Nečas navrhuje odebrat případ „trafiky“ VSZ v Olomouci kvůli nezákonnosti a obavě ze zesměšnění

Autor: Irena Válová

Státní zástupci VSZ v Olomouci už nejsou schopni postupovat nezaujatě kvůli obavě ze zesměšnění, ztráty funkce a kvůli snaze dosáhnout legalizaci svých nezákonných postupů. S takovým závěrem podal námitku podjatosti a návrh na vyloučení všech státních zástupců VSZ v Olomouci a návrh na odebrání a přikázání trestní věci „trafiky“ už v prosinci k VSZ v Olomouci obžalovaný expremiér Petr Nečas.

Argument, že státní zástupce už nejsou schopni být v Nečasově případě nezaujatí, vyplývá z předchozí činnosti VSZ v Olomouci v dané věci: „Je dána důvodná obava z toho, že státní zástupci VSZ v Olomouci nejsou již schopni postupovat objektivně a nezaujatě, a to předně pro poměr k věci (obava ze ztráty reputace na hranici zesměšnění či obava ze ztráty postavení a funkce, snaha dosáhnout „legalizace“ předcházejícího nezákonného postupu). Důvody podjatosti spočívají ale i v poměru k obžalovanému, jehož trestní stíhání VSZ v Olomouci předjímalo dlouho před jeho zahájením atd,“ uvádí se v námitce s procesním návrhem, kterou má Česká justice k dispozici.

Dokonce i prezident Zeman řekl, že naletěl

Petr Nečas se prostřednictvím advokáta Adama Černého vrací k událostem během zásahu na Úřadu vlády i po něm. Připomíná, že zásahu se zúčastnilo 400 policistů a od samého začátku bylo veřejnosti předkládáno, že došlo k rozkrytí jakési organizované skupiny zločinců, do níž měl patřit předseda vlády Petr Nečas a k zajištění 150 milionů korun a desítky kilogramů zlata této zločinecké struktury. Na základě toho byl prezidentem republiky přijat vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan, který uvedl, že vyšetřování skupiny skončí v řádu týdnů a vysloužil si prezidentovu podporu.

Jenže nic z toho se nepotvrdilo, nestalo a dokonce i prezident Miloš Zeman „veřejně prohlásil, že byl v létě 2013 JUDr. Ištvánem nepravdivě informován, že mu ,naletěl´v tom směru, že se domníval, že zásah na Úřadu vlády je součástí velkého trestního řízení vůči rozsáhlé korupční síti, ač nebyl“, shrnuje události návrh. „Olomoucké vrchní státní zastupitelství tak svou činností způsobilo zásadní politický otřes včetně pádu vlády, jmenování vlády bez důvěry sněmovny a bez předčasných voleb, a to vše také na základě medializace vědomě uskutečněné státními zástupci VSZ v Olomouci,“ uvádí se v návrhu.

O Nečasovi rozhodli před tím, než se stal skutek

Především se však námitka podjatosti a následný návrh opírá o nepříslušnost VSZ v Olomouci k Nečasově případu respektive k uměle a účelově založené příslušnosti, tedy nezákonnosti. „Jeho příslušnost měla být „založena“ na základě odnětí věci Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a jejím přikázáním Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci (dále také jen „VSZ v Olomouci“), a to rozhodnutím Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 11.1.2012, sp. zn. 8 NZN 202/12,“ připomíná se v námitce.

Následuje šokující konstatování: „Toto rozhodnutí se však týkalo jiné věci, s věcí obžalovaného nesouvisející. Dokazuje to mj. podaná obžaloba, dle níž nemá nyní projednávaný případ nic společného s p. Grygárkem a naopak. K danému rozhodnutí došlo nadto více než dva roky před zahájením trestního stíhání obžalovaného, a přibližně rok před tím, než se vůbec měl stát skutek uvedený v obžalobě,“ uvádí se v návrhu, ze kterého to vypadá jakoby státní zástupci k původnímu případu Libora Grygárka přihazovali dle neznámého klíče další trestní věci.

Následuje porušení práva na zákonného soudce

Rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství sloučit případ někdejšího premiéra Petra Nečase a trafik z roku 2013 do případu někdejšího náměstka VSZ v Praze Libora Grygárka, kdy měl Grygárek v roce 2009 údajně nevydat pokyn k vyšetřování účtů podnikatele Romana Janouška, a spojit tyto nesouvisející věci v jednu, však mělo za následek porušení práva na zákonného soudce Petra Nečase. „Změna příslušnosti státního zastupitelství v případě obžalovaného znamenala, že (a) vyšetřování vedl věcně a místně nepříslušný orgán, (b) o jeho právech a povinnostech v přípravném řízení nerozhodoval jeho zákonný soudce, neboť své návrhy, o nichž musel rozhodovat soud, směřovalo VSZ v Olomouci (podání podával za VSZ v Olomouci zejména JUDr. R. Bajger) k soudům v jeho obvodu, nikoli k soudu, který by byl příslušný dle pravidel uvedených v § 18 tr. ř. (návrhy na provedení domovních prohlídek, odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu apod),“ vypočítává návrh důsledky spojení vůbec spolu nesouvisejících trestních věcí.

Přichází nález 4/14

V tuto chvíli dochází Petr Nečas prostřednictvím svého advokáta k závěru v souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. 4/14 ze dne 19.4. 2016: „Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 19.4.2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/14 (dále také jen „Nález“), postup, kdy státní zástupce volí soud, ke kterému podá svůj návrh v rámci přípravného řízení, není v souladu s ústavněprávními principy. V citovaném nálezu Ústavní soud zejména uvedl, že „V rozporu s čl. 38 odst. 1 Listiny by byl takový výklad § 26 trestního řádu, podle kterého by bylo ponecháno na úvaze státnímu zástupci krajského nebo vrchního státního zastupitelství, jaký z okresních soudů v jeho obvodu zvolí, resp. ke kterému z nich příslušný návrh podá. Jak Ústavní soud konstatoval ve své předchozí judikatuře v souvislosti s § 146a odst. 2 trestního řádu, „každé procesní ustanovení je nutné vykládat tak, aby nedávalo orgánům veřejné moci prostor pro libovůli a chránilo předvídatelnost výkonu státní moci jako důležitý prvek výše zmíněného principu právní jistoty. Již z toho důvodu se Ústavnímu soudu jeví namístě takový výklad daného ustanovení, který neumožní dozorujícímu státnímu zástupci vybrat pro rozhodování o stížnosti v zásadě libovolný soud, který se nachází na území obvodu jeho působnosti“.

Zdroj: Česká justice

Poznámka administrátora: Celá tato kauza silně zavání, řekl bych přímo smrdí. celá ta akce se čtyřmi sty policisty tak vypadala jako bouchnutí papírového pytlíku. Ovšem s brutálními následky. Jen pro zajímavost, já jsem zde publikoval dva články k této kauze. První hned po cca 14 dnech od realizace (23.6.2013), druhý po cca měsíci. V obou jsem předpověděl, jak kauza nejspíše dopadne. Moc jsem se nespletl. Kdo má zájem, může se podívat: ZDE