Pražská taxislužba

K napsání tohoto článku mne přivedl článek pana JUDr. Křečka v Britských listech, v kterém polemizoval nad snahou o regulaci cen při použití taxíků v Praze a porovnání se snahami deregulace nájemného za pronájem bytu. V mnoha bodech s jeho článkem souhlasím.

Jako bývalý pracovník DP Praha, z toho v létech 1969-1974 jako řidič taxíku, se zájmem sleduji celou problematiku kolem poskytování této služby. Je mi zcela jasné, že po přečtení této úvodní věty, řada čtenářů, zejména z řad taxikářů poznamená, že to bylo v nsrovnatelně jiné době a za jiných podmínek. Podle mne však nebudou mít pravdu, protože jediné v čem jsou rozdíly, jsou vstupní cenové relace, rozšíření Prahy o připojené obce a nová sídliště a nové, technicky vyspělejší nástroje a pomůcky. Vše ostatní je naprosto stejné, (nebo by mělo být) bez ohledu zda se píše rok 1974, nebo 2011.

Osobně jsem názoru, že celý problém s pražskou taxislužbou (dále jen PT) je naprosto zbytečný, nemusel vůbec vzniknout a svědčí o neprofesionálním přístupu úředníků, kteří se touto problematikou na pražském Magistrátě zabývají a špatně nastavenými mantinely pro provozování této živnosti.

Jestliže vezmeme v úvahu, že provozování taxislužby není ve své podstatě nic jiného, než „živnost“ jako taková,  první co mne napadne je otázka, jaká je součinnost mezi odborem dopravy Magistrátu, který se touto problematikou zabývá, protože vydává licence k provozování taxislužby a Živnostenským odborem, který je garantem za dodržování ustanovení Živnostenského zákona?

Dle mého názoru asi mizerná, protože stále platí, že výdej živnostenských oprávnění dle platné legislativy organizují, kontrolují a zaštitují živnostenské odbory jednotlivých městských části a těch je příliš mnoho na nějakou úzkou spolupráci s odborem dopravy Magistrátu. Tak mne okamžitě napadne druhá otázka, proč za posledních 20 let nikdo nedokázal pro Prahu zajistit výjimku ze zákona tak, aby speciálně pro tuto oblast podnikání, byl oprávněným orgánem centrálně ŽO Magistrátu?

Jak jsem poznamenal, problém vidím v chybně nastavených mantinelech. Jestliže dnes umíme v souladu se zákonem, přesně stanovit jiným dopravcům parametry, které musí jejich vozidlo a řidič splňovat, pokud s nim chtějí provozovat například kamionovou dopravu, proč to nikdo neumí stanovit pro živnost taxislužby? Bez výjimek, bez šancí to obejít. Ne nějakou městskou vyhláškou, ale do zákona, jako přílohu pro provozování živnosti „taxislužby“. Jednoznačně stanovit například:

* Vozidlo ne starší 6 let (šest proto, že odpisová doba na nové je 5 let, tak aby ještě mohli rok s ním jezdit po skončení odpisů).
* Barva jednoznačně žluto-oranžová. Nemáš, máš smůlu. Žádné čekání, žádné termíny. Od dne XY a hotovo.
* Vozidlo s obsahem zavazadlového prostoru XY litrů. Nemáš? Máš smůlu. Žádné výjimky.
* Samozřejmostí je „zaplombovaný“ taxametr od státním orgánem odsouhlasené servisní organizace, jenž musí být minimálně 1x ročně kontrolován.
* Označení jména společnosti, nebo živnosti s ceníkem na obou dveřích vozidla. Atd., atd.

Vymyslet tato opatření tak, aby je nebylo možné nijak obejít a protlačit jejich uvedení do zákona. Včera bylo pozdě. Jak tak občas sleduji jednání našich parlamentních komor, často dokáží velmi rychle schválit jiné blbosti.

Dle mého názoru, jednou z věcí, kterou Magistrát dokonale přispěl k současným poměrům, bylo zbavení se stanovišť taxíků tzv. „štaflů“. Nevím co a koho k takovému kroku vedlo. Pravděpodobně šlo jako vždy, až v prvé řadě o peníze, ale se špatnou kalkulaci. Nevím, kolik která společnost, jenž získala lukrativní štafl losováním do pronájmu, za tento ročně platí, ale i kdyby to byly 2 miliony, tak to byla hloupost. Lukrativních štaflů je v Praze maximálně 10-15, takže přínos do kasičky MG by mohl být 20 -30 milionů. Teď si spočítejte druhou variantu. Nepronájmu nikomu nic, ale každý taxikář, když bude chtít licenci, musí zaplatit měsíční poplatek 1000.- Kč za možnost využívat všechny štafly. V Praze je nyní cca 5000 taxíků, krát 1000.- měsíčně je bratru 60 milionů ročně. Ať mě je Magistrát dá a já se jim zaručím, za naprostý pořádek na VŠECH stanovištích PT v Praze. Za 60 melounů pravidelně ročně? Dokonce bych těch pár opravdu lukrativních štaflů obsadil pracovníkem nějaké bezpečnostní agentury s právem dohlížet na dodržování pořádku a stanovených pravidel, když to již nikdo nedokáže zajistit prostřednictvím Městské policie.

