VIDEO: Co doopravdy řekl Rex Tillerson na zasedání NATO v Bruselu?

Co doopravdy řekl Rex Tillerson na zasedání NATO v Bruselu? CNN opět rozšířila do mainstreamu i alternativy hoax o Krymu. Pentagon chce zastavit Berlín, ale už je asi pozdě!


Titulky zapněte kliknutím na CC ikonku

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson v pátek navštívil centrálu NATO v Bruselu na pravidelném zasedání špiček aliance a o víkendu se i hned v amerických fake news mainstreamových médiích a následně bohužel i na alternativě začaly šířit hoaxy a dezinformace o výrocích Rexe Tillersona, které novináři mainstreamu tak neuvěřitelně vytrhli z kontextu, že si to zasluhuje zvláštní pozornost a může to být dobrou lekcí a ukázkou toho, jak fungují mainstreamové dezinformační procesy. Přesto je však situace vážná a abychom se dostali do obrazu, musíme si udělat menší rozbor toho, co se vlastně děje a jak interpretovat události a výroky, které zaznívají z Pentagonu, z Bílého domu a z Bruselu.

Tillerson v Bruselu dal na stůl ultimátum, že do 25. května musí členské země NATO začít vynakládat 2% HDP na obranu, anebo přijít s jiným řešením. Hovoří se o úvěrech, které by si země NATO vzaly na krytí 2% HDP na obranu. To zaznělo už v půlce týdne na Bloombergu, že toto řešení by vyhovovalo některým zemím NATO, ale Tillerson o tomto řešení v Bruselu ani nemluvil. A asi tušil, co by následovalo. Křik a odpor z těch zemí NATO, kde má NATO nízkou veřejnou podporu obyvatelstva. Zadlužování kvůli NATO je tabu, to se nahlas neříká, ale je to zřejmě nevyhnutelné. Politici to už svým ovčanům vysvětlí. Tillerson se však vyjádřil i k obnoveným bojům na východě Ukrajiny a na poslední informaci o plánu Alexandera Zacharčenka na referendum o připojení východních oblastí Ukrajiny k Rusku řekl ukrajinskému ministru zahraničí, že USA sankce nezruší proti Rusku, dokud neutichnou na východě Ukrajiny zbraně. Jenže CNN spustila o tomto výroku dezinformační kanonádu a bylo vymalováno.

Rex TillersonRex Tillerson, ministr zahraničí USA.

Celé to začalo hned v pátek večer, když americká fake news vysílačka CNN uvedla bombastický článek s nadpisem, že Tillerson v Bruselu prohlásil, že sankce proti Rusku zůstanou v platnosti, dokud Moskva nevrátí Krym [1]. Naprosto šokující nadpis článku ihned a pohotově převzala nejen světová média, ale co je smutné, i některá alternativní média v ČR a na Slovensku. Nelze jim to vyčítat, že by v tom byl úmysl, ale je to spíš neopatrnost alternativy, která velmi snadno a ochotně přebírá zdroje z mainstreamu, aniž by hlouběji pátrala po skutečných souvislostech a výrocích. V samotném článku CNN je totiž uvnitř, navzdory bombastickému titulku, napsáno něco úplně jiného a CNN korigovala vlastní výrok, i když nadpis ponechala. Výše uvedené titulkované video Fox News ukazuje, jak to doopravdy bylo a co doopravdy od Tillersona zaznělo.

CNN opět rozšířila lež a hoax do celého světa

Rex Tillerson totiž prohlásil jedinou větu z mnoha, která zněla, že… „americké sankce zůstanou v platnosti, dokud Moskva nezvrátí své kroky na Ukrajině.“ Tečka. Z této jediné a nic nespecifikující a neříkající věty se začala odvíjet scéna jako z Hollywoodu. CNN ihned vypustila bombastický titulek o tom, že Rusko musí vrátit Krym a zahraniční mainstream ochotně od CNN tento blábol převzal. Přitom celé je to jinak a to potvrdil i ukrajinský ministr zahraničí v Bruselu po jednání (viz. video v úvodu), když oznámil, že Tillerson ho ujistil, že sankce USA proti Rusku zůstanou v platnosti do doby, dokud Rusko nezačne naplňovat na východní Ukrajině klid zbraní. Tečka. A součástí Minského protokolu otázka Krymu není.

