Hlava XXII? Bradáčová ukázala v kauze Rath na Nejvyšší státní zastupitelství

0

Autor: Irena Válová

Lenka BradáčováJako Hlava XXII působí konkrétně v případu obžalovaného Davida Ratha soustava státního zastupitelství. Úřad způsobil v případu Rath bezvýchodnou situaci, kdy jsou některá procesní pravidla nepoužitelná, neboť nyní neexistuje žádná instance, kde by bylo možné je uplatnit, ale která by se nedopustila porušení zákona. Je to situace státu ve státě, na níž nesou vinu politici. Lenka Bradáčová ukázala na Nejvyšší státní zastupitelství.

Vyplývá to z námitky podjatosti a návrhu na vyloučení vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové z rozhodování ve svojí trestní věci, které loni na podzim podal sám obžalovaný David Rath. V souladu se zákonem o státním zastupitelství pak David Rath žádal, aby byl po vyloučení Bradáčové jeho případ postoupen k Nejvyššímu státnímu zastupitelství k přikázání věci jinam.

Bradáčová ukázala na Nejvyšší státní zastupitelství

Přestože vrchní státní zástupkyně v Praze Bradáčová už v prosinci usnesením rozhodla, že není z u dané trestní věci vyloučena a může v ní tedy vykonávat úkony trestního řízení, obsah Rathovy námitky a Bradáčové rozhodnutí ukázal na vážný problém. Usnesení Lenky Bradáčové ovšem ukazuje na Nejvyšší státní zastupitelství.

David Rath prostřednictvím svého obhájce poukázal na skutečnost, že Bradáčová byla v Rathově věci činná v Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem, což už bylo shledáno nezákonným postupem. „Vrchní státní zástupkyně VSZ v Praze, JUDr. Lenka Bradáčová, byla ve věci činná zřejmě již ve fázi šetření a následně ve fázi vyšetřování, ještě coby státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a může s ohledem na níže uvedené z tohoto důvodu mít osobní zájem na výsledku řízení,“ uvádí se v námitce. „V rámci této činnosti došlo k postupu OČTŘ, který nebyl v souladu se zákonem,“ dodává David Rath.

Soudu se jeví záměrné porušení zákona

Dnes už notoricky známý fakt dokládá David Rath citací usnesení Ústavního soudu: „Ústavní soud přisvědčuje stanovisku stěžovatele, dle něhož v dostatečném předstihu před datem 14.5.2012, tedy před jeho zadržením Policií v obci Rudná, okres Praha – západ, mělo Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem povinnost postoupit věc místně příslušnému dozorujícímu státnímu zástupci, resp. vyloučit vlastní místní příslušnost k výkonu dozoru. Zejména nasazení operativně pátrací techniky, povolení odposlechů telefonních hovorů, povolení sledování, které se týkalo nemovitostí výhradně na území Středočeského kraje a Prahy, čili provedení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, bylo v předmětné věci soustředěno nikoli na území Ústeckého, nýbrž Středočeského kraje, příp. hlavního města Prahy.“

Předmětné usnesení Ústavního soudu k Rathově případu dokonce obsahuje podezření ústavních soudců, že postup státního zastupitelství byl protizákonný záměrně: „Pro uvedené jeví se postup státního zastupitelství ohledně místní příslušnosti účelový, porušující předmětná právní ustanovení. Zrcadlí-li postup státního zastupitelství v dané věci obecněji zaužívanou praxi, jedná se o závažný signál porušování principů právního státu, a to zejména maxim plynoucích z čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny,“ uvádí se v dokumentu, který Bradáčové cituje Rath.

