy, a to i přes nouzové rozhodnutí OPEC snížit výrobu.
Již v prosinci 2019 před zprávou o čínském viru, výrazně vzrostl počet bankrotujících společností ze sféry těžby břidlicové ropy v USA, protože ceny nadále klesaly pod ziskovost. Podle průmyslového monitoru, Bakera Hughese, se počet aktivních vrtných souprav na ropu a plyn v USA od této doby před rokem snížil o 265, na 790 souprav. Mnoho amerických ropných a plynárenských společností se zoufale drží v očekávání nového exportního boomu do Číny. I když to vypadalo být optimistické, nejnovější vývoj by se mohl stát děsivým pro americké producenty ropy z břidlic, jenž i tak již čelí rostoucím nákladům a klesající produktivitě.
Krize v dopravě v USA
Na rozdíl od akciového trhu, který může vzrůst, když společnosti používají likviditu Fedu, aby jednoduše odkoupily zpět své vlastní akcie a neinvestovaly do nových zařízení a vybavení, reálná ekonomika závisí na pohybu zboží napříč ekonomikou. V USA je kamionová doprava hlavním druhem dopravy. Ukazatelé zde nebyly nikterak pozitivní ani před vypuknutím čínského viru. Vloni v prosinci jedna z největších amerických dopravních společností – Celadon of Indiana – požádala o ochranu před bankrotem, což by byl jeden z největších bankrotů v historii USA s více než 3000 řidiči. Podle sdělení datové společnosti v dopravě Broughton Capital, v prvních třech čtvrtletích roku 2019 ukončilo provoz téměř 800 společností v nákladní dopravě, což je více než dvojnásobek proti rokuu 2018.
Přičemž pokles americké přepravy zboží nebyl jen v kamionové dopravě. Bylo to všude. Podle obchodní skupiny Cass Index for Freight Shipments, v lednu meziročně poklesl celkový objem zboží přepravovaného po železnici, lodní, letecké a pozemní dopravě v USA o 7,9%. To byl největší pokles roku a současně největší pokles od finanční krize v listopadu 2009. Nezahrnoval hromadné komodity, jako je obilí, ale zahrnoval nemovité věci jako auta, autodíly atd. Železniční nákladní doprava klesla o 9,2%. Jedním z hlavních důvodů poklesu je pokles ve výrobě v USA. Práce se z Číny do USA přesouvá, i přes nedávné zvyšování, jen velmi pomalu, přinejmenším ne v žádném významném množství. Místo toho index nákupních manažerů ISM za prosinec klesl z listopadu o 0,9 procentního bodu na 47,2%. Byl to pátý měsíc v řadě kontrakcí a nejrychlejší kontrakce od června 2009. Zaměstnanost, nové objednávky, nové exportní objednávky, výroba, nevyřízené objednávky a zásoby vše ve značném poklesu.
Kromě toho je zde slabý stav amerických zemědělců po vážných povětrnostních škodách v roce 2019 a přerušeném exportu do Číny v důsledku obchodní války. V prosincové obchodní dohodě mezi USA a Čínou v 1. fázi, která se konala v prosinci, byl požadavek, aby Čína dovezla zhruba za 50 miliard USD amerických zemědělských produktů. Pokud by to bylo realizováno, americkým farmářům by to významně pomohlo. V roce 2017 USA vyvezly do Číny zemědělských produktů, včetně sójových bobů a kukuřice celkem za 19 miliard USD . Nyní, když se koronavirus šíří po celé Číně, pravděpodobnost realizace podpory exportu každým dnem klesá. Peking již naznačil, že kvůli dopadům viru požádá o přehodnocení celé obchodní dohody. V roce 2019 byly úpadky amerických zemědělských podniků o 24% vyšší než v roce 2008 uprostřed jedné z nejhorších krizí od 80. let.
To vše samo o sobě nevytváří ekonomickou katastrofu. Nicméně nenádalý otřes možné krize naruší odběratelsko-dodavatelské řetězce z centra výroby v Číně, bude mít obrovské důsledky pro americké korporace, jako je Boeing, GM, Apple a bezpočet dalších, pokud bude krize nadále růst, což bohužel, vše co v Číně vidíme, tomu odpovídá.
Pro miliony obyčejných Američanů byl rostoucí akciový trh z posledních deseti let ultra nízkých úrokových sazeb, hlavním zdrojem jejich penzijních úspor. Nyní, když akciové trhy na celém světě jsou v propadu, kvůli strachu z dopadu koronaviru na světovou ekonomiku, mohl by se prodej velmi rychle proměnit v panickou likvidaci a vyhladit tak úspory milionů Američanů. Pro 41% amerických rodin, jež existují s minimem úspor kolem 1000 USD v případě nouze, by dopad mohl být hodně závažný.
Rozdíl mezi ekonomikou této krize, od těch před dvaceti lety, je dramatický dopad v důsledku globalizace světové ekonomiky, kdy Čína dostává lví podíl na outsourcingu výroby ze Západu, zejména ze Spojených států. Hlavní jihokorejští výrobci automobilů Hyundai a Kia právě oznámili pozastavení výroby v Koreji, protože jejich životně důležitý dodavatelský řetězec v Číně zůstává kvůli koronavíru uzavřen. Německý průmysl se silně spoléhal na čínský export zejména automobilových dílů a obráběcích strojů, je nyní v limbu. Francie, Itálie a další ekonomiky EU jsou také tvrdě zasaženy.
Stephen Innes na AxiCorp varuje, že „jakýkoli ekonomický otřes kolosální čínské průmyslové a spotřební produkce se rychle rozšíří do dalších zemí díky zvýšeným obchodním a finančním vazbám spojeným s globalizací.“ A je jen málo zemí vůči takovým šokům zranitelnějších, než jsou Spojené státy. I při krizi SARS v roce 2003 v Číně a Hongkongu byl stupeň globalizace v Číně o řád menší.
S celkovým dluhem světové ekonomiky na rekordně vysoké úrovni i v USA, mohla by mít neočekávaná čínská zdravotní katastrofa ekonomický dopad, jaký si ještě před pár týdny nikdo nedokázal představit. Nemáme přesné zprávy o tom, kolik čínské výroby je dosud uzavřeno, ani na jak dlouho a začátek narušení globálních dodavatelsko-odběratelských vztahů teprve začíná. To má potenciál otřást světem, ale finanční trhy zatím vše blaženě ignorují.
*****
F. William Engdahl je konzultant a lektor strategických rizik, je držitelem politického titulu na Princetonské univerzitě a je nejprodávanějším autorem v oblasti ropy a geopolitiky, výhradně pro online časopis „New Eastern Outlook“.
Zdroj textu a obrázku: New Eastern Outlook
Překlad: Administrátor TOP-CZ
