Pacifik v plamenech

0

Napsal: Milan Tůma

7. prosince 1941, zaplavují tokijské ulice davy lidí. Celé město zpívá Kimigavo – státní hymnu. V téže době 3000 km odtud, v Pearl Harboru, se vrhá 360 letounů námořního letectva na americkou Tichomořskou flotilu.

Pearl Harbour

Síla Japonska spočívala především ve fanatismu jeho vojáků. Po celou dobu vojenské základní služby, plných 23 měsíců, se biflovali, že „jejich vlastní život je nepatrný jako pírko a služba vlasti těžká jako hora“. Jejich zanícení muselo být svaté, důvěra ve velení bezmezná. Učili se, že řády předvídají a obsahují všechno. Jestliže stanovily, že pro vojáka je nejvyšší ctí být smrtelně raněn pro vlast, a ukládaly mu za toto „dobrodiní“ volat díkůvzdání „bonzai“, pak japonský voják tuto povinnost plnil do posledního písmene. Pro důstojníky bylo harakiri (sebevražda) zákonem v případě každého poklesku. Bylo za něj pokládáno všechno. V roce 1941 spáchal například jeden poručík sebevraždu jen proto, že se málo nadchnul jednou větou císařova rozkazu. Tato fanatická, moderně vyzbrojená armáda přepadla v roce 1931 Čínu. Japonští generálové nejprve našli záminku k napadení Mandžuska, potom, v roce 1937, překročili úžinu Marka Pola blízko Pekingu, obsadili Šanghaj, Nankin a Kanton. Válka s Čínou měla být pro Japonce předehrou k ovládnutí celé východní Asie, Tichomoří a potom celého světa.

KID: „JE PO VŠEM“

Strategicky důležitá místa v Číně byla obsazena, jižní část západního Pacifiku ovládnuta, severní střežili sovětští vojáci. Dalším cílem japonského útoku se stala Sibiř.

29. července 1938 překročily japonské jednotky hraniční čáru se SSSR u jezera Chasan a začaly pronikat do vnitrozemí. Narazili na rozhořčený odpor a protiútokem byly vrženy zpět. Sovětská vojska zhatila jejich zámysl za pouhých 11 dní. Japonské velení poučeno neúspěchem začalo hledat jiný klíč k bohaté Sibiři. Vidělo jej v Mongolské lidové republice. Chtělo si i vyzkoušet, zda se Sovětský svaz odhodlá pomoci svému spojenci. 28. května 1939 se japonští vojáci přepravili přes hraniční řeku Chalchin Gol. Již následujícího dne byli vrženi zpět.

Druhý, mnohem větší útok podnikli začátkem července. Do bojů bylo nasazeno 38000 vojáků, podporovaných silnými svazy letectva. Stihla je znovu drtivá porážka u hory Baj-Cagan. O tísnivém dojmu, který zanechala v armádě, svědčí lakonický zápis v deníku císařova poradce Kida: „Armády se zmocnila panika, je po všem.“ Leč pokusili se o štěstí potřetí. V srpnu vtrhlo na území Mongolské lidové republiky 75.000 vojáků, podporovaných 350 letouny. V desetidenních bojích byla většina sil 6.japonské armády obklíčena a zničena.

V bojích v roce 1939 ztratili Japonci 55.000 padlých, ale nezískali nic — kromě poučení, že SSSR je příliš silný protivník a věrný spojenec. Proto v červnu 1941, kdy Sovětský svaz přepadly hordy hitlerovského Německa, byl na Dálném východě klid.

PRVNÍ LETADLO S TORPÉDY VZLÉTLO ZA ÚSVITU

Neděle 7. prosince 1941, 6 hodin ráno. Pomalu začínalo svítat, bylo zamračeno, vál východoseverovýchodní vítr rychlosti 15 m/s. Šest japonských letadlových lodí spustilo kotvy 230 námořních mil před přístavem amerického válečného loďstva v Pearl Harboru na Havajském souostroví. Všechny oči směřovaly na palubu velitelské lodi Altagi. Vlajka byla vztyčena a spuštěna — signál k útoku. První se od paluby odlepil letoun pilotovaný velitelem eskadry Fuchidou. Zamířil k jihu. Osádka lodi jej provázela nadšeným pokřikem. Nálet, který začal, byl výsledkem jednoroční přípravy. Aby se přesně vypočetla výška pro nejúčinnější shození torpéd, byla u japonských břehů zhotovena gigantická maketa přístavu Pearl Harboru i s rozestavenými loděmi. Všechny podrobnosti byly přesné. Japonští špióni, kterých bylo na Havajských ostrovech plno, je stále upřesňovali. Pro útok byly vydány pouze dvě směrnice: „Spojení rádiem je zakázáno,“, „Chování při zajetí: zemřít hlady!“