Bradáčová: Situaci způsobilo Nejvyšší státní zastupitelství

Jenže vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová smečuje: „Podatel zcela odhlédá od toho, že o založení příslušnosti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem jsem nerozhodovala já, nýbrž k tomuto založení došlo ze stupně Nejvyššího státního zastupitelství. Pokud jde pak o působení státního zástupce ve stejné trestní věci v různých fázích trestního řízení v různých funkcích, toto není v rozporu se zákonem,“ uvádí ve svém usnesení o své nepodjatosti vrchní státní zástupkyně v Praze.

Podle Ratha ve spise není rozhodnutí o příslušnosti

Z textu námitky zpracované Rathovým obhájcem Adamem Černým vyplývá, že žádné rozhodnutí o místní a věcné příslušnosti od NSZ ve spisu není. David Rath v této souvislosti cituje deník Novinky.cz z 18. května 2012, pro které měla Bradáčová říci: „Kauza vznikla na základě trestního oznámení, které bylo podáno na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně a to následně rozhodlo o tom, že věcně i místně příslušné je naše státní zastupitelství. Není to tedy tak, že bychom se my zaměřili na nějakou osobu,“ říká Bradáčová.

Advokát Davida Ratha k tomu však dodává: „Takovéto rozhodnutí však není součástí spisu.“

Přesto pro Český rozhlas – Radiožurnál dne 18. května 2012 měla Bradáčová říci: „Ta kauza vznikla na základě trestního oznámení, které bylo sepsáno na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně, a tam vyhodnotili, že místně a věcně příslušné je státní zastupitelství v Ústí nad Labem, protože ta trestná činnost začala a má spojitost k Ústeckému kraji,“ cituje Rathův advokát v archivu dohledatelné výroky vrchní státní zástupkyně v Praze.

S odhlédnutím od výše uvedeného konstatování, že takové rozhodnutí není součástí spisu, a tedy není, znovu vyvstává otázka, jakou spojitost s Ústeckým krajem vidělo Nejvyšší státní zastupitelství s údajnou Rathovou činnost, když se tato podle obžaloby odehrávala ve Středočeském kraji nebo v Praze a žádný z obžalovaných neměl a nemá bydliště v Ústeckém kraji a místní a věcná příslušnost případu se neurčuje podle adresy autora trestního oznámení nebo udání. Tuto situaci ostatně vidí Ústavní soud jako účelově stvořenou. Je velmi zneklidňující, že něco takového je vůbec v právním státě možné, pokud v něm neexistuje stát ve státě.

Bradáčová podruhé: Nejvyšší státní zastupitelství

Zatímco David Rath svoji námitku dále opírá o názor, že vrchní státní zástupkyně VSZ v Praze Lenka Bradáčová tedy podávala médiím v přípravném řízení nepravdivé informace; Bradáčová znovu vysílá smeč: „Podatel mou údajnou podjatost dovozuje z toho, že jsem podle něj měla médiím v přípravném řízení podávat nepravdivé informace. V bližším odůvodnění pak uvádí řadu takovýchto údajných nepravdivých informací. Jedná se přitom o kompilát účelově poskládaných, z kontextu vytržených a mnohdy kusých citací z hromadných sdělovacích prostředků. Z této koncepce je zřejmé, že cílem podatele je přimět mne k polemizování s jeho jednotlivými tvrzeními, když se mnohdy jedná o mediální vystoupení i 5 let stará. Takto polemizovat nepovažuji z pohledu merita jeho podání za nutné, byť by tak bylo možno úspěšně činit. Tak např. podatelova tvrzení ad. III. 1., 2., 3., 4. a 5. nejsou v obsahovém rozporu a podatel, jak bylo již uvedeno, zcela pomíjí úlohu Nejvyššího státního zastupitelství,“ píše v usnesené o své nepodjatosti vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Usnesení Lenky Bradáčové končí ze zákona povinným poučením: „Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno podat nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Vrchního státního zastupitelství v Praze. Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 tr.ř. ve spojení s § 31 odst. 2 tr.ř.). O stížnosti rozhoduje Nejvyšší státní zastupitelství v Brně.“

Zdroj: Česká justice