Současně by nastala naprostá rovnost mezi taxikáři jednotlivých společností a úplně samostatných. Máš zaplacený poplatek, dostaneš nesnímatelnou známku na přední okno. Žádné poznámky  – my máme štafl v pronájmu, tak zde nemáš co dělat. Přičemž by bylo jedno, zda jde o lukrativní štafl na Staromáku, Václaváku, nebo jiný. Když pak bude na štaflu na Staromáku stát 15 taxíků, z nichž 5 bude mít cenu na dveřích 30.- Kč/km a zbývajících 10 cenu 90.-Kč/km, není snad o čem mluvit. Pak již záleží jen na dotyčném zákazníkovi, jaký vůz si vybere, ale nemůže pak nikde vykládat, že mu taxikář naúčtoval předraženou sazbu. Jestliže dnes na lukrativním Staromáku stojí jen vozidla společnosti jenž má tento štafl pronajatý, všichni se shodli na ceně 90.- Kč/km a nikoho jiného tam zcela legálně nepustí, čemu se kdo diví, že první z nich vyhrál soud? Co asi měl ten soudce dělat?

Regulovat ceny, nebo ne?

Z uvedeného zcela zákonitě následuje můj názor na snahy Magistrátu o trvalou regulaci cen  u PT. Žádná regulace daná nějakou pofiderní vyhláškou. Jestliže budou stanovená přesná kritéria co musí splnit vozidlo s nímž chci provozovat taxislužbu, věřte nebo ne, ale cena se opravdu ustálí sama na optimální hranici. Nějaké řeči o tom, že já mám Mercedes a proto musím mít vyšší cenu, nebudou platit. Dobře, můžu si stanovit cenu 300.- Kč/km. Ale když bude rovnoprávnost ve využívání štaflů, a na tuto bude dohlížet odpovědná osoba, kolik zákazníků si mne najme? Proč by to dělali, když vedle bude stát dalších 10 vozidel s cenou 35.- Kč/km. (Těch 35.- Kč/km je mnou vykalkulována cena. Průměrná délka pro jednu jízdu taxíkem v Praze je kolem 6-10 km. 90% zákazníků si nebere taxík, aby si 10 km hověli v Mercedesu, ale aby se co nejrychleji, za rozumnou cenu, dostali z bodu A do bodu B. No a pokud budu chtít jet pohodlně z Prahy do Brna, tak si najmu „smluvního dopravce“ třeba s Lincolnem.

Regulace cen za jakoukoliv poskytovanou službu je to poslední. Proč fungují srovnatelně takřka jednotné ceny u jiných živností a nikdo je nereguluje? Vezměme si například non-stop služby zámečníků. Zabouchnete si dveře do bytu. Od sousedu, nebo mobilem zavoláte první firmu, jenž tuto službu nabízí a tam vám sdělí, že přijdou do hodiny a bude vás to stát 800.- Kč. Zavoláte na druhou a dozvíte se, že přijdou do 3/4 hodiny za 750.- Kč. Třetí za 700.-, ale níže se již nedostanete, i když obvoláte dalších pět. Zkuste to a uvidíte. Tam je cenové rozpětí od 650 do 750 Kč a nikdo nikomu nic nenařídil ani nereguloval. Prostě konkurence pracuje. Proč by to nemělo fungovat u taxíků? Ano je nebezpečí, že se domluví a místo 30.- Kč, začnou na ceně 45.- Kč. Pak se ale najde prvních 20-30, kteří půjdou zpět na 30.- Kč, nebo i méně a donutí ostatní udělat totéž. Tak to funguje všude.

Represe

K represivní složce. Jak jsem již nahoře konstatoval, jde především o živnost, se všemi atributy, které s tím souvisí. Pro boha co a kdo komu brání, aby za každé předražení (potvrzené stvrzenkou), byla dotyčnému živnostníku dána tvrdá sankce? Když umí ČOI rozdělovat pokuty jen to hvízdá kdejakému hospodskému za předražení o 5.- Kč, proč to neumí ŽO Magistrátu? Jestliže k tomu chybí legislativa, za posledních 15 let, již mohla být 10x udělána. Jestliže je problém s vymáháním pokut ať se někdo odpovědný zamyslí proč.