Přesto je nejvýie nepravděpodobné, že by Američanům přípravy k útoku unikly. Odhalili tajemství japonských kódů a pilně dešifrovali všechny depeše, které byly dávány rádiem. Otázka, proč mohla dojít v Pearl Harboru ke zničení amerických křižníků a stovek jiných plavidel, zůstává a zůstane pravděpodobně nezodpovězena.

Pearl Harbour

PEKLO V PERLOVĚ ZÁTOCE

Na palubách amerických křižníků byl toho rána klid. Osádky snídaly a potloukaly se nazdařbůh po palubách. Když se objevily první japonské letouny, skupiny na křižnících se právě připravovaly vztyčit hvězdnatou vlajku, jako každé ráno v 8 hodin.

V 7.55 hodin dopadla první japonská puma na přístavní rampu. Zavyly sirény. Bylo pozdě. První šel ke dnu torpédoborec „Arizona“. Byl zasažen Fuchidovým torpédem. Jedna puma prorazila palubu a explodovala ve skladu střeliva na přídi. Plameny vyšlehly do výše 200 metrů, trosky lodi létaly daleko do přístavu. Zmatek rostl. Ránu z milosti konečně dala torpédoborci puma. která vybuchla v komíně. V deset hodin ráno zůstalo z osádky „Arizony“ pouze 50 živých lidí, 47 důstojníků včetně admirála Kidda a 1056 námořníků nalezlo v torpédoborci smrt.

Téměř ve stejné době byla zasažena „Oklahoma“. V 6.05 hodin byl konec křižníku „Kalifornia“. Dopadla na něj dvě torpéda a nachýlil se na bok. Opustilo jej však všech 1546 mužů osádky. Teprve nyní zahájily proti japonským letounům palbu dvě skupiny námořníků.

Nalétávala druhá vlna. Potopil se starý křižník „Utah“, byla zničena „Pensylvania“. Katastrofální situace byla i na letišti: 177 letadel bylo rozbito na zemi. Když v 9 hodin 30 minut zaútočil poslední japonský stroj, zůstalo v troskách 90% vojenských objektů, hladina byla pokryta plameny, americká tichomořská flotila téměř přestala existovat.

PearlHarbor3

V 11 hodin ráno se vrátil poslední japonský stroj na svou mateřskou loď. Operace Pearl Harbor skončila a radost japonských pilotů byla nesmírná. Bilance prvního dne války je fascinovala. Potopili 5 obrněnců, 2 křižníky, 3 torpédoborce, 1 bitevní loď, 1 dopravní loď a množství malých plavidel. K tomu je nutno připočíst 6 ponorek, které byly překvapivě napadeny a zničeny na širém moři. Ztráty na životech však Američané velké neměli, vezmeme-li v úvahu, že útok byl opakován několikrát – jen 2503 padlých. Japonských letadel byla sestřeleno pouze 28.

Americké tichomořské letadlové lodi však v přístavu nebyly a zůstaly nedotčeny. „Lexington“ a „Enterprise“ byly později použity při protiútoku. Japonci jásali předčasně.

OD PÓLU K PÓLU

Pumy z Pearl Harboru působily v Americe jako úder blesku. Vyhlášení války Japonsku bylo ve Sněmovně odhlasováno jednomyslně. V Senátu k jednomyslnosti chyběl pouze hlas přesvědčené izolacionistky Jeannety Renkinové, senátorky státu Montana, která hlasovala proti válce již v roce 1917. Její kolegové ji obklíčili a prosili. Sklopila šedou hlavu a své „ano“ téměř zašeptala. Válka zachvátila všechny světadíly. Po boku USA do ní vstoupilo 15 jihoamerických republik. Počet válčících států vzrostl na 43.

Zdroj: Nový směr