Tillersonův výrok o zvrácení kroků Ruska na Ukrajině se totiž týkal něčeho úplně jiného. Byla to reakce na dva týdny starou zprávu o tom, že vůdce doněckých separatistů Alexander Zacharčenko usiluje o odtržení Doněcké a Luhanské republiky od Ukrajiny na institucionální úrovní tím, že uspořádá ve výhledové době referendum o připojení těchto oblastí k Rusku [2]. To by bylo v přímém rozporu s Minskými dohodami a je to obrovský problém hlavně pro Kreml. Ten totiž o připojení těchto oblastí k Rusku nechce ani slyšet, protože tím by byl porušen protokol z Minsku a šance na normalizaci vztahů se západem a hlavně s USA by byly v tahu. Jenže, problém je v politické rovině v tom, že Vladimir Putin nemůže veřejně v Rusku dát od Doněcku a Luhansku ruce pryč, protože by byl považován za zrádce ruského lidu na východní Ukrajině.

Rex TillersonRex Tillerson vyzval Rusko k plnění Minského protokolu, o Krymu nepadlo ani slovo.

Odtržení Krymu od Ukrajiny bylo něco úplně jiného. Krym patřil Rusku, Nikita Chruščev sice v 50. letech minulého století administrativně připojil Krym pod správu Kyjeva, ale to bylo v době SSSR kvůli geografické poloze Krymu, který je kontinentálně připojen k Ukrajině. Na Krymu žije drtivá většina Rusů, Krym nikdy nebyl demograficky ukrajinský, takže referendum pouze vrátilo poloostrov do normálního stavu a zpátky k Rusku, obyvatelé Krymu to tak chtěli. Jenže východní území Ukrajiny, tam je problém ve více směrech. Zatímco na Krymu je drtivá většina rodin čistě ruských, na východě Ukrajiny jsou to smíšené rodiny Rusů a Ukrajinců. Podle průzkumů [3] podporuje odtržení oblastí na východě země a jejich připojení k Rusku jen zhruba 28% obyvatel, zatímco drtivá většina je pro federalizaci Ukrajiny a tedy de facto setrvání ve svazku s Ukrajinou. Jenže federalizaci ostře odmítá Kyjev, protože federalizace by na Ukrajině zničila moc oligarchů, kteří kontrolují na Ukrajině národní procesy řízení a hlavně procesy rozkrádání a vykořisťování Ukrajinců.

Krym a východ Ukrajiny jsou dva úplně jiné světy

Právě kvůli tomu, že demografická a etnografická struktura obyvatelstva východní Ukrajiny je natolik promísená, tak nebylo dosud možné uspořádat jakékoli referendum, protože ani jedním nebo druhým směrem by se nedalo většinově rozhodnout, protože zhruba třetina lidí chce samostatnost, ale ne připojení k Rusku. Celý zabetonovaný stav může změnit jen jedna ze dvou událostí, které by musely nastat. Buď se musí změnit režim v Kyjevě, který musí přistoupit na federalizaci Ukrajiny, anebo budou útoky ukrajinské armádu na Donbas pokračovat tak dlouho, až lidé na Donbase se vzdají podpory myšlenek na život ve federalizované Ukrajině a raději kývnou na připojení k Rusku.

Současné obnovení bojů na východě Ukrajiny tak vede spíš k druhé variantě, protože ani Kyjev a ani vedení Doněcké a Luhanské lidové republiky nemají k myšlence federalizace Ukrajiny kladný vztah. Povstalci chtějí samostatnost a nechtějí být součástí fašistickým Kyjevem řízené Ukrajiny a Kyjev nechce přistoupit na myšlenku federalizace, protože západní partneři Kyjeva o federalizace už tuplem nestojí, protože ta by převedla obrovské majetkové pravomoci na místní republikové parlamenty v rámci federace a tím by padly šance západních elit na privatizaci a rozkradení Ukrajiny.

Alexander ZacharčenkoAlexander Zacharčenko, prezident Doněcké lidové republiky.

