Peníze nebo život

Něco pro zasmání, trochu přemýšlení a možná i poučení z článků generálního tajemníka  dosud nezaložené „Negativní strany“, p. Wenzella Lischky s jeho laskavým svolením.

Staré oblíbené heslo gangsterů již dávno ztratilo na své váze. Peníze se staly životem. Staré zlaté časy, kdy to nestálo za nic, jsou pryč. Jestliže vám někdo sáhne na život, nebude to tak hrozné, jako když vám sáhne na peníze. Váš život totiž zcela závisí na penězích. Staří gangsteři vám demokraticky dávali alespoň omezeně na vybranou. Ti noví vám demokraticky nedají na vybranou již vůbec nic. Finanční donucení se ve slušné společnosti nazývá svobodnou volbou.  

Rodina jako základ státu se stala buržoazním a komunistickým přežitkem. Stát již ani trochu není nadřazen vlastnímu finančnímu kapitálu, ale naopak, nadnárodní peníze a jejich lobby vládnou státu (nebo prostřednictvím státního aparátu). Je tedy zbytečné a marné se snažit o jakékoliv zlepšení státního zřízení, když se vám finanční oprátka utahuje kolem krku, stejně tak jako se utahuje odsouzeným troskám státního zřízení nebo toho, co je za státní zřízení potměšile vydáváno. Můžete si možná trochu volit kata – leváka nebo praváka – ale vyjde to nastejno.

Rodina je z hlediska tržní ekonomiky zcela nevýhodná. Probíhají zde nezdaněné pracovní vztahy. Máma pere, vaří a táta ji u plotny obskakuje. Ještě, že se matka alespoň stará zdarma o děti.

Ale i to bych zdanil, jako pálení slivovice pro vlastní potřebu. Avšak i tuto všechnu domácí práci na černo se již podařilo úspěšně rozložit. Třeba tím, že muž a žena si již nevystačí nazí a bez zakoupené a zdaněné životní motivace.

Tato pokrývá široké spektrum od všemožných hobby, křížovek až k řízné pornografii. Ideálem ekonomů je zdanění jednotlivých vztahů týkajících se těla jediné fyzické osoby občana (tj. živého státního majetku). To tak, aby třeba horní polovina našeho organismu obchodovala se spodní a přitom řádně platila daně. Vlastně se to již podařilo. Pozorujte vše bedlivě. Veškerý příjem a výměna látek v našem těle jsou závislé na penězích. Dokonce i myšlení musí být poplatné manipulovanému veřejnému mínění, jinak vás vyřadí z normálního chovu.

Všechny obchodní vztahy musí protékat skrze vše kontrolující nadnárodní bankovní systém a kdo nenahání vodu na jeho mlýn, jest podle práva a zákona zločinec. V našem městě umístili Finanční úřad nejprve do budovy bývalého KV KSČ (Krajského Výboru Komunistické Strany Československa). Bylo to více než výmluvné. Hned bylo jasné, kdo zde začal vládnout a tak jej posléze přemístili do budovy bývalého ONV (Okresního Národního Výboru), kde ta čistě náhodná podobnost obou úřadů nebije tak křiklavě do očí.

Můžeme sice nadávat, ale není nám to nic platné. Všichni naši nejlepší přátelé nás opustili. Z nadávání totiž nevzniká žádný finanční profit. A jakákoliv dobročinná práce zlepšující systém je závislá na penězích a je v dohlédnutém časovém horizontu investičně zcela návratná.

Nedávno jsem slyšel o případu, kdy malé dítě předškolního věku snědlo schválně jednu korunu, aby mu ji sourozenec nevzal. Dříve si stačilo nechat vrtat kolena. Dnes musel lékařský tým čekat u řitního vývodu, zda česká koruna projde zažívacím traktem nebo ne. Nemusíte se bát. Koruna se nerozpustila. Je z hodnotnějšího materiálu, než je její finanční hodnota. Ve Sběrných surovinách dostanete za odevzdaný barevný kov jedné mince v hodnotě 1 Kč celkem 1,10 Kč. A dítě, pokud se mezitím neudusí papírovými penězi, tak má ambice stát se příštím ministrem financí.

Hlavním argumentem proti kritikům totalitní vlády KSČ (Korunové Strany Čech) je omezení nebo zastavení příjmu peněz dotyčnému nespokojenci, který se bez nich v totálně ustájeném prostředí neobejde. Je to vlastně přímý útok na život. Tak se nedivte, že oběšenec kolem sebe zuřivě kope. Je to nefér důkaz. Asi tak jako když zaškrtíte vrabce v kleci, když si stěžuje na příliš cezený vzduch.

Všichni tedy sháníme finance a lezeme někomu někam, abychom mohli žít. (Anální bakterie Escherichia coli se již běžně nachází v ústních a nosních dutinách a je jasné, že běžná ústní antibiotika na ní nezabírají.). Dokonce i obdivujeme ty úspěšnější z nás, kterým se podařilo, aby nás okradli dříve, než my je. Závidíme jim jejich výsadní místa. Oh, jak bychom se měli, kdybychom byli na jejich místě! Pokud někdo okrádá nás, je oheň na střeše. Pokud okrádáme někoho my, je to od něj samozřejmá slušnost, že se nám nijak nebrání. Hloupý zloděj krade na ulici z kapes kolemjdoucích. Chytrý krade z kapes poplatníků přes státní rozpočet. Nebo prostě obchoduje i/legálně (tj. legálně i ilegálně).

Je to životní otázka, jak dostat hlavu z oprátky ven. Pro samé shánění peněz však nikdo nemá čas na její řešení. Peníze již vůbec ne. Snad, až se oprátka úplně utáhne, bude již na neplodné filosofování času dost. Bude však již asi pozdě….

Vzhůru tedy za lepšími zítřky a budujme totalitní finanční závislost všeho na všem. Nikoliv ne náhodou to připomíná tuhnutí kvalitního betonu, proloženého železnou armaturou nábožně uctívaných ekonomických zákonů. Bude to pro nás lepší. Ostatně klasikové marxismu leninizmu nás přece učili, že vědomí pochází z hmoty a do ní se opět navrátí. Navázali tak na sebou kritizovanou církevní tradici, že „prach jsi v prach se obrátíš!“ No, ono se stejně všechno už obrátilo v prachy nebo ne?

P.S. (Článek je humornou virtuální kompilací a jakákoliv podobnost jakýchkoliv skutečností s jeho obsahem je čistě náhodná. Posláním Negativní strany je vyvolávat ve voličích, zvláště v těch, kteří nejedli vtipnou kaši, mrzutost, blbou náladu, vodit je za nos a především jim mazat med kolem huby.)