Vezměme si například Dopravní podnik Praha, takto akciovou společnost, kde je jediným akcionářem tentýž Magistrát hl.m.Prahy. DP si na vymáhání nezaplacených pokut za černou jízdu, jenž jsou v řadech stokorun najal advokátní kancelář, která se tím profesionálně zabývá. Asi se to jednomu i druhému vyplatí. U vymáhání pokut uložených taxikářům, jenž jsou (nebo by měly být) v řadech deseti tisíců, je ticho a klid. Dobře, jestliže Magistrát nechce na toto najímat zvlášť advokátní kancelář, proč nevyužije služeb vlastních právníků z ŽO, nebo Organizačně-právního odboru? Kdyby zaměstnal vysloveně jen na tuto činnost jednoho-dva právníky, myslím, že by se zaplatili během pár týdnů. V tomto státě, nějaký neplatič např. nájemného v řadu 10-15 tisíc má za pár týdnu doma exekutora, který se s nim nebaví. Jeho bytové zařízení jde do dražby a on na ulici. Na taxikáře, který nezaplatí uloženou pokutu 20 nebo více tisíc nikdo nemá? Když nic jiného, má přece auto. Jenomže to by se ty pokuty napřed musely udělovat a poté by je někdo musel zcela zodpovědně vymáhat. Mám dojem, že ani jedno, ani druhé nefunguje.

Kontrola a prevence

1. V prvé řadě vrátit „štafly“ zpět do působnosti Magistrátu cestou TSK (Technická správa komunikací). Prosadit povinnou platbu každého taxikáže za jejich využívání. Dle mého názoru 1000.- Kč měsíčně je pro oba subjekty přijatelná suma. Na řeči jednotlivců, že štafly nevyužívají nebrat zřetel. Majitelé dopravních firem s nákladní dopravou si musí na každé auto koupit „krabičku“ na registrování mýtného, i když pojedou po silnici s výběrem mýtného třeba jen jednou.

2. Každé z tzv. lukrativních stanovišť vybavit zřetelnou tabulí s nápisem v několika jazycích s nějakým podobným textem:
Vážený zákazníku taxislužby. Přečtěte si prosím pozorně toto upozornění.
a) Před nástupem do vybraného vozidla přesvědčte se pohledem na ceník o sazbách, které majitel taxíku účtuje za poskytnutou službu.
b) Při ukončení přepravy plaťte zásadně pouze sumu, kterou vidíte na taxametru a která je vyznačena na stvrzence, jenž vám taxikář musí vydat i bez vaši žádosti. Žádné další příplatky není nikdo oprávněn účtovat.
c) Úhradu za poskytnutou službu plaťte v CZK. Pokud budete platbu realizovat v jiné měně, na vaše případné námitky stran výše účtované ceny nebude brán zřetel.
d) V případě jakýchkoliv námitek ke kvalitě poskytnuté služby, nebo účtované ceně, obraťte se laskavě na naši nepřetržitou službu s bezplatnou telefonní linkou 800………….

Děkujeme vám za návštěvu hlavního města Prahy a přejeme příjemný pobyt.

Podepsán – někdo odpovědný za magistrát.

4. Co brání náměstkovi primátora panu Blažkovi, vydat příkaz řediteli Mětstké policie, (který mimochodem spadá přímo pod něj), denně obsadit jedním vybraným strážníkem těch 20 lukrativních štaflů v Praze? Není to snad také součást veřejného pořádku, jak se chovají řidiči využívající tato stanoviště? Rozhodně si myslím, že jejich využití by bylo přijatelnější, než současný stav. Dnes se Městská policie prezentuje hlavně tím, že v noci objíždí sídliště, kde nejsou místa na zaparkování. Vždy najde pár ubožáků, kteří přijeli z práce večer a protože neměli kde zaparkovat postavili svá vozidla jedním kolem na chodník. Po tom chodníku v noci nikdy nikdo nechodí a ráno jsou zase pryč. Ale bohatší o lístek za stěračem, černý bodík do registru a chudší o několik tisíc pokuty za parkování na chodníku.

5. Co zkusit využít Českou obchodní inspekci (ČOI). Taxislužba je přece také druh obchodu. ČOI má řadu odborně velmi zdatných pracovníků. Proč nespojit pohodlí s užitečným? Když pojedou na kontrolu do vybrané sítě obchodů, proč tam nezajet taxíkem a přitom si udělat i kontrolu taxikáře?

Nápadů můžou být desítky a řada z nich velmi užitečných. Jeden z nich však má prioritu. Aby se odpovědné orgány magistrátu začaly tímto kvazi problémem skutečně odpovědně zabývat a ne jenom o tom mluvit. Jenomže mně se zdá, že stávající situace (mimo zákazníků) takřka všem vyhovuje.

Ale opravdu nejlepší řešení vidím udělat to tak, jak je nyní v Česku zvykem. Nevíme-li si rady, vytvoříme komisi. Nejlépe z členů napříč politickým spektrem a za účasti všech jichž se to týká. Nějakých 14 zástupců ŽO městských části, nezapomeňme na zástupce všech firem provozujících taxislužbu, odbory, (škoda že již nemáme SSM a SČSP), zástupce těch co nemají firmu a podnikají samostatně, (budou se muset sejít a někoho demokraticky zvolit), samozřejmě zástupce magistrátu a dalších. Komise se dvakrát,  třikrát nesejde, protože dát dohromady 150 lidí na jeden termín není jednoduché, takže se poté vydá nějaké tiskové prohlášení, co vše se pro řešení problému udělalo, ale „bohužel“…