Rex Tillerson ale nepřijel do Bruselu kvůli NATO nebo Ukrajině, ale hlavně kvůli Německu, které vede v rámci EU otevřenou válku proti americkému spojenci č. 1 na světě, proti Velké Británii. Ostré výroky německého ministra zahraničí Sigmara Gabriela na americký požadavek na 2% HDP vynakládaných na zbrojení jsou jasnou ukázkou toho, kdo je největším nepřítelem USA v Evropě. Není to Rusko, je to Německo. A USA si mohou svojí moc v Evropě uchovat jedině tak, že proti Německu a jeho vůli uplatní nejmocnější páku, jakou USA disponují, pákou v NATO. Když USA budou mít 27 zemí NATO zavázaných, Německo bude spoutáno a nebude se moci emancipovat a etablovat jako regionální velmoc, na což Berlín dlouhodobě aspiruje.

Tillerson přijel do Bruselu zkrotit německé ambice, ale je už asi pozdě

Postoje Německa se odchylují od USA čím dál tím více. Moc USA v Evropě nad Německem lze s pomocí kontroly NATO udržet jen za podmínek, že země EU budou mít strach a obavy o svoji bezpečnost. Proto se obávám, že Pentagon má plán na setrvání současného napětí v Evropě, aby členské země NATO se cítily ohrožené Ruskem a tím pádem, aby nutně potřebovaly pomoc a ochranu od USA, protože Německo tuto obranu a ochranu zatím neumí poskytnout. To se ovšem může změnit v případě, pokud ve Francii zvítězí Marine Le Pen v prezidentských volbách. Ta je totiž s Vladimirem Putinem na stejné vlně a pokud by Francie chtěla opustit EU a nepokračovat v politice NATO proti Rusku, urychlilo by to rozpad EU i NATO. Pokud ale Marine Le Pen prohraje, bude naopak posilovat proces vzniku Nové Evropy a Berlín bude posilovat a prosazovat vznik evropské armády, která vyroste na kapacitách NATO.

Sigmar GabrielSigmar Gabriel, německý ministr zahraničí.

Americký ministr zahraničí tak v Bruselu neřekl o Krymu ani slovo, nevyzval Rusko k jeho vrácení, pouze podmínil zrušení sankcí naplněním Minského protokolu, s čímž ale bude problém, protože separatisté na východě Ukrajiny nesouhlasí s Minskem, setrvání a neměnitelnost hranic na východě Ukrajiny na Donbasu je totiž v Minsku zakotvená (Krym není součástí Minského protokolu) a Moskva usiluje o naplnění dohod z Minsku, protože to je cesta k normalizaci vztahů se západem a ke zrušení sankcí, ovšem Moskva nemá na povstalecké republiky na východě Ukrajiny takový vliv, jak vykreslují západní média, mnoho kroků tam probíhá proti zájmům Moskvy a proti zájmům Vladimira Putina v globální politice.

Mainstream vyrábí dezinformace a alternativa je ochotně přebírá?

Tahle dezinformační kauza o Krymu tak opět ukazuje, jak musí být lidé opatrní před dezinformacemi mainstreamu, které někdy ochotně přebírá i alternativa. Úloha Ruska je pro USA důležitá, bez Ruska nemůžou USA nijak pokročit v boji proti Islámskému státu v Sýrii, což je prioritou Donalda Trumpa. Rex Tillerson bude našlapovat v zahraniční politice tak, aby držel na uzdě Německo v Evropě, ale zároveň aby svému šéfovi Donaldu Trumpovi nezabouchl dveře k jednání s Vladimirem Putinem. Vladimir Putin ale bude muset získat kontrolu nad procesy na východní Ukrajině, a to nebude mít lehké.

Donutit povstalecké leadery, aby se nechtěli odtrhnout od země, jejíž vedení (Kyjev) na nich páchá genocidu a bombarduje je, to bude pro Putina nadlidský úkol. A Trump nebude moci s Putinem jednat, pokud Putin dovolí další dezintegraci a rozpad celistvosti Ukrajiny, protože to by Trumpovi podrazilo nohy a mohlo by to vést k jeho impeachmentu v USA. Jenže stejně tak Trump nesmí generálům Pentagonu dovolit nasunovat další a další zbraně k ruským hranicím, a to bude pro Trumpa také nadlidský úkol, když nekontroluje v této chvíli nejen Pentagon, ale ani vlastní politickou stranu, za kterou kandidoval na prezidenta.

Zdroj text a foto